|
| |
|
|
Zaměstnávání znevýhodněných osob v ČR a EU
Knapčoková, Hana ; Stříteský, Marek (vedoucí práce) ; Malinová, Hana (oponent)
Cílem diplomové práce je předložit návrh na zlepšení a zefektivnění zaměstnávání a podpory zdravotně znevýhodněných osob v České republice. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je rozebrána problematika zaměstnávání znevýhodněných osob na trhu práce jako takových, právní legislativa upravující tuto problematiku, nástroje a podpora zaměstnávání ze strany státu a aktuální situace a problémy trhu práce v České republice. Praktická část obsahuje analýzu zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob v Evropské unii s užším zaměřením na vybrané členské státy. Dále byla provedena dvě dotazníková šetření na straně zaměstnavatelů a samotných zdravotně postižených osob, na jejichž výsledcích a výsledcích přechozích rozborů a analýz je vyvozen závěr a představen návrh na zlepšení aktuální podpory zaměstnanosti zdravotně postižených osob v České republice.
|
|
|
Sexuální asistentky ve veřejném diskurzu
TICHOVOVÁ, Veronika
Tato předkládaná bakalářská práce je zaměřená na postoje diskutujících na internetovém fóru www.idnes.cz k tématu sexuální asistence. Bakalářská práce je rozdělená do dvou částí: teoretické a praktické. Teoretická část pojednává o sexualitě osob s disabilitou a potřebnosti sexuální výchovy, která je stále nedostačující. Dále v ní uvádím definici sexuální asistence a zavedení jejích služeb do České republiky. V praktické části se zabývám popisem metodiky samotného výzkumu, interpretací a prezentací výsledků výzkumného šetření. S ohledem na cíl této bakalářské práce a specifičnost výzkumného souboru byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Jako výzkumnou metodu jsem využila sekundární analýzu dokumentů. Při zkoumání jazykových prostředků diskutujících byly použity prvky diskurzivní analýzy. Cílem této bakalářské práce je analyzovat postoj diskutujících internetového fóra www.idnes.cz ke článkům sexuální asistence. Z výše uvedeného cíle jsem stanovila tyto výzkumné otázky: Je postoj diskutujících k sexuální asistenci negativní? Jsou sexuální asistentky vnímány jako prostitutky? Výzkum k této bakalářské práci probíhal v měsících leden až březen roku 2017. Z internetových stránek www.idnes.cz jsem vybírala příspěvky, které se vyskytovaly pod články sexuální asistence a které byly vhodné pro mé výzkumné šetření a pro naplnění mého cíle. Z výzkumného šetření vyplynulo pět nejčastějších kategorií. Názorově nejsilnější byla kategorie Sexuální asistentky jsou prostitutky. Následovala kategorie Odpůrci, Zastánci, Cenová nedostupnost a Pochybovači. Dalším důležitým poznatkem bylo, že i přes aktuálnost sexuální asistence je povědomí široké veřejnosti nedostatečné a částečně zkreslené chybějícími informacemi, což je do značné míry způsobeno tabuizovaností daného tématu. Práce může být použita jako podklad pro další zkoumání nebo jako zdroj informací pro širokou veřejnost.
|
|
|
Situace osob zdravotně postižených na trhu práce v oblasti Hlavního města Prahy v letech 2014 a 2015
Majorová, Michaela ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Barák, Vladimír (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou osoby se zdravotním postižením. Hlavním cílem práce je na základě odborné literatury a zjištěných dat vyložit situaci těchto osob na trhu práce v Praze v letech 2014 a 2015. V rámci teoretické části jsou vysvětleny pojmy trh práce, nezaměstnanost, aktivní politika zaměstnanosti. Práce se dále zabývá skupinou osob zdravotně postižených, jejich charakteristikou, kategorizací a jejich zaměstnáváním. Pozornost je též věnována legislativě týkající se tématu, rehabilitačním programům a zaměstnavatelům, jejichž podíl pracovníků tvoří z poloviny osoby zdravotně postižené. Praktická část je založena na analýze zjištěných statistických dat získaných z portálu Ministerstva práce a sociálních věcí a také z portálu Českého statistického úřadu. Součástí je také vlastní anonymní dotazníkové šetření vybraných firem, které má za cíl ukázat, jak si stojí pražští zaměstnavatelé v této oblasti. Tímto šetřením bylo zjištěno, že situace uplatnění zdravotně postižených na pražském trhu práce je velmi pozitivní. Zaměstnavatelé nabízejí velkému množství zdravotně postižených osob pracovní uplatnění a to i v případě, že k tomu nemají zákonnou povinnost.
|
|
|
Výchova a vzdělávání zdravotně postižených osob na úseku ochrany obyvatelstva tvorba vzdělávacích materiálů
DVOŘÁKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývala problematikou výchovy a vzdělávání zdravotně postižených osob na úsek ochrany obyvatelstva. Cílem práce bylo posoudit současný stav výchovy a vzdělávání zdravotně postižených dětí, žáků a studentů v oblasti ochrany obyvatelstva v Kraji Vysočina, a dále navrhnout a vytvořit adekvátní vzdělávací materiály pro jednotlivé typy zdravotního postižení. V teoretické části byl popsán vývoj ochrany obyvatelstva v České republice, dále byla provedena rešerše právních norem zabývající se problematikou ochrany obyvatelstva. Velká část práce byla věnována vzdělávací soustavě České republiky. V této části práce byly popsány jednotlivé typy zdravotního postižení včetně způsobů vzdělávání takto zdravotně znevýhodněných osob. Další část byla věnována preventivně výchovné činnosti Hasičského záchranného sboru České republiky, podpoře výuky problematiky "Ochrana člověka za mimořádných událostí" od Hasičského záchranného sboru České republiky. Zvláštní pozornost byla věnována preventivně výchovné činnosti Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina. Ve výzkumné části byla popsána metodika výzkumu. Požadované informace byly získány formou PAPI Paper and Pen Interviewing u hasičských záchranných sborů krajů a formou dotazníkového šetření u ředitelů a pedagogů speciálních škol na území Kraje Vysočina. U hasičských záchranných sborů se jednalo o kvalitativní výzkum, u ředitelů a pedagogů speciálních škol se jednalo o kvantitativní výzkum. Rozhovory formou PAPI u hasičských záchranných sborů krajů obsahovaly 10 otázek. Rozhovor zkoumal, zda probíhá preventivně výchovná činnost v mateřských, základních a středních školách a v mateřských, základních a středních školách pro zdravotně postižené děti, žáky a studenty. Část rozhovoru se zabývala dispozicí pomůcek pro nevidomé, neslyšící a mentálně postižené. Dotazník pro ředitele speciálních škol obsahoval 17 otázek, které se týkaly základních informací o škole, další otázky se týkaly hodinové dotace výuky problematiky "Ochrana člověka za mimořádných událostí" a dostatečností pomůcek pro výuku dané problematiky, dále dostatečnosti pomůcek pro zdravotně postižené, zejména pro nevidomé, neslyšící a mentálně postižené. Dotazník dále obsahoval otázky týkající se speciálního proškolení pedagogů, kteří se věnují problematice "Ochrana člověka za mimořádných událostí", a otázky, které s týkaly praktických nácviků, preventivně výchovné činnost a pořádání exkurzí na stanice Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina. Dotazník pro pedagogy speciální škol obsahoval 22 otázek, které se týkaly základních informací o respondentech. Blok I. se týkal sebereflexe a obsahoval otázky týkající se vzdělávání pedagogů na úseku problematiky "Ochrana člověka za mimořádných událostí". Blok II. se zabýval vzděláváním dětí, žáků a studentů a obsahoval otázky zabývající se rozsahem výuky dané problematiky, používanými metodami při výuce, další otázky se týkaly dostatečnosti pomůcek, zejména pak pro zdravotně postižené nevidomé, neslyšící a mentálně postižené. Práce poskytuje náhled na problematiku výuky "Ochrana člověka za mimořádných událostí" a názory pedagogů na toto téma. Bakalářská práce poukazuje na nedostatečnost výchovy a vzdělávání zdravotně postižených dětí, žáků a studentů v oblasti ochrany obyvatelstva v Kraji Vysočina. Výsledky ukazují zejména nedostatečnost pomůcek pro nevidomé, neslyšící a mentálně postižené. Součástí práce je návrh na vytvoření adekvátních vzdělávacích materiálů pro dané druhy postižení. Výsledky práce, zejména pak návrhy na vytvoření materiálů, by mohly sloužit jako vzdělávací materiál pro výchovu a vzdělávání zdravotně postižených osob.
