|
|
Důstojné umírání a smrt
Dušánková, Anežka ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Brezíková, Eva (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Důstojné umírání a smrt" se zabývá problematikou důstojného odchodu ze života. Teoretická část se zaměřuje na důstojnost člověka, umírání, smrt, paliativní péči, hospicovou péči a eutanazii. Cílem této práce je zjistit rozdíly v názorech na otázky týkající se umírání a smrti mezi studenty vysokých škol do 26 let, dospělými lidmi v pracovním poměru do 65 let a seniory nad 70 let. Mezi těmito skupinami jsem prováděla kvantitativní výzkum. Zvolila jsem metodu dotazníku. Zjišťovala jsem jejich postoje k umírání a smrti, názory na eutanazii, představy o důstojném odchodu ze života a jaké mají znalosti o paliativní péči a eutanazii. Některé výsledky mého výzkumu jsou velice překvapivé a alarmující. Má práce by tedy měla vést především k zamyšlení nad posledními dny života.
|
|
|
Trestněprávní aspekty euthanasie ve vybraných evropských zemích
Matuchová, Helena ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Euthanasie představuje v dnešní době aktuální téma nejen z hlediska společenského ale i z hlediska dopadů trestního práva. Tato práce se v úvodu věnuje pojmu euthanasie, jeho historie a dále jsou rozebrány různé formy euthanasie. Nechybí ani pohled nadnárodních institucí a organizací na euthanasii. Podstatná část práce je věnována právní úpravě euthanasie ve vybraných evropských zemích a jejich analýze. Pozornost je rovněž zaměřena i na trestněprávní aspekt euthanasie v těchto zemích. Mezi závěrečnými kapitolami neschází ani i ohlédnutí se po mediálně známých případech, které rozvířily debatu o euthanasii. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Komunikace s umírajícím pacientem na JIP z pohledu sestry
Jordánová, Hana ; Kutnohorská, Jana (vedoucí práce) ; Votroubková, Michaela (oponent)
Autor: Hana Jordánová Instituce: Ústav sociálního léksřství LF UK v Hradci Králové Název práce: Komunikace s umírajícím pacientem na JIP z pohledu sestry Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc. Počet stran: 78 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2014 Klíčová slova: Komunikace,fáze umírání, důstojné umírání, intenzivní péče Bakalářská práce pojednává o komunikaci s umírajícím pacientem v prostředí intenzivní péče z pohledu sestry. Práce se skládá ze dvou hlavních částí, teoretické a praktické. Teoretická část obecně popisuje jednotlivé složky komunikace a specifika komunikace s umírajícím pacientem. Seznamuje s problematikou umírání v intenzivní péči. Věnuje se i etickým problémům, které mohou v komunikaci s umírajícím pacientem nastat. Empirická část je zaměřena na zjišťování komunikačních a emočních schopností sester v oblasti komunikace s umírajícím pacientem. Těžiště práce tvoří kvantitativní výzkum, prováděný pomocí anonymního dotazníkového šetření. Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na JIP. Na základě analýzy výzkumného šetření byly vytipovány problémy v komunikaci s umírajícími pacienty a navrhnuto řešení.
|
|
|
Trestněprávní aspekty euthanasie ve vybraných evropských zemích
Matuchová, Helena ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Euthanasie představuje v dnešní době aktuální téma nejen z hlediska společenského ale i z hlediska dopadů trestního práva. Tato práce se v úvodu věnuje pojmu euthanasie, jeho historie a dále jsou rozebrány různé formy euthanasie. Nechybí ani pohled nadnárodních institucí a organizací na euthanasii. Podstatná část práce je věnována právní úpravě euthanasie ve vybraných evropských zemích a jejich analýze. Pozornost je rovněž zaměřena i na trestněprávní aspekt euthanasie v těchto zemích. Mezi závěrečnými kapitolami neschází ani i ohlédnutí se po mediálně známých případech, které rozvířily debatu o euthanasii. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Důstojné umírání a smrt
Dušánková, Anežka ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Brezíková, Eva (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Důstojné umírání a smrt" se zabývá problematikou důstojného odchodu ze života. Teoretická část se zaměřuje na důstojnost člověka, umírání, smrt, paliativní péči, hospicovou péči a eutanazii. Cílem této práce je zjistit rozdíly v názorech na otázky týkající se umírání a smrti mezi studenty vysokých škol do 26 let, dospělými lidmi v pracovním poměru do 65 let a seniory nad 70 let. Mezi těmito skupinami jsem prováděla kvantitativní výzkum. Zvolila jsem metodu dotazníku. Zjišťovala jsem jejich postoje k umírání a smrti, názory na eutanazii, představy o důstojném odchodu ze života a jaké mají znalosti o paliativní péči a eutanazii. Některé výsledky mého výzkumu jsou velice překvapivé a alarmující. Má práce by tedy měla vést především k zamyšlení nad posledními dny života.
|
|
|
Využití prvků paliativní hospicové péče v domově důchodců
KADLECOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá možností využití prvků paliativní hospicové péče v domově důchodců. Práce popisuje základní teoretická východiska o lidské důstojnosti, jejím pojetí a o důstojném umírání. Dále představuje základní otázky umírání a smrti, etické problémy v jednotlivých fázích umírání a neopomíjí ani potřeby umírajících. Práce hledá odpověď na možnost důstojného umírání prostřednictvím hospicové péče, definuje paliativní péči poskytovanou v hospicích jako jeden z přístupů k dlouhodobě umírajícím. Výzkumná část analyzuje dva standardy ošetřovatelské péče domova důchodců Péče o umírající a Péče o zemřelého. Prezentuje výsledky vlastní výzkumné sondy, která byla realizována polostrukturovanými rozhovory s uživateli domova důchodců sociální služby domov pro seniory. Snaží se zjistit, zda vůbec mají uživatelé domova pro seniory zájem o aplikaci hospicové paliativní péče do praxe domova důchodců.
|
|
|
Postoj ke smrti a psychická zátěž sester na odděleních se zvýšeným rizikem úmrtí.
VONEŠOVÁ, Petra
Tato diplomová práce se zabývá problematikou umírání a smrti v profesi sestry. S umíráním a smrtí se sestry setkávají velmi často. Četnost úmrtí je závislá i na typu oddělení. Zdravý člověk nad smrtí většinou nepřemýšlí, ale v době nemoci čelí mnohdy nejistotě, začne řešit mnoho otázek a jednou z nich může být umírání a smrt. Setkání s umírajícím je psychickou zátěží jednak pro zdravotnický personál, ale i pro rodinu, přátele i blízké. Od zdravotníků se očekává profesionální přístup a určitá dávka empatie. Otázkou je, zda jsou sestry na konfrontaci se smrtí připraveny a dokážou- li se s fyzickou a psychickou zátěží vyrovnat. Dlouhodobé působení nadměrné psychické zátěže a stresu může vyústit v celou řadu nemocí. Důležité je, aby sestra věděla, jak se takovým negativním dopadům vyhnout. Teoretická část práce popisuje současný stav, objasňuje specifika paliativní péče v intenzivní péči, při ošetřování chronicky nemocných a v pediatrii, charakterizuje postoje a jejich funkci v souvislosti s náročnými životními situacemi. Dále se teoretická část zabývá psychickou zátěží sester v souvislosti s umíráním a pravidly komunikace multidisciplinárního týmu v paliativní péči. Práce má čtyři cíle. Prvním cílem je zjistit, zda se sestry cítí po zakončení kvalifikačního studia připravené na konfrontaci se smrtí. Dalším cílem je zjistit, zda četnost úmrtí na pracovišti ovlivňuje psychickou zátěž sester a postoj ke smrti. Třetím cílem je zjistit, zda z pohledu sester informace a zkušenosti získávané během studia ovlivnily jejich postoj ke smrti a odborné dovednosti v péči o umírající. Ve výzkumné části byl použit kvantitativní výzkum. Technikou sběru dat byl anonymní dotazník. Respondenti odpovídali na 35 otázek. Z nichž 17 otázek bylo uzavřených a 18 otázek polouzavřených. Výzkumné šetření je doplněné statistickým šetřením. Osloveny byly sestry pracující na odděleních se zvýšeným rizikem úmrtí. Stanovili jsme čtyři hypotézy. H1: Postoj sester ke smrti je závislý na stupni vzdělání nebyla potvrzena. Z výzkumného a statistického zpracování výsledků vyplynulo, že není rozdíl v postojích vzhledem k dosaženému stupni vzdělání. H2: Postoj sester ke smrti je závislý na zkušenosti se smrtí v osobním životě, také nebyla potvrzena. Z odpovědí respondentů vyplývá, že jejich postoj ke smrti nejvíce ovlivňují zkušenosti získané během praxe. H3: Četnost úmrtí snižuje psychickou zátěž sester, byla potvrzena. Respondenti uváděli, že prožívají stále stejné pocity a dále nejvíce odpovídali, že nic nepociťují nebo o pocitech nepřemýšlí a smrt považují za součást své profese. H4: Subjektivní připravenost sester na konfrontaci se smrtí není závislá na zakončení kvalifikačního studia, ale na získání zkušeností z praxe. I poslední hypotéza byla výzkumným a statistickým šetřením potvrzena. Z výzkumného šetření a z testování hypotéz vyplývá, že při studiu není dostatečná pozornost věnována oblasti péče o umírající. Zkušenosti získávají sestry hlavně až během praxe. Dále z výzkumu vyplynulo, že je důležité učit sestry efektivní komunikaci a empatii. Znepokojující dále je závěr, že více než péče o umírající, sestry vyčerpávají konflikty na pracovišti, špatné interpersonální vztahy, nedostatečné finanční ohodnocení. Dochází tak ke zbytečnému plýtvání sil a je patrné, že práce sestry stále není příliš doceněna. Tyto faktrory mají vliv na kvalitu odvedené práce a mohou být příčinou vzniku syndromu vyhoření.
|
|
|
Vnímání vlastní důstojnosti u seniorů
KRŠKOVÁ, Hana
Kvalitativní výzkum založený na technice polostandardizovaného rozhovoru se seniory zjišťuje prožívání důstojnosti seniorů v oblasti důstojnosti zásluh, mravní síly a osobní identity, a s tím související hodnoty každé lidské bytosti, jinak zvané slovem Menschenwürde. Z výsledků je patrné riziko ztráty či snížení důstojnosti ve stáří. Důvody jsou vnější i vnitřní. K vnějším důvodům patří přístup společnosti a individuí ke stáří, (ne)dostupnost sociálních služeb pro seniory a jejich rodiny a společenský systém. K vnitřním patří změna sebepojetí, snížení soběstačnosti, finanční zázemí, stupeň samostatnosti, hodnocení prožitého života, věk a gender. Nejrizikovějšími ve ztrátě důstojnosti jsou velmi staří senioři, osoby závislé na péči druhých a ženy. Výzkum vede k zamyšlení nad vytvořením důstojných podmínek života starého člověka. K vytvoření dostatečného zázemí a dostupných terénních sociálních služeb pro seniory a zlepšení možností podpory pro rodiny pečující o nesoběstačné a umírající seniory. Na individuální úrovni k seznámení osob přicházejících do styku se seniory s rizikovými faktory snižujícími důstojnost seniora a získání dovedností poskytnout pomoc k posílení důstojnosti vhodným a citlivým přístupem. Vnímání důstojnosti se mění se změnou společenského systému. Důstojnost je důležitou složkou vnímání kvality života. Její výzkum nesmí být opomíjen ani do budoucna. S prodlužujícím se individuálním věkem a aktivním zapojením do života společnosti do pozdního věku by mělo dojít k přehodnocení, od jakého věku je člověk považován za starého. Například dle WHO rané stáří začíná v 60ti letech věku. To je mladými seniory hodnoceno negativně. Ani ve věku 65 let si jako staří nepřipadají.
|
host ::
RSS.