|
|
Náhrada nemajetkové újmy v trestním řízení
Klatovský, Jakub ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
118 Náhrada nemajetkové újmy v trestním řízení - Abstrakt Tématem této rigorózní práce je náhrada nemajetkové újmy v trestním řízení. S tímto tématem souvisí zejména otázka splnění podmínek pro její náhradu a určení její výše. Tato práce se zabývá oprávněním poškozeného na uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy a řadou souvisejících otázek, zejména potom ve vztahu ke zjištění výše nároku na náhradu nemajetkové újmy. Uplatnění a vyčíslení nároku poškozeného v penězích je totiž značně komplikovanější než v případě náhrady majetkové škody, a proto je této otázce nutné věnovat zvýšenou pozornost. Účelem této práce je poukázat na procesní postup při uplatnění nároku ze strany poškozených v adhezním řízení, rozhodovací soudní praxi ze strany Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, jenž se v rámci rozhodovací praxe často dostávají do vzájemného střetu, a současně předložit vlastní návrhy na možnou úpravu současného znění trestního řádu. Tato rigorózní práce je rozdělena celkem na šest kapitol, kdy každá kapitola pojednává o vybraném aspektu problematiky náhrady nemajetkové újmy v rámci trestního řízení. První kapitola se věnuje významu náhrady nemajetkové újmy. Současně popisuje účel právní úpravy náhrady nemajetkové újmy v rámci adhezního řízení, za který lze považovat zajištění práv poškozených a ochranu před...
|
|
|
Povinnost zaměstnavatele k náhradě nemajetkové újmy
Matějka Řehořová, Lucie ; Tomšej, Jakub (oponent)
Povinnost zaměstnavatele k náhradě nemajetkové újmy Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá tématem povinnosti zaměstnavatele k náhradě nemajetkové újmy. Komplexním způsobem představuje problematiku povinnosti zaměstnavatele k náhradě nemajetkové újmy, a to od ústavněprávních a teoretických východisek ochrany lidského života a zdraví, přes poukázání na odraz základních zásad pracovněprávních vztahů v oblasti náhrady nemajetkové újmy, až po vymezení konkrétních aplikačních problémů při uplatňování nároků z nemajetkové újmy, včetně návrhu jejich řešení. Práce neopomíjí relevantní judikaturu nejvyšších soudů národních i mezinárodních, včetně analýzy jejích dopadů na výklad vybraných právních institutů oblasti náhrady nemajetkové újmy. Patřičná pozornost je věnována obecným principiálním východiskům institutu nemajetkové újmy a v návaznosti na ně je učiněn komplexní výklad vybraných institutů v oblasti platné právní úpravy nahrazování nemajetkové újmy v rámci občanského a pracovního práva, včetně legislativních návrhů de lege ferenda. V disertační práci je, jako jedna z výzkumných otázek, vyhodnocena možná subsidiární aplikace občanského zákoníku na odpovědnostní pracovněprávní vztahy. Detailní pozornost je rovněž věnována analýze a následné komparaci způsobu náhrady nemajetkové újmy vzniklé při výkonu...
|
|
|
Odčinění nemajetkové újmy vzniklé v důsledku daňového řízení
Soukupová, Soňa ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Odčinění nemajetkové újmy vzniklé v důsledku daňového řízení Abstrakt Rigorózní práce přibližuje přelomovou judikaturu týkající se odčinění nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nepřiměřené délky daňového řízení. Primárním cílem práce je zhodnotit možné přínosy i úskalí aktuálního přístupu k odškodňování délky daňového řízení a navrhnout jeho optimální nastavení. Sekundárním cílem práce je prozkoumat možné následky rozšiřování odpovědnosti státu za újmu způsobenou při výkonu veřejné moci, což je ilustrováno právě na současném přístupu k odškodňování průtažného daňového řízení. Odškodňování daňového řízení v režimu nepřiměřené délky řízení, v rámci kterého je vznik nemajetkové újmy presumován na základě judikatury ESLP, bylo vzhledem k absenci působnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy na daňové záležitosti léta zásadně odmítáno. V důsledku judikatury Ústavního soudu se však situace začala měnit a zejména po vydání navazujícího rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 30 Cdo 3118/2020, se daňové řízení zařadilo mezi ostatní řízení, která jsou posuzována optikou jejich nepřiměřené délky. Předložená práce se snaží mimo jiné nalézt odpověď na otázku, zda předmětné nastavení odškodňování délky daňového řízení dostatečně vyvažuje zájmy státu a jednotlivce, nebo nikoliv. Při psaní práce byl zvolen deduktivní a...
