|
|
Molekulární mechanismy účinků cfDNA
Hříbková, Natálie ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Škubica, Patrik (oponent)
Biologická role volné cirkulující DNA je v současné době zkoumána především z hlediska etiologie autoimunitních stavů a rakovinového onemocnění. Ukazuje se, že úloha cfDNA jaderného či mitochondriální původu v interakci s receptory vrozeného imunitního systému je poměrně komplexní a cfDNA je tak zapojena do celé řady molekulárních mechanismů jako je například šíření rakovinových metastáz, indukce autofágie a spouštění zánětlivých procesů. Znalost konkrétních drah, do kterých je cfDNA v rozvoji těchto patologických stavů zapojena, se zdá být klíčová především z hlediska zvolení a cílení vhodné léčebné terapie. Tato práce poskytuje rámcovým přehled poznatků o interakci cfDNA s receptory vrozeného imunitního systému, indukci imunologických signálních drah a možných důsledků, které tyto molekulární dráhy mohou v organismu způsobovat. Klíčová slova: cfDNA, TLR9, cGAS/STING, AIM2, autoimunitní onemocnění, biomarker, rakovina
|
|
|
Vitamin D a jeho funkce
De Brito, Christina ; Kočovský, Pavel (vedoucí práce) ; Máčová, Ludmila (oponent)
Vitamin D je známý pro svoji úlohu během regulace metabolismu minerálních látek v těle. Jeho nedostatek je spojen především s onemocněními křivice a osteomalacie, vyznačujícími se defekty růstu a vývoje kostí. Hranice působení tohoto hormonu však zasahují mnohem dále. Dokáže ovlivňovat diferenciaci buněk imunitního systému a tím regulovat imunitní odpověď a proliferaci buněk. Po objevení jeho imunoregulačních funkcí se stal horkým kandidátem na léčbu autoimunitních onemocnění, jako jsou roztroušená skleróza, systémový lupus erythematodes nebo cukrovka. Dokonce byl objeven jeho supresivní efekt na rakovinné buňky. Nedostatek vitaminu D je rizikovým faktorem projevu encefalomyelitidy, schizofrenie, autismu a kardiovaskulárních chorob. V současnosti se vyvíjejí analogy vitaminu D, které jsou stejně efektivní a neovlivňují přitom metabolismus vápníku, čímž se odbourá toxický efekt vysokých dávek vitaminu D. Klíčová slova: vitamin D3, 25-hydroxyvitamin D3, 25(OH)D3, cholekalciferol, 1α,25-dihydroxyvitamin D3, 1,25(OH)2D3, kalcitriol, imunita, imunoregulační funkce, deficience vitaminu D, autoimunitní onemocnění
|
|
|
Case Study of Physiotherapy Treatment of a Patient with Diagnosis Guillain-Barré syndrom
Martinovičová, Miriam ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Kučerová, Ilona (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou Guillain-Barré syndromem Autor: Miriam Martinovičová Vedoucí práce: PhDr. Tereza Nováková, Ph.D Cíl: Vyšetřit a lépe pochopit autoimunitní onemocnění - zánětlivou demyelinizační polyradikuloneuropatii s následnou rehabilitační péčí. Metody: Práce se skládá ze dvou částí - teoretické části a případové studie. Objekt zkoumání kazuistiky je 53 letý pacient, muž se zánětlivou demyelinizační polyradikuloneuropatií. Kazuistika se skládá z anamnézy pacienta, vstupního kineziologického vyšetření, závěrečného kineziologického vyšetření a terapeutických výkonů, které pacient podstoupil. Teoretická část obsahuje základní teoretické poznatky, jako je epidemiologie, původ, klinický obraz, diagnostické metody, možnosti léčby včetně možností rehabilitace GBS. Pacient po terapeutickém programu vykazoval zlepšení. Cíl této práce byl splněn. Klíčové slova: Zánětlivá demyelinizační polyradikuloneuropatie, Guillain-Barrého syndrom, Autoimunitní onemocnění, Fyzioterapie
|
|
|
Epigenetické regulace u autoimunitních onemocnění se zaměřením na revmatoidní artritidu
Horková, Veronika ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Hušáková, Markéta (oponent)
Přesná příčina revmatoidní artritidy, jako i dalších autoimunitních onemocnění ještě stále není identifikována. V posledních dvaceti letech epigenetika ukázala novou tvář immunitního systému. Dědičné změny mimo sekvence DNA poskytují další komponentu hrající roli v autoimunitě. Metylace DNA, modifikace histonů - proteinů, kolem kterých je DNA obmotána, či interference malých sekvencí RNA - microRNA, všechny tyto mechanismy ovlivňují genovou expresi a tím umožňují zvýšenou produkci prozánětlivých faktorů vedoucích k autoimunitním reakcím. Kromě toho, geny regulující apoptózu jsou často cílem epigenetickách modifikací. Tyto mechanismy nejenže poskytují další úroveň imunitní obrany, ale poskytují také vysvětlení pro vyšší náchylnost žen k autoimunitním nemocím i vliv prostředí na patogenezi těchto nemocí.
