|
|
Plastika z let 1966-1989 ve veřejném prostoru Prahy. Současná recepce a způsoby zacházení
Krausová, Sára ; Bendová, Eva (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje z období let 1966 ve veřejném prostoru města Prah Skrze konkrétní příklady děl j prezentovány nejvýraznější formy umění ve veřejném prostoru závislé na současné recepci a způsobu zacházení Pojednávané období í vyhlášky o řešení uplatnění výtvarné výzdoby investiční výstavbě Vládní usnesení zásady pro zajištění finančních prostředků ve výš jednoho až čtyř procenta na výtvarné řešení staveb, veřejných prostranství a urbanistických konceptů. Díky státní podpoře umění vzniklo na území Československa velké množství realizací, které byly po pádu režimu často ponechány chátrání a likvidaci. Úvodní kapitola zaznamenává kulturněhistorické okolnosti těchto uměleckých děl veřejných prostranství v . Hlavní část práce se zabývá podrobným konkrétních sochařských realizací s důrazem na jejich současný stav Tato díla kategorizována následovně odstranění, nahrazení, absence péče a zachování uměleckého díla. Zvláštní pozornost je věnována občanské a institucionální podpoře umění ve veřejném hám o znovuzavedení procenta na umění. Klíčová slova umění ve veřejném prostoru, Praha, sochařství, normalizace
|
|
|
Autonomie umění mimo instituce umění
Hauser, Filip ; Piaček,, Martin (oponent) ; Dub,, Petr (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Disertační práce reaguje na aktuálně probíhající proměny veřejného prostoru a na stále častější laické i odborné diskuse o jeho kvalitách a významech pro současnou demokratickou společnost. Téma disertační práce „Autonomie uměleckého díla mimo instituce umění“ se zaměřuje na hledání autonomie uměleckého díla umístěného ve veřejném prostoru v návaznosti na způsob, jakým se dílo do tohoto prostoru umístí. Práce popisuje konkrétní díla, která byla do veřejného prostoru umístěna různými metodami, ať již formou výtvarné soutěže, bez soutěže, darem, či skrze dočasné umístění. Tyto metody podléhají zkoumání, které dopomáhá hledat míru autonomie. Na základě provedených analýz práce hodnotí míru autonomie díla ve veřejném prostoru, a nakolik byla metoda umístění vzhledem k výsledku efektivní. Pomocí terénního výzkumu byl subjektivní, sochařský a umělecký pohled aplikován na současnou praxi umisťování uměleckých děl do veřejného prostoru a jako relevantní názor na tuto problematiku je dále určen zejména odpovědným orgánům, které mají na tvorbu veřejného prostoru nezanedbatelný vliv. Autor práce si klade za cíl posunout získané poznatky do praktické a reálné roviny ve formě poskytnutého odborného názoru pro nové zpracování vládního strategického dokumentu – Politiky architektury a stavební kultury České republiky, zpracovávaného Ministerstvem pro místní rozvoj. Praktické výstupy disertační práce jsou tak zaměřeny především na cesty, kterými lze v současnosti veřejný prostor kultivovat a propagovat nezanedbatelnou roli umění v něm. Ať již skrze vliv na konkrétní vládní strategie, či skrze občanský aktivismus ve formě iniciativy Je to i tvoje město v Jindřichově Hradci.
|
|
|
Problematika umění ve veřejném prostoru v době normalizace na příkladu pražského metra
Němcová, Alice ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Rathouská Štroblová, Kateřina (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou umění ve veřejném prostoru v období normalizace na příkladu pražského metra. Prostředí metra si vyžádalo formální omezení výtvarných děl, která ho měla doplnit. Z bezpečnostních důvodů se výtvarná díla nesměla nacházet na nástupištích ani v příchozím středním tunelu a mohla se objevit pouze v prostorách vestibulů, veřejných pasáží či v uliční úrovni při východech ze stanice. Na jedné straně bylo pražské metro jasně politicky angažovaným projektem, zdůrazňujícím přátelské vztahy se Sovětským svazem jakož i klíčové zapojení sovětských odborníků pro existenci moderní dopravy v Praze. Na straně druhé ten samý projekt umožnil výtvarné realizace umělců, jejichž volnou tvorbu režim odmítal. V úvodu práce stručně shrnuji historii pražského metra a fenomén podzemní dopravy jako takový, následuje část věnovaná vlivu moskevského metra na pražské prostředí. Hlavní prostor je věnován výtvarnému generelu, okolnostem vzniku, posuzování, financování a realizování uměleckých děl v pražském metru. Tato část je rozdělena do sekcí věnovaných stanicím, jež byly po roce 1989 přejmenovány, reflexi historie a tvorbě životního prostředí, které tvořily důležité námětové linie výtvarného generelu. V závěrečné části se zaměřuji na vývoj plánování a dosavadní průběh výtvarné...
