|
|
Právní postavení ombudsmana v České republice, Slovenské republice a Švédsku
Krajčinovská, Tereza ; Chvátalová, Iva (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Bakalářská práce s názvem Právní postavení ombudsmana v České republice, ve Slovenské republice a ve Švédském království se zabývá analýzou instituce ombudsmana ve vybraných zemích a následně jejich komparací. Práce je rozdělena do 5 kapitol. První kapitola se věnuje instituci ombudsmana obecně. Vymezuje definice, znaky a důležité charakteristiky ombudsmanských institucí ve světě. Druhá, třetí i čtvrtá kapitola je zaměřena na instituci ombudsmana v konkrétních státech, přičemž v každé zemi se tato instituce nazývá jinak. Pátá kapitola porovnává ombudsmanské instituce v jednotlivých zemích na základě předem zvolených kritérií. Cílem práce je poukázat na odlišnosti a shody právních úprav ve vybraných zemích (Česká republika, Slovenská republika, Švédské království), v závislosti na politických, sociálně-ekonomických, kulturních a jiných podmínkách a provést jejich zhodnocení.
|
|
|
Transformace švédské zahraniční politiky na přelomu 80. a 90. let
Vlček, Václav ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Tématem této bakalářské práce je transformace švédské zahraniční a bezpečnostní politiky na přelomu 80. a 90. let 20. století. Hlavním cílem studie je prozkoumat vliv geopolitických změn na tuto transformaci a odhalit další příčiny (zejména ty vnitřní), jež jsou často přehlíženy právě na úkor konce studené války. Speciální pozornost je také věnována švédské neutralitě a jejímu vývoji. Jedná se o jednopřípadovou studii. Z teoretického hlediska vychází práce z analýzy zahraniční politiky. Rozlišuje několik hladin zkoumání - vnější (systémové) a vnitřní (veřejnost, společenské skupiny, vláda, konkrétní jednotlivci). K těmto úrovním přistupuje individuálně, aplikuje rozlišné teorie a až na konci je vyvinuta snaha o určitou syntézu veškerých poznatků. Neutralita je po teoretické stránce uchopena koncepty mezinárodního práva i mezinárodních vztahů. Práce dochází k závěrům, že hlavním posunem švédské zahraniční a bezpečnostní politiky bylo přistoupení k EU a přehodnocení dosavadní politiky neangažovanosti. Hlavní příčinou transformace byl konec studené války. Jako vedlejší, avšak stále významné, vlivy lze určit ekonomickou krizi ve Švédsku, nástup nesocialistické vlády či přesvědčení jejího předsedy - Carla Bildta. Vůči změnám se naopak vymezovala značná část švédské veřejnosti a některé politické strany.
|
|
|
The migration crisis in Europe and subsequent implications for Swedish welfare state
Lacková, Dominika ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Migrace obecně představuje jednu z nejvýznamnějších globálních výzev. Problematika regulace migračních toků se dostala do popředí v souvislosti migrační, respektive uprchlické krize, jejíž v současné době Evropa čelí. Ta je označována za vůbec nejmasivnější od dob 2. světové války. Bezrecedentný přítok migrantů v roce 2015 vyústil vyústil do stavu, že i ty nejlepší připravené evropské státy, jako například Švédské království, se dostali do bodu zlomu v otázce dodržování standardů EU v kontextu příjmu a zpracování žádostí o azyl. Diplomová práce se tak zabývá dvěma hlavními analýzami, a to relevancí uprchlické krize v EU v kontextu švédského státu blahobytu a následných implikací vyplývajících z uprchlické krize pro švédský stát blahobytu.
|
host ::
RSS.