|
|
Vegetační střechy s hydrofilní minerální vlnou
Vacek, Petr ; Moudrý, Ivan (oponent) ; Šrámek,, František (oponent) ; Matějka, Libor (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá využitím hydrofilní minerální vlny v konstrukcích vegetačních střech. V první části práce jsou na základě současné legislativy charakterizovány relevantní technické vlastnosti hydrofilní vlny související s využitím ve vegetačních střechách, jsou zde klasifikovány specifické požadavky na jednotlivé části vegetačních souvrství s hydrofilní vlnou a následně je uvedena rešerše současně dostupných výrobků z tohoto materiálu. Velkou část práce tvoří rozšířená dokumentace technických vlastností nových výrobků a také změn, které jsou spojené se stárnutím materiálu po zabudování do konstrukcí. Laboratorně byly měřeny nejen vlastnosti samotného materiálu, ale např. i akustické schopnosti materiálu zabudovaného ve střeše. Na reálných modelech střech byla ověřována hydroakumulace minerální vlny v porovnání se substráty a adaptace střešní vegetace v různých typech minerální vlny. Prostřednictvím speciálního softwaru byla sestavena environmentální produktová deklarace jednotlivých výrobků a následně byly tyto hodnoty použity k hodnocení subsystémů vegetačních střech pomocí metodiky LCA. Tímto způsobem mohla být provedena komparace dopadů minerální vlny na životní prostředí s ostatními materiály, jako jsou umělé substráty, fólie apod. Na závěr jsou shrnuty výsledky výzkumu a stanoveny zásady použití výrobků z hydrofilní vlny ve vegetačních souvrstvích.
|
|
|
Ekologie dřevostaveb a pasivní dřevostavby
Servusová, Michaela ; Aigel, Petr (oponent) ; Výskala, Miloslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá ekologickým dopadem stavební výroby. Je zaměřena na výstavbu dřevostavby a její dopad na životní prostředí. V teoretické části jsou popsány pojmy související s dřevostavbou a pasivní výstavbou a jsou popsány způsoby environmentálního hodnocení. V praktické části jsou hodnoceny environmentální aspekty konstrukcí a jednotlivých materiálů. Jsou zde definovány také ceny vhodných přírodních materiálů a je navrženo nejoptimálnější řešení pro ekologickou výstavbu.
|
|
|
Posouzení environmentální zátěže při výrobě otěruvzdorných povlaků magnetronovým naprašováním
Krobauer, Jakub ; Holub, Martin (oponent) ; Kocmanová, Alena (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na posouzení environmentální zátěže při výrobě povlaků pro rychlořezné nástroje. Jsou popsány ekologické problémy současnosti a povinnosti firem zatěžující životní prostředí. Dále jsou popsány nástroje využívané v environmentálním řízení. Jedním z těchto nástrojů je metoda LCA, která je využita pro porovnání environmentální zátěže výroby dvou druhů povlaků, TiN a AlTiN. Výroba těchto povlaků je popsána, jsou vyhodnoceny dopady na životní prostředí jednotlivých povlaků a tyto výsledky jsou porovnány, aby mohly být učiněny závěry a doporučení.
|
|
|
Materiálové toky a environmentální dopady malého elektroodpadu
Polák, Miloš ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent) ; Vladík, Jaroslav (oponent)
Tato práce je jednou z prvních studií v ČR, kde jsou popsány a kvantifikovány materiálové toky odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) resp. malých odpadních elektrických a elektronických zařízení (m-OEEZ) a vybraných látek na ně vázaných. Tyto materiálové toky byly následně posouzeny z hlediska dopadů na životní prostředí. Jelikož mobilní telefon po skončení životnosti je typickým zástupcem m-OEEZ, jsou v této práci popsány také materiálové toky mobilních telefonů. V roce 2010 vzniklo v ČR okolo 124 tisíc tun OEEZ pocházejících z domácností, přičemž v průměru se každý občan zbavil téměř 4 kusů OEEZ. Celková produkce se započítáním OEEZ spotřebitelského typu z firem a institucí byla v roce 2010 asi 141 tisíc tun. Z celkového množství vzniku OEEZ v roce 2010 tvoří m-OEEZ co do hmotnosti asi 15%, avšak co do počtu kusů přes 80%. Přesto potenciál recyklace například Au je u m-OEEZ mírně vyšší než u velkých OEEZ (63 kg/rok oproti 59 kg/rok). Co se týká odhadu množství produkce EoL mobilních telefonů, v letech 1990-2000 vzniklo v ČR asi 45 tisíc kusů, v letech 2000-2010 to již bylo 6,5 miliónů kusů, přičemž odhad pro roky 2010-2020 je 26,3 miliónů kusů. Pokud budeme brát odhad množství EoL mobilních telefonů pro ČR jako průměr v EU, pak v letech 2010-2020 vznikne okolo 1,3 miliard kusů...
