Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
NAFTA: Cesta k rozvoji mexické ekonomiky?
Siegelová, Romana ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Cihelková, Eva (oponent)
Hlavním cílem předkládané práce je analýza dopadu Severoamerické dohody o volném obchodu (North American Free Trade Area, NAFTA) na Mexiko. Především pak zhodnocení pozitivních a negativních dopadů dohody NAFTA na mexickou ekonomiku, a to konkrétně v oblasti ekonomického rozvoje. Dílčím cílem této práce je představení a analýza konkrétního negativního dopadu NAFTA na Mexiko, který je spojen s implementací této dohody. Tento problém se týká tzv. maquiladoras, situovaných na hranicích mezi Mexikem a Spojenými státy americkými.
Vztahy EU - Kanada: změní CETA jejich charakter?
Spáčilová, Klára ; Antal, Jarolím (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Práce se zabývá vnějšími ekonomickými vztahy Evropské unie a Kanady. Jejím cílem je analyzovat současný stav vztahů, tedy zda partnery doposud užívané nástroje odpovídají potenciálu a nástrojům 21. století. Dále práce analyzuje Komplexní ekonomickou a obchodní dohodu (CETA) a její potenciál změnit charakter partnerství EU a Kanady, a to včetně možných dopadů z širšího, globálního hlediska.
ASEAN and the role of regionalism in Southeast Asia
Csopotiová, Alexandra ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Stuchlíková, Zuzana (oponent)
Cílem diplomové práce je zhodnocení celkového efektu regionální integrace ASEAN na postavení členských státu v současné světové ekonomice. První část práce ze zabývá teoretickým východiskem pro problematiku regionalismu jak ve světe tak v Ázii.Praktická část se zabývá analýzou efektu ASEAN v oblasti ekonomické, diplomatické i obchodní.
Současná zahraniční politika Spojených států amerických vůči Evropské unii
Boček, Lukáš ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Transatlantické vztahy mají dlouhou tradici, ale jejich kvalita byla v posledních letech zpochybňována. Předkládaná diplomová práce se zabývá současnou zahraniční politikou Spojených států amerických vůči Evropské unii a zaměřuje se především na Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), o jehož možném vzniku se jedná od července 2013. První kapitola představuje teoreticko-metodologické východisko práce; vysvětluje fungování amerického politického systému a zahraniční politiky a navrhuje vhodné metody její analýzy. Následující kapitoly analyzují samotné TTIP, a to zejména na substátní hladině analýzy. Druhá kapitola zkoumá, co je předmětem vyjednávání, jaké jsou americké cíle a možný vliv TTIP na transatlantické vztahy. Třetí kapitola analyzuje úlohu a zájmy státních aktérů ve vztahu k TTIP, jmenovitě prezidenta Spojených států, amerického Kongresu, Úřadu vládního zmocněnce pro obchod a Ministerstva zahraničí USA. Závěrečná kapitola je věnována analýze nestátních aktérů zainteresovaných na TTIP.
Vznik zóny volného obchodu mezi EU a Jižní Koreou a její dopad na automobilový průmysl ČR
Juha, Jan ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Tato práce se zabývá zónou volného obchodu mezi EU a Jižní Koreou, včetně teoretického základu možnosti regionalismu v rámci výjimek WTO. Soustředí se na konkrétní ukazatele zahraničního obchodu EU, Jižní Koreje a České republiky a vzájemně je porovnává. Na úvod obsahuje teoretický rámec jednotlivých ekonomických integrací a primárního práva EU, které jí umožňuje uzavírat smlouvy se třetími zeměmi. Práce se rovněž věnuje obsahu a vyjednávání Dohody o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou. Následující kapitoly se zabývají komparací jednotlivých hodnot vykazovaných v zahraničním obchodě a v automobilovém průmyslu s důrazem na srovnání období před implementací Dohody a po ní. Nakonec obsahuje práce také zhodnocení dosavadního fungování Dohody a její případné změny.
Interregionalismus ve světové ekonomice se zaměřením na dohody EU
Šálený, Václav ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá interregionalismem, který se systematicky rozvíjí ve světové ekonomice od 90. let 20. století. Hlavním zaměřením této práce jsou interregionální dohody Evropské unie se Sdružením národů jihovýchodní Asie, Společným trhem jihu a Radou pro spolupráci v Perském zálivu. Cílem práce je analyzovat tyto interregionální dialogy z hlediska jejich vývoje, institucionalizace a ekonomických dopadů potencionálních zón volného obchodu. První kapitola se zabývá interregionalismem v teorii a jeho funkcemi ve světové ekonomice. Druhá kapitola pojednává o interregionalismu v praxi na příkladu jediné uzavřené komplexní interregionální dohody. Závěrečná kapitola se věnuje zmíněným interregionálním dohodám EU.
Perspektiva ekonomických vztahů rozšířené EU a Ruska, budování společného ekonomického prostoru
Sokolov, Ivan ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Kalínská, Emílie (oponent) ; Němcová, Ingeborg (oponent) ; Varadzin, František (oponent)
Základním cílem disertační práce je poskytnout vysvětlení současného stavu ekonomických vztahů mezi EU a RF a nalézt vhodnou úroveň regionální ekonomické spolupráce, která by napomohla optimálnímu využití oboustranného ekonomického potenciálu, a tím přispěla k vyrovnání nesouladů v současném stavu vzájemných vztahů. Hlavním výzkumným předpokladem práce tedy je, že liberalizace vzájemných obchodních vztahů prostřednictvím vytvoření určité formy regionální ekonomické integrace mezi EU a RF by měla vést ke zvýšení úrovně ekonomického blahobytu obou celků, a tím k vytvoření dodatečné ekonomické motivace pro budoucí směřování vzájemných vztahů. Výzkumná část se věnuje třem základním rovinám: historické východisko vzájemných ekonomických vztahů, současný vývoj obchodně ekonomických vztahů a možnosti budoucího vývoje vzájemných ekonomických vztahů mezi EU a RF v kontextu regionální ekonomické integrace. Historické východisko tvoří politické a ekonomické aspekty vývoje obou celků, právně institucionální rámec a problematické oblasti vztahů EU a RF. Současný vývoj obchodně ekonomických vztahů vychází z rozboru obchodních toků zboží, služeb a kapitálových toků. V rámci vyhodnocení budoucího vývoje jsou vzaty do úvahy tří liberalizační scénáře: - vstup RF do WTO, - vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a RF, založené na odbourání tarifního překážek ve vzájemném obchodu a - vytvoření komplexní zóny volného obchodu mezi těmito celky, vycházející z předpokladů hluboké regionální ekonomické integrace, vč. liberalizace obchodu službami, pohybu kapitálu a regulatorní harmonizace. Pro vyhodnocení výsledků liberalizačních scénářů je využito metaanalýzy výsledků vybraných studií na bázi aplikovaného modelu všeobecné rovnováhy. Výsledky výzkumu prokázaly zisky z liberalizace vzájemných vztahů pro oba celky. Současně s tím se regionální ekonomická integrace na úrovni komplexní zóny volného obchodu zdá být nejefektivnějším způsobem využití ekonomického potenciálu EU a RF.
Nové jevy ve vztazích EU a Austrálie - Nového Zélandu na začátku 3. tisíciletí
Procházka, David ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Cílem diplomové práce "Nové jevy ve vztazích EU a Austrálie Nového Zélandu na začátku 3. tisíciletí" je analýza vzájemných ekonomických a obchodních vztahů v souvislosti s novými jevy regionalismu, kterými jsou především biregionalismus a transregionalismus. První část práce stručně charakterizuje hospodářské postavení Evropské unie, Austrálie a Nového Zélandu ve světové ekonomice a zdůrazňuje jejich vzájemná historicko-společenská pouta. Druhá část práce se věnuje rozboru vývoje vztahů EU s Austrálií a EU s Novým Zélandem, zejména shrnuje rozvoj postupné spolupráce, která se vyvinula do dnešní pozice rovnocenných partnerů. Shrnuje obsah klíčových dokumentů upravujících bilaterální vztahy a kvantifikuje vzájemnou obchodní výměnu během posledních let. Nejvíce prostoru je pak věnováno možnosti rozšíření vzájemné spolupráce uzavřením preferenční dohody, která by mohla odstranit zbývající překážky volného obchodu mezi EU a Austrálií -- Novým Zélandem. V souvislosti s novými jevy v regionalismu by případná preferenční dohoda mohla přispět k posunu nejen vzájemných vztahů, ale také mít pozitivní dopad na spolupráci na multilaterální úrovni. Otázka preferenční dohody je pojednávána v kontextu rostoucího významu Asijsko-tichomořského region. Zatímco Austrálie a Nový Zéland uzavřely dohodu o vytvoření zóny volného obchodu se družením ASEAN, podobná jednání EU s ASEANem byla pozastavena. Práce potvrzuje jednu z hlavních výchozích hypotéz, že překážkou možného uzavření preferenční dohody mezi EU a Austrálií -- Novým Zélandem je zejména rozdílný přístup k zemědělské politice. V závěru textu na základě zjištěných skutečností práce nabízí několik scénářů možného vývoje budoucího vztahů a jejich výhody a nevýhody.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.