|
|
| |
|
|
Autonomie umění mimo instituce umění
Hauser, Filip ; Piaček,, Martin (oponent) ; Dub,, Petr (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Disertační práce reaguje na aktuálně probíhající proměny veřejného prostoru a na stále častější laické i odborné diskuse o jeho kvalitách a významech pro současnou demokratickou společnost. Téma disertační práce „Autonomie uměleckého díla mimo instituce umění“ se zaměřuje na hledání autonomie uměleckého díla umístěného ve veřejném prostoru v návaznosti na způsob, jakým se dílo do tohoto prostoru umístí. Práce popisuje konkrétní díla, která byla do veřejného prostoru umístěna různými metodami, ať již formou výtvarné soutěže, bez soutěže, darem, či skrze dočasné umístění. Tyto metody podléhají zkoumání, které dopomáhá hledat míru autonomie. Na základě provedených analýz práce hodnotí míru autonomie díla ve veřejném prostoru, a nakolik byla metoda umístění vzhledem k výsledku efektivní. Pomocí terénního výzkumu byl subjektivní, sochařský a umělecký pohled aplikován na současnou praxi umisťování uměleckých děl do veřejného prostoru a jako relevantní názor na tuto problematiku je dále určen zejména odpovědným orgánům, které mají na tvorbu veřejného prostoru nezanedbatelný vliv. Autor práce si klade za cíl posunout získané poznatky do praktické a reálné roviny ve formě poskytnutého odborného názoru pro nové zpracování vládního strategického dokumentu – Politiky architektury a stavební kultury České republiky, zpracovávaného Ministerstvem pro místní rozvoj. Praktické výstupy disertační práce jsou tak zaměřeny především na cesty, kterými lze v současnosti veřejný prostor kultivovat a propagovat nezanedbatelnou roli umění v něm. Ať již skrze vliv na konkrétní vládní strategie, či skrze občanský aktivismus ve formě iniciativy Je to i tvoje město v Jindřichově Hradci.
|
|
|
Restaurování sgrafit na cementové podložce
Machačko, Luboš ; Bláha, Jiří
Hlavním záměrem předkládaného památkového postupu bylo popsat specifika sorelového sgrafita, pojmenovat hlavní problémy jeho restaurování a na postupech ověřených zkušebními zásahy navrhnout vhodné řešení. Podkladem stanovení postupu jsou výsledky terénního a laboratorního výzkumu získané v průběhu výzkumného projektu. Úvodní tezí výzkumu, který stanovení památkového postupu předcházel, byl literaturou často opakovaný fakt, že se pro sorelová sgrafita využívala cementové omítky. Objevoval se nejen v recentní literatuře, ale zdůrazňovaly jej i dobové příručky. Při samotném restaurátorském průzkumu a laboratorním vyhodnocení odebraných vzorků byl vyvrácen. Ukázalo se, že sgrafita 50. let byla ve většině případů prováděna tradiční vápennou technologií. Samotné cementové sgrafito se stalo až výsadou 60. a 70. let 20. století a často bylo využíváno v poloprofesionálním či přímo amatérském prostředí. Hlavním rozdílem mezi sorelovými sgrafity a sgrafity předchozích etap vývoje tak byla volba podkladu. Sorelová sgrafita byla často prováděna na cementovém (betonovém) podkladu, resp. na panelech. Ve zkoumaných příkladech nevyplynuly z této skutečnosti závažnější problémy, které by bylo nutné při restaurátorských zásazích aktuálně řešit. Předkládaný památkový postup tak především definuje ostatní problémy, s nimiž se restaurátoři setkali, a popisuje metody restaurování, které byly použity při vzorových restaurátorských zásazích, a které je možné aplikovat i na další památky z této skupiny.
