|
|
Plynovod Nord Stream a jeho význam pro evropské plynárenství
Moravcová, Iveta ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Fischer, Jan (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zjistit, jaké jsou důsledky plynovodu Nord Stream pro evropský plynárenský trh. Z toho důvodu v první části analyzuje jeho legislativní a právní rámec, včetně důležitých historických elementů. Zabývá se i liberalizací a problémy infrastruktury. Tato část pomůže čtenáři získat referenční rámec pro lepší orientaci v právních a politických vlivech na plynárenství. Druhá kapitola poskytuje rozbor trhu dle vykazovaných hodnot: přihlíží k poprávce, spotřebě, zásobám, produkci i novým trendům na trhu. Její největší část se věnuje importu a jeho dodavatelům, což umožňuje získat přehled o alternativách k nedůležitějšímu dodavateli: Rusku. Jemu se věnuje následná část, která je nezbytná pro pochopení Ruska a jeho možností, ze kterých plyne i jeho chování. Práce se zabývá vlivem ruské domácí spotřeby a plánovaných dodávek do Asie na dodávky do EU, závislostí členských států EU na ruském plynu, plynovým krizím 2006 a 2009 mezi Ruskem a Ukrajinou, resp. Ruskem a EU a obecným příčinám a implikacím ohrožení energetické bezpečnosti členských států EU. Třetí část práce se zabývá přímo plynovodem Nord Stream, jeho historií, akcionáři konsorcia Nord Stream AG a především důsledky (ne)realizace plynovodu. Tato deskriptivní analýza odhalila, že plynovod Nord Stream sice poskytuje...
|
|
|
Gazprom and the Economic Crisis in Europe
Mészáros, Peter ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Rok 2008 bol pre vývoj na Európskom trhu so zemným plynom prelomový. Nastúpila hospodárska kríza, ktorá zapríčinila prudký pokles dopytu po zemnom plyne. Do Európy boli presmerované dodávky skvapalneného zemného plynu po tom čo v USA dosiahlo za pomoci ťažby z bridlíc a technológie ťažby hydraulickým štiepením hornín plynovú sebestačnosť. Zároveň od roku 2009 po prijatí tzv. tretieho energetického balíčka pokračovala v Európskej únii liberalizácia trhu so zemným plynom a zvýšil sa tlak na oddelenie dovozcov, od distribútorov a predajcov plynu. Reakcia Gazpromu na túto novú situáciu a jeho snaha prispôsobiť sa je predmetom výskumu tejto práce. Snaží sa zistiť ako bol Gazprom medzi rokmi 2008-2012 v aplikovaní svojej stratégie úspešný a overiť hypotézu, že Gazprom podcenil hĺbku nastaných zmien a pri svojej reakcii vychádzal z mylných predpokladov. Tým pádom aj to, či sa jeho hospodárska pozícia v sledovanom období zhoršila. Súčasťou výskumu je aj to, ako sa v týchto rokoch vyvíjala situácia na domácom trhu v Rusku a zhodnotenie snahy Gazpromu vybudovať si v Rusku stabilnú pozíciu tj. pravidelne dosahovať z domáceho podnikania zisk.
|
|
|
Institutions in natural gas trade between the European union and Russia
Švecová, Martina ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Lídl, Václav (oponent)
Táto bakalárska práca si kladie za cieľ komplexne predstaviť inštitucionálnu rovinu energetického vzťahu medzi importérom Európskou úniou a dodávateľom Ruskou federáciou v oblasti zemného plynu. Analyzuje, aké ciele inštitúcie sledujú, ako sú tieto ciele tvorené a hľadá faktory, ktoré majú na inštitucionálny vývoj vplyv. V prvej časti sa zameriava samostatne na jednotlivých aktérov spolupráce - na strane Európskej únie je dôraz kladený na vývoj spoločnej európskej energetickej politiky, pri Rusku práca vysvetľuje kľúčovú rolu energií v redefinovanej stratégii štátu. Druhá časť sa venuje spoločným inštitúciám, a to primárne Energetickému dialógu EU-Rusko existujúcemu od roku 2000. Napriek istým úspechom však napredovanie nie je bezproblémové, a to najmä z dôvodu značnej nekompatibility predstáv jednotlivých strán o ceste k napĺňaniu vyslovených cieľov. V poslednej časti sú menované tri faktory, ktoré vysvetľujú kontext fungovania energetickej spolupráce Európskej únie a Ruska a vybrané prípadové štúdie napokon ponúkajú prienik do jej reálneho fungovania. Autorka zisťuje, že energetické vzťahy sú formované značnou nedôverou medzi aktérmi, ktorá existuje nielen medzi EÚ a Ruskom, ale i vnútri Európskej únie.