|
|
|
Materiálové toky a environmentální dopady malého elektroodpadu
Polák, Miloš
Tato práce je jednou z prvních studií v ČR, kde jsou popsány a kvantifikovány materiálové toky odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) resp. malých odpadních elektrických a elektronických zařízení (m-OEEZ) a vybraných látek na ně vázaných. Tyto materiálové toky byly následně posouzeny z hlediska dopadů na životní prostředí. Jelikož mobilní telefon po skončení životnosti je typickým zástupcem m-OEEZ, jsou v této práci popsány také materiálové toky mobilních telefonů. V roce 2010 vzniklo v ČR okolo 124 tisíc tun OEEZ pocházejících z domácností, přičemž v průměru se každý občan zbavil téměř 4 kusů OEEZ. Celková produkce se započítáním OEEZ spotřebitelského typu z firem a institucí byla v roce 2010 asi 141 tisíc tun. Z celkového množství vzniku OEEZ v roce 2010 tvoří m-OEEZ co do hmotnosti asi 15%, avšak co do počtu kusů přes 80%. Přesto potenciál recyklace například Au je u m-OEEZ mírně vyšší než u velkých OEEZ (63 kg/rok oproti 59 kg/rok). Co se týká odhadu množství produkce EoL mobilních telefonů, v letech 1990-2000 vzniklo v ČR asi 45 tisíc kusů, v letech 2000-2010 to již bylo 6,5 miliónů kusů, přičemž odhad pro roky 2010-2020 je 26,3 miliónů kusů. Pokud budeme brát odhad množství EoL mobilních telefonů pro ČR jako průměr v EU, pak v letech 2010-2020 vznikne okolo 1,3 miliard kusů...
|
|
|
Posouzení environmentální zátěže při výrobě otěruvzdorných povlaků magnetronovým naprašováním
Krobauer, Jakub ; Holub, Martin (oponent) ; Kocmanová, Alena (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na posouzení environmentální zátěže při výrobě povlaků pro rychlořezné nástroje. Jsou popsány ekologické problémy současnosti a povinnosti firem zatěžující životní prostředí. Dále jsou popsány nástroje využívané v environmentálním řízení. Jedním z těchto nástrojů je metoda LCA, která je využita pro porovnání environmentální zátěže výroby dvou druhů povlaků, TiN a AlTiN. Výroba těchto povlaků je popsána, jsou vyhodnoceny dopady na životní prostředí jednotlivých povlaků a tyto výsledky jsou porovnány, aby mohly být učiněny závěry a doporučení.
|
|
|
Ekologie dřevostaveb a pasivní dřevostavby
Servusová, Michaela ; Aigel, Petr (oponent) ; Výskala, Miloslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá ekologickým dopadem stavební výroby. Je zaměřena na výstavbu dřevostavby a její dopad na životní prostředí. V teoretické části jsou popsány pojmy související s dřevostavbou a pasivní výstavbou a jsou popsány způsoby environmentálního hodnocení. V praktické části jsou hodnoceny environmentální aspekty konstrukcí a jednotlivých materiálů. Jsou zde definovány také ceny vhodných přírodních materiálů a je navrženo nejoptimálnější řešení pro ekologickou výstavbu.
|
|
|
Vegetační střechy s hydrofilní minerální vlnou
Vacek, Petr ; Moudrý, Ivan (oponent) ; Šrámek,, František (oponent) ; Matějka, Libor (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá využitím hydrofilní minerální vlny v konstrukcích vegetačních střech. V první části práce jsou na základě současné legislativy charakterizovány relevantní technické vlastnosti hydrofilní vlny související s využitím ve vegetačních střechách, jsou zde klasifikovány specifické požadavky na jednotlivé části vegetačních souvrství s hydrofilní vlnou a následně je uvedena rešerše současně dostupných výrobků z tohoto materiálu. Velkou část práce tvoří rozšířená dokumentace technických vlastností nových výrobků a také změn, které jsou spojené se stárnutím materiálu po zabudování do konstrukcí. Laboratorně byly měřeny nejen vlastnosti samotného materiálu, ale např. i akustické schopnosti materiálu zabudovaného ve střeše. Na reálných modelech střech byla ověřována hydroakumulace minerální vlny v porovnání se substráty a adaptace střešní vegetace v různých typech minerální vlny. Prostřednictvím speciálního softwaru byla sestavena environmentální produktová deklarace jednotlivých výrobků a následně byly tyto hodnoty použity k hodnocení subsystémů vegetačních střech pomocí metodiky LCA. Tímto způsobem mohla být provedena komparace dopadů minerální vlny na životní prostředí s ostatními materiály, jako jsou umělé substráty, fólie apod. Na závěr jsou shrnuty výsledky výzkumu a stanoveny zásady použití výrobků z hydrofilní vlny ve vegetačních souvrstvích.
|
|
|
Materiálové toky a environmentální dopady malého elektroodpadu
Polák, Miloš
Tato práce je jednou z prvních studií v ČR, kde jsou popsány a kvantifikovány materiálové toky odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) resp. malých odpadních elektrických a elektronických zařízení (m-OEEZ) a vybraných látek na ně vázaných. Tyto materiálové toky byly následně posouzeny z hlediska dopadů na životní prostředí. Jelikož mobilní telefon po skončení životnosti je typickým zástupcem m-OEEZ, jsou v této práci popsány také materiálové toky mobilních telefonů. V roce 2010 vzniklo v ČR okolo 124 tisíc tun OEEZ pocházejících z domácností, přičemž v průměru se každý občan zbavil téměř 4 kusů OEEZ. Celková produkce se započítáním OEEZ spotřebitelského typu z firem a institucí byla v roce 2010 asi 141 tisíc tun. Z celkového množství vzniku OEEZ v roce 2010 tvoří m-OEEZ co do hmotnosti asi 15%, avšak co do počtu kusů přes 80%. Přesto potenciál recyklace například Au je u m-OEEZ mírně vyšší než u velkých OEEZ (63 kg/rok oproti 59 kg/rok). Co se týká odhadu množství produkce EoL mobilních telefonů, v letech 1990-2000 vzniklo v ČR asi 45 tisíc kusů, v letech 2000-2010 to již bylo 6,5 miliónů kusů, přičemž odhad pro roky 2010-2020 je 26,3 miliónů kusů. Pokud budeme brát odhad množství EoL mobilních telefonů pro ČR jako průměr v EU, pak v letech 2010-2020 vznikne okolo 1,3 miliard kusů...
|
|
|
Materiálové toky a environmentální dopady malého elektroodpadu
Polák, Miloš ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent) ; Vladík, Jaroslav (oponent)
Tato práce je jednou z prvních studií v ČR, kde jsou popsány a kvantifikovány materiálové toky odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) resp. malých odpadních elektrických a elektronických zařízení (m-OEEZ) a vybraných látek na ně vázaných. Tyto materiálové toky byly následně posouzeny z hlediska dopadů na životní prostředí. Jelikož mobilní telefon po skončení životnosti je typickým zástupcem m-OEEZ, jsou v této práci popsány také materiálové toky mobilních telefonů. V roce 2010 vzniklo v ČR okolo 124 tisíc tun OEEZ pocházejících z domácností, přičemž v průměru se každý občan zbavil téměř 4 kusů OEEZ. Celková produkce se započítáním OEEZ spotřebitelského typu z firem a institucí byla v roce 2010 asi 141 tisíc tun. Z celkového množství vzniku OEEZ v roce 2010 tvoří m-OEEZ co do hmotnosti asi 15%, avšak co do počtu kusů přes 80%. Přesto potenciál recyklace například Au je u m-OEEZ mírně vyšší než u velkých OEEZ (63 kg/rok oproti 59 kg/rok). Co se týká odhadu množství produkce EoL mobilních telefonů, v letech 1990-2000 vzniklo v ČR asi 45 tisíc kusů, v letech 2000-2010 to již bylo 6,5 miliónů kusů, přičemž odhad pro roky 2010-2020 je 26,3 miliónů kusů. Pokud budeme brát odhad množství EoL mobilních telefonů pro ČR jako průměr v EU, pak v letech 2010-2020 vznikne okolo 1,3 miliard kusů...
|
host ::
RSS.