Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Online kampaň českých politických aktérů k volbám do Evropského parlamentu 2019
Chejn, Tomáš ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
V této práci se budeme věnovat on-line politické komunikaci na sociální síti Facebook u 8 lídrů českých kandidátek během kampaně k volbám do Evropského parlamentu 2019. Ve čtvrtém věku politické komunikace patří on-line kampaně ke stěžejním nástrojům v boji o voličskou přízeň. Volby do Evropského parlamentu přitom dlouhodobě trpí rostoucím nezájmem elektorátu, což se projevuje v trendu klesající volební účasti, a to jak v měřítku celoevropském, tak i v českém. Výzkum je založen na teoretických koncepcích hlavních funkcí on-line předvolebních kampaní ve čtvrtém věku politické komunikace, podle kterých mezi tyto funkce patří právě mobilizace elektorátu k další politické participaci. Dále čerpáme z teorie Karlheinze Reifa a Hermanna Schmitta o volbách druhého řádu, podle kterých kampaním k evropským volbám vládnou spíše témata domácího politického systému a volby plní funkci referenda o vládě členské země. V poslední řadě vycházíme z teorie o mainstreamizaci euroskepticismu od Paula Taggarta a Alexandera Szczerbiaka, podle kterých dnes patří euroskepticismus k atraktivním mainstreamovým tématům, které lze nalézt u politických subjektů napříč celým ideologickým spektrem. Cílem výzkumu je ověřit a zmapovat, zda a jakým způsobem budou zkoumaní lídři využívat mobilizační funkci on-line kampaně. Z...
Kvantitativní analýza preferenčního hlasování ve volbách do zastupitelstev krajů ČR
Cvejn, Michal ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá preferenční hlasování voleb do zastupitelstev krajů ČR. Historicky hrálo preferenční hlasování pouze minimální roli, což se změnilo s nedávnou změnou nastavení volebního systému, která snížila hranici pro nárok na přednostní udělení mandátu z 10 na 5 %. Autor využívá nejnovějších volebních dat pro posouzení dopadu volební reformy. Ukazuje, že reforma vedla k výraznému posílení preferenčnímu hlasování, které ovšem bylo nerovnoměrné napříč politickými stranami a kraji. Působení preferenčního hlasování je koncentrováno u menších stran a v krajích s menším počtem mandátů a nechává některé větší kraje a strany nedotčené. Mechanismy, které tyto výsledky způsobují, jsou podrobně popsány.
Aplikace teorie voleb druhého řádu na volby do Evropského parlamentu v České republice
Lubinová, Tereza ; Kubát, Michal (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Bakalářská práce Aplikace teorie voleb druhého řádu na volby do Evropského parlamentu v České republice se zabývá teorií voleb druhého řádu a možností její aplikace na volby do Evropského parlamentu v České republice, které se konaly v roce 2004 a v roce 2009. První část práce se věnuje vzniku a vývoji teorií voleb druhého řádu. Základem výzkumu této teorie byly první přímé volby do Evropského parlamentu v roce 1979. Na základě analýzy těchto voleb byla Karlheinzem Reifem a Hermannem Schmittem vytvořena první ucelená teorie voleb druhého řádu, která byla následně s přibývajícími volbami upravována. Druhá část práce již analyzuje volby do Evropského parlamentu v České republice z hlediska teorie voleb druhého řádu, tj. ověřuje hypotézy vyplývající z této teorie na volbách v roce 2004 a následně na volbách v roce 2009. V závěrečné kapitole je také provedena komparace zjištěných výsledků, která ověřuje, zda volby v roce 2004 vykazují stejné výsledky jako volby v roce 2009. Cílem práce je ověřit platnost hypotéz a na základě toho posoudit, zda volby do Evropského parlamentu v České republice odpovídají volbám druhého řádu.
The Comparison of the European elections in 2004 and 2009 with the case study of Slovakia
Böhmová, Dorota ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Smetanková, Daša (oponent)
Táto práca pojednáva o voľbách do Európskeho parlamentu v rokoch 2004 a 2009, pričom konkrétny dôraz je kladený na Slovensko, ako na novú členskú krajinu. Východiskami pre skúmanie volebných výsledkov v týchto voľbách bol model volieb druhého rádu, ako bol formulovaný po prvých priamych voľbách do Európskeho parlamentu v roku 1979. Druhou líniou práce je momentálna situácia strán reprezentujúcich sociálnu demokraciu a celková kríza sociálnej demokracie, ktorá sa prejavila vo voľbách do Európskeho parlamentu v roku 2009. Na Slovensku však tento prepad sociálnej demokracie reprezentovanej vládnou stranou SMER -- SD nenastal, čím sa nepotrvdilo práve jedno zo základných pravidiel teórie volieb druhého rádu. Práca teda rieši aj otázku, či je tento model plne aplikovateľný aj na Slovensko, ako reprezanta tzv. východného rozšírenia.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.