|
|
Na cestě k nezávisloti: Příspěvek ke studiu anglo-irských vztahů ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století (1851-1914)
Breiová, Alexandra ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Moje práce se zaměřuje zejména na analýzu vztahů mezi Angličany (Brity) a Iry v období po velkém hladomoru do první světové války. Snaží se vystihnout klíčové události a analyzovat jejich vliv na vztahy obou zemí. V roce 1801 se Irsko stalo součástí Velké Británie a vztahy Britů (Angličanů) a Irů se velmi úzce formovaly v rámci společného státu. Velký hladomor zásadním způsobem poškodil jejich vztahy a od té doby se Irové stále silněji snažili o získání větší nezávislosti ve správě své země, především obnovením irského parlamentu. Jejich snahu ztělesňovalo hnutí Home Rule, ke kterému se upínaly naděje irských nacionalistů. Od sedmdesátých let irská reprezentace prosazovala požadavky autonomie na parlamentní půdě. Zákon o autonomii, jehož přijetí prosazoval britský ministerský předseda William Ewart Gladstone, však parlament dvakrát odmítl schválit. Teprve v roce 1914 po omezení práva veta horní sněmovny, byl zákon o irské autonomii schválen, okolnosti vypuknutí první světové války zabránily jeho naplnění. Klíčová slova: mezinárodní vztahy, 19. století, začátek 20. století, Irsko, Velká Británie, velký hladomor, nacionalismus, William E. Gladstone, feniáni, Home Rule
|
|
|
Venkovský učitel Jaroslav Petr a jeho odkaz současnému školství
Martincová, Petra ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Kasper, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá osobností venkovského učitele Jaroslava Petra (1862-1922), který se navzdory překážkám v podobě izolace, konzervativních kolegů, nadřízených i tehdy velmi vlivné katolické církve, významně podílel na reformách českého školství v období jejich přípravné etapy (přelom 19. a 20. století). Odmítal herbartismus, prosazoval pedagogiku zaměřenou na dítě, volnou školu, činnou školu, atd. Především byl ale jedním z prvních pedagogů, kteří si uvědomili význam prostředí, v němž dítě vyrůstá a žije, na vývoj jeho osobnosti, a nutnost při výuce z tohoto prostředí vycházet. Byl naším nejvýznamnějším představitelem tzv. pedagogického regionalismu, a autorem na něm založené Prvouky na škole venkovské. Zabýval se i dalšími problémy specifickými pro venkovské školy. Jeho pozornost ale velkou měrou přitahovala také literatura pro děti a mládež. Podrobil ji nevybíravé kritice ve stovkách recenzí především v časopisech Škola našeho venkova a Pedagogické rozhledy, sestavil seznam četby vhodné pro děti a mládež, inicioval vydávání umělecky kvalitní literatury pro děti a mládež.
|
host ::
RSS.