|
|
Výdaje na výzkum a vývoj a ekonomický růst
Danyś, Ondřej
Danyś, O. Výdaje na výzkum a vývoj a ekonomický růst. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023. Bakalářská práce se zabývá zkoumáním vztahu mezi výdaji na vývoj a výzkum a ekonomickým růstem se zaměřením na vládní výdaje. Cíl práce je naplněn díky panelové regresní analýze. Teoretická část ukazuje na důvody, proč by tyto výdaje měly vést k ekonomickému růstu a přispívá k tvorbě modelu použitého v empirické části. V empirické části je na základě dat vybraných zemí OECD provedena panelová regresní analýza. Zvolené období pro tuto analýzu je mezi lety 2000-2020. Výsledky této regrese ukázaly na pozitivní vliv jak celkových, tak vládních výdajů na vývoj a výzkum na ekonomický růst.
|
|
|
Assessing the determinants of inflation rate in European countries
Wu, Wanru ; Holub, Tomáš (vedoucí práce) ; Dědek, Oldřich (oponent)
Tato práce hodnotí determinanty míry inflace v evropských zemích, včetně dat z let 2010 až 2022. Dosavadní výzkum nezahrnoval data během pandemie a války mezi Ruskem a Ukrajinou, dvou krizí, které způsobily neočekávaný nárůst míry inflace. Výsledky na základě panelových dat v R studiu naznačují, že HDP na hlavu nejvíce ovlivňuje inflaci, významnou roli hraje i cena ropy, základníúrokovásazba a míra nezaměstnanosti také ovlivňují míru inflace. Rovněž HDP na obyvatele je negativní související proměnná. Míra nezaměstnanosti negativně ovlivňuje míru inflace. Cena ropy pozitivně souvisí s mírou inflace a je to jediná pozitivní proměnná.
|
|
|
Vztah mezi lidským, institucionálním a sociálním kapitálem a ekonomickou výkonností na příkladu evropských regionů
Chudý, Vít ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Pileček, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na popis a vyhodnocení vztahů mezi lidským, institucionálním a sociálním kapitálem a zhodnocení vlivu jednotlivých druhů kapitálů na ekonomickou výkonnost. Po operacionalizaci jednotlivých druhů kapitálů a ekonomické výkonnosti na základě rozsáhlé rešerše literatury jsou vztahy analyzovány na příkladu evropských regionů, konkrétně regionů NUTS 2. Analýza se svým zaměřením věnuje regionální diferenciaci úrovně charakteristik jednotlivých druhů kapitálů a hospodářské vyspělosti a zároveň sleduje vztahy mezi jednotlivými druhy kapitálů a ekonomickou výkonností. Metodicky je práce založena na nejnovějších datech ze statistických úřadů a z průzkumů, jež se zabývají kvalitou institucionálního prostředí nebo charakteristikami sociálního kapitálu. Charakteristiky za jednotlivé druhy kapitálů jsou zobrazeny v mapách, v rámci statistické analýzy dat jsou využity především faktorová, korelační a regresní analýza. Klíčová slova: lidský, sociální a institucionální kapitál, ekonomická výkonnost, HDP na osobu, regionální diferenciace, evropské regiony NUTS 2
|
|
|
The Impact of International Sanctions on The Economy of Iran
Kraváček, Tomáš ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Palanský, Miroslav (oponent)
Naplňování íránských regionálních ambicí se od samotné existence islámské republiky běžně střetávalo se zájmy jiných regionálních aktérů, jako je Saúdská Arábie a Izrael podporovaných USA. Írán byl proto často cílem různých sankcí USA. Později, po pokračující íránské neochotě dodržovat mezinárodní pravidla týkající se jejího jaderného programu, se EU připojila k USA a začala sankcionovat Írán. V roce 2012 EU uvalila ropné embargo, což dramaticky snížilo hodnotu íránského vývozu. V této práci jsme použili metodu syntetické kontroly k odhadu vlivu mezinárodních sankcí na íránskou ekonomiku. Odhadujeme možný vývoj íránského HDP na obyvatele v období 2010-2015 v případě, že by nebyly uvaleny mezinárodní sankce. Naše výsledky ukazují stabilní růst HDP na obyvatele při absenci sankcí. V roce 2015, posledním roce sankcí, je rozdíl mezi naším odhadovaným HDP na obyvatele a skutečným 1 910,7 USD. Klíčová slova metoda syntetické kontroly, jaderný program, HDP na obyvatele, Írán, sankce, obchod, ropa
|
|
|
Cíl udržitelného rozvoje č. 1: Konec chudoby
Komorová, Anežka ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Fanta, Nicolas (oponent)
Tématu Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) se v dnešní době dostává stále více pozornosti. Předkládaná bakalářská práce se zabývá studiem prvního cíle - vymýcení chudoby ve všech jejích formách všude na světě. Existuje množství publikací, které se snaží odhalit možné determinanty chudoby za účelem vytvoření účinné strategie pro boj s ní. Většina jich je však zaměřena na konkrétní státy či regiony díky lepší dostupnosti dat. Tato práce naopak zkoumá proměnné a jejich vliv na extrémní chudobu ve světě, příp. v různých regionech, to vše s využitím ekonometrické analýzy panelových dat. V této studii bylo použito sedm nezávislých proměnných: HDP na obyvatele, Gini index pro příjmovou nerovnost, populační růst a čtyři úrovně dosaženého vzdělání - bez formálního vzdělání, primární, sekundární a terciální. Primárním zdrojem dat se stala "World Bank", ze které byla obdržena pozorování pro 125 států v časovém období od roku 2000 do roku 2017. Z výsledků studie vyplývá, že proměnné HDP na obyvatele, příjmová nerovnost, terciální vzdělání a absence dokončeného formálního vzdělání významně ovlivňují extrémní chudobu. Výsledky rovněž naznačují nepravděpodobnost splnění nulového cíle do roku 2030. První cíl SDGs se tedy ukázal jako příliš ambiciózní. Pro jeho splnění je nezbytné, aby došlo k ještě většímu zvýšení...
|
|
|
Vliv ekonomické krize na úroveň plodnosti ve státech EU
Kortanová, Jana ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Šťastná, Anna (oponent) ; Černíková, Alena (oponent)
Vliv ekonomické krize na úroveň plodnosti ve státech EU Abstrakt Cílem předkládané práce je poskytnutí podrobnějšího přehledu o vývoji vybraných ukazatelů - HDP na obyvatele, míry nezaměstnanosti, úhrnné plodnosti - v kontextu ekonomické krize, za jejíž počátek je v evropském měřítku považován rok 2008, a zhodnocení vlivu této krize na úroveň plodnosti napříč státy Evropské unie. Jsou popsány přístupy vůči vztahu ekonomického vývoje a úrovně plodnosti, jsou stručně nastíněny příčiny ekonomické krize a její globální rozměr a jsou uvedena opatření rodinné politiky reagující na zhoršení ekonomických poměrů. S použitím shlukové a regresní analýzy je zkoumán vztah mezi ekonomickými ukazateli a úhrnnou plodností v souvislosti s nástupem ekonomické krize. I přesto, že reakce úhrnné plodnosti na změnu ekonomických podmínek probíhala v rámci států Evropské unie odlišně, výsledky naznačují vliv změn v úrovni nezaměstnanosti na změny v úrovni plodnosti. Pokles úrovně plodnosti, ke kterému v průběhu ekonomické krize došlo ve většině sledovaných států, je jistě důsledkem většího počtu faktorů, které o reprodukčním chování rozhodují, nicméně z výsledků lze usuzovat, že projevy ekonomické krize významně k jejímu snížení přispěly. Klíčová slova: úhrnná plodnost, HDP na obyvatele, míra nezaměstnanosti, ekonomická krize,...
|
|
|
Měření ekonomické výkonnosti regionů
Pešl, Dmitrij ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Kahoun, Jaroslav (oponent)
Cílem této diplomové práce je sledovat rychlost dohánění ekonomické úrovně mezi regiony zemí střední a východní Evropy. Přesněji se jedná o analýzu HDP na osobu a příjem domácnosti na osobu, jakožto o jedny z klíčových ekonomických indikátorů. Práce se konkrétně zaměřuje na analyzování beta a sigma konvergence a shlukovou analýzu zmíněných regionů a současně na pozadí této analýzy vysvětluje některé teoretické pojmy z oblasti ekonomie, ekonometrie a statistiky. K analýze používá zejména program IBM SPSS, který patří k nejkomplexnějším, uživatelsky přívětivým a profesionálně často využívaným odborným nástrojům. Pro účely analýzy byla čerpána data z Eurostatu.
|
|
|
Which Factors Drive Growth of Demand for Passenger Air Travelling?
Ondrejová, Zuzana ; Chytilová, Helena (vedoucí práce) ; Vozárová, Pavla (oponent)
Patří průměrné HDP mezi hlavní faktory ovlivňující poptávku po letecké přepravě pasažérů? Na základě analýzy časových řad pro severoamerický region a region blízkého východu se nám nepodařilo zamítnout hypotézu o pozitivním efektu průměrného HDP na poptávku po letecké přepravě. Rovněž se práce zabývá analýzou saturace trhu, přesněji předpokladem, že pozorované efekty průměrného HDP jsou slabší na rozvinutých a zároveň více nasycených trzích. Hypotéza vztahující se k saturaci trhu však byla zamítnuta. Naopak výsledkem výzkumu byl efekt pozorován pro oblast Severní Ameriky ve srovnání s regionem blízkého východu o deset procent silnější. Kromě toho odhady poukázali na významnost cen ropy jako podstatného faktoru zodpovědného za růst poptávky po letecké přepravě pasažérů.
|
|
|
Analýza determinantů spotřeby alkoholu ve vybraných zemích OECD
Bárta, Ondřej ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Práce analyzuje vliv vybraných faktorů na spotřebu alkoholu ve 30 zemích OECD. Na základě dat za období od roku 2000 do roku 2010 jsem odhadl 4 ekonometrické modely. V modelu jsou použity následující determinanty: cena alkoholu, HDP na obyvatele, tempo růstu HDP, míra nezaměstnanosti, míra dlouhodobé nezaměstnanosti, počet hodin strávených v zaměstnání a podíl sociálních výdajů na HDP. Také je zohledněn vliv finanční krize. Dvě předem stanovené hypotézy jsou: 1. Spotřeba alkoholu pozitivně koreluje s HDP na osobu, 2. Spotřeba alkoholu pozitivně koreluje s mírou nezaměstnanosti. Hypotézu č. 1 mé modely potvrzují, hypotézu č. 2 potvdit nemohu. Spotřeba alkoholu je tedy negativně korelovaná s mírou nezaměstnanosti. Naopak pozitivní korelace existuje mezi spotřebou alkoholu a mírou dlouhodobé nezaměstnanosti. Dále se významně projevil podíl sociálních výdajů na HDP, který se spotřebou alkoholu koreluje negativně a o rok zpožděná spotřeba alkoholu, která koreluje pozitivně.
|
|
|
Analýza determinantů sebevražednosti v zemích OECD
Hainz, Filip ; Kovanda, Lukáš (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje vliv vybraných socioekonomických faktorů na míru sebevražednosti ve 32 zemích OECD mezi lety 2005-2010. Na základě analýzy metodou fixních i náhodných efektů potvrzuje úvodem stanovené hypotézy, a sice: 1. Míra sebevražednosti negativně koreluje s výší HDP na obyvatele, za 2. Míra sebevražednosti pozitivně koreluje s úrovní nezaměstnanosti. Z analýzy vyplývá, že zvýšení HDP na obyvatele o 1 % vede ke snížení míry sebevražednosti zhruba o 0,3 %. Naopak zvýšení míry nezaměstnanosti o 1 procentní bod vede ke zvýšení míry sebevražednosti přibližně o 1 %. Dále se významně projevily faktory: spotřeba alkoholu na osobu a průměrný počet hodin strávených v zaměstnání, které pozitivně, resp. negativně korelují s mírou sebevražednosti. Výše uvedená zjištění jsou konzistentní se sociologickou teorií Henryho a Shorta a ekonomickou teorií Hamermeshe a Sosse.
|
host ::
RSS.