|
|
Rozmístění památníků ve veřejném prostoru Prahy, jejich symbolický význam a konfliktní podstata
Koblížková, Adéla ; Hána, David (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá prostorovým rozmístěním památníků ve veřejném prostoru Prahy. Cílem práce je zjistit, jak jsou památníky s různou symbolikou rozmístěny ve veřejném prostoru, jak se vzájemně s okolním prostorem ovlivňují a jaké konflikty vytvářejí. Důležitou součástí památníků je jejich symbolický význam, a proto práce zkoumá, co památníky znamenaly v době, kdy byly budovány ve srovnání s tím, co znamenají dnes. Na základě terénního šetření a sběru dat byly vytvořeny kategorie památníků, které byly mapovány v softwaru ArcGIS a následně podrobněji analyzovány. Studium prostorového rozmístění je prováděno na území tzv. Velké Prahy a hledány jsou důvody, kterými je rozmístění ovlivněno, což je podloženo údaji z odborné literatury. Práce se současně zabývá konfliktními památníky, konkrétně zejména Mariánským sloupem a sochou maršála Koněva. Představuje dále i to, proč jsou tyto památníky vnímány jako konfliktní z hlediska kolektivní paměti a jak se to projevuje v prostoru města. Výsledky analýzy ukázaly, že funkce památníků se v průběhu let mění a společnost na jejich symbolický význam klade velký důraz. V současné době se na území Velké Prahy nachází nejčastěji pomníky odkazující na tragické události světových válek, které můžeme objevit po celém sledovaném území. Ačkoliv se práce...
|
|
|
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v kontextu české architektury
Fifernová, Karolína ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Studentka zpracovává monografii Plečnikova kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na Královských Vinohradech. Dodržuje logickou strukturu monografické studie, tedy píše stručné dějiny soutěže, vývoje Plečnikova projektu, stavby a změn po dokončení chrámu až po současnost. Zaměřuje se při tom více na dílčí témata dosud nedostatečně zpracovaná, především následující: Postavení a možnosti katolické církve jako stavebníka v mladé Československé republice a její vztah k moderní architektuře. Vývoj liturgického prostoru ve dvacátém století. Komparace Plečnikova pojetí sakrální architektury s přístupem srovnatelných klíčových osobností (např. Otto Bartning, Dominikus Böhm, Clemens Holzmeister, Rudolf Schwarz a Martin Weber). Plečnikova reflexe českého prostředí, tradice a soudobé české architektury. Komparace předmětu práce s Plečnikovými kostely ve Slovinsku a Vídni, a se soudobými novostavbami katolických chrámů a sborů nekatolických církví v Čechách. Součástí práce je obrazová dokumentace. Klíčová slova Josip Plečnik, moderní architektura, liturgický prostor, česká sakrální architektura, Mariánský sloup, oltářní menza
|
|
|
Historie a kontroverze Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze
Spálovský, Ondřej ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Historie a kontroverze mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze Anotace Na podzim roku 1648, téměř ke konci třicetileté války, okupovalo švédské vojsko pražskou Malou stranu a mířilo na Staré a Nové město. Nejslabším bodem obleženého města uzavřeného v hradbách byl Karlův most, střežený mariánskou legií - malou jednotkou obránců, složenou z nevycvičených studentů, měšťanů a kupců. Tato domobrana čelila dvojnásobné přesile profesionálních vojáků. V těchto těžkých chvílích se Pražané obraceli k vyšší moci a zejména pak k Panně Marii, které v případě pomoci zaslíbili výstavbu sloupu s její sochou na Staroměstském náměstí. Slib byl dodržen a tím vznikla jedna z prvních staveb tohoto typu v Evropě. Důvodem pozdějšího stržení sloupu byla Jiráskova interpretace této části dějin, jakožto doby temna a útlaku českého národa po Bílé hoře a vyobrazením sloupu jako oslavy této doby. Většina dnešní společnosti nemá ponětí o okolnostech vzniku či stržení sloupu, který byl jedním z nejkrásnějších barokních monumentů, který vlastní společnost zničila. Stejně jako jiné milníky českých dějin, i otázka mariánského sloupu rozdělila společnost na dva tábory, které si nekompromisně stojí za svým názorem. Cílem mojí práce je najít relevantní zdroje o tehdejší době, důvodech vztyčení i stržení sloupu a názorových...
|
|
|
Zjištění materiálových vlastností vzorků přírodního kamene a umělého kamene z Mariánského sloupu na Hradčanském náměstí v Praze
Slížková, Zuzana ; Zeman, Antonín ; Petráňová, Veronika ; Viani, Alberto ; Pérez-Estébanez, Marta ; Frankeová, Dita ; Ševčík, Radek ; Mácová, Petra ; Janotová, Dana ; Hasníková, Hana ; Niedoba, Krzysztof ; Hauková, Petra
V rámci průzkumu před restaurátorským zásahem byly stanoveny materiálové charakteristiky přírodních i umělých kamenů, které jsou součástí Mariánského sloupu na Hradčanském náměstí v Praze. 15 vzorků bylo podrobeno rozsáhlým instrumentálním analýzám, jejichž výstupem je nejen chemicko-mineralogické složení vzorků, ale i stupeň jejich degradace včetně popisu porézního systému a úrovně zasolení.
|
host ::
RSS.