|
|
Občanská válka v Sýrii ve zpravodajství The New York Times a Mladé fronty Dnes: komparativní studie
Bartyzalová, Michaela ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na válečné zpravodajství a srovnává způsob informování o občanské válce v Sýrii mezi českým deníkem Mladá fronta Dnes a americkým deníkem The New York Times. V úvodní teoretické části práce je stručně představen koncept zpravodajství, proces výběru zpráv a nastolování agendy. Konkrétněji je představeno válečné zpravodajství, s ním spojená propaganda a historický vývoj válečného zpravodajství. Následně jsou konkrétně popsána čtyři teoretická východiska, na základě kterých byly formulovány výzkumné otázky. Jako metoda výzkumu byla zvolena kvantitativní obsahová analýza. Výzkumná část se zaměřuje na zjištění míry femininity a maskulinity ve zpravodajství. Dále pak na tři konkrétní zpravodajské role, jejichž teoretický koncept popsali ve svém textu autoři Daya Kishan Thussu a Des Friedman. Cílem analýzy bylo také identifikovat zdroje ve formě přímých promluv mluvčích, které oba deníky při informování o válce používají. V neposlední řadě má být ověřen koncept vlastenectví tak, jak ho popisuje Philip Seib. Závěr práce nabízí výsledky analýzy a srovnání zpravodajství o syrské občanské válce mezi českým a americkým deníkem.
|
|
|
Limity české žurnalistiky při pokrývání konfliktu ve Svaté zemi demonstrované na operaci Lité olovo
Jurečková, Anna ; Marjanovič, Teodor (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce s názvem Limity české žurnalistiky při pokrývání konfliktu ve Svaté zemi demonstrované na operaci Lité olovo řeší zejména problematiku objektivity českých novinářů a další otázky, které jdou ruku v ruce s válečným zpravodajstvím. Tyto limity jsou ukázány na konkrétním konfliktu - válce v Gaze na přelomu let 2008 a 2009, která je rovněž známá pod názvem Lité olovo. První, teoretická část, se věnuje charakteristice a specifikům válečného zpravodajství a některým etickým zásadám. Dále definuje roli České republiky v izraelsko-palestinském konfliktu a v poslední části se zabývá historií a současností sporů ve Svaté zemi. V praktické části je nejprve popsáno, jaký metodologický postup byl použit k dospění ke stanovenému cíli. Limity české žurnalistiky jsou v praktickém zpracování ukázány a zkoumány na případu dvou českých novinářů, kteří působili jako zpravodajové na Blízkém východě, Jakuba Szánta a Břetislava Turečka. Výzkum zahrnuje rozhovory s oběma a jejich interpretací a kvalitativní analýzu příspěvků daných novinářů v médiích během operace Lité olovo, na čemž je založeno konečně shrnutí.
|
|
|
Embedding jako přístup k válečnému zpravodajství
Folta, Adam ; Marjanovič, Teodor (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
V bakalářské práci s názvem Embedding jako přístup k válečnému zpravodajství bych chtěl přinést celkový pohled na problematiku embeddingu. Text se v úvodní části věnuje umístění systému embeddingu do historického kontextu, neboť svými kořeny sahá až do starověku, postupně se dostává až do novověku a končí vleklým konfliktem na Ukrajině. Další část práce se otázce zdali embedding nabízí vyvážené a komplexní zpravodajství, zdali čas strávený společné vojáky, neubírá jím publikovaným textům na objektivitě. Práce se zabývá i etickými principy, jimiž by se měl novinář v krizových situacích řídit. Je zde zahrnuta i právní úprava spojená s pravidly, kterými se embed zavazuje u organizace ISAF. Část textu se věnuje postoji Armády ČR k systému embeddigu, jak jej Češi provádějí. V praktické části se objeví přepis rozhovoru s novináři Františkem Šulcem, Michalem Kubalem a Teodorem Marjanovičem, kteří se jako embedi zúčastnili války v Iráku v roce 2003, nebo operací v Afghánistánu. V práci se objeví i rozbor pěti textů z Lidových novin, jež byly napsané embedy mezi lety 1991 a 2003.
|
|
|
Význam agentury Epicentrum a prostor pro novou agenturu po jejím zániku
Kohout, Jan ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato práce mapuje činnost agentury Epicentrum, která se zabývala referováním z krizových míst světa, a vzhledem k ukončení její činnosti se pokouší vystihnout její význam. Není sporu o jedinečnosti celého projektu Epicentra, ale důležitou součástí práce je snaha porozumět příčinám a souvislostem, které vznik a fungování Epicentra provázely, a charakterizovat jeho styl práce, kladné i záporné stránky. Od dob Epicentra se mediální svět zásadně změnil (přestože to není tak dlouhá doba). Internetizace médií je v plném proudu a klasická média nevědí, jak s tím naložit. Digitalizace přinesla podstatné změny pro práci novináře a předmětem této práce je právě úvaha, jak by podobný subjekt podobný Epicentru mohl dnes fungovat. Zlevnění a zrychlení procesu produkce zpráv z terénu je faktor, který nepochybně nahrává myšlence malé nezávislé agentury, na druhou stranu mají dnes média mnohem snazší přístup k velkému množství informací zadarmo a nic je nenutí platit za zdánlivě stejné informace této agentuře. Nedílnou součástí této práce je proto také zamyšlení nad hodnotou reportování z místa a možnostech jeho následného uplatnění na trhu.
|
|
|
Komparace pokrytí válečných konfliktů v Jemenu a v Sýrii českými médii
Jurečková, Anna ; Vodička, Milan (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Diplomová práce Komparace pokrytí válečných konfliktů v Jemenu a v Sýrii českými médii si klade za cíl zkoumat a porovnat, v jaké míře a jakým způsobem jsou ve vybraných médiích zpravodajsky reflektovány dvě války, jež trvají již několik let a patří mezi největší humanitární krize současnosti. Zkoumanými konflikty jsou válka v Sýrii a válka v Jemenu. Hlavním úkolem této práce bylo dokázat, že ač jsou obě války v mnoha aspektech srovnatelné, mezi jejich mediálním pokrytím je značný rozdíl. Teoretická část čerpající z odborné literatury shrnuje a definuje významné koncepty doprovázející zpravodajství a výběr zpráv a jejich dopad na příjemce, roli médií ve válce a další pojmy, jako je ideologie nebo propaganda. Výzkumná část prostřednictvím kvantitativní analýzy zkoumá jednotlivé zprávy tří vybraných zpravodajských webů, kterými jsou Aktuálně.cz, Novinky.cz a iDnes.cz. Na základě čtyř teoretických východisek došlo ke zkoumaní stanovených proměnných v mediálních obsazích vybraných médií, které informují o válkách v Jemenu a v Sýrii. Na základě analýzy bylo zjištěno, že syrskému konfliktu se v mediálním prostoru dostává o hodně více pozornosti než jemenskému konfliktu. Dále bylo zjištěno, že zatímco válka v Sýrii je nejčastěji dávána do kontextu jednání státních aktérů, nejčastějším tématem zpráv o...
|
|
|
Limity české žurnalistiky při pokrývání konfliktu ve Svaté zemi demonstrované na operaci Lité olovo
Jurečková, Anna ; Marjanovič, Teodor (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce s názvem Limity české žurnalistiky při pokrývání konfliktu ve Svaté zemi demonstrované na operaci Lité olovo řeší zejména problematiku objektivity českých novinářů a další otázky, které jdou ruku v ruce s válečným zpravodajstvím. Tyto limity jsou ukázány na konkrétním konfliktu - válce v Gaze na přelomu let 2008 a 2009, která je rovněž známá pod názvem Lité olovo. První, teoretická část, se věnuje charakteristice a specifikům válečného zpravodajství a některým etickým zásadám. Dále definuje roli České republiky v izraelsko-palestinském konfliktu a v poslední části se zabývá historií a současností sporů ve Svaté zemi. V praktické části je nejprve popsáno, jaký metodologický postup byl použit k dospění ke stanovenému cíli. Limity české žurnalistiky jsou v praktickém zpracování ukázány a zkoumány na případu dvou českých novinářů, kteří působili jako zpravodajové na Blízkém východě, Jakuba Szánta a Břetislava Turečka. Výzkum zahrnuje rozhovory s oběma a jejich interpretací a kvalitativní analýzu příspěvků daných novinářů v médiích během operace Lité olovo, na čemž je založeno konečně shrnutí.
|
|
|
Rámcování zpravodajské fotografie v českém tisku na příkladu občanské války v Libyi
Polmanová, Magda ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Štefaniková, Sandra (oponent)
Diplomová práce s názvem Rámcování zpravodajské fotografie českými deníky na příkladu občanské války v Libyi zkoumá, jakým způsobem české deníky vizuálně informovaly o tomto konfliktu. Teoretická část práce se zabývá teorií rámcování a jejím ukotvením ve studiu médií. Zaměřuje se i na roli médií ve válečných konfliktech, vizuální chování člověka, specifika válečné zpravodajské fotografie a její rámcování. Neopomíjí ani důležitý vztah obrazu a textu. Výzkum čerpá z rozsáhlé literatury týkající se mediálního rámcování stejně jako ze zahraničních výzkumů a kombinuje kvantitativní a kvalitativní analytické nástroje. Praktická část vychází z teorie Johana Galtunga a jeho konceptů válečné a mírové žurnalistiky, které lze vnímat jako dva soupeřící rámce. Jednu z prvních obrazových kvantitativních analýz, která ověřovala Galtungovu teorii, provedli Shahira Fahmy a Rico Neumann, jejichž studie byla podkladem pro tuto práci. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké rámce využívají k pokrytí válečného konfliktu česká média. Kvantitativní výzkum se zaměřil na tři soubory charakteristik - pozice fotografie a zdroje, obsah a formální prvky a rámcování. Nejdůležitější součástí analýzy bylo určení rolí zobrazených subjektů, na jejichž základě byly určovány rámce. Účelem kvalitativní analýzy bylo zjištění, zda a jakým...
