|
|
Ukrajinský nacionalismus v polských tištěných médiích: porovnání vybraných pravicových a liberálně-levicových periodik (2014-2022)
Pavlíček, Denis ; Klípa, Ondřej (vedoucí práce) ; Korablyova, Valeriya (oponent)
Tato bakalářská práce se prostřednictvím vybraných polských tištěných médií (Rzeczpospolita, Gazeta Wyborcza, Do Rzeczy a Polityka) zabývá vztahem Poláků k ukrajinskému nacionalismu mezi lety 2014 a 2022. Jejím cílem je identifikovat hlavní rozdíly v přístupu pravicových a liberálně-levicových médií k tématům souvisejícím s ukrajinským nacionalismem ve sledovaném období. Nejprve dochází k uvedení do problematiky polsko-ukrajinských vztahů s důrazem na vzájemné spory o výklad historie. Následuje zdůvodnění výběru zkoumaných periodik, přičemž jsou představeny jejich názorové rozdíly. Po zhodnocení dosavadních přístupů k analýze médií je zformulován postup řešení práce. Za účelem zodpovězení výzkumných otázek a posouzení správnosti hypotéz je poté provedena kvalitativní obsahová analýza, induktivní obsahová analýza a frekvenční analýza článků, které byly nalezeny pomocí klíčových slov souvisejících s ukrajinským nacionalismem. V rámci jednotlivých analýz pak po slovním komentáři jejich výsledků dochází k porovnání názorově kontrastních periodik mezi sebou. V závěru pak následuje diskuse výsledků všech analýz, zodpovězení výzkumných otázek a posouzení správnosti hypotéz.
|
|
|
Způsob a míra mapování událostí z České republiky v polském deníku Gazeta Wyborcza od roku 1989
Spišáková, Eva ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zahraničním zpravodajstvím a publicistikou z České republiky v polském deníku Gazeta Wyborcza od roku 1989. Analyzuje četnost i obsah informací z České republiky nejen v tištěné verzi tohoto deníku, ale i na jeho internetových stránkách www.wyborcza.pl. Práce poskytuje v úvodu krátký pohled do historie vzniku a vývoje tohoto polského deníku, upozorňuje na složité začátky po pádu komunistického režimu v Polsku a také na narůstající zájem polské veřejnosti o dění v České republice. Tato bakalářská práce vychází z internetových i knižních zdrojů a archivů novin Gazeta Wyborcza od roku 1989. Zaměřuje se na konkrétní polské i české zpravodaje, kteří se českému dění v Gazetě Wyborczy věnují. Podle výše uvedeného polského deníku práce shromažďuje nejdůležitější události v České republice, a to od období pádu komunismu v roce 1989. Tyto události a zájem o ně jsou v této práci analyzovány. Gazeta Wyborcza, nejvýznamnější celostátní tištěné zpravodajské médium vPolsku, představuje adekvátní prostředek k nahlédnutí do česko-polských vztahů. Noviny Gazeta Wyborcza vznikly původně jako médium politické strany Solidarita na základě dohod u "kulatého stolu" v květnu 1989. Jelikož ji v popularitě již předběhl bulvární deník Fakt, v současnosti je Gazeta Wyborcza druhými...
|
|
|
Způsob a míra mapování událostí z České republiky v polském deníku Gazeta Wyborcza od roku 1989
Spišáková, Eva ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zahraničním zpravodajstvím a publicistikou z České republiky v polském deníku Gazeta Wyborcza od roku 1989. Analyzuje četnost i obsah informací z České republiky nejen v tištěné verzi tohoto deníku, ale i na jeho internetových stránkách www.wyborcza.pl. Práce poskytuje v úvodu krátký pohled do historie vzniku a vývoje tohoto polského deníku, upozorňuje na složité začátky po pádu komunistického režimu v Polsku a také na narůstající zájem polské veřejnosti o dění v České republice. Tato bakalářská práce vychází z internetových i knižních zdrojů a archivů novin Gazeta Wyborcza od roku 1989. Zaměřuje se na konkrétní polské i české zpravodaje, kteří se českému dění v Gazetě Wyborczy věnují. Podle výše uvedeného polského deníku práce shromažďuje nejdůležitější události v České republice, a to od období pádu komunismu v roce 1989. Tyto události a zájem o ně jsou v této práci analyzovány. Gazeta Wyborcza, nejvýznamnější celostátní tištěné zpravodajské médium vPolsku, představuje adekvátní prostředek k nahlédnutí do česko-polských vztahů. Noviny Gazeta Wyborcza vznikly původně jako médium politické strany Solidarita na základě dohod u "kulatého stolu" v květnu 1989. Jelikož ji v popularitě již předběhl bulvární deník Fakt, v současnosti je Gazeta Wyborcza druhými...
|
|
|
Vztah politického aktivismu a žurnalistiky v reflexi předních běloruských a polských novin
Pilucik, Maxim ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
ZÁVĚR V moderním světě se média stala součástí politického systému každého států. Tištěná média mají možnost ovlivňovat veřejné mínění různými způsoby manipulace s informacemi. Média, jak se ukazuje, neslouží pouze širší vrstvě obyvatelstva, nýbrž také různým sociálním skupinám a jednotlivým lidem, již často usilují o větší politický vliv. Činnost médií nese vážné sociálněpolitické a veřejné důsledky, protože charakter informací namířených na veřejnost určuje vztah ke skutečnosti a vynucuje ji k určitým rozhodnutím, majícím dopad na sociální úrovně jedince, posléze v rámci celého státu. Pomoci formování veřejného mínění, nasazuje se určitý sociální model, skrz nějž média lidmi manipulují. Modely, jimiž se redakční týmy novin Gazety Wyborczy a Savieckaja Belarussija řídí, jsou v mnoha aspektech protichůdné. V Bělorusku stejně tak, jak i v zemích bývalého SSSR dodnes zůstávají hlasatelem, agitátorem a propagandistou hlavní politické síly. Polský deník Gazeta Wyborcza je titulem liberální demokracie, jenž staví jiné cíle, zejména jak nejobjektivněji a pravdivěji informovat veřejnost. I když každý mediální model, v němž se nacházejí a z části ho i tvoří obě námi zkoumané noviny, nehledě na pevné a dlouhé tradice, je náchylný podlehnout manipulaci moci, Bělorusko je v tomto směru víc tendenční, hlavně ke...
|
|
|
Polsko-maďarské přátelství v současném polském tisku
Apolenář, Jaroslav ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Irmanová, Eva (oponent)
Bakalářská práce Polsko-maďarské přátelství v současném polském tisku pojednává o polsko- maďarském přátelství, fenoménu tradičně dobrých vztahů mezi oběma národy, ve vybraných titulech (Gazeta Wyborcza, Polityka, Rzeczpospolita a Wprost) současného polského tisku. Nejprve dochází k představení fenoménu polsko-maďarského přátelství a relevantní situace týkající se současného polského tisku, především ideologických a vlastnických faktorů. Následně jsou provedeny frekvenční analýzy slov a kvalitativní obsahové analýzy korpusů sestávajících ze článků věnujících se maďarské a polsko-maďarské historii a vrcholu finanční krize roku 2008, přičemž jsou analyzovány jednotlivé deníky zvlášť, skupiny deníků (liberální a konzervativní) a všechny tituly jako celek. Závěrem dochází k syntéze výsledků z dílčích analýz a zodpovězení výzkumné otázky, zda se polsko-maďarské přátelství v polském tisku opravdu projevuje a zda je tomu tak více v konzervativní skupině tisku.
|
host ::
RSS.