|
Vývoj zobrazení ideálu krásy v médiích pro dospívající od roku 2005 po současnost
Lůžková, Daniela ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Cílem diplomové práce je popsat vývoj zobrazení ideálu krásy českých médiích určených dospívajícímu publiku od roku 2005 po současnost. Teoretická část práce mapuje historické proměny ideálu krásy a jeho současný význam pro jedince i společnost, a dále závěry existujících studií o pojetí ideálu krásy v médiích, a to jak tištěných, tak síťových. Zdrojem dat pro analýzu byly náhodně vybrané výtisky časopisů pro dospívající (Bravo Girl, Dívka, Top Dívky, JJ), a dále YouTube videa a instagramové příspěvky známých českých influencerů. Jako metoda zpracování dat je užita kvalitativní analýza, konkrétně zakotvená teorie. Z výzkumu vyplynulo, že v tištěných časopisech bylo pojetí ideálu krásy vymezeno úzce a příliš nepřipouštělo výjimky, a to po celé zkoumané období. Vše, co se tomuto úzkému pojetí vymykalo, bylo v tištěných médiích rámováno jako problém, který je třeba řešit. Od nástupu síťových médií je dosavadní definice standardu krásy postupně nabourávána mimo jiné i tzv. body positivity hnutím. V současném diskurzu se téma krásy diverzifikovalo, připouští se různorodost, a dřívější nedostatky jsou rámovány jako běžné projevy lidského těla. Současný mediální prostor však vedle toho stále opakuje historicky zažité vzorce ideálního vzhledu. Důležitým aspektem fungování síťových médií je role uživatelů,...
|
|
Diverzita v kosmetickém průmyslu a její vnímání v českém prostředí
Kuželová, Kateřina ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Ježková, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem diverzity v kosmetickém průmyslu a jejím vnímáním v českém prostředí. Nejprve problematiku rozebíráme v teoretické části, kde vymezujeme pojem diversity marketing a věnujeme se tomu, jakým způsobem mohou značky do svých marketingových strategií zahrnout různé opomíjené skupiny. Pro účely této práce rozeznáváme pět takových skupin, a to rasové a etnické menšiny, osoby z věkové kategorie 50+, osoby s různými velikostmi a typy postavy, členy LGBTQ+ komunity a osoby s handicapem. Zaměřujeme se tedy na multikulturní marketing, age-agnostic marketing, body-positive marketing, LGBTQ+ marketing a marketingové strategie zahrnující jedince s handicapem. Následně na příkladu konkrétních kosmetických značek ukazujeme, že začlenění opomíjených skupin může mít pozitivní vliv na spokojenost spotřebitelů a úspěšnost firmy. Poté je představeno závěrečné shrnutí dosavadního výzkumu v oblasti diverzity a jejího vnímání. V praktické části prostřednictvím dotazníkového šetření zkoumáme, jak je na toto téma nahlíženo v českém prostředí. Výzkum realizujeme na generaci Z. Zjišťujeme, jak čeští spotřebitelé z této generace vnímají diverzitu v kosmetickém průmyslu obecně, jak je vnímáno zahrnutí jednotlivých opomíjených skupin a zda a jak se liší pohled na diverzitu mezi ženami a...
|