|
|
Rethinking the Animal: Post-Humanist Tendencies in (Post) Modern Literature
Gridneva, Yana ; Vichnar, David (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent)
Tato diplomová práce interpretuje post-humanismus jako filozofický směr zabývající se problematikou anthropocentrismu. Jejím předmětem je analýza pěti literárních textů (Odysseus od Jamese Joyce, Flush od Virginie Woolfové, Nightwood od Djuny Barnesové, Hackenfeller's Ape od Brigid Brophy a Elizabeth Costello od J.M. Coetzee), které nevycházejí z obecních předpokladů o tom, co je zvíře a jakou má funkci v kultuře a diskurzu, a tím pádem komplikují hranici mezi člověkem a zvířetem. Zvířata tady neslouží jako nástroj pro zobrazení lidských záležitostí a vlastností, ale mají svoji vlastní hodnotu a jsou pojímána nad rámec antropocentrických předpokladů. Úkolem této práce je popsat strategie, které tyto texty používají k zobrazení zvířat, a způsob, kterým komplikují binární opozici člověk-zvěře. Teoretický rámec této práce poskytují díla autorů, kteří patří k vznikajícímu oboru Animal Studies, a díla jiných současných filozofů, především Jacquesa Derridy, Gillese Deleuze a Felixe Guattari. Velkou ambicí tohoto projektu je přispět k rozvoji nové post-humanistické etiky, definované tendencí k inkluzi a lhostejností vůči binaritám. Klíčová slova: zvíře, Animal Studies, carno-phallogocentrismus, post-humanismus, James Joyce, Virginia Woolfová, Djuna Barnes, Brigid Brophy J.M. Coetzee.
|
|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
|
|
James Joyce and the science of mind - the approach of Cognitive Narratology to Dubliners
ZELENÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá knihou Dubliners irského spisovatele Jamese Joyce a jejím vztahem k vědní disciplíně zvané Kognitivní naratologie. Cílem práce je analyzovat a následně interpretovat vybrané povídky právě ve vztahu k zmíněnému termínu. První část práce uvádí čtenáře do života Jamese Joyce a k jeho knize a následně vymezuje jednotlivé aspekty Kognitivní naratologie, které slouží jako základní pomůcka k analýze a především k interpretaci. Druhá část pak přináší samotné pojednání o struktuře narativu ve vybraných povídkách ("The Sisters", "Araby", "Eveline", "After the Race", "A Little Cloud", "A Painful Case", "Grace", "The Dead"). Mimo analýzy povídek z hlediska času, prostředí, úhlu pohledu a dalších aspektů, se práce věnuje především vztahem mezi autorem, postavami, a čtenářem. Závěrem je shrnuta práce s metodologií.
|
|
|
The Avant-Postman: James Joyce, the Avant-Garde, and Postmodernism
Vichnar, David ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent) ; Symington, Micéala (oponent)
Disertační práce s názvem "The Avant-Postman: James Joyce, the Avant- Garde and Postmodernism," se pokouší sestavit literární genealogii vycházející z odkazu Jamese Joyce - tedy genealogii joyceovské avantgardy a experimentální literatury, která po ní následuje. Práce pokládá dvě Joyceova poslední díla, tj. Odyssea a Plačky nad Finneganem, coby východiska pro poválečné literární avantgardy ve Velké Británii, Spojených Státech a Francii v období tzv. "postmodernismu". V Úvodu práce je joyceovská avantgarda založena na Joyceově souvislém zkoumání materiálnosti jazyka, jakož i na skutečnosti, že Plačky nad Finneganem, vydávané časopisecky pod názvem "Work in Progress" v magazínu transition, byly součástí tzv. "Revoluce slova" (Revolution of the word), avantgardního programu, který vytvořil a zastával editor časopisu, Eugene Jolas. Joyceovské zkoumání materiálnosti jazyka vychází ze tří klíčových estetických podnětů: pojetí jazyka coby konkrétní fyzické stopy, náchylné vůči zkreslení či vymazání; chápání literárního jazyka coby kopie a padělku slov druhých autorů; a tvorby osobního idiomu coby "autonomního" jazyka pro opravdu moderní literaturu. Materiál je rozdělen do osmi kapitol, dvě pro Velkou Británii (od Johnsona přes Brooke-Rose k Sinclairovi), dvě pro USA (od Burroughse a Gasse k Acker a...
|
|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
|
|
Rethinking the Animal: Post-Humanist Tendencies in (Post) Modern Literature
Gridneva, Yana ; Vichnar, David (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent)
Tato diplomová práce interpretuje post-humanismus jako filozofický směr zabývající se problematikou anthropocentrismu. Jejím předmětem je analýza pěti literárních textů (Odysseus od Jamese Joyce, Flush od Virginie Woolfové, Nightwood od Djuny Barnesové, Hackenfeller's Ape od Brigid Brophy a Elizabeth Costello od J.M. Coetzee), které nevycházejí z obecních předpokladů o tom, co je zvíře a jakou má funkci v kultuře a diskurzu, a tím pádem komplikují hranici mezi člověkem a zvířetem. Zvířata tady neslouží jako nástroj pro zobrazení lidských záležitostí a vlastností, ale mají svoji vlastní hodnotu a jsou pojímána nad rámec antropocentrických předpokladů. Úkolem této práce je popsat strategie, které tyto texty používají k zobrazení zvířat, a způsob, kterým komplikují binární opozici člověk-zvěře. Teoretický rámec této práce poskytují díla autorů, kteří patří k vznikajícímu oboru Animal Studies, a díla jiných současných filozofů, především Jacquesa Derridy, Gillese Deleuze a Felixe Guattari. Velkou ambicí tohoto projektu je přispět k rozvoji nové post-humanistické etiky, definované tendencí k inkluzi a lhostejností vůči binaritám. Klíčová slova: zvíře, Animal Studies, carno-phallogocentrismus, post-humanismus, James Joyce, Virginia Woolfová, Djuna Barnes, Brigid Brophy J.M. Coetzee.
|
host ::
RSS.