|
|
Netradiční rostlinné zdroje pektinu a možnosti jejich využití
ČERVENÁ, Simona
Hlavním cílem diplomové práce je shromáždit informace o druzích rostlin, které by byly vhodnými netradičními zdroji pektinu. Dílčím cílem je na vybraném druhu ověřit možnost jeho využití jako zdroje pektinu pro potravinářství. Diplomová práce představuje 13 rostlinných druhů, u kterých hodnotí chemické složení, vlastnosti, a především možnosti jejich využití. Experimentální část ověřuje teoretické poznatky na jednom z představených zástupců ? tykvi olejné. U vybraného druhu byla stanovena: výtěžnost hrubého pektinu, vaznost vody, vaznost oleje, ochota tvorby želé a filmu. Nejperspektivnějšími rostlinami byly shledány: Amaranthus cruentus, Beta vulgaris, Crataegus monogyna, Cucurbita pepo, Daucus carota, Helianthus annuus, Linum usitatissimum, Pisum sativum, Solanum lycopersicum. Druhy mají potenciál pro vysoký obsah bioaktivních látek, zejména pektinů. Pektin lze doporučit k využití nejen v potravinářství, ale i v lékařství, farmacii a obalovém sektoru.
|
|
|
Využití odpadů rostlinného původu
Habáníková, Kamila ; Šťavíková, Lenka (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Tato práce popisuje vlastnosti a využití odpadů rostlinného původu, které vznikají při průmyslovém zpracování, a upřesňuje jejich složení. Kultivací určitých mikroorganismů na těchto materiálech jsou produkovány enzymy, které mohou mít průmyslové využití. V experimentální části je sledována pomocí vybraných mikroorganismů produkce enzymů na použitém odpadním materiálu hroznové výlisky. Odpady, jejich zpracování a využití je a bude neustále velmi diskutované téma v naší společnosti.
|
|
|
Imobilizace pektináz na vybrané nosiče
Reichstädter, Marek ; Zichová, Miroslava (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Teoretická část této práce pojednává o definici pektinových látek jako substrátů pro pektolytické enzymy. Dále jsou popsány změny vlastností enzymů vlivem imobilizace, různé metody imobilizace a aplikace takto připravených preparátů. Experimentální část se zabývá zkoumáním preparátů připravených imobilizací pektolytického komplexu komerčního preparátu Rohament P sorpcí na polymerní nosič z PET lahví, který je novým patentem VUT. Byla sledována především aktivita enzymových preparátů, která byla stanovována Somogyiho metodou spektrometricky, a to jednak u volného, ale i u imobilizovaných enzymů v závislosti na množství nasorbovaného enzymu na určitou hmotnost nosiče. Také byla sledována změna účinku mezi volným a imobilizovaným enzymem metodou měření poklesu viskozity substrátu v závislosti na degradaci jeho glykosidických vazeb.
