|
| |
|
|
Osobnost a dílo Jana Nepomuka Poláška (1873-1956)
Chumchal, Jan
Disertační práce se zabývá osobností a dílem J. N. Poláška (1873-1956), významného regionální hudebního skladatele a pedagoga, který podstatnou část svého života prožil ve Valašském Meziříčí. Polášek se v průběhu svého života věnoval tvůrčí činnosti, do které v různé míře prostupovaly prvky valašské lidové kultury. Práce mapuje důležité životní etapy Poláškova života, zmiňuje dětská a školní léta, první kontakty s hudebním vzděláváním, studia na varhanické škole v Brně, přičemž neopomíjí ani setkání s Leošem Janáčkem. Biografická část je zakončena podkapitolou, která se věnuje Poláškovu působení ve Valašském Meziříčí až do jeho smrti v roce 1956. Stěžejní dílo Jana Nepomuka Poláška představuje kompoziční tvorba a jeho hudebně-organizační, pedagogická, publikační a sběratelská činnost. Uvedenými aktivitami a jejich analýzou se zabývá významná část disertační práce. V závěrečné části práce se nachází analýza vybraných Poláškových instrumentálních, vokálně-instrumentálních a vokálních skladeb, na jejichž základě jsou ukázány charakteristické prvky, které se v Poláškově tvorbě vyskytují. V předkládaném textu uvádíme zcela nová zjištění týkající se života a tvůrčích aktivit Jana Nepomuka Poláška, která se opírají o značné množství získaných pramenů. Klíčová slova: Jan Nepomuk Polášek, Valašsko, Valašské...
|
|
|
Lidové písně ze Študlova a jejich využití ve školní i mimoškolní hudební výchově
Hrnčiříková, Marie ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
Cílem práce je shromáždění a následná analýza lidových písní ze Študlova a návrh jejich využití ve školní i mimoškolní hudební výchově. Díky sběratelům a jejich notovým zápisům je možné analyzovat jednotlivé písně, a tak hledat souvislosti v lidové tvorbě této valašské vesnice. Prostřednictvím těchto pramenů jsem vytvořila zpěvník študlovských lidových písní pro účely hudebního vzdělávání a zachování tradic. Abychom z množství písní byli schopni vyčíst co nejvíce informací potřebných k jejich rozboru, rozdělila jsem je podle obsahové stránky do několika skupin. Rozřazení napomohlo k hlubšímu bádání a objasnilo váhu lidové písně v určitých oblastech života původních nositelů tradic. Nakonec jsem několik vybraných písní upravila, především pro účely mimoškolního hudebního vzdělávání. Cílem aranží je zaujmout tímto žánrem i posluchače, kteří lidovou hudbu nepreferují. Dalším produktem tohoto zkoumání je metodický materiál, v němž jsem valašské zvyky zpracovala tak, aby se daly použít v hodině hudební výchovy na základní škole. Potvrzením hypotézy o osobité muzikálnosti obyvatelů dané oblasti, vydedukované z charakteru lidových písní, můžeme v hudebním vzdělávání navázat na jejich přirozené vnímání hudby a zároveň podpořit lidovou tradici. Hlavním zdrojem práce jsou proto nejen hudební zápisy, ale také...
|
|
| |
|
| |
|
|
Lidová píseň jako prostředek rozvoje dramatických a sociálních dovedností dětí v předškolním věku.
KOKTAVÁ, Květoslava
Bakalářská práce se věnuje tématu Lidová píseň jako prostředek rozvoje dramatických a sociálních dovedností dětí vpředškolním věku. Vteoretické části se práce zabývá charakteristikou současného pojetí předškolního vzdělávání s ohledem na dramatickou a hudební výchovu, dramatickou výchovou a jejím vymezením, sociálním učením a prosociálním chováním dětí předškolního věku. Ve druhé části autorka popisuje hudební činnosti a píseň jako motivační činitel k rozvoji sociálních dovedností. V praktické části je vytvořený program postavený na práci s lidovou písní prostřednictvím metod dramatické výchovy, který podporuje rozvoj sociálních dovedností a prosociálního chování. V průběhu realizace činností a následné podrobné reflexe je využito metody pozorování, rozhovoru a analýzy edukačních materiálů. Každá část je podrobně reflektována s ohledem na konkrétní vzdělávací výstupy každého dítěte.
