|
|
Vlakové transporty Němců z Chebska v roce 1946
Jaška, Petr ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Tato práce řeší odsun Němců z chebského okresu v roce 1946. Cílem bylo zmapování tohoto procesu v okrese a porovnání jeho dynamiky a parametrů s celorepublikovými čísly. Zaměřil jsem se na odsunové vlaky vypravované z Chebska do americké a sovětské okupační zóny. Při mapování procesu jsem využíval především archivní materiály SOKA Cheb a kronikou města Cheb z let 1945 - 1947. Jedná se o kompilační historickou deskripci a analýzu. Na základě pramenů se mi podařilo popsat celý proces, ač přesnost mnou zjištěných čísel klesá k jeho závěru. To je způsobeno především chybějící dokumentací k transportům do sovětské zóny v létě roku 1946. I přes tento nedostatek se mi podařilo zjistit, že se proces odsunu z okresu z počátku zbržďoval za celorepublikovým tempem. Na konci léta a na začátku podzimu pak odsun Němců z Chebska vrcholil v době, kdy už v rámci republiky hlavní vlna vysídlování končila. Transportové vlaky, jejich osazení a vybavenost pak nikterak nevybočovaly z norem nastavených ve směrnicích, jimiž se měly místní orgány řídit a které vypracovalo ministerstvo vnitra. Hlavním zjištěním práce tak je skutečnost, že měl odsun z Chebska odlišnou dynamiku v porovnání s celorepublikovým průměrem. Na základě zjištěných údajů je možné pokračovat v dalším výzkumu a čísla dále zpřesňovat. Součástí práce jsou...
|
|
|
Komparace československého a německého vězeňského systému po druhé světové válce
Pinerová, Klára ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Veber, Václav (oponent) ; Roubal, Petr (oponent)
Název práce: Komparace československého a německého vězeňského systému po druhé světové válce Autor: Klára Pinerová Ústav: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav hospodářských a sociálních dějin Vedoucí diplomové práce: prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc. Po druhé světové válce došlo v zemích, jež se ocitly v sovětském vlivu, k sociálním, politickým i ekonomickým změnám. Tyto změny jsou v odborné literatuře souhrnně nazývány jako sovětizace. Disertace analyzuje tento proces na tématu vězeňského systému v Československu a sovětské okupační zóně, později Německé demokratické republice. Hlavní pozornost je zaměřena na to, jakým způsobem byl v obou zemích sovětský model přebírán, jaké podobnosti nebo rozdíly je možné v jeho vývoji vysledovat a jaké faktory a příčiny byly pro provádění změn rozhodující. Hlavní tezí disertace je, že sovětizace, ačkoliv mohla mít podobné výsledky, probíhala v různých zemích rozdílným způsobem, přičemž záleželo nejenom na předcházejícím vývoji, ale také na geopolitickém postavení a vývojových rysech dané země i vůli komunistického establishmentu k přijetí sovětského vzoru. Je třeba poznamenat, že sovětský model nebyl vždy jednotně definován, ale podléhal neustálým změnám. Československo a NDR musely najít rovnováhu na mnoha úrovních a přizpůsobit vězeňskou...
|
|
|
Integrace vysídlenců do sovětské okupační zóny Německa/NDR
Ordeltová, Susan Michelle ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá integrací vysídlených Němců z poválečného Polska a Československa, kteří byli poválečnou situací donuceni přesídlit do sovětské okupační zóny Německa, resp. NDR. Přestože se integrace jeví jako zdařilá, doprovázely ji mnohé dílčí problémy. Počáteční chaos způsobený většinou spontánním a neorganizovaným vyháněním zkomplikoval vysídleným Němcům jejich výchozí situaci, kdy se jim podařilo zachránit jen skromný majetek a neměli příliš mnoho možností, jak začít nový život v nové vlasti. První krok k integraci byl zahájen registrací v táborech. Poté bylo zapotřebí zajistit vysídlencům bydlení, práci a také je zaopatřit materiálně. Tento několikaletý integrační proces byl Sovětskou vojenskou správou Německa oficiálně ukončen v roce 1948. Byl to však pouze oficiální konec politické integrace. Rozdíly mezi starousedlíky a nově usazenými vysídlenci byly stále markantní.
|
host ::
RSS.