|
|
|
Náhrada škody a nemajetkové újmy uplatňované v důsledku daňového řízení
Matějka, Pavel ; Marková, Hana (vedoucí práce) ; Martiník, Pavel (oponent)
Náhrada škody a nemajetkové újmy uplatňované v důsledku daňového řízení Abstrakt Diplomová práce je věnována problematice náhrady škody a nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem při výkonu veřejné moci orgány Finanční správy České republiky. Škoda nebo nemajetková újma může vzniknout v důsledku daňového řízení, kdy konkrétní fyzická nebo právnická osoba, u níž bylo řízení vedeno, byla v procesním postavení daňového subjektu. Oblast daňového řízení není sama o sobě jednoduchá a ve vazbě na zmíněnou náhradu škody nebo nemajetkové újmy jde o problematiku relativně složitou, blíže neobjasněnou, a ne pro každého na první pohled srozumitelnou. S nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem orgánu Finanční správy České republiky se v rámci životních situací může setkat každá fyzická či právnická osoba, které z pozice daňového subjektu vzniká daňová povinnost. Cílem této diplomové práce je proto jasně a srozumitelně přiblížit řešenou problematiku. K tomu slouží především vymezení klíčových pojmů z oblasti správy daní, které jsou relevantní pro pochopení veškerých souvislostí. Na to navazuje přiblížení právní úpravy náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a právní úpravy náhhrady škody obecně....
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy při usmrcení
Litvina, Anna ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá institutem náhrady nemajetkové újmy sekundární oběti v případě smrti primární oběti. Cílem práce je analyzovat zvláštnosti fungování institutu náhrady nemajetkové újmy pro případ smrti, identifikovat aktuální problémy jeho vývoje a navrhnout způsoby jejich řešení. První kapitola se zabývá okolností a historií vzniku institutu náhrady nemajetkové újmy, který je datován až ke starověku, následně popisuje vývoj institutu přes středověk a novověk až k současné době. Druhá kapitola pojednává o pojmu "nemajetková újma", jeho definici a upřesnění druhů, které existují. Zaměřuje se na duševní útrapy, jakou roli hrají v životě člověka a jaký následek jejich prožívání má ve stanovení výše náhrady. Poté se popisuje institut náhrady nemajetkové újmy v rámci anglosaského a římsko-germánského práva. Uvádí se také rozlišení obětí na primární a sekundární. Třetí kapitola se věnuje vývoji institutu náhrady nemajetkové újmy v České republice, popisují se typy řízení: trestní, správní a občanskoprávní. Nastiňuje se problematika trestního a správního řízení, především se soustřeďuje na občanskoprávní problematiku. Následovně se analyzuje Metodika Nejvyššího soudu ČR k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění, kde bylo zjištěno, že český právní řád dostatečně neodhaluje strukturu...
|
|
|
Náhrada při újmě na přirozených právech člověka ( § 2956-2968 OZ)
Rybová, Diana ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Zvára, Michael (oponent)
67 Náhrada při újmě na přirozených právech člověka (§ 2956-2968 OZ) Abstrakt Tato diplomová práce přibližuje koncepci institutu náhrady nemajetkové újmy na přirozených právech člověka v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Hlavním cílem této práce je podat základní, ucelený pohled na problematiku náhrady újmy na přirozených právech člověka a prezentovat názory a myšlenky členů právní obce i mé vlastní na některé z hojně diskutovaných dílčích témat. V práci jsou dále rozebrány nejdůležitější změny, kterými se současná úprava liší od úpravy obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. V práci je pracováno s komentářovou literaturou, odbornými publikace a recentní i starší judikaturou českých soudů. V první kapitole je rozebrána úprava přirozených práv, a to nejprve krátce na ústavní úrovni, což je důležité pro pochopení pevného zakotvení přirozených práv v právním řádu. Navázáno je úpravou na občanskoprávní úrovni, která je obsažená v části první občanského zákoníku. Dále se diplomová práce věnuje institutu odpovědnosti za způsobenou újmu, prevence vzniku újmy a základním předpokladům, které jsou pro vznik újmy zapotřebí. Instituty se spojí v kapitole třetí, kde je pojednáno o obecné koncepci náhrady za újmu na přirozených právech člověka. Nejdůležitější a nejrozsáhlejší část práce se věnuje...
|
|
|
Bolestné jako základní nárok při ublížení na zdraví
Felix, Vojtěch ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
[Bolestné jako základní nárok při ublížení na zdraví] Abstrakt Diplomová práce pojednává o tématu náhrady bolestného jako základního nároku při ublížení na zdraví podle § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Cílem této práce je zformovat základní přehled zkoumané problematiky v České republice a Anglii a jejich následné kritické srovnání. Tato práce je členěna do pěti samostatných kapitol, každá věnující se jiné části problematiky bolestného pohledem české a anglické právní úpravy. V první kapitole autor pojednává o významných prvcích a institutech předchozí právní úpravy bolestného, a to především s ohledem na jejich vztah a vliv na platnou úpravu náhrady vytrpěné bolesti podle OZ. Zvláštní pozornost autor věnuje vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Druhá kapitole diplomové práce je věnována jednotlivým nárokům, které jsou poškození oprávněni ve srovnávaných právních řádech uplatnit. V rámci této kapitoly se autor dále blíže zaměřuje na silné a slabé stránky pojetí náhrady nemajetkové újmy na zdraví jako jednotného nároku a jako systému dílčích nároků. Třetí kapitola se zaměřuje na analýzu nároku na náhradu vytrpěné bolesti podle české právní úpravy a odčinění bolesti a utrpení (pain and suffering) podle anglického práva....
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení
Zakonovová, Barbora ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Zvára, Michael (oponent)
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení Abstrakt Cílem této diplomové práce je poskytnout čtenáři komplexní vhled do problematiky náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení se zaměřením na jednotlivé nároky, které poškozenému zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přiznává. Těmi jsou bolestné, náhrada za ztížení společenského uplatnění a náhrada za tzv. další nemajetkové újmy. Autor se snaží o zachycení nejvýznamnější změn, kterých dostála tato úprava během rekodifikace soukromého práva v roce 2014 i změn následných. Úvodní kapitoly jsou obecnějšího charakteru a obsahují důležitý základ, na kterém je vystavěna úprava náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení. Zejména je pojednáno o samotném pojmu nemajetkové újmy, změně pojmosloví v rámci rekodifikace, systematice náhrady újmy, přechodu vnímání odpovědnosti jako sankce (odpovědnost za újmu) k odpovědnosti za jednání člověka či o náhradě újmy na přirozených právech, resp. právech osobnostních. Jádro práce tvoří detailní rozbor ustanovení § 2958 a 2959 občanského zákoníku, které stanoví jednotlivé nároky, způsob náhrady i okruh oprávněných osob, avšak obsahují některé velmi vágní výrazy, které je třeba k určení spravedlivé výše náhrady objasnit. Část práce je věnována Metodice Nejvyššího soudu k náhradě...
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou soudního řízení - srovnání české a německé právní úpravy
Soukupová, Soňa ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá právní úpravou náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou soudního řízení v České republice a ve Spolkové republice Německo. Když se nedaří nepřiměřeně dlouhým řízením předcházet, je důležité mít alespoň nastavenou vhodnou právní úpravu odčinění vzniklé nemajetkové újmy. Cílem práce je podat základní přehled příslušné české a německé právní úpravy, srovnat je a provést jejich hodnocení de lege ferenda. Práce se podrobně zaobírá také judikaturou ESLP týkající se práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť tato činí základ obou srovnávaných právních úprav. Práce je rozčleněna do pěti kapitol. První kapitola definuje nemajetkovou újmu a podává základní přehled o obecné právní úpravě nemajetkové újmy v České republice a ve Spolkové republice Německo, včetně jejího vývoje na obou územích. Druhá kapitola se zabývá závěry judikatury ESLP týkající se příslušné problematiky, ze které obě vnitrostátní právní úpravy vychází. Třetí a čtvrtá kapitola se již věnují české a německé právní úpravě. Tyto kapitoly jsou podobně strukturované a vyplývá z nich, které právní předpisy problematiku upravují, jaká je jejich působnost, jak je v dané zemi hodnocena přiměřenost délky řízení a jaký je postup při stanovení formy a výše zadostiučinění. Páta kapitola provádí...
|
|
|
Empirická analýza náhrad nemajetkové újmy při trestném činu znásilnění
Vanča, Tomáš ; Dušek, Libor (vedoucí práce) ; Čihák, Jakub (oponent)
Empirická analýza náhrad nemajetkové újmy při trestném činu znásilnění Abstrakt Za posledních třicet let se postavení oběti trestných činů proměnilo; v důsledku toho byla k trestnému činu připojen další význam: "trestná činnost" v dnešní době představuje porušení veřejného zájmu a také porušení zájmů jednotlivé oběti. Dosud nebyla věnována dostatečná pozornost deliktnímu právu při řešení škod způsobených sexuálním násilím. Na základě analýzy 350 soudních rozhodnutí o náhradě nemajetkové újmy v případech znásilnění v České republice předkládá tato práce následující otázky: Jak trestní soudy nakládají s peněžitými nároky obětí, v jaké výši je přiznávají, jaká vodítka používají při rozhodování a také jaké faktory hrají roli při stanovení výše náhrady nemajetkové újmy? Ze závěrů práce plyne, že oběti žádají náhradu nemajetkové újmy pouze ve třetině případů, pokud se však s nárokem na náhradu nemajetkové újmy připojí, mají dvoutřetinovou šanci na úspěch. Soudy nepřiznávají vysoké náhrady nemajetkové újmy, ale ani požadované nároky poškozených nejsou přehnaně vysoké. Závěry regresní analýzy ukazují, že soudy se při stanovení výše nemajetkové újmy řídí spíše právně relevantními faktory, ale také odhalují statisticky významné rozdíly mezi soudními obvody. Nejdůležitějšími okolnostmi pro stanovení výše náhrady je...
|
host ::
RSS.