|
|
Kulturní paměť a městský prostor Vršovic
Sekyra, Daniel ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá kulturní pamětí a městským prostorem pražské čtvrti Vršovice. Práce se věnuje Vršovicím jako celku, představí se v ní Staré a Nové Vršovice včetně jednotlivých vybraných míst. Vršovice se rozvíjely hlavně v 50. a 60. letech 20. století, kdy v Praze vznikala nová sídliště a plánování městského prostoru bylo po válečných letech ve velkém rozmachu. Práce se zabývá tématem paměti a tím, jak se tento fenomén projevuje v kultuře a historii. Sleduje několik důležitých míst a staveb, které hrály významnou roli v kulturní paměti a v budování identity obyvatel, a jak tato místa ovlivnil čas a změny ve společnosti. Sleduje rovněž o jak velké změny šlo a jak se tato místa změnila fyzicky. Soustředí se především na oblast Nových Vršovic. Hlavním důvodem je větší dynamika změn v této oblasti. Dalším důvodem je skutečnost, že oblast Starých Vršovic již byla předmětem mnoha studií a knižních titulů. V tomto směru Nové Vršovice zatím o něco zaostávají, a já bych rád přispěl právě do studia Nových Vršovic. Městský prostor je spolu s kulturní pamětí hlavním tématem této práce. Kulturní paměť je poměrně nová vědecká metoda, která nám pomůže tyto změny pochopit. Klíčová slova: paměť, kulturní paměť, historická paměť, městský prostor, urbanismus, Vršovice
|
|
|
Kulturně-historický vývoj Vršovic v letech 1922-1977
Kolek, Michael ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce bude sledovat kulturně-historický vývoj Vršovic v letech 1922-1977, kdy se Vršovice stávají součástí Velké Prahy. Analyzuji klíčové stavby, které byly za této éry postaveny. V druhé části práce se budu zabývat hospodářskou krizí a jejími důsledky pro Vršovice, které měly fatální dopad na kulturu a vedly až k druhé světové válce. Dále uvedu vzpomínky pamětníka Bohumila Koblihu, svědka Květnového povstání 1945 ve Vršovicích. Ve druhé části práce se budu zabývat stavebním rozvojem v 50. a 60. letech 20. století až do roku 1977, kdy skončila výstavba panelových domů typu G 57. Cílem bakalářské práce je rozebrat kulturně-historický vývoj Vršovic za pět dekád. Klíčová slova Architektura, kultura, město, přelom 19. a 20. století, stavby, Velká Praha, Vršovice
|
|
|
Obchodní domy Baťa v Praze
Dorňáková, Adéla ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Obchodní domy Baťa jsou velmi početným souborem staveb pocházejícím z 20. a 30. let 20. století a v mnoha městech tehdejšího Československa představovaly první vstup moderní architektury do historického prostředí. Tato práce se omezila na osm staveb, které vznikly na území Prahy. Na jedné straně stojí velmi známé budovy na Václavském náměstí či v Celetné ulici, na druhé však dnes zcela neznámé stavby, jejichž původní účel byl již téměř zapomenut. Studium dochovaných archivních pramenů i literatury umožnilo detailní představení jednotlivých domů, jejich stavební historie i proměn, kterými do současnosti prošly. Detailní popisy staveb byly nakonec využity při vzájemném srovnání i jejich zařazení do celkové produkce obchodních domů Baťa. Zároveň volba pražského prostředí umožnila porovnání s ostatními soudobými obchodními domy. Klíčová slova Obchodní dům, firma Baťa, Praha, Dům služby, baťovská architektura, architektura 20. století, funkcionalismus, Staré Město, Nové Město, Vysočany, Nusle, Libeň, Vršovice, Žižkov, Letná
|
|
| |
host ::
RSS.