Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
IFRS 9 - a new approach to financial instruments reporting
Kumar, Sunny
Tato diplomová práce se zabývá novou klasifikací a oceňováním finančních nástrojů a kvantifikováním dopadů na bankovní organizace po aplikaci nového standardu IFRS 9. Protože IFRS 9 nahradil IAS 39, tato práce proto provádí průzkum a analýzu mechanismu účetního výkaznictví používaného před a po zavedení IFRS 9. Teoretická část práce vysvětluje klasifikaci a oceňování IFRS 9, kvalitativní srovnání mezi IAS 39 a IFRS 9 a různé dopady na organizace použitím nového standardu. Praktická část kvantifikuje tyto dopady analýzou finančních výkazů a zpráv, které mohou mít vliv na účinnost, kontrolu a výnosy 3 bankovních organizací z České republiky v jejich vykazování finančních nástrojů.
Challenges of IFRS 9 under COVID-19 crisis
Stefanov, Adam ; Pečená, Magda (vedoucí práce) ; Teplý, Petr (oponent)
Cílem této práce je analýza tvorby opravných položek v bankách podle nového účetního standardu IFRS 9 v podmínkách krize způsobené pandemií COVID-19. Dále také analýza a porovnání tvorby opravných položek podle IFRS 9 a předchozího standardu IAS 39 v České republice. Na datech jednotlivých bankovních skupin a celého bankovního sektoru zkoumáme procykličnost opravných položek a jejich použití k vyhlazování zisků. Na čtvrtletních agregovaných reálných datech za období 1Q2008-4Q2021 používáme panelovou regresi a metodu nejmenších čtverců (OLS). Tvorba opravných položek podle modelu vzniklých ztrát (IL) dle IAS 39 byla procyklická. Z toho důvodu zavedla IASB nový třístupňový model očekávaných ztrát (ECL) pro výpočet znehodnocení a opravných položek spadající pod IFRS 9, který měl být podle IASB proticyklický. Náš výzkum ukazuje, že tvorba opravných položek v českých bankách je stále procyklická pod IFRS 9, i když ve srovnání s opožděnou tvorbou opravných položek podle IAS 39 se nyní vytvářejí opravné položky okamžitě při zhoršení makroekonomického výhledu. V práci diskutujeme možné řešení problému procykličnosti, které by mohlo spočívat v modelu CECL podle US GAAP. Dále dokazujeme, že zavedení IFRS 9 částečně odrazuje banky od praktik vyhlazování zisků pomocí opravných položek, čímž přispívá k...
IFRS 9 - dopady pro nebankovní subjekty
Vašíčková, Veronika
VAŠÍČKOVÁ, V. IFRS 9 – dopady pro nebankovní subjekty. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2019. Diplomová práce se zabývá dopadem standardu IFRS 9 na nebankovní subjekty. V první části práce jsou popsány způsoby klasifikace, ocenění a snížení hodnoty finančních nástrojů. Poté je provedena komparace standardu IAS 39 a IFRS 9. Ve druhé části diplomové práce je na vybraných nebankovních subjektech modelován dopad standardu IFRS 9 – je provedena klasifikace a ocenění dle nového standardu a vyčíslena očekávaná ztráta z finančních nástrojů. Následně je prostřednictvím procentních změn v položkách aktiv a pasiv kvantifikován dopad na vybrané nebankovní subjekty.
Proces přijetí IFRS 9 v EU
Virt, Jan ; Vašek, Libor (vedoucí práce) ; Peprníčková, Mariana (oponent)
Řešitel diplomové práce se zabývá procesem přijetí IFRS 9 pro použití v Evropské unii. V první části stručně popisuje historický vývoj mezinárodních účetních standardů, které upravovaly či upravují nebo se jinak váží k finančním nástrojům a nastiňuje nejbližší vývoj v této oblasti. V hlavní části práce podrobně rozebírá proces přijetí mezinárodních účetních standardů pro použití v EU, charakterizuje orgány a instituce, jenž se na procesu podílí, popisuje proces schválení jako takový, analyzuje kritéria, podle nichž je posuzován soulad nového standardu s právem EU a naznačuje, jak se podílí evropské instituce na přípravě standardů před jejich vydáním IASB. Následně ukazuje, jak je popsaný postup a jeho kritéria uplatněna při schvalování IFRS 9. V poslední části analyzuje na vzorku společností kótovaných na pražské burze cenných papíru, jak se tyto společnosti staví k přijetí IFRS 9 Evropskou unií a povinnosti vykazovat své finanční nástroje podle IFRS 9 od roku 2018.
