|
| |
|
| |
|
|
Sókratova "érótiké techné" v dialogu Faidros
Grimmich, Šimon ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Práce představuje, co v kontextu dialogu Faidros znamená erotické umění (erótiké techné), o kterém se Sókratés zmiňuje v palinódii (257a6-9) a které je pro něj něčím nesmírně podstatným. V první a druhé kapitole nejprve zkoumá, jak Sókratés chápe lásku (erós) a umění (techné) řeči, přičemž si všímá jejich hluboké ambivalence, kterou by měla zvládat filosofie jakožto erotické umění. Třetí kapitola se zaměřuje na vztah duše a pohybu a předkládá pojetí přirozenosti duše, sebepoznání, nesmrtelnosti a blíže zkoumá vztah duše a těla. Čtvrtá kapitola konečně po shrnutí rozumění erotickému umění, jak ho nabízejí současní badatelé, nabízí své vlastní rozumění. Erotické umění se ukázalo být filosofií samotnou, která je láskou k moudrosti a která prostřednictvím dialogu a vztahu k druhému usiluje o probouzení lásky a plození krásných řečí. Filosofie je konečně uměním, které dokáže zvládnout ambivalenci lásky úsilím o sebepoznání.
|
|
|
Láska a "plození v krásnu" v Platónových dialozích Symposion a Faidros
Fiedlerová, Dominika ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem lásky v Platónových dialozích Symposion a Faidros. K charakteristice lásky je důležité představit přirozenost božských a nebožských duší. Hlavní rozdíl mezi nimi je v ohroženosti nebožské duše zapomněním a pádem do zemitého těla. Bakalářská práce se zaměřuje hlavně na otázku nesmrtelnosti. Snaží se ukázat, že pravá nesmrtelnost je dosažitelná i pro člověka jako duši usazenou do těla. Této nesmrtelnosti lze dosáhnout skrze tělesnou krásu, která duši rozpomíná na krásu o sobě nebo oduševněnou řeč, která duším zprostředkovává božskou moudrost i v tělesném světě. Většina duší je ale neschopných se rozpomenout a ty pak hledají jakousi karikaturu této pravé nesmrtelnosti.
|
|
|
Pojem Erós v Platónově dialogu Faidros
Šipková, Magdaléna ; Fischer, Ondřej (vedoucí práce) ; Vacura, Miroslav (oponent)
Pojem Erós v Platónově dialogu Faidros Bakalářská práce je věnována pojmu erós (láska) a jeho užití v Platónově dialogu Faidros. Taktéž bere v úvahu užití tohoto pojmu v dialozích Symposion a Ústava. Ze začátku je práce zaměřena na první polovinu dialogu Faidros a snaží se ho interpretovat. Důraz je kladen na Platónovu nauku o duši. Na to jak Platón duši popisuje a jak vysvětluje jednotlivé "síly" v ní. Práce osvětluje kulturní pozadí Platónovy teorie lásky. Vysvětluje také vztah mezi filosofií a erótem. Na závěr práce zvažuje aktuálnost celého tématu a přináší pokus o definici lásky v Platónově pojetí. Cílem této práce je ukázat užitečnost erótu (jakožto druhu šílenství) a jeho spojení s hledáním idejí nebo skutečného jsoucnosti (jako pravdy, spravedlnosti a krásy).
|
|
|
Sókratova "érótiké techné" v dialogu Faidros
Grimmich, Šimon ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Práce představuje, co v kontextu dialogu Faidros znamená erotické umění (erótiké techné), o kterém se Sókratés zmiňuje v palinódii (257a6-9) a které je pro něj něčím nesmírně podstatným. V první a druhé kapitole nejprve zkoumá, jak Sókratés chápe lásku (erós) a umění (techné) řeči, přičemž si všímá jejich hluboké ambivalence, kterou by měla zvládat filosofie jakožto erotické umění. Třetí kapitola se zaměřuje na vztah duše a pohybu a předkládá pojetí přirozenosti duše, sebepoznání, nesmrtelnosti a blíže zkoumá vztah duše a těla. Čtvrtá kapitola konečně po shrnutí rozumění erotickému umění, jak ho nabízejí současní badatelé, nabízí své vlastní rozumění. Erotické umění se ukázalo být filosofií samotnou, která je láskou k moudrosti a která prostřednictvím dialogu a vztahu k druhému usiluje o probouzení lásky a plození krásných řečí. Filosofie je konečně uměním, které dokáže zvládnout ambivalenci lásky úsilím o sebepoznání.
|
host ::
RSS.