|
|
|
Sociální rehabilitace pro osoby s poruchou pohybového aparátu
ROSENTHALOVÁ, Lenka
Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá teoretickými pohledy souvisejícími se sociální rehabilitací pro osoby s poruchou pohybového aparátu. Sociální rehabilitace je intervencí snažící se o prevenci či zmírnění negativních důsledků zdravotního postižení a napomáhá osobám se zdravotním postižením k integraci do intaktní populace. Sociální rehabilitaci jako sociální službu poskytují poskytovatelé sociálních služeb podle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách v platném znění. Sociální rehabilitace je poskytovaná formou terénních, ambulantních či pobytových služeb. Výzkumná část práce se snaží prostřednictvím kvalitativní strategie výzkumu, posoudit, zda jsou bývalí klienti centra pro tělesně postižené spokojeni s dovednostmi, které se naučili v centru pro tělesně postižené. Ke sběru dat využívá polostandardizovaný rozhovor ?face to face.? Na základě stanoveného cíle práce byly vytvořeny dva druhy tématických okruhů. První okruh otázek se týká dovedností, které se učí klienti v centru pro tělesně postižené (sociální rehabilitaci), konkrétně jestli bývalým klientům stačí dovednosti, které se v centru naučili. Druhý okruh otázek se týká naopak přebytku těchto dovedností, konkrétně jestli bývalým klientům centra pro tělesně postižené některé dovednosti, které se učili v centru pro tělesně postižené přebývají. Výběrový soubor tvořilo 8 bývalých klientů centra pro tělesně postižené, zřizované Arcidiecézní charitou Praha. Získané informace jsou obsaženy v případových studiích. Byl zjištěn výrazný pokles potřeby pomoci osobního asistenta. I když klienti uvedli, že potřebují pomoc osobního asistenta, dá se považovat, že tuto činnost zvládají jelikož si umí vést asistenci. Jejich zdravotní stav totiž neumožňuje, aby činnosti zvládli vlastními silami. Dále bylo zjišťováno, jestli bývalým klientům centra pro tělesně postižené stačí dovednosti, které se naučili během poskytování sociální rehabilitace. Sedm z osmi respondentů uvedlo fakt o dostatku naučených dovedností, které potřebují pro samostatný život ve vlastním bytě. Dvě respondentky musely dovednosti přizpůsobit vybavení svého bytu. A jedna z toho uvedla že jí dovednosti nestačili. Poslední část byla zaměřena na zjištění, jestli respondentům některé dovednosti co se učili v centru pro tělesně postižené přebývají. Z výzkumu bylo zjištěno, že pět respondentů při otázce týkající se přebytku dovedností naučených v centru pro tělesně postižené uvedlo, že jim žádné dovednosti nepřebývají. Tři respondenti uvedli, že jim některé dovednosti přebývají. Tyto činnosti jsou však mnohdy důležité. Jeden respondent uvedl, že nepotřebuje dovednosti spojené se sprchou, jelikož nemá k dispozici bezbariérovou sprchu. Druhý respondent uvedl, že se nemůže přesouvat z lůžka na vozík a nazpět z důvodu nového sedáku. Třetí respondentka uvádí nutnost vymyšlení nových způsobů přesunů na WC a sprchování z důvodu jinak uzpůsobené domácnosti. Výsledky bakalářské práce budou poskytnuty Centru pro tělesně postižené, pro možné zkvalitnění jeho služeb. Dále může být také zdrojem informací pro uživatele, kteří chtějí tuto službu využít.
|
|
| |
host ::
RSS.