|
|
|
Studium interleukinu 37 a jeho role u revmatoidní artritidy
Jandová, Romana ; Šenolt, Ladislav (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Dysregulace mezi aktivitou prozánětlivých a protizánětlivých cytokinů u revmatoidní artritidy (RA) přispívá ke vzniku imunitní nerovnováhy, k chronickému zánětu a následné destrukci kloubu. Interleukin-37 (IL-37) byl popsán jako protizánětlivý cytokin u několika autoimunitních onemocnění. Cílem této práce bylo zjistit koncentrace IL-37 v séru a synoviální tekutině u pacientů s RA a porovnat je s kontrolní skupinou jedinců s osteoartrózou (OA), zjistit vztah mezi IL-37 a aktivitou nemoci a dalšími klinickými parametry. Dalším cílem bylo, prokázat jeho protizánětlivé působení na RA synoviálních fibroblastech a charakterizovat další typy buněk, které se na jeho produkci podílejí. Hladiny IL-37 byly detekovány pomocí testu enzyme-linked immunosorbent assay (ELISA). Synoviální fibroblasty byly stimulovány lipopolysacharidem (LPS) a rekombinantním IL-37 (rIL-37). Hladiny studovaných genů byly analyzovány pomocí PCR. Synoviální tkáň a imunitní buňky byly vizualizovány pomocí imunohistochemického a imunofluorescenčního barvení. V synoviální tekutině RA oproti OA pacientů byla zjištěna zvýšená koncentrace IL-37. Hladiny IL-37 v séru a synoviální tekutině mezi sebou vzájemně korelovaly. Sérové hladiny IL-37 u pacientů s RA a OA byly signifikantně vyšší v porovnání se synoviální tekutinou. Hladiny IL-37 v...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou systémový lupus erythematodes
Mrázková, Tereza ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Taušová, Eva (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou systémový lupus erythematodes Cíl práce: Shrnutí teoretických poznatků, provedení studie metodiky ucelené rehabilitace, navržení terapie a zhodnocení jejího efektu u pacienta s diagnózou systémový lupus erythematodes. Metoda: Rešerše s případovou studií vznikla během odborné praxe od 5. do 30. ledna 2015 v Revmatologickém ústavu v Praze. Práce je rozdělena do dvou částí - obecná a speciální. Obecná část shrnuje definici, epidemiologii, etiologii, diagnostiku, klinický obraz, léčbu a využití fyzioterapeutických metod a přístupů u diagnózy systémový lupus erythematodes. Ve speciální části je popsána kazuistika pacienty s diagnózou systémový lupus erythematodes. Na základě anamnézy a vstupního vyšetření byl stanoven návrh terapie. Z jednotlivých terapií a výstupního vyšetření byl zhodnocen efekt terapie. Výsledky: U pacientky došlo k výraznému snížení bolesti, nedochází již k potížím s dechem a poloha v leže v horizontální poloze jí též již nečiní potíže, zkvalitnil se spánek, pozitivně byl ovlivněn způsob držení těla, hybnost a stabilizační schopnosti páteře, zlepšily se posturální funkce a rovnováha. Terapeutické metody byly vhodně zvoleny a stanovené cíle terapie splněny. Klíčová slova: systémový lupus erythematodes;...
|
|
|
Maternální a fetální mikrochimérismus.
Hynková, Marie ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Pačes, Jan (oponent)
Mikrochimérismus je definován jako přítomnost malého množství geneticky odlišných buněk v těle člověka. Nejčastěji vzniká během těhotenství a kojení, dále také krevní transfuzí a transplantací. Během těhotenství dochází k obousměrné transplacentární migraci buněk mezi matkou a dítětem. Buňky přenesené v průběhu těhotenství a kojení, mohou přetrvávat v organismu dítěte až do dospělosti. Prostřednictvím mateřského mléka je během kojení do těla dítěte přenášeno velké množství imunitních buněk, které dítě chrání před patogeny a podílí se na modulaci jeho imunitního systému. Fetální buňky přetrvávají v organismu matky až několik desítek let a mohou mít dlouhodobý vliv na její zdravotní stav. Mohou se účastnit obnovy poškozených tkání matky, ale také přispět ke vzniku závažných autoimunitních onemocnění.
|
|
|
Mechanismy patogeneze experimentální autoimunitní uveitidy a možnosti jejich ovlivnění.