Plný text:  PDF
|
|
|
Restaurování betonové sochy
Červinka, Josef ; Říhová, Vladislava
Současné domácí i zahraniční bádání věnuje problematice sanace betonu velkou pozornost, většinou je však zaměřena na architektonická díla a jejich povrchy. Soustředěný výzkum věnovaný konzervačním a restaurátorským metodám drobnějších sochařských děl z betonu je ojedinělý. Cílem předloženého památkového postupu bylo ověřit na referenčním zásahu (socha Hudebník Aloise Šutery z roku 1965 ze hřbitova v Přerově) způsob opravy betonové sochy, který by splňoval v maximální možné míře podmínky pro sanaci betonových konstrukcí a zároveň byl proveden v intencích restaurátorských zásahů obvyklých na památkově chráněných sochách z anorganických materiálů. Při restaurování této sochy byla použita inovativní technika úpravy povrchu sochy, která by do budoucna mohla být cestou k efektivní ochraně bez výrazných estetických změn a setření stop dokládajících existenci díla v čase. Tato technika je na bázi minerálního nátěru, jehož cílem je zaplnění drobných trhlin a větších pórů v povrchu sochy, aniž by byla setřena struktura povrchu umožňující čitelnost starších, z části snad autorských, doplňků.
Plný text: PDF
|
|
|
Metodika archivního průzkumu uměleckých děl druhé poloviny 20. století ve veřejném prostoru
Říhová, Vladislava ; Křenková, Zuzana
Cílem metodiky je seznámit odbornou veřejnost s možnostmi archivního výzkumu uměleckých děl druhé poloviny 20. století, umístěných v architektuře a veřejném prostoru. Její vznik souvisí se stále aktuálnějšími problémy zachování těchto výtvarných realizací. Spektrum využitelných písemných a obrazových pramenů sahá od soukromých archivů a pozůstalostí výtvarníků nebo architektů, přes různě důkladnou dokumentaci regionálních muzeí a galerií, po fondy zachycující oficiální schvalovací procesy děl. Ty probíhaly na úrovni státních orgánů (národních výborů) a v rámci agendy profesních organizací. Text poskytuje základní orientaci v archivních fondech. Zaměřuje se především na systematičtější možnosti bádání v archiváliích podniku Dílo Českého fondu výtvarných umění. U tohoto původce, který v socialistickém státu od roku 1954 centrálně spravoval objednávky uměleckých zakázek, je možné díla sledovat nikoliv osaměle, ale v širším kontextu jejich vzniku, v rámci jednotlivých regionů atp. Do metodiky zařazujeme členění regionálních fondů tohoto typu a představujeme zde charakteristické druhy archiválií, které je možné při bádání využít.
Plný text: PDF
|
|
|
Černé na bílém (bitva ilustrátorů, bezprostřední výtvarná událost a její potenciál pro výtvarnou výchovu)
Zawadská, Kamila ; Raudenský, Martin (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent)
Diplomová práce je věnována fenoménu Secret Walls, ilustrátorskému klání s osobitou koncepcí. Cílem teoretické části je osvětlit základní východiska a kontexty této live art battlové události a popsat prostředky vhodné k motivaci žáků a studentů při práci na vlastní tvorbě, které vychází a jsou inspirovány SW. Stručně řečeno, provázat prvky této bezprostřední výtvarné akce s výukou výtvarné výchovy. V didaktické části je pak cílem realizace jednotlivých etud výtvarné tematické řady, která je zaměřena na rozvoj kresby u žáků 2. stupně ZŠ a ověřuje popsané motivační prvky v praxi. Autorský projekt realizovaný v rámci diplomové práce si klade za úkol prostřednictvím akce Concetre Wall oživit veřejný prostor města Rakovníka a zprostředkovat výtvarný zážitek pro místní obyvatele. Motivovat je k vlastní tvorbě v jejich volném čase a poukázat na relaxační aspekt výtvarné tvorby. Těžiště práce leží v realizaci a detailním popisu tematické řady výtvarných úkolů a v realizaci výtvarné události v Rakovníku. Dále se práce soustřeďuje na ověření motivačních prvků k vlastní volné tvorbě využitých ve školním prostředí a ve volném čase veřejnosti. A v neposlední řadě jsou zde také vytyčeny definice a klasifikace pojmů jako umění ve veřejném prostoru, street art, komiks, ilustrace či bezprostřední výtvarná akce a...
|
|
|
Výtvarné intervence ve veřejném prostoru a jejich edukační potenciál
DAVIDOVÁ, Eliška
Předložená teoretická diplomová práce se zabývá vybranými uměleckými aktivitami ve veřejném prostoru a nastiňuje jejich edukační využití u žáků základních škol a studentů středních škol. Za tímto účelem jsou nejprve objasněny umělecké směry a pojmy vztahující se k umění ve veřejném prostoru, na které navazuje problematika edukace výtvarné výchovy v současnosti. Práci zakončuje analýza třech soudobých uměleckých aktivit, jež proběhly ve veřejném prostoru v tuzemském prostředí.
|
host ::
RSS.