|
|
|
Možnosti ovlivnění vstřebávání kofeinu z kolových nápojů
Osecká, Karolína ; Márová, Ivana (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem základních fyzikálně-chemických vlastností kofeinu a interakci mezi polysacharidem hyaluronanem (HA), pektinem (PEC) nebo lignohumátem (HUM) a alkaloidem kofeinem (CAF). Důvodem, proč je tato práce zaměřena na studování vlastností vodných roztoků hyaluronanu nebo pektinu s kofeinem je ten, že systém polysacharid-kofein by mohl být přínosem pro zpomalení vstřebávání kofeinu. V teoretické části práce je popsána skupina alkaloidů, do které kofein patří a také polysacharidy kyselina hyaluronová a pektin. Největší pozornost byla věnována kofeinu, jeho vlastnostem a účinkům na lidský organismus. Práce se dále zabývá nealkoholickými kofeinovými nápoji, 4-methylimidazolem a kyselinou fosforečnou. Poslední kapitola teoretické části pojednává o fluorescenční spektroskopií. Experimentální část práce se týká základních vlastností kofeinu a interakci mezi kofeinem a zvolenými polysacharidy nebo lignohumátem. Nejdříve se studovaly chemické a fyzikální vlastnosti kofeinu a na základě těchto výsledků byla studována interakce kofeinu a hyaluronanu nebo pektinu pomocí fluorescence a absorbance. Pro studium této interakce byla vybrána HA o molekulové hmotnosti 1,7 MDa a pektin z citrusových plodů, které se mísily s kofeinem o koncentraci kofeinu obsaženého v Coca-Cole. Výsledky interakci, která by vedla k ovlivnění emisních nebo absorpčních vlastností kofeinu, neprokazují. Součástí práce bylo zjistit, jak se chová pektin v silně kyselém prostředí a sledovat pH, vodivost a rozpustnost kofeinu ve vodě pomocí termogravimetrie a vizuálních experimentů. Získané výsledky o interakci hyaluronan-kofein, pektin-kofein nebo lignohumát-kofein mohou sloužit k popisu chování kofeinu v přítomnosti zvolených polysacharidů a přírodní organické látky.
|
|
|
Studium přítomnosti fenolických látek a jejich antioxidační aktivity v potravinářských produktech s obsahem plodu šípkové růže (Rosa canina L.)
Hronová, Vendula ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce sledovala obsah bioaktivních látek a antioxidační aktivitu v džemech připravených z plodů šípkové růže (Rosa canina L.). Džemy byly slazeny různými sladidly, třtinovým cukrem, řepným cukrem, erythritolem a stévií. Také byly stanoveny reologické vlastnosti džemů. Vlastnosti domácích šípkových džemů byly porovnány s komerčním. Dalším cílem bylo zjistit, zda mohou vedlejší produkty získané po výrobě džemů sloužit jako prospěšné zdroje bioaktivních látek po přípravě vodných extraktů. Obsah sacharidů, polyfenolů, flavonoidů a antioxidační aktivita byly stanoveny v džemech a vodných extraktech spektrofotometricky. Dále byla provedena spektrofotometrická detekce pektinu, chemická charakterizace džemů pomocí infračervené spektrometrie a spektrofotometrické stanovení barvy džemů. Byl zjištěno, že koncentrace bioaktivních látek v džemech byla ovlivněna geografickou lokalitou, časovými a povětrnostními podmínkami při sklizni. Reologické vlastnosti a obsah pektinu v džemech byli ovlivněny typem použitého sladidla. Hodnocení extraktů připravených z vedlejších produktů po výrobě džemů a ze sušených plodů šípku ukázalo vysoký obsah bioaktivních látek a vysokou antioxidační aktivitu ve všech testovaných vodných extraktech. Bakalářská práce poukazuje na to, že z plodů šípků je možné připravit džemy a následně vodné extrakty s vlastnostmi superpotravin.
|
|
|
Pektin - jeho vlastnosti a využití v průmyslu
Odstrčilová, Eva ; Vránová, Dana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou pektinových látek v potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Pektin je hojně využívaná složka potravinářských produktů, převážně díky své želírovací a ztužující schopnosti. Práce je věnovaná buněčné stěně rostlinné buňky, ve které se pektin nachází, včetně dalších materiálových surovin buněčné stěny. Dále je popsána struktura pektinu, včetně jeho výroby a využití v již zmíněném potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Poslední část práce je věnovaná enzymatické degradaci surovin rostlinného původu. Pektin je hojně využíván, a přitom stále není jeho struktura a biosyntéza plně prozkoumána.