Klímová, Aneta ; Heissigerová, Jarmila (vedoucí práce) ; Pitrová, Šárka (oponent) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Úvod: Autoimunitní uveitida postihuje zejména střední věkovou kategorii a přes stále se rozvíjející terapeutické možnosti způsobuje těžké postižení zraku. Vzhledem k široké klinické variabilitě je studium autoimunitní uveitidy v humánní medicíně limitované, proto byly vyvinuty experimentální modely. Cílem naší práce bylo zavést reprodukovatelný model experimentální autoimunitní uveitidy v České republice a dále na tomto modelu sledovat zastoupení CD3+ a F4/80+ buněk v sítnici, zhodnotit vliv mikrobiálního prostředí na intenzitu nitroočního zánětu a testovat terapeutické možnosti. Materiál a metody: Myším kmene C57BL/6J byl aplikován sítnicový antigen (IRBP 1-20, interphotoreceptor retinoid binding protein) potencovaný kompletním Freundovým adjuvans a pertusovým toxinem, který vyvolá mírnou zadní autoimunitní uveitidu. Myši pocházely z konvenčního a gnotobiotického (bezmikrobního) chovu. Intenzita uveitidy byla hodnocena podle standardizovaných protokolů in vivo biomikroskopicky a post mortem histologicky na řezech barvených hematoxylin eozinem. Vzorky tkání byly analyzovány také imunohistochemicky a průtokovou cytometrií. Standardní sledovací doba experimentu byla 35 dnů. Myši s uveitidou z konvenčního chovu byly léčeny perorálními antibiotiky (metronidazol a ciprofloxacin) podávanými profylakticky...
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s myasthenia gravis
HŮLOVÁ, Jiřina
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o pacienta s myasthenia gravis, jejím cílem je zmapování ošetřovatelské péče o pacienta s onemocněním myasthenia gravis. Formulovány byly též dvě výzkumné otázky zjišťující specifika ošetřovatelské péče o pacienta s onemocněním myasthenia gravis na standardním oddělení a specifika ošetřovatelské péče o pacienta s onemocněním myasthenia gravis na umělém plicním ventilátoru. V teoretické části je podána charakteristika onemocnění, klinický obraz nemoci, průběh onemocnění, včetně výskytu myastenické krize. Detailněji je přiblížena ošetřovatelská péče o pacienta s myasthenia gravis. Empirická část obsahuje popis realizovaného kvalitativního výzkumu. Technikou výzkumu byl polostrukturovaný rozhovor, data byla analyzována pomocí metody otevřeného kódování, technikou papír-tužka. Rozhovor obsahoval 31 otázek rozdělených do čtyřech hlavních částí, zaměřených na znalost sester onemocnění myasthenia gravis, specifika ošetřovatelské péče o pacienta s myasthenia gravis, rizika a režimová opatření u pacienta s onemocněním myasthenia gravis a edukaci pacienta, včetně spolupráce s rodinou. V případě sester z akutních lůžek (ARO/JIP) byl rozhovor rozšířen o pátou oblast mapující specifika péče o nemocného s myasthenia gravis na akutním oddělení. Výzkumný soubor tvořilo deset sester, z nichž čtyři působí na odděleních JIP či ARO. Analýzou rozhovorů bylo vytvořeno celkem 5 kategorií, z nichž některé jsou dále členěny do dílčích podkategorií. Prezentace zjištěných výsledků je podána s využitím těchto kategorií, v případě relevantnosti jsou uváděny přímé výroky informantek, přibližujících specifika ošetřovatelské péče o pacienty s myasthenia gravis na standardních odděleních nebo odděleních ARO/JIP. Zjištěné výsledky poukazují na potřebu věnovat v rámci ošetřovatelské péče o pacienty s myasthenia gravis ze strany sester pozornost především dekubitům, oblasti hygieny, stravování, důležitá je i edukace pacientů a jejich blízkých. Ošetřovatelská péče na standardním oddělení a odděleních ARO/JIP se liší, rozdíl lze spatřovat především v důrazu kladeném na odděleních akutní péče dýchacím cestám, prevenci dekubitů, které mohou vznikat i v dýchacích cestách, prevenci nozokomiálních nákaz. Na oddělení ARO/JIP musí být sestry také ve větší míře připraveny na náhlé zhoršení stavu pacienta, od kterého se odvíjí následná ošetřovatelská péče, užívána bývá endotracheální rourka, případně tracheostomická kanyla. V návaznosti na zjištěné výsledky lze také doporučit osloveným zdravotnickým zařízením vytvoření ošetřovatelského standardu o pacienta s myastenií, které není k dispozici na žádném ze standardních oddělení, na nichž byl výzkum prováděn. Přínos bakalářské práce je možné spatřovat v zachycení komplexnosti ošetřovatelské péče o pacienty s myasthenia gravis, včetně uvedení oblastí, kterým musí sestry věnovat zvýšenou pozornost, s poukázáním na odlišnosti poskytování ošetřovatelské péče o pacienty s myasthenia gravis na odděleních standardních a odděleních ARO/JIP. Výsledky práce mohou být využity sestrami, které o tyto pacienty pečují, především však mohou být vodítkem pro sestry, které s těmito pacienty dosud nemají zkušenosti. Předložené poznatky mohou využít tyto sestry v situaci, kdy budou nuceny poskytovat ošetřovatelskou péči i těmto pacientům.
|
host ::
RSS.