Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Trestní příkaz
Hrušková, Kateřina ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
69 Abstrakt Předložená diplomová práce se zabývá problematikou trestního příkazu. Za cíl si klade provést analýzu současné právní úpravy tohoto institutu upraveného v zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), a navrhnout možná řešení k jejím jednotlivým kontroverzním bodům, která by přispěla k větší efektivitě aplikace tohoto institutu. Práce je členěna do pěti hlavních kapitol, které jsou dále rozděleny na jednotlivé podkapitoly. První kapitola popisuje historický vývoj trestního příkazu na našem území od jeho prvního začlenění do právního řadu v roce 1929 až do současnosti. Druhá kapitola představuje tento institut v jeho nynější podobě z širšího pohledu trestního práva procesního, a věnuje se trestnímu příkazu v souvislosti s některými teoretickými pojmy, které jsou s ním často spojovány, konkrétně s rozhodnutím, zvláštním typem řízení, a odklonem. Třetí kapitola se zabývá vztahem trestního příkazu k hlavním zásadám trestního řízení, důraz je kladen na ty z nich, které jsou při aplikaci trestního příkazu omezeny nebo modifikovány. Zmíněna je i judikatura Evropského soudu pro lidská práva a jeho postoj k trestnímu příkazu ve světle práva na spravedlivý proces. Čvrtá kapitola se již podrobně zabývá současnou právní úpravou trestního příkazu. Její jednotlivé podkapitoly popisují...
Trestní příkaz
Kubíčková, Michaela ; Galovcová, Ingrid (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Trestní příkaz je rozhodnutím v trestní věci, které zároveň představuje zvláštní způsob řízení. Samosoudce je oprávněn trestní příkaz vydat bez projednání věci v hlavním líčení, jestliže je skutkový stav spolehlivě prokázán opatřenými důkazy. Právní úpravu nalezneme v ustanovení § 314e a následujících trestního řádu. Od standardního trestního řízení se odchyluje zejména tím, že je postupem zkráceným a písemným. Tyto jeho jmenované charakteristiky jsou zároveň důvody, proč v rámci odborné veřejnosti čelí kritikám. Odchýlení od standartního trestního řízení tímto způsobem je mnohými autory označováno za porušení práva na spravedlivý proces. Zamyšlení se nad tímto institutem z pohledu základních zásad trestního řízení včetně práva na spravedlivý proces vyvstává v každé z šesti kapitol této práce, přičemž na závěr tvoří stěžejní a konečnou část této diplomové práce. Před samotným jádrem, je nejprve institut trestního příkazu představen jako rozhodnutí ve věci trestní, zvláštní způsob řízení a též jako odklon. V kapitole druhé poskytuji historický exkurz pro lepší orientaci v současné právní úpravě trestního příkazu, které je pak věnována kapitola třetí. Ve čtvrté kapitole této práce se zabývám uplatněním opravných prostředků včetně odporu. Před konfrontací několika zásad trestního řízení jsem také v...
Trestní příkaz
Berková, Ivona ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Resumé Trestní příkaz je zjednodušenou formou odsuzujícího rozhodnutí v trestních věcech a představuje zkrácené písemné řízení. Samosoudce jej může vydat bez projednání věci v hlavním líčení, jestliže je skutkový stav spolehlivě prokázán opatřenými důkazy. Trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku. Je upraven především v ustanoveních § 314e až § 314g tr. řádu. Institut trestního příkazu je v aplikační praxi hojně užíván pro svou rychlost a hospodárnost. V roce 2012 rozhodli samosoudci v celé České republice trestním příkazem o 56,64 % obviněných v řízení před okresními (obvodními) soudy. Cílem této práce je provést podrobný rozbor institutu trestního příkazu. Práce je členěna do devíti kapitol. První z nich popisuje vývoj právní úpravy trestního příkazu od roku 1918. Druhá kapitola se věnuje vztahu trestního příkazu k základním zásadám trestního řízení. Třetí kapitola vymezuje trestní příkaz jako formu rozhodnutí v trestních věcech, popisuje procesní postup samosoudce, podmínky pro vydání trestního příkazu, tresty, které lze trestním příkazem uložit a postavení poškozeného. Čtvrtá kapitola rozebírá trestní příkaz jako zvláštní způsob řízení (tzv. odklon). Pátá kapitola se věnuje odporu proti trestnímu příkazu jako specifickému řádnému opravnému prostředku a zamýšlí se nad zvláštnostmi hlavního líčení...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.