|
|
Obnova poutní tradice v českém kontextu
Madro, Tomáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Zapojení České Republiky do celoevropské sítě poutních tras vedoucích do Santiaga de Compostela. Navázání na tradici putování krajinou fyzickou i mentální. Forma cesty a její význam jako části celku, ale i jako samostatné trasy s počátkem i cílem. Prezentace jedinečné krajiny a lidských hodnot a jejich vzájemného prolínání a ovlivňování se v průběhu historie.
|
|
|
Motivační aspekty k pouti do Santiaga de Compostela
Neumannová, Adéla ; Psohlavec, Lukáš (vedoucí práce) ; Turčová, Ivana (oponent)
Název: Motivační aspekty k pouti do Santiaga de Compostela. Cíle: Cílem práce bylo zjistit motivační aspekty poutníků z České republiky k cestě do Santiaga de Compostela. Metody: Ke sběru dat bylo využito metody dotazníkového šetření, který byl vypracován v programu Google Forms. Dotazník vyplnilo 287 respondentů z České republiky, z toho 218 žen a 69 mužů. Následně proběhlo vyhodnocení dat pomocí základních statistických metod a výsledky byly interpretovány pomocí grafů a tabulek, jež byly zpracovány v programu Microsoft Excel. Výsledky: Nejčetnějším hlavním motivačním aspektem k pouti do Santiaga de Compostela je spirituální motivace s 33,5 %, druhým nejčetnějším motivačním aspektem je únik od rutiny s 20,2 % a třetím je kulturně-turistická motivace s 12,9 %. Náboženská motivace naopak zaujímá pouhých 7 %. Nejčetnějšími vedlejšími motivačními aspekty jsou: kulturně-turistická motivace se 17,5 %, únik od rutiny se 17,3 %, nabytí nových zkušeností se 17,1 % a sportovní motivace se 16,9 %. Dále bylo zjištěno že motivace k pouti do Santiaga de Compostela se liší podle pohlaví. Nejčetnějším motivačním aspektem u mužů i u žen je motivace spirituální, avšak druhá nejčetnější motivace je u žen únik od rutiny, a u mužů kulturně-turistická motivace. Bylo zjištěno, v průběhu pouti se změnila motivace 20 %...
|
|
|
Klášter Hájek u Červeného Újezda
Štěrbová, Magdalena ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Klášter Hájek u Čerevného Újezda se nachází v katastru obce Červený Újezd v okrese Praha-západ, při silnici z Červeného Újezda do Břev. Jde o klášterní komplex, skládající se z loretánského domku, obklopeného klášterním ambitem se dvěma obytnými patrovými křídly (spravoval jej řád františkánů) a dalšími obslužnými budovami. Areál byl v minulosti jedním z nejvýznamnějších poutních míst ve středních Čechách, v 50. letech 20. století kdy byl přeměněn na internační tábor a vojenskou stanici. Na základě literatury a historických pramenů jsme vytvořili popis areálu, jak mohl vypadat a být vybaven na začátku 20. století. S použitím vlastní fotodokumentace a průzkumu namístě jsme pak provedli popis současného stavu areálu. Konstatovali jsme, že z původního vybavení se v areálu nezachovalo téměř nic, několik jednotlivostí je uloženo na jiných místech. Z hlediska stavebního je památka zchátralá, ne však havarijní, a postupně se daří pracovat na její renovaci. V areálu hájeckého kláštera najdeme několik stavebně-historicky zajímavých prvků. Jde zejména o samotnou loretu, jednu z nejstarších na našem území (1623); budovu tzv. poustevny, která snad mohla sloužit pro paraliturgické hry; altán v okrasné zahradě - profánní prvek v sakrálním prostoru; zeď, ohraničující celý areál a v neposlední řadě skupinu...
|
|
|
Klášter Hájek u Červeného Újezda
Štěrbová, Magdalena ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Klášter Hájek u Čerevného Újezda se nachází v katastru obce Červený Újezd v okrese Praha-západ, při silnici z Červeného Újezda do Břev. Jde o klášterní komplex, skládající se z loretánského domku, obklopeného klášterním ambitem se dvěma obytnými patrovými křídly (spravoval jej řád františkánů) a dalšími obslužnými budovami. Areál byl v minulosti jedním z nejvýznamnějších poutních míst ve středních Čechách, v 50. letech 20. století kdy byl přeměněn na internační tábor a vojenskou stanici. Na základě literatury a historických pramenů jsme vytvořili popis areálu, jak mohl vypadat a být vybaven na začátku 20. století. S použitím vlastní fotodokumentace a průzkumu namístě jsme pak provedli popis současného stavu areálu. Konstatovali jsme, že z původního vybavení se v areálu nezachovalo téměř nic, několik jednotlivostí je uloženo na jiných místech. Z hlediska stavebního je památka zchátralá, ne však havarijní, a postupně se daří pracovat na její renovaci. V areálu hájeckého kláštera najdeme několik stavebně-historicky zajímavých prvků. Jde zejména o samotnou loretu, jednu z nejstarších na našem území (1623); budovu tzv. poustevny, která snad mohla sloužit pro paraliturgické hry; altán v okrasné zahradě - profánní prvek v sakrálním prostoru; zeď, ohraničující celý areál a v neposlední řadě skupinu...
|
|
|
Obnova poutní tradice v českém kontextu
Madro, Tomáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Zapojení České Republiky do celoevropské sítě poutních tras vedoucích do Santiaga de Compostela. Navázání na tradici putování krajinou fyzickou i mentální. Forma cesty a její význam jako části celku, ale i jako samostatné trasy s počátkem i cílem. Prezentace jedinečné krajiny a lidských hodnot a jejich vzájemného prolínání a ovlivňování se v průběhu historie.
|
|
|
Poutní cesty v okolí Prahy
Švejdová, Petra ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Voříšková, Barbora (oponent)
Bakalářská práce se zabývá křesťanskou poutní tradicí a náboženskou turistikou ve středních Čechách. Zaměřuje se na poutní cestu z Prahy do Hájku a z Prahy do Staré Boleslavi. Popisuje historii poutního místa, okolnosti vzniku poutní cesty, poutní tradici v minulosti a náboženský cestovní ruch v současnosti.
|
host ::
RSS.