|
|
Testamentární praxe pražských Židů na základě rozboru knih testamentů z let 1681-1850.
Krákora, Tomáš ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Tato diplomová práce nazvaná Testamentární praxe pražských Židů na základě rozboru knih testamentů z let 1681-1850 se zabývá židovskými knihami testamentů, které vznikly v kanceláři královského Starého Města pražského v letech 1681-1850 a v současné době jsou uloženy v Archivu hlavního města Prahy. Hlavním cílem předkládané stati, jež přímo navazuje na poznatky vytěžené prací bakalářskou, je analýza židovských posledních pořízení z let 1773-1850, a to z různých hledisek pohledu - představena je například typologie jednotlivých zápisů, testátoři, jazyk, vlastní obsah a další. Součástí pojednání je, v jeho praktické části prezentovaný, rozbor vybraných ukázek nejen vlastních posledních pořízení, ale také zápisů souvisejících, a to celkem pro tři zůstavitele, totiž Abrahama Offnera, Philippa Eidlitze a Löwiho Gisternitze. V neposlední řadě jsou získané údaje porovnány se skutečnostmi extrahovanými již dříve z knih vedených v letech 1681-1773. Nedílnou součástí textu jsou rovněž podrobné přehledy jednotlivých zápisů, grafy a fotografická dokumentace. Klíčová slova: Židé, Praha, raný novověk, rukopis, testament, závěť, testátor, Abraham Offner, Philipp Eidlitz, Löwi Gisternitz
|
|
|
Fabula et historia: Václav Hájek z Libočan a fikční strategie historiografie
Česká, