|
|
Uplatnění formální obhajoby v předsoudní fázi trestního řízení
Štěpánek, Martin ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Uplatnění formální obhajoby v předsoudní fázi trestního řízení Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá uplatněním formální obhajoby v předsoudní fázi trestního řízení. Práce vymezuje obhajobu obhájcem ve fázi vyšetřování, tedy po zahájení trestního stíhání, přičemž pozornost je věnována mimo jiné důležitým a neopominutelným institutům obhajoby, konkrétně stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, nahlédnutí do spisu, dále účasti obhájce ve vyšetřování, obstarávání důkazů obhájcem, prostudování spisu, návrhu na doplnění vyšetřování a taktéž návrhu na předběžné projednání obžaloby. Práce dále přibližuje zvláštnosti obhajoby při vazebním stíhání obviněného, přičemž důraz je kladen na samotný výkon obhajoby vazebně stíhaného s přiblížením osobních návštěv ve vazební věznici a problematiky žádání o propuštění z vazby za současného využití opatření nahrazujících vazbu. Pozornost je věnována taktéž projevu samotného obhájce, resp. jeho profesním limitům, v souvislosti s etickými předpisy a pravidly a kárnou odpovědností obhájce. Rigorózní práce neopomíjí ani obecný úvod do tématu, týkající se práva na obhajobu a osoby obhájce v trestním řízení, prostřednictvím kterého je formální obhajoba vykonávána. Výklad se věnuje právní úpravě práva na obhajobu, historickému exkurzu tohoto práva, jeho obsahu a...
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Francová, Lucie ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Účast obhájce v přípravném řízení Abstrakt Právo na obhajobu řadíme k nejdůležitějším základním právům osoby, proti níž se trestní řízení vede. Lze ho definovat jako soubor práv, které zákon dává osobě, aby se mohla účinně bránit proti vznesenému obvinění a aby mohla chránit svá práva a zájmy v trestním řízení. Osoba, proti níž se trestní řízení vede, musí být v každém stádiu řízení srozumitelně poučena o svých právech a musí jí být umožněno jejich plné uplatnění. Právo na obhajobu se skládá z několika složek. Jeho nedílnou součástí je právo hájit se v procesu sám a prostředky dle vlastního rozhodnutí, právo zvolit si obhájce a radit se s ním o způsobu obhajoby a právo vyžadovat od orgánů činných v trestním řízení takový postup, aby byl zjištěn skutkový stav věci bez důvodných pochybností a v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí. Tato diplomová práce je rozvržena na úvod, tři části a závěr. První část práce se zabývá právní úpravou práva na obhajobu a obsahem zásady zajištění práva na obhajobu. Druhá část práce se věnuje postavení obhájce v přípravném řízení. Obhájcem v trestním řízení může být podle § 35 odst. 1 trestního řádu pouze advokát. Předpokládá se, že si obviněný obhájce sám zvolí. Pokud si obviněný obhájce nezvolí, ačkoli ho podle zákona mít musí, bude mu obhájce na dobu, po kterou trvají důvody...
|
|
|
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení
Hornová, Tereza ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
1 Obhajoba obhájcem v hlavním líčení Abstrakt Cílem této diplomové práce je nejen zanalyzovat právní úpravu týkající se obhájce a obhajoby v hlavním líčení, a poskytnout čtenáři pohled de lege lata na tuto problematiku, ale také uvést u některých právních institutů své úvahy de lege ferenda. Diplomová práce dále poskytuje čtenáři komparaci současné právní úpravy a aktuální verze návrhu nového trestního řádu (stav ke dni 14. 10. 2022) u vybraných trestněprocesních otázek. Obsah práce je rozdělen do úvodu, čtyř částí a závěru. V úvodu je stručně odůvodněn výběr tohoto tématu a stanoveny cíle, kterých má být v diplomové práci dosaženo. Je zde zdůrazněn význam práva na obhajobu a důležitost osoby obhájce. První část práce vymezuje právo na obhajobu, klade důraz na základní lidská práva a svobody v trestním řízení a základní zásady trestního řízení, z nichž akcentuje zásadu zajištění práva na obhajobu. Druhá část práce se věnuje osobě obhájce. Nejprve obecně vymezuje institut obhájce, pak se zabývá konkrétními formami zastupování obhájcem a jeho právy a povinnostmi. Třetí část diplomové práce stručně vymezuje stadia trestního řízení, dále se věnuje obhajobě v hlavním líčení, která je jádrem této práce. Čtvrtá část práce se zaměřuje na odchylky v obhajobě mladistvých, právnických osob a uprchlého, a na stručné...