Vykazování dluhopisů podle českých účetních předpisů a standardů a IFRS
Macháček, Martin ; Zelenka, Vladimír (vedoucí práce) ; Zelenková, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o právní a ekonomické úpravě dluhopisů, dluhopisové analýze a dále o účtování a vykazování dluhopisů u podnikatelů podle českých účetních předpisů a standardů a IFRS. Teoretická část je vysvětlena na příkladech diskontovaných a kupónových dluhopisů. Následně jsou oba systémy porovnány a je zjištěno, že největší rozdíl je v rozložení úroků, kdy IFRS striktně vyžaduje použití efektivní úrokové míry, zatímco podle českých účetních předpisů a standardů se předpokládá použití efektivní úrokové míry pouze u finančních institucí a velkých podniků. Podnikatelé pro své potřeby obvykle využijí lineární rozložení úroků.
Účtování o produktech oddělení finančních trhů v ING Bank
Mudrochová, Petra ; Vašek, Libor (vedoucí práce) ; Procházka, David (oponent)
Bankovní průmysl se beze sporu řadí mezi inovativní segmenty. Jeho produkty se stálé vyvíjí s příchodem nových technologií, globalizace, konkurence a regulace. Snahu o zachycení aktuálního dění v bankovním světě a lobbistické činy bank lze rovněž pozorovat i na nespočetném množství dodatků k Mezinárodnímu účetnímu standardu o finančních nástrojích. Rozvinutost standardu však postupem času překročila hranice srozumitelnosti, transparentnosti, a proto se vytvořil nový návrh -- IFRS 9. Tato práce porovnává stávající české účetní předpisy, IAS 39 a návrh IFRS 9 v oblasti derivátů, bondů a repo operací se zaměřením na jejich rozdílnou klasifikaci, pojetí reálné hodnoty a zohlednění vlastního úvěrového rizika. Praktická část je postavena na konkrétním prostředí organizační složky ING Bank. Závěrem je nastíněno aktuální dění v rámci konvergenčního procesu IFRS a U. S. GAAP týkající se popisované problematiky.
Nově pojatá klasifikace a oceňování finančních aktiv a závazků dle IFRS
Peringer, Matouš ; Vašek, Libor (vedoucí práce) ; Najmanová, Daniela (oponent)
Finanční nástroje zastávají v současné ekonomice velkou roli, jsou nedílnou součástí celého bankovního i nebankovního sektoru. Souhrn všech světových finančních aktiv byl v roce 2007 podle společnosti McKinsey 167 trilionů dolarů. Ještě více alarmující fakt ovšem je, že derivátové obchody na trhu OTC dosáhly v roce 2007 téměř 600 trilionů dolarů, což je více než celkové světové bohatství. Je tedy zřejmé, že trh s finančními nástroji potřebuje důslednou regulaci. Na to se snaží reagovat i Rada vydávající mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IASB), která v současné chvíli připravuje nový standard zabývající se pouze problematikou finančních nástrojů. V úvodní části bych chtěl čtenáři nastínit současný stav finančního trhu a zároveň stručnou regulaci podle stávajících pravidel. Z textu by měla být zřejmá vazba na současné turbulentní prostředí a krizi, která deformuje finanční trh. V této části naznačím odlišné potřeby uživatelů účetních výkazů a obrovské lobby na Radu plynoucí z těchto odlišných potřeb. Za nezbytné jsem před představením nových pravidel pokládal popsání přípravy a procesu schválení nového standardu. V dalším textu se budu zabývat již zmíněnými schválenými změnami pro finanční aktiva. Tato část je stěžejní jak pro uživatele účetních výkazů, tak i pro mou diplomovou práci, neboť právě klasifikace finančních aktiv prošla největšími změnami. Centrem mé pozornosti se stanou dva nové