|
|
|
Rusko-čínské ekonomické vztahy a jejich vliv na Rusko
Lapenko, Aleksei ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Jedlinský, Jakub (oponent)
Diplomatické a ekonomické vztahy mezi Ruskem a Čínou mají navzdory geografické blízkosti těchto zemí relativně krátkou historii. Avšak v moderních dobách, především po pádu Sovětské unie se těší vzájemný obchod a investice značnému růstu. Vyšší produkce ropy a plynu spolu s růstem jejich cen a rapidním rozvojem čínské ekonomiky usnadnili vzájemnou ekonomickou interakci během posledního desetiletí. Rusko čelilo v posledních letech vnějším výzvám způsobeným prudkým propadem cen ropy a geopolitickou a ekonomickou izolací od západních zemí po zabrání Krymského poloostrova. Tudíž se ruská vláda rozhodla obrátit směrem k Asii, konkrétně k největší ekonomice světa Číně a nadále prohloubit již započaté ekonomické vazby. Další vývoj rusko-čínského partnerství bude záležet na implementaci plánových strategických kroků a různých vnějších politických a ekonomických faktorech.
|
|
|
Plynovod Nord Stream a jeho význam pro evropské plynárenství
Moravcová, Iveta ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Fischer, Jan (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zjistit, jaké jsou důsledky plynovodu Nord Stream pro evropský plynárenský trh. Z toho důvodu v první části analyzuje jeho legislativní a právní rámec, včetně důležitých historických elementů. Zabývá se i liberalizací a problémy infrastruktury. Tato část pomůže čtenáři získat referenční rámec pro lepší orientaci v právních a politických vlivech na plynárenství. Druhá kapitola poskytuje rozbor trhu dle vykazovaných hodnot: přihlíží k poprávce, spotřebě, zásobám, produkci i novým trendům na trhu. Její největší část se věnuje importu a jeho dodavatelům, což umožňuje získat přehled o alternativách k nedůležitějšímu dodavateli: Rusku. Jemu se věnuje následná část, která je nezbytná pro pochopení Ruska a jeho možností, ze kterých plyne i jeho chování. Práce se zabývá vlivem ruské domácí spotřeby a plánovaných dodávek do Asie na dodávky do EU, závislostí členských států EU na ruském plynu, plynovým krizím 2006 a 2009 mezi Ruskem a Ukrajinou, resp. Ruskem a EU a obecným příčinám a implikacím ohrožení energetické bezpečnosti členských států EU. Třetí část práce se zabývá přímo plynovodem Nord Stream, jeho historií, akcionáři konsorcia Nord Stream AG a především důsledky (ne)realizace plynovodu. Tato deskriptivní analýza odhalila, že plynovod Nord Stream sice poskytuje...
|
|
|
Rusko-čínské vztahy v oblasti dodávek zemního plynu
Vařejková, Eliška ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Cílem této práce je analýza vztahů v oblasti dodávek zemního plynu mezi dvěma sousedy - energiemi oplývajícím Ruskem a po energiích hladovou Čínou. První jednání o možných dodávkách plynu z Ruska do Číny se odehrála již v polovině devadesátých let minulého století. Nicméně, během následujících let se partneři nebyli schopni dohodnout na zásadních bodech, zahrnujících cenovou formuli, zdroj a trasu dodávaného plynu. K finální dohodě mezi ruským Gazpromem a čínskou Národní ropnou korporací proto došlo až téměř o dvacet let později - v květnu roku 2014. Podle smlouvy bude Gazprom z plynových polí na východě Ruska dodávat zemní plyn do Číny plánovaným plynovodem Síla Sibiře. Odhadovaná hodnota třicetiletého kontraktu je 400 miliard dolarů. Jeho podpis okamžitě rozpoutal vlnu dohadů o ruském odklonu na Východ ve spojitosti se zhoršujícími se vztahy se Západem. Účelem této analýzy je poukázat na průběh vyjednávání a tím prokázat, že finální dohoda je výsledkem dlouhodobého vývoje vztahů založeném na maximalizaci vzájemných výhod, nikoli jako reakce na momentální politickou situaci. Bakalářská práce zkoumá nejen časovou osu jednání, ale také se blíže věnuje sporným bodům jednání.
|
|
|
Geopolitické aspekty ruské energetické politiky ve vztahu k Evropské unii
Seidlová, Alexandra ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Vogt, David (oponent)
Objem zemního plynu dodávaného z Ruska má v evropském energetickém mixu každoročně významný podíl. Přílišná závislost na ruských dodávkách však vyvolává obavy z potenciálně nebezpečného geopolitického vlivu Ruska na členské státy Evropské Unie (EU). Cílem této práce je metodou kritické rešerše analyzovat na příkladu vybraných evropských i ruských projektech plynovodů přítomnost převažujících geopolitických aspektů nad aspekty geoekonomickými v ruské energetické politice, ve vztahu k EU i ke státům v oblasti Kaspického moře. Pozornost je věnována i vnějším aktérům v podobě předních energetických firem, vstupujících do rusko-evropského energetického hracího pole. V závěru jsou diskutovány další možná diverzifikační východiska a odhad budoucího vývoje energetické politiky v rámci EU.
|
|
|
Gazprom and the Economic Crisis in Europe
Mészáros, Peter ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Rok 2008 bol pre vývoj na Európskom trhu so zemným plynom prelomový. Nastúpila hospodárska kríza, ktorá zapríčinila prudký pokles dopytu po zemnom plyne. Do Európy boli presmerované dodávky skvapalneného zemného plynu po tom čo v USA dosiahlo za pomoci ťažby z bridlíc a technológie ťažby hydraulickým štiepením hornín plynovú sebestačnosť. Zároveň od roku 2009 po prijatí tzv. tretieho energetického balíčka pokračovala v Európskej únii liberalizácia trhu so zemným plynom a zvýšil sa tlak na oddelenie dovozcov, od distribútorov a predajcov plynu. Reakcia Gazpromu na túto novú situáciu a jeho snaha prispôsobiť sa je predmetom výskumu tejto práce. Snaží sa zistiť ako bol Gazprom medzi rokmi 2008-2012 v aplikovaní svojej stratégie úspešný a overiť hypotézu, že Gazprom podcenil hĺbku nastaných zmien a pri svojej reakcii vychádzal z mylných predpokladov. Tým pádom aj to, či sa jeho hospodárska pozícia v sledovanom období zhoršila. Súčasťou výskumu je aj to, ako sa v týchto rokoch vyvíjala situácia na domácom trhu v Rusku a zhodnotenie snahy Gazpromu vybudovať si v Rusku stabilnú pozíciu tj. pravidelne dosahovať z domáceho podnikania zisk.
|
|
|
Expansion strategy of Russia's Gazprom into European market and European counteraction policy
Khayrullaev, Andrey ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Author: Andrey Khayrullaev Title of the Thesis: EXPANSION STRATEGY OF RUSSIA'S GAZPROM INTO EUROPEAN MARKET AND EUROPEAN COUNTERACTION POLICY Year of defence: 2012 ABSTRACT In the period of globalization, energy security has substantial implications for the mutual security of supply and demand. It is dependent on several factors as security of supply, resilience and interdependence. As the result, multi-national corporations controlling wide energy resources are becoming more and more involved in the international politics - the situation when supplier is not just one of the contractual parities but "tool" for political pressure of its host state. Russian Gazprom, which operates on European natural gas market, is the vivid example of such situation. The research project is based on a deep review of relevant literature sources using the data analyzing, comparative analysis and the case study methods. The main research questions are the following: are European "fears" justified and what are the perspectives for Europe to decrease its dependency on Russian natural gas export? The main conclusions to be drawn from this study are that Europe has full grounds to be against growing dependence on Gazprom, taking into account Gazprom's involvement into politics, its aggressive actions directed toward prevention of...
|
|
|
Analysis of the internal and external Gazprom's environment
Syraeva, Alfiya ; Velinov, Emil (vedoucí práce) ; Ananiev, Vasko (oponent)
Předmětem bakalářské práce je PJSC Gazprom. Cílem této práce je zlepšit analýzu vnitřního a vnějšího prostředí vedení společnosti. PJSC Gazprom vidí své poslání především v bezpečné, účinné a vyvážené dodávky zemního plynu a dalších energetických zdrojů a jejich produktů. Strategickým cílem PJSC Gazprom je vytvořit společnost jako lídr mezi globálními energetickými společnostmi o diverzifikaci trhu, zabezpečení dodávek, využití vědeckého a technického potenciálu, zvýšit efektivitu, Tato práce se skládá z úvodu, tří kapitol, uzavření a bibliografii. V první kapitole jsme studovali teoretické aspekty analýzy vnějšího a vnitřního prostředí firmy. Druhá část je věnována analýze vnějšího a vnitřního prostředí PJSC Gazprom. Ve třetí kapitole, vypracovat doporučení pro zlepšení analýzy vnějšího a vnitřního prostředí řízení organizace.
|
host ::
RSS.