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Žůrek, Petr ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na úlohu obhájce v přípravném řízení a její vztah k naplnění práva obviněného na obhajobu, které je jedním ze základních pilířů dodržení práva na spravedlivý proces v trestním řízení. Právní postavení obhájce má v trestním řízení nezastupitelnou roli, neboť jeho činnost nespočívá pouze v zajištění rovnosti zbraní, ale také v prověření a kontrole činnosti orgánů činných v trestním řízení. Při výkonu své činnosti je obhájce nadán jednotlivými povinnostmi a právy, která se souhlasem obviněného vykonává. Zvláštní pozornost byla věnována vztahu advokáta s klientem, povinnosti mlčenlivosti, právu účastnit se vyšetřovacích úkonů s důrazem na výslech obviněného, právu nahlížet do spisu vzhledem k jeho nedostatečné legislativní úpravě, a konečně, i s ohledem na projekt SKYPE obhajoby, právu na komunikaci s obhájcem bez přítomnosti třetí osoby.
|
|
|
Právo na obhajobu v trestním řízení
Hejdová, Petra ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Právo na obhajobu v trestním řízení - Abstrakt Rigorózní práce se zabývá tématem práva na obhajobu v trestním řízení. Jejím cílem je podat nástin právní úpravy práva na obhajobu de lege lata a zaměřit se přitom na její problematické aspekty. Mezi takové analyzované problematické aspekty v práci patří především aktuální interpretační problémy, kdy jsou v ní následně také navržena jejich možná řešení. Práce je rozčleněna do tří jednotlivých částí, ve kterých je problematice práva na obhajobu systematicky věnována pozornost, a to od nejobecnější právní úpravy obsažené v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv v části první, přes konkrétnější zakotvenou v českém právním řádu v části druhé, až po rozbor podrobné právní úpravy institutu nutné obhajoby v České republice v části třetí. V první části rigorózní práce je právo na obhajobu nejprve zařazeno do kontextu práva na spravedlivý proces, kdy jsou následně rozebrány jeho dílčí prvky ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Vzhledem k poměrně vágní formulaci jednotlivých dílčích práv v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv, tvořících ve svém komplexu právo na obhajobu, je v práci snaha o vyřešení nejasností spojených s jejich výkladem, kdy je základ pro argumentaci čerpán především v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva či související odborné...
|
|
|
Postavení obhájce v přípravném řízení
Nevařil, Vít ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
v českém jazyce Práce "Postavení obhájce v přípravném řízení" zkoumá postavení obhajoby v přípravném řízení, tj. v předsoudní fázi trestního řízení. Text nejprve pojednává o významnějších novelách trestního řádu a o vývoji přípravného řízení, účelu přípravného řízení a jeho jednotlivých formách. Následně práce podává stručný nástin (model) průběhu přípravného řízení, nabízí elementární vymezení základních institutů přípravného řízení. Druhá část práce se nejprve věnuje rozboru základních zásad trestního řízení a z těchto zásad je pak nejpodrobněji zkoumána zásada práva na obhajobu a její jednotlivé složky. Ve třetí části pak práce pokračuje popisem požadavků na obhájce, popisem jeho práv a povinností, institutu nutné obhajoby a v posledku pak nejzásadnějším zásahem do práva obviněného na svobodnou volbu obhájce - vyloučením obhájce. V této části práce je také pojednáno podrobněji mlčenlivosti obhájce a jsou analyzována specifika obhajoby právnických osob. V práci je na různých místech pojednáno také například o advokátním tarifu. Často je polemizováno se zákonodárcem, autor se snažil předkládat k diskutabilním bodům současné či historické právní úpravy rozdílné názory odborníků a citovat k těmto judikaturu jak českých soudů, tak Evropského soudu pro lidská práva.
|
|
|
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení
Juráň, Martin ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Diplomová práce poskytuje čtenáři praktický přehled výkonu práv a povinností obhájce ve fázi hlavního líčení. Cílem práce je kromě komplexního vymezení práv a povinností obhájce ve vztahu k fázi hlavního líčení také vytyčení sporných otázek výkladu trestněprocesních norem a deficitů trestněprocesní úpravy a nastínění jejich možného řešení s přihlédnutím k právu na obhajobu. Diplomová práce je systematicky rozdělena do dvou částí, přičemž první z nich se zaobírá stručným obecným popisem pojmů souvisejících s tématem práce. Jde zejména o právo na obhajobu, institut obhájce a fáze trestního procesu s důrazem na pojem hlavního líčení. Druhá část je koncipována s přihlédnutím k praktické povaze tématu a poskytuje detailní rozbor výkonu práv a povinností obhájce v hlavním líčení. Důraz je kladen především na výkon takových práv a povinností, kterými má obhájce možnost ovlivnit rozhodnutí soudu ve prospěch obžalovaného. Jelikož je povaha výkonu zmíněných práv a povinností obhájce úzce spjata s taktikou obhajoby, je i této v druhé části práce poskytnut prostor. Práce byla vypracována na základě ustanovení trestního řádu a komentářové literatury k němu, učebnic trestního procesu, odborných monografií a příspěvků praktiků v odborných periodikách. Základy pro množství závěrů uvedených v práci tvoří také...
