|
| |
|
|
Vývoj sémantiky společného lexikálního základu češtiny, slovinštiny a ruštiny
Shchelokova, Galina ; Pilát, Štefan (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Předmětem dané práce je sledování a porovnání dynamiky vývoje sémantiky lexikálních jednotek, které mají společný praslovanský základ a odlišné významy v současných jazycích. Vývoj je zkoumán v časovém rozmezí od období praslovanštiny po dnešní stav jazyků. Za účelem reprezentativního pokrytí všech tří skupin slovanských jazyků: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské pro výzkum jsou vybrány příslušné jazyky: čeština, ruština a slovinština. Výběr lexikálních jednotek je omezen morfologicky. Předmětem zkoumání jsou přídavná jména. Práce obsahuje teoretickou a analytickou část. V teoretické části jsou předloženy názory na možnosti vývoje významu lexikálních jednotek z pohledu diachronní lexikologie, a je upřesněna terminologie. Analýza se věnuje samému vývoji, je roztříděná následujícím způsobem: každé z dvanácti vybráných hesel zahnruje sekce věnováné praslovanštině, staroslověnštině, ruštině, češtině a slovinštine. Každé heslo je uzavřeno stručným shrnutím.
|
|
|
Francouzské řadové číslovky z diachronního pohledu
Chovanová, Lucie ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Číslovky ve francouzštině tvoří velice bohatý a do značné míry komplikovaný gramatický systém. Práce je zaměřena na číslovky řadové, které představují velice zajímavý předmět zkoumání, především z hlediska jejich historického vývoje. Pro uvedení do celé problematiky nejprve obecně charakterizujeme číslovky v současné francouzské normativní mluvnici, vysvětlíme jejich klasifikaci a poté se podrobněji zaměříme na číslovky základní a řadové, které spolu z pohledu diachronního velice úzce souvisí. Tato bakalářská práce má za cíl vysvětlit vývoj a fungování řadových číslovek ve francouzštině od latinských základů, až po současnost, a jejich specifika. Za pomoci Frantextu znázorníme konkurenci různých tvarů řadových číslovek a zároveň jejich konkurenci s číslovkami základními. Jistý specifický případ v této kategorii představuje číslovka druhý a její dva tvary second a deuxième, pro jejichž použití existují určitá pravidla, která ovšem nebývají vždy dodržována. Na základě dotazníku určeného rodilým mluvčím se pokusíme zanalyzovat tento fenomén a zamyslíme se rovněž nad otázkou, zda řadové číslovky představují kategorii na ústupu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj sémantiky společného lexikálního základu češtiny, slovinštiny a ruštiny
Shchelokova, Galina ; Pilát, Štefan (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Předmětem dané práce je sledování a porovnání dynamiky vývoje sémantiky lexikálních jednotek, které mají společný praslovanský základ a odlišné významy v současných jazycích. Vývoj je zkoumán v časovém rozmezí od období praslovanštiny po dnešní stav jazyků. Za účelem reprezentativního pokrytí všech tří skupin slovanských jazyků: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské pro výzkum jsou vybrány příslušné jazyky: čeština, ruština a slovinština. Výběr lexikálních jednotek je omezen morfologicky. Předmětem zkoumání jsou přídavná jména. Práce obsahuje teoretickou a analytickou část. V teoretické části jsou předloženy názory na možnosti vývoje významu lexikálních jednotek z pohledu diachronní lexikologie, a je upřesněna terminologie. Analýza se věnuje samému vývoji, je roztříděná následujícím způsobem: každé z dvanácti vybráných hesel zahnruje sekce věnováné praslovanštině, staroslověnštině, ruštině, češtině a slovinštine. Každé heslo je uzavřeno stručným shrnutím.
|
|
| |
|
|
Francouzské řadové číslovky z diachronního pohledu
Chovanová, Lucie ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Číslovky ve francouzštině tvoří velice bohatý a do značné míry komplikovaný gramatický systém. Práce je zaměřena na číslovky řadové, které představují velice zajímavý předmět zkoumání, především z hlediska jejich historického vývoje. Pro uvedení do celé problematiky nejprve obecně charakterizujeme číslovky v současné francouzské normativní mluvnici, vysvětlíme jejich klasifikaci a poté se podrobněji zaměříme na číslovky základní a řadové, které spolu z pohledu diachronního velice úzce souvisí. Tato bakalářská práce má za cíl vysvětlit vývoj a fungování řadových číslovek ve francouzštině od latinských základů, až po současnost, a jejich specifika. Za pomoci Frantextu znázorníme konkurenci různých tvarů řadových číslovek a zároveň jejich konkurenci s číslovkami základními. Jistý specifický případ v této kategorii představuje číslovka druhý a její dva tvary second a deuxième, pro jejichž použití existují určitá pravidla, která ovšem nebývají vždy dodržována. Na základě dotazníku určeného rodilým mluvčím se pokusíme zanalyzovat tento fenomén a zamyslíme se rovněž nad otázkou, zda řadové číslovky představují kategorii na ústupu.
|
|
|
Vývoj plusquamperfekta v evropské portugalštině
Košťálová, Eliška ; Hricsina, Jan (vedoucí práce) ; Jindrová, Jaroslava (oponent)
Tato práce nazvaná Vývoj plusquamperfekta v evropské portugalštině se zabývá zkoumáním slovesného času plusquamperfekta z diachronního hlediska. V teoretické části práce je nejprve obecně charakterizován portugalský jazyk. Poté se práce zaměřuje na portugalské sloveso a jeho gramatické kategorie, popisuje modotemporální systém portugalštiny a klasifikuje portugalská slovesa. Krátce je popsáno i tvoření slovesných časů a nefinitních slovesných tvarů, konkrétně na příkladu imperfekta a participia. Další část se zaměřuje na plusquamperfektum v současné evropské portugalštině, na tvoření jednoduchých a složených tvarů a na problematiku pomocného slovesa. V této části práce je rozebráno také používání plusquamperfekta na různých úrovních současné portugalštiny (spisovné, hovorové, literární apod.). Samostatná kapitola je věnovaná vývoji plusquamperfekta z klasické do lidové latiny. V poslední kapitole teoretické části jsou periodizovány vývojové fáze portugalštiny a vyjmenovány hlavní vývojové změny každé fáze. Praktická část práce spočívá v analýze dobových textů čerpaných z korpusu Corpus do Português. Analyzováno je přibližně 300 příkladů plusquamperfekta pro každé století v období od 14. do 19. století. Tyto příklady jsou tříděny podle způsobu, jakým je plusquamperfektum použito. V závěru jsou...
|
|
|
A Comparison of Syntactic Structures in the Bible Translations from 1550 and 1992 with Regard to Morphological Changes
Pavlisová, Jana ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Houhová, Jana (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat rozdíly a shody v syntaktických strukturách ve dvou časově vzdálených dánských překladech Bible, v prvním úplném překladu Bible do dánštiny, v tzv. Bibli Kristiána III. z roku 1550, a v současném překladu Bible z roku 1992. Zkoumaným vzorkem je Janovo evangelium. Hlavními oblastmi výzkumu je slovosled v hlavních i vedlejších větách a použití spojek ve vybraných typech vedlejších vět. Dále se poukazuje na možný vliv překladové předlohy, tedy Lutherovy Bible z roku 1545, na syntax Bible Kristiána III. Klíčová slova: Bible Kristiána III., Bible z roku 1992, spojky, slovosled, syntax, diachronie
|
host ::
RSS.