|
|
|
Charakterizace pektinu ultrazvukovou spektroskopií
Trtek, Jan ; Kalina, Michal (oponent) ; Hurčíková, Andrea (vedoucí práce)
Pomocí ultrazvukové spektroskopie s vysokým rozlišením byly zkoumány vlastnosti roztoků pektinu o různé koncentraci ve vodě. Dále byl zkoumán vliv rozpouštědla na změny chování pektinu v 0,15 M vodném roztoku chloridu sodném a pufru PBS o pH 7,4. Pro vyhodnocení vlastností roztoků byly výsledky porovnávány s roztoky pektátu. Bylo zjištěno, že pektin v různých roztocích mění své charakteristiky, které byly pozorovány díky změnám parametrů ultrazvukových vln.
|
|
|
Zástupce drobného ovoce - angrešt a jeho nutriční charakteristiky
Mohelský, Tomáš ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá méně známým druhem ovoce, a to Srstkou angreštem (Ribes uva crispa). V teoretické části jsou popsány botanické charakteristiky Srstky Angreštu: popis rostliny, rozmnožování a formy rostlin. Dále jsou popsány vybrané odrůdy, škůdci a choroby Srstky angreštu. V následujících kapitolách je uveden seznam účinných látek v angreštu a jeho zpracování. V závěru teoretické části jsou popsané nejpoužívanější metody pro stanovení pektinu v ovoci. V experimentální části se práce věnuje optimalizováním spektrofotometrické metody pro stanovení pektinu, a samotnému stanovení pektinu v angreštu.
|
|
|
Jeřabiny - nutriční charakteristika a využití v potravinářství
Andrlová, Kateřina ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Bakalářská práce je orientována na jeden z méně využívaných druhů drobného ovoce – na jeřabiny. Podává přehled především o biologicky aktivních látkách obsažených v tomto ovoci a o využití plodů v lidské stravě. Úvodní část je zaměřena na botanický popis rodu jeřáb Sorbus. Dále jsou zde uvedeny nejznámější druhy rodu jeřáb. Největší pozornost je věnována druhu jeřáb obecný Sorbus aucuparia, jehož odrůdy poskytují sladké a výživově hodnotné plody. Druhá část práce je věnována popisu biologicky aktivních látek obsažených v jedlých jeřabinách. Nejcennější z nich jsou vitamin C, flavonoidní látky (kvercetin, kampferol), fenolické sloučeniny (kys. chlorogenová) a pektiny. Možnosti zpracování jeřabin na nejrůznější konzervárenské výrobky jsou obsahem další části práce. Vyrábějí se z nich kompoty, marmelády, kandované ovoce, želé a šťávy. Lze z nich vyrábět i víno, mošt a likér. V závěru práce jsou popsány metody stanovení vybraných obsahových látek jeřábu (vitaminu C a pektinů). Jsou zde zmíněny především metody manuální.
|
|
|
Ekvivalentní náhrada běžných stabilizátorů pro termostabilní náplně pekárenských výrobků
Soudková, Diana
Tato diplomová práce se zabývá termostabilními náplněmi pekárenských výrobků a stabilizátory, které se do nich přidávají. Cílem práce bylo vytvoření a testování termostabilní vanilkové náplně s použitím pektinu jako stabilizátoru. Pro srovnání bylo vytvořeno a testováno 34 různých vzorků termostabilních vanilkových náplní s refrakcí 50 °Brix, 60 °Brix a 68 °Brix. Termostabilita vzorků byla ověřena pomocí standardního testu termostability a některé vzorky byly testovány v koláčcích a plundrách v 1., 13. a 26. týdnu. Bylo zjištěno, že použití samotného pektinu jako stabilizátoru vanilkových náplní není zcela ideální, protože výsledné receptury nedosahovaly dostatečné termostability nebo byly příliš tuhé pro mechanické zpracování. Kombinace pektinu s pšeničnou vlákninou měla vhodnou termostabilitu a mechanické vlastnosti, ale došlo ke snížení senzorických a organoleptických vlastností. Pro zajištění vhodných technologických vlastností by mohl být pektin kombinován s jinými synergicky působícími hydrokoloidy.
|
host ::
RSS.