Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vývoj zobrazení ideálu krásy v médiích pro dospívající od roku 2005 po současnost
Lůžková, Daniela ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Cílem diplomové práce je popsat vývoj zobrazení ideálu krásy českých médiích určených dospívajícímu publiku od roku 2005 po současnost. Teoretická část práce mapuje historické proměny ideálu krásy a jeho současný význam pro jedince i společnost, a dále závěry existujících studií o pojetí ideálu krásy v médiích, a to jak tištěných, tak síťových. Zdrojem dat pro analýzu byly náhodně vybrané výtisky časopisů pro dospívající (Bravo Girl, Dívka, Top Dívky, JJ), a dále YouTube videa a instagramové příspěvky známých českých influencerů. Jako metoda zpracování dat je užita kvalitativní analýza, konkrétně zakotvená teorie. Z výzkumu vyplynulo, že v tištěných časopisech bylo pojetí ideálu krásy vymezeno úzce a příliš nepřipouštělo výjimky, a to po celé zkoumané období. Vše, co se tomuto úzkému pojetí vymykalo, bylo v tištěných médiích rámováno jako problém, který je třeba řešit. Od nástupu síťových médií je dosavadní definice standardu krásy postupně nabourávána mimo jiné i tzv. body positivity hnutím. V současném diskurzu se téma krásy diverzifikovalo, připouští se různorodost, a dřívější nedostatky jsou rámovány jako běžné projevy lidského těla. Současný mediální prostor však vedle toho stále opakuje historicky zažité vzorce ideálního vzhledu. Důležitým aspektem fungování síťových médií je role uživatelů,...
Diverzita v kosmetickém průmyslu a její vnímání v českém prostředí
Kuželová, Kateřina ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Ježková, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem diverzity v kosmetickém průmyslu a jejím vnímáním v českém prostředí. Nejprve problematiku rozebíráme v teoretické části, kde vymezujeme pojem diversity marketing a věnujeme se tomu, jakým způsobem mohou značky do svých marketingových strategií zahrnout různé opomíjené skupiny. Pro účely této práce rozeznáváme pět takových skupin, a to rasové a etnické menšiny, osoby z věkové kategorie 50+, osoby s různými velikostmi a typy postavy, členy LGBTQ+ komunity a osoby s handicapem. Zaměřujeme se tedy na multikulturní marketing, age-agnostic marketing, body-positive marketing, LGBTQ+ marketing a marketingové strategie zahrnující jedince s handicapem. Následně na příkladu konkrétních kosmetických značek ukazujeme, že začlenění opomíjených skupin může mít pozitivní vliv na spokojenost spotřebitelů a úspěšnost firmy. Poté je představeno závěrečné shrnutí dosavadního výzkumu v oblasti diverzity a jejího vnímání. V praktické části prostřednictvím dotazníkového šetření zkoumáme, jak je na toto téma nahlíženo v českém prostředí. Výzkum realizujeme na generaci Z. Zjišťujeme, jak čeští spotřebitelé z této generace vnímají diverzitu v kosmetickém průmyslu obecně, jak je vnímáno zahrnutí jednotlivých opomíjených skupin a zda a jak se liší pohled na diverzitu mezi ženami a...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.