koncepty, které nemají v rámci mezinárodního účetního výkaznictví obdoby. Pro znázornění funkčnosti těchto konceptů jsem do této části zařadil i část praktickou, kde na jednotlivých příkladech ukazuji, jak dané modely fungují. Podle mého názoru je pro čtenáře důležité znát rozdíly mezi pracovním návrhem standardu a samotným zněním standardu, neboť tím je znázorněn pohled IASB na reakce odborné veřejnosti. Z tohoto důvodu do mé práce zařadím i tuto část. Klasifikace a oceňování finančních závazků také podlehlo menším změnám. Zejména se v této problematice budu zabývat specifickým případem vlastního úvěrového rizika, který prodloužil schválení části klasifikace a oceňování finančních závazků. Poslední kapitolu práce věnuji konvergenci mezi IFRS a US GAAP, na které obě strany v rámci projektu snižování složitosti vykazování finančních nástrojů pracují.
Změny ve vykazování finančních aktiv vyvolané vývojem Mezinárodních standardů účetního výkaznictví
Slavíková, Nela ; Krupová, Lenka (vedoucí práce) ; Strouhal, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vykazováním a oceňováním finančních aktiv podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví IAS 39 a IFRS 9. Kromě základní charakteristiky finančních nástrojů je zde i porovnání obou dvou standardů a důvody, které vedly IASB ke tvorbě nového standardu. Celá práce je doplněna praktickými příklady především na přeceňování finančních aktiv.
Finanční nástroje v účetnictví bank
Miková, Tereza ; Strouhal, Jiří (vedoucí práce) ; Unzeitig, Martin (oponent)
Tématem diplomové práce jsou Finanční nástroje v účetnictví bank. Diplomová práce se soustřeďuje na účetnictví a výkaznictví finančních nástrojů především z pohledu mezinárodních standardů účetního výkaznictví, přičemž hlavní roli hrají standardy IAS 32, IAS 39, IFRS 7 a IFRS 9. Ve své první části pojednává krátce o bankách jako podnikatelských subjektech, právní úpravě bankovní činnosti a účetnictví z národního i nadnárodního pohledu. Jádro celé práce leží v druhé a třetí části, kde je pojednáno o finančních nástrojích, jejich vymezení, oceňování, přeceňování a účtování. Dále je rozvinuta i problematika rekvalifikací finančních nástrojů a snížení jejich hodnoty. Čtvrtá část je zastřešena standardem IFRS 7. Standard klade požadavky na zveřejňování finančních nástrojů ve výkazu o finanční situaci, výkazu o úplném výsledku a dalších souvisejících oblastech včetně požadavků na zveřejnění úrokového, likvidního a tržního rizika. Poslední část přináší novinky ze zkoumané oblasti, ve které je centrum pozornosti věnováno novému standardu IFRS 9.
Zachycení finančních aktiv v účetní závěrce dle IFRS
Shagatay, Samal ; Vašek, Libor (vedoucí práce)
Cílem práce je zpřehlednit problematiku vykazování finančních aktiv v účetních závěrkách sestavených dle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Úkolem je zejména vysvětlit základní pojmy, ukázat členění finančních aktiv dle IAS 39: Finanční nástroje: Účtování a oceňování a IFRS 9: Finanční nástroje, způsoby ocenění a následně jejich účtování dle kategorií. Nedílnou součástí je popis požadavků zveřejňování v účetních závěrkách. Přínosem práce je seznámení s problematikou finančních aktiv včetně souvisejících změn s vydáním nového standardu IFRS 9: Finanční nástroje. Práce obsahuje řadu řešených příkladů a praktickou ukázku z účetních závěrek společnosti Al Dhafra Insurance Company P.S.C.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.