|
|
|
Vybrané aspekty válečného zpravodajství na příkladu války v Chorvatsku
Drejčková, Kristýna ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Hanzal, Jaromír (oponent)
Diplomová práce "Vybrané aspekty válečného zpravodajství v českých denících na příkladu války v Chorvatsku" analyzuje přístup českých tištěných médií k referování o válce v Chorvatsku. Prostřednictvím kvantitativní analýzy titulních stran deníků Mladé fronty Dnes a Rudého práva z let 1991 až 1995 ověřuje existenci zvolených mediálních rutin jako například nadužívání oficiálních zdrojů, preferování aktérů z národního prostředí nebo jedné straně nakloněné zpravodajství při informování o válečných konfliktech, které vyplynuly ze studia zahraničních výzkumů. Teoretická část se věnuje zpravodajství s důrazem na sociologii zdrojů, zpracovává problematiku teorie rámcování a hodnotí roli médií ve válečných konfliktech. Praktická část představuje výzkum navazující na zahraniční studie a tuzemské diplomové práce, který s využitím metody kvantitativný analýzy vyhodnocuje užívání zdrojů ve válečném zpravodajství a zpracovává tematické ukotvení konfliktu v Chorvatsku. Cílem výzkumu je získání výsledků, souvisejících s otázkou informování českých médií o válce, a jejich následné porovnání s výsledky zahraničních výzkumů týkajících se problematiky referování o válečných konfliktech. Kvalitativní analýza doplňuje závěry kvantitativního výzkumu bližším vhledem do konfliktu, prostřednictvím hodnocení využívání...
|
|
|
Občanská válka v Sýrii ve zpravodajství The New York Times a Mladé fronty Dnes: komparativní studie
Bartyzalová, Michaela ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na válečné zpravodajství a srovnává způsob informování o občanské válce v Sýrii mezi českým deníkem Mladá fronta Dnes a americkým deníkem The New York Times. V úvodní teoretické části práce je stručně představen koncept zpravodajství, proces výběru zpráv a nastolování agendy. Konkrétněji je představeno válečné zpravodajství, s ním spojená propaganda a historický vývoj válečného zpravodajství. Následně jsou konkrétně popsána čtyři teoretická východiska, na základě kterých byly formulovány výzkumné otázky. Jako metoda výzkumu byla zvolena kvantitativní obsahová analýza. Výzkumná část se zaměřuje na zjištění míry femininity a maskulinity ve zpravodajství. Dále pak na tři konkrétní zpravodajské role, jejichž teoretický koncept popsali ve svém textu autoři Daya Kishan Thussu a Des Friedman. Cílem analýzy bylo také identifikovat zdroje ve formě přímých promluv mluvčích, které oba deníky při informování o válce používají. V neposlední řadě má být ověřen koncept vlastenectví tak, jak ho popisuje Philip Seib. Závěr práce nabízí výsledky analýzy a srovnání zpravodajství o syrské občanské válce mezi českým a americkým deníkem.
|
|
|
Embedding jako přístup k válečnému zpravodajství
Folta, Adam ; Marjanovič, Teodor (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
V bakalářské práci s názvem Embedding jako přístup k válečnému zpravodajství bych chtěl přinést celkový pohled na problematiku embeddingu. Text se v úvodní části věnuje umístění systému embeddingu do historického kontextu, neboť svými kořeny sahá až do starověku, postupně se dostává až do novověku a končí vleklým konfliktem na Ukrajině. Další část práce se otázce zdali embedding nabízí vyvážené a komplexní zpravodajství, zdali čas strávený společné vojáky, neubírá jím publikovaným textům na objektivitě. Práce se zabývá i etickými principy, jimiž by se měl novinář v krizových situacích řídit. Je zde zahrnuta i právní úprava spojená s pravidly, kterými se embed zavazuje u organizace ISAF. Část textu se věnuje postoji Armády ČR k systému embeddigu, jak jej Češi provádějí. V praktické části se objeví přepis rozhovoru s novináři Františkem Šulcem, Michalem Kubalem a Teodorem Marjanovičem, kteří se jako embedi zúčastnili války v Iráku v roce 2003, nebo operací v Afghánistánu. V práci se objeví i rozbor pěti textů z Lidových novin, jež byly napsané embedy mezi lety 1991 a 2003.
|
host ::
RSS.