|
|
Vliv zařazení hudby do komplexního rehabilitačního programu neurologicky nemocných na rovnováhu, chůzi, soběstačnost a psychiku: experimentální nerandomizovaná studie
Vokáčová, Zuzana ; Hlinovská, Jana (vedoucí práce) ; Řasová, Kamila (oponent)
Cíl: Experimentálně ověřit vliv zařazení terapie s prvky hudby a tance do komplexního rehabilitačního programu neurologicky nemocných na jejich rovnováhu, chůzi, soběstačnost a psychiku oproti kontrolní skupině. Metodika: V nerandomizované experimentální studii porovnat dvě skupiny, které obě podstoupí komplexní neurologický program dle standardního protokolu FTN v Praze. Experimentální skupina program absolvuje navíc se zařazením terapie s prvky hudby a tance (2 - 3x týdně, 8 terapií v rozmezí 4 týdnů, každá 40 minut). Účastníci studie podstoupí vstupní a výstupní testování, z nichž bude provedena analýza. Rozdíly proměnných mezi oběma skupinami budou porovnány dvouvýběrovým t-testem, změny v rámci jedné skupiny párovým t-testem. Výsledky: Ke zlepšení došlo u Hodnocení rovnováhy a chůze podle Tinettiové u obou skupin, ale rozdíly mezi skupinami nebyly statisticky významné. Nelze tedy určit, která skupina se zlepšila více. U ostatních testů chůze (TUG testu a 6 MWT) ke statisticky významným změnám nedošlo. Výrazné zlepšení u obou skupin bylo ve škále soběstačnosti FIM, ale kontrolní skupina se zlepšila statisticky významněji. V hodnocení psychiky účastníků v dotazníku SF-36 došlo u obou skupin ke zlepšení, ale jejich rozdíly nedosáhly statistické významnosti. Lze tak uvažovat o určitém vlivu...
|
|
|
Význam subjektivního hodnocení kvality života pacientů po získaném poškození mozku, dotazník WHODAS 2.0
Hysková, Ludmila ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Pluhaříková-Pomajzlová, Jana (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Ludmila Hysková Vedoucí práce: MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D. Název diplomové práce: Význam subjektivního hodnocení kvality života pacientů po získaném poškození mozku, dotazník WHODAS 2.0 Abstrakt: Diplomová práce se zabývá kvalitou života u osob po získaném poškození mozku. Poškození mozku je častou příčinou vzniku disability dospělé populace. Cílem diplomové práce je zjistit jak se mění kvalita života u osob po získaném poškození mozku v závislosti na absolvování denního stacionáře. Dále je cílem zjistit, zda existuje korelace mezi subjektivními daty WHODAS 2.0 a objektivními daty FIM. Teoretická část popisuje získané poškození mozku, jeho typy a následky a následnou rehabilitaci. Dále se podrobně zaměřuje na kvalitu života a možnosti jejího hodnocení pomocí různých nástrojů. Dotazník WHODAS 2.0 je představen a jeho popsán jeho způsob klinického použití. Praktická část se zaměřuje na metodologii práce, cíle, hypotézy a výzkumný soubor. Výzkumný soubor obsahuje 21 pacientů, kteří absolvovali rehabilitační denní stacionář po dobu 4 týdnů. Data jsou sesbírána z období od dubna 2022 do března 2023. Výsledky práce ukazují, že kvalita života se v průběhu rehabilitačního denního stacionáře zlepšila u dvou třetin pacientů přibližně o 7 %. Stejně tak byla snížena...
|
|
|
Využití testu Funkční míra nezávislosti a Míra hodnocení funkčního stavu na oddělení akutní lůžkové rehabilitace u pacientů po poškození mozku
Stiborová, Anna ; Svěcená, Kateřina (vedoucí práce) ; Krulová, Anna (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení autora: Bc. Anna Stiborová Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Svěcená, Ph.D. Název diplomové práce: Využití testu Funkční míra nezávislosti a Míra hodnocení funkčního stavu na oddělení akutní lůžkové rehabilitace u pacientů po poškození mozku Abstrakt diplomové práce: Tato diplomová práce se zabývá využitím testu Funkční míra nezávislosti a Míra hodnocení funkčního stavu (FIM+FAMUK ). Předmětem zájmu je především využití testu v akutní fázi rehabilitace u pacientů se získaným poškozením mozku. Hlavním cílem práce je prokázat využitelnost testu FIM+FAMUK jako hodnocení funkčního stavu na oddělení akutní lůžkové rehabilitace. Teoretická část poskytuje základní informace o systému cerebrovaskulární péče v České republice, o významu hodnocení v neurorehabilitaci, o některých možných hodnoceních disability v neurorehabilitaci a především seznamuje s položkami, hodnocením a využitím testu FIM+FAMUK . Praktická část přináší výsledky klinické aplikace testu FIM+FAMUK na konkrétní iktové jednotce. U patnácti osob bylo provedeno vstupní a výstupní vyšetření. Na základě analýzy získaných dat se podařilo potvrdit využitelnost testu jako hodnocení funkčního stavu na oddělení akutní lůžkové rehabilitace. Součástí práce je také manuál pro hodnocení položek FAM. Klíčová slova: Funkční...
|
|
|
Využití Rivermead behaviorálního paměťového testu u pacientů po poškození mozku
Šimková, Klára ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Bolceková, Eva (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení: Bc. Klára Šimková Vedoucí práce: Mária Krivošíková, M.Sc. Oponent práce: Název diplomové práce: Využití Rivermead behaviorálního paměťového testu u pacientů po poškození mozku Cíl práce: Hlavním cílem diplomové práce bylo sledování vztahu mezi paměťovými funkcemi, měřenými Rivermead Behaviorálním paměťovým testem (RBMT-3), a jejich následným ovlivněním výkonu zaměstnávání v personálních ADL (pADL) u pacientů po poškození mozku. Dílčím cílem bylo zjistit, zda lze soběstačnost v personálních ADL predikovat z výsledků RBMT-3. Posledním dílčím cílem bylo vytvoření pracovní verze testu RBMT-3 a její překlad z originální anglické verze. Metodika: Výzkumný soubor se skládal ze 40 probandů (22 mužů a 18 žen) po prodělaném poškození mozku. Pro sběr dat byla využita pracovní verze Rivermead behaviorálního paměťového testu (RBMT-3) pro hodnocení úrovně paměťových funkcí, a FIM (verze 5.2) hodnotící úroveň výkonu zaměstnávání v personálních ADL (pADL). Verifikace hypotéz byla provedena pomocí korelační analýzy a korigovaným Spearmanovým korelačním koeficientem a p-hodnoty. Pro tento předvýzkum byla zvolena hladina významnosti α1 < 0,05 a α2 < 0,01. Výsledky: Předvýzkum nepotvrdil závislost mezi úrovní paměti měřené RBMT-3 a úrovní soběstačnosti měřené FIMem. P hodnota (p =...
|
|
|
Využití Rivermead behaviorálního paměťového testu u pacientů po poškození mozku
Šimková, Klára ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Bolceková, Eva (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení: Bc. Klára Šimková Vedoucí práce: Mária Krivošíková, M.Sc. Oponent práce: Název diplomové práce: Využití Rivermead behaviorálního paměťového testu u pacientů po poškození mozku Cíl práce: Hlavním cílem diplomové práce bylo sledování vztahu mezi paměťovými funkcemi, měřenými Rivermead Behaviorálním paměťovým testem (RBMT-3), a jejich následným ovlivněním výkonu zaměstnávání v personálních ADL (pADL) u pacientů po poškození mozku. Dílčím cílem bylo zjistit, zda lze soběstačnost v personálních ADL predikovat z výsledků RBMT-3. Posledním dílčím cílem bylo vytvoření pracovní verze testu RBMT-3 a její překlad z originální anglické verze. Metodika: Výzkumný soubor se skládal ze 40 probandů (22 mužů a 18 žen) po prodělaném poškození mozku. Pro sběr dat byla využita pracovní verze Rivermead behaviorálního paměťového testu (RBMT-3) pro hodnocení úrovně paměťových funkcí, a FIM (verze 5.2) hodnotící úroveň výkonu zaměstnávání v personálních ADL (pADL). Verifikace hypotéz byla provedena pomocí korelační analýzy a korigovaným Spearmanovým korelačním koeficientem a p-hodnoty. Pro tento předvýzkum byla zvolena hladina významnosti α1 < 0,05 a α2 < 0,01. Výsledky: Předvýzkum nepotvrdil závislost mezi úrovní paměti měřené RBMT-3 a úrovní soběstačnosti měřené FIMem. P hodnota (p =...
|
|
|
Využití testu Funkční míra nezávislosti a Míra hodnocení funkčního stavu na oddělení akutní lůžkové rehabilitace u pacientů po poškození mozku
Stiborová, Anna ; Svěcená, Kateřina (vedoucí práce) ; Krulová, Anna (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení autora: Bc. Anna Stiborová Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Svěcená, Ph.D. Název diplomové práce: Využití testu Funkční míra nezávislosti a Míra hodnocení funkčního stavu na oddělení akutní lůžkové rehabilitace u pacientů po poškození mozku Abstrakt diplomové práce: Tato diplomová práce se zabývá využitím testu Funkční míra nezávislosti a Míra hodnocení funkčního stavu (FIM+FAMUK ). Předmětem zájmu je především využití testu v akutní fázi rehabilitace u pacientů se získaným poškozením mozku. Hlavním cílem práce je prokázat využitelnost testu FIM+FAMUK jako hodnocení funkčního stavu na oddělení akutní lůžkové rehabilitace. Teoretická část poskytuje základní informace o systému cerebrovaskulární péče v České republice, o významu hodnocení v neurorehabilitaci, o některých možných hodnoceních disability v neurorehabilitaci a především seznamuje s položkami, hodnocením a využitím testu FIM+FAMUK . Praktická část přináší výsledky klinické aplikace testu FIM+FAMUK na konkrétní iktové jednotce. U patnácti osob bylo provedeno vstupní a výstupní vyšetření. Na základě analýzy získaných dat se podařilo potvrdit využitelnost testu jako hodnocení funkčního stavu na oddělení akutní lůžkové rehabilitace. Součástí práce je také manuál pro hodnocení položek FAM. Klíčová slova: Funkční...
|
host ::
RSS.