|
|
|
Netradiční hudební nástroje a jejich využití v mateřské škole pro rozvoj rytmického cítění dětí předškolního věku
VAŇKOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce se věnuje tématu Netradiční hudební nástroje a jejich využití v mateřské škole pro rozvoj rytmického cítění dětí předškolního věku. V teoretické části se práce zaměřuje na současné pojetí hudebního vzdělávání vzhledem k potřebám předškolního věku a z hlediska podmínek dle Rámcově vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Práce bere ohled na charakteristické vývojové zvláštnosti a rozvoj individuálních hudebních schopností a dovedností dítěte. Je zde zaznamenáno, jakým způsobem hudba ovlivňuje osobnost dítěte a jeho vývoj. Dále jsou systematizovány tradiční a netradiční dětské hudební nástroje a jsou zařazeny do kontextu Orffovy metody. V praktické části je vytvořen program pro seznámení s hrou na netradiční hudební nástroje ověřený v praxi mateřské školy. Jsou zde zkoumány výhody a nevýhody spojené s výrobou a využitím netradičních hudebních nástrojů. Program je rozdělen do deseti lekcí podle daného témat vycházejících z TVP mateřské školy, dále je zde podrobně popsána výroba hudebního nástroje, motivace a realizace činnosti. Na závěr každé lekce je popsána reflexe s dětmi a sebereflexe učitelky.
|
|
|
Práce v dětském folklorním souboru s dětmi předškolního věku
BOŽOVSKÁ, Kristýna
Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Cílem práce je poukázat na možnosti využití lidového folkloru při práci s předškolními dětmi. V teoretické části se věnuji základnímu představení jihočeského a západočeského folkloru s důrazem na folklor blaťácký, jeho sběratelům a možnostem v edukačním procesu. V praktické části popíši práci s dětmi předškolního věku v rámci dětského souboru Javoráček. Zkušenosti získané z práce ve folklorním souboru přenesu k vytvoření integrovaného celku s názvem "Malí muzikanti", který se pokusím realizovat s dětmi předškolního věku v mateřské škole.
|
|
|
Lidová hudba v tvorbě českých autorů
Melichárková, Alžběta ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá přítomností lidové hudby a kultury v díle čtyř českých autorů, Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. V teoretické části jsou skladatelé postupně představeni, a to s důrazem na stěžejní momenty a vlivy, které následně formotvorně působily na jejich vztah k lidové hudbě. Vysvětleny jsou i historicko- společenské souvislosti nutné k pochopení této problematiky. Dále jsou zde společně s notovými ukázkami uvedeny skladby, které vykazují inspiraci lidovou hudbou nebo přímo její užití. V praktické části jsou některé z nich použity jako výchozí hudební materiál pro výukové aktivity. Tyto aktivity byly vytvořeny pro výuku hudební výchovy na druhém stupni základních škol. Využívají přístupnou lidovou hudbu jakožto prostředek k pochopení poslechově složitější vážné hudby. Veškeré aktivity jsou prověřeny pedagogickou praxí a jsou opatřeny popisem, cíli, metodickým komentářem a graficky zpracovanými materiály.
|
|
|
Lidové písně z Pelhřimovska, jejich editace v notačním softwaru a možnosti jejich využití
Makovcová, Šárka ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Bělohlávková, Petra (oponent)
Diplomová práce navazuje na rozsáhlou bakalářskou práci z roku 2012. Zkoumá rukopisnou sbírku Podstrážišťské písničky Josefa Václava Kratochvíla. V první části popisuje lidové písně obecně, dále nastiňuje vývoj lidových písní v Čechách a na Moravě, následně se zaměřuje na lidové písně z Pelhřimovska. V další části se zabývá dělením lidových písní podle regionů, sbírkami z těchto regionů a zkoumá jejich sběratele. Následující podtémata zahrnují také informace o pramenech a jejich získávání. V neposlední řadě diplomová práce zmiňuje údaje o sběrateli Josefu Václavu Kratochvílovi a jeho rukopisné sbírce Podstrážišťské písničky. Dále připomíná slovesnou stránku písní, jejich tematiku a typy písní podle hudebního charakteru. V navazující části se obecně zaobírá stylizací možných doprovodů lidových písní. Mapuje možnosti využití lidových písní, uvádí vybrané příklady folklorních souborů z regionu, folkloristických institucí a médií, která folklor šíří. Zdůrazňuje postavení rodiny. Následně je představena lidová píseň jako materiál, jenž lze využít v rámci pedagogického procesu. Zásadní a obsáhlou částí diplomové práce je příloha, která čítá 97 písní z rukopisné sbírky Josefa Václava Kratochvíla zpracovaných v notačním softwaru.
|
host ::
RSS.