|
|
|
Právo na obhajobu v trestním řízení a jeho limity
Macháčková, Karolína ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Právo na obhajobu v trestním řízení a jeho limity Abstrakt Diplomová práce se zabývá jedním ze základních lidských práv osoby, proti níž se vede trestní řízení, a to právem na obhajobu a jeho limity v trestním řízení v České republice, neboť jedině uplatněním práva na obhajobu jako dílčího prvku práva na spravedlivý proces, je možno docílit spravedlivého a zákonného rozhodnutí ve věci. Práce se v první kapitole zabývá nejen vnitrostátní právní úpravou na zákonné a ústavní úrovni, ale také zakotvením práva na obhajobu v mezinárodních lidskoprávních dokumentech, konkrétně v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech, a v právních předpisech Evropské Unie. V další části práce jsou rozebrány jednotlivé složky práva na obhajobu, mezi něž patří obhajoba materiální, obhajoba formální včetně institutu nutné obhajoby a povinnost orgánů činných v trestním řízení. Kapitola je dále doplněna o veškerá významná práva obviněného, která může uplatnit v rámci jednotlivých stádií trestního řízení, mezi která patří například právo obviněného vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, právo činit návrhy a podávat žádosti či opravné prostředky, právo nahlížet do spisu nebo právo mít obhájce a radit se s ním. Třetí kapitola zmiňuje taktiku...
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Franc, Tomáš ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Účast obhájce v přípravném řízení Abstrakt (ČJ) Právo na obhajobu je jedním ze základních lidských práv a jedním z nejdůležitějších práv spadajících pod právo na soudní a jinou ochranu přiznaných každému člověku Listinou základních práv a svobod. Součástí práva na obhajobu je jednak právo hájit se sám, právo na postup orgánů činných v trestním řízení, kterým bude zjištěn skutečný stav bez důvodných pochybností a zejména právo mít obhájce a radit se s ním. Obhájcem v trestním řízení může být v souladu s § 35 odst. 1 trestního řádu pouze advokát, který se pro jednotlivé úkony trestního řízení může dát zastoupit koncipientem. Trestní řád předpokládá, že si osoba, proti které se trestní řízení vede, svého obhájce zvolí. V případě, že si obhájce nezvolí, ačkoli ho dle zákona mít musí, bude mu obhájce po dobu, po kterou trvají důvody nutné obhajoby ustanoven. Případy nutné obhajoby stanoví § 36 trestního řádu a jsou jimi například řízení proti obviněnému, který je ve vazbě, nebo řízení proti uprchlému. Základní práva a povinnosti obhájce stanoví trestní řád ve svém § 41. Mimo to má obhájce, coby advokát, povinnost postupovat v souladu se zákonem o advokacii a příslušnými stavovskými předpisy vydávanými Českou advokátní komorou. Obhájce má po vykonání obhajoby nárok na náhradu nákladů řízení, a to i v případě, kdy...
|
|
|
Právo na obhajobu v trestním řízení
Hejdová, Petra ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Právo na obhajobu v trestním řízení - Abstrakt Rigorózní práce se zabývá tématem práva na obhajobu v trestním řízení. Jejím cílem je podat nástin právní úpravy práva na obhajobu de lege lata a zaměřit se přitom na její problematické aspekty. Mezi takové analyzované problematické aspekty v práci patří především aktuální interpretační problémy, kdy jsou v ní následně také navržena jejich možná řešení. Práce je rozčleněna do tří jednotlivých částí, ve kterých je problematice práva na obhajobu systematicky věnována pozornost, a to od nejobecnější právní úpravy obsažené v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv v části první, přes konkrétnější zakotvenou v českém právním řádu v části druhé, až po rozbor podrobné právní úpravy institutu nutné obhajoby v České republice v části třetí. V první části rigorózní práce je právo na obhajobu nejprve zařazeno do kontextu práva na spravedlivý proces, kdy jsou následně rozebrány jeho dílčí prvky ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Vzhledem k poměrně vágní formulaci jednotlivých dílčích práv v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv, tvořících ve svém komplexu právo na obhajobu, je v práci snaha o vyřešení nejasností spojených s jejich výkladem, kdy je základ pro argumentaci čerpán především v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva či související odborné...
|
host ::
RSS.