|
| |
|
|
Postoj evropské "Pětky" k první britské přihlášce do Evropského hospodářského společenství
Hrdý, Pavel ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Práce se zabývá obdobím od podání britské přihlášky do Evropského hospodářské společenství až po její zamítnutí francouzským vetem a zaměřuje se na všechny členské státy evropských společenství vyjma Francie. Cílem této práce je zjistit, zda měly státy Evropského hospodářského společenství při vyjednávání britské přihlášky jednotný postoj, do jaké míry se státy ve svých postupech při jednání s Británií shodovaly a zda tyto jejich kroky měly nějaký reálný vliv na danou situaci. Tato práce je přehledová studie, která používá komparativní analýzu. V první části je představeno období 50. let v evropské integraci. Druhá kapitola se zaobírá představením jednotlivých států, jejich zájmů a postoupených kroků. V třetí části dochází k zodpovězení výzkumné otázky a shrnutí zjištěných faktů. Na základě zjištěných údajů dochází tato práce k závěru, že názorová homogenita nebyla všudypřítomná, ale projevovala se pouze v základních otázkách, pod povrchem se názory rozcházely. Některé státy sice vyvíjely snahu k nápravě francouzského veta, ale do důsledku neměly šanci na úspěch, protože došlo k blokaci těchto snah ze strany osoby Konráda Adenauera.
|
|
|
Proměny politiky Margaret Thatherové vůči Hospodářské a měnové unii
Dubská, Kateřina ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Proměny politiky Margaret Thatcherové vůči Hospodářské a měnové unii" si klade za cíl zmapovat politiku Margaret Thatcherové vůči vznikající Hospodářské a měnové unii Evropského společenství. Hlavním cílem práce je určit jak a proč se tato politika měnila. Úvodní kapitoly pojednávají o Margaret Thatcherové a její zahraniční politice obecně, o vztahu Spojeného království k evropské integraci a o vývoji Evropských Společenství do sedmdesátých let dvacátého století. Hlavní kapitola textu shrnuje vybrané součásti politiky Margaret Thatcherové. Práce se věnuje vyjednávání tzv. britského rabatu, vztahem Margaret Thatcherové vůči Společné zemědělské politice, Jednotnému evropskému aktu (a trhu), Evropskému měnovému systému a Mechanismu směnných kurzů a vztahu Margaret Thatcherové vůči vznikající Hospodářské a měnové unii. V závěru odpovídá práce na otázku, zda můžeme politiku Margaret Thatcherové zařadit do teorie intergovernmentalismu a zároveň se snaží o shrnutí proměny politiky Margaret Thatcherové vůči vznikající Hospodářské a měnové unii Evropského společenství. Práce se rovněž pokusí shrnout, proč se tato politika měnila.
|
|
|
De Gaullovo první veto ohledně vstupu Velké Británie do Evropského hospodářského společenství jako nástroj prosazování národního zájmu
Mashehová, Sandra ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato bakalářská práce je případová studie, která měla za cíl odpovědět na výzkumnou otázku, zda-li první francouzské veto ohledně vstupu Velké Británie do Evropského hospodářského společenství bylo nástrojem prosazování francouzského národního zájmu a zejména jestli byl tento zájem primárně geopolitického, nebo ekonomického charakteru. Vycházela jsem z teze, že de Gaullova politika vůči Evropskému hospodářskému společenství a jeho veto byly určovány geopolitickými aspekty. Cílem mé práce bylo tuto hypotézu potvrdit nebo vyvrátit. Analýza de Gaullova veta a tezí liberalistického a realistického přístupu k národnímu zájmu tuto hypotézu nepotvrdily. Ve své práci jsem došla k závěru, že důvody de Gaullova zamítnutí britské žádosti o vstup do EHS nemohou být vnímány pouze z geopolitického hlediska. Jak poukazuje Moravcsik, v de Gaullově politice byla jasně zřetelná snaha uspokojit požadavky francouzských zemědělců. Tedy ekonomické motivy, které byly přinejmenším stejně důležité jako geopolitické (ne-li ještě důležitější). I přesto nelze na otázku, zda-li v de Gaullově politice převažovala geopolitika, nebo ekonomika, podat jednoznačnou a uspokojivou odpověď.
|
|
|
Velká Británie a evropská integrace: Vliv zahraničního obchodu a měnové politiky na britský vztah k Evropě mezi lety 1941 a 1973
Matera, Jan ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Diplomová práce Velká Británie a evropská integrace: Vliv zahraničního obchodu a měnové politiky na britský vztah k Evropě mezi lety 1941 a 1973 se zabývá vývojem vztahu Velké Británie k evropské integraci, v období od konce druhé světové války do vstupu Spojeného království do Evropského hospodářského společenství v roce 1973. Vztah Spojeného království s Evropou zkoumá práce prostřednictvím analýzy mezinárodní měnové a obchodní politiky Velké Británie, hospodářského postavení Velké Británie ve světě a světové postavení libry, které sehrály klíčovou roli v jeho vývoji. Cílem práce je zjistit jakou roli hrála mezinárodní měnová a obchodní politika Velké Británie v britském vztahu k evropské integraci. Výzkum je rozdělen do tří částí a je vymezen spojením teorie hegemonické stability a prvky nacionalistické větve mezinárodní politické ekonomie. V první části je analyzován vznik a vývoj brettonwoodského systému a americká ekonomická hegemonie. V následující části je zkoumán vztah Spojeného království se šterlinkovým blokem. V poslední části se práce zaobírá britským ekonomickým vztahem k evropské ekonomické integraci. Práce dochází k závěru, že vývoj vztahu Velké Británie k evropské integraci byl výrazně ovlivněn hegemonickým statutem Spojených států, upadajícími ekonomickými vazbami se šterlinkovým...
|
|
| |
|
|
VelkáBritánie a evropský integrační proces v 60. letech 20. století
Návrat, Martin ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce líčí ekonomické a politické důvody, které stály za změnou přístupu Velké Británie vůči organizaci EHS v 60. letech 20. století. V analytické části zkoumá vliv integrace na míru růstu britského HDP pomocí vytvořeného indexu integrace a predikuje vývoj úrovně HDP ve dvou alternativních situacích. Datový vzorek je tvořen údaji získanými ze stránek Penn World Table a Geospatial and Statisctical data centre. Výsledky ekonometrické analýzy naznačují, že integrace má dočasný statisticky významný pozitivní vliv na míru růstu britského HDP. Predikce pak ukazuje, že pokud by Velká Británie zůstala v organizaci ESVO, bylo by její HDP v roce 1998 menší o 915 USD. V práci jsou rovněž diskutovány i některá omezení analýzy.
|
|
|
Island a evropské integrační procesy
Plavec, Martin ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Tunkrová, Věra (oponent)
Cílem této práce je zmapovat vztahy mezi Islandem a evropskou integrací, zformulovat postoj Islandu k ní a vysvětlit faktory, které tento postoj ovlivňují. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole je provedena základní charakteristika Islandu a jsou zde rozebrány faktory ovlivňující postoj země k evropské integraci. Druhá kapitola je pak věnována vývoji vztahů mezi Islandem a evropskou integrací, a to od jejích počátků po vznik EHP. Třetí kapitola se zabývá výlučně vztahy mezi Evropskou unií a Islandem, pozornost je věnována také okolnostem podání islandské přihlášky do EU a následnému vývoji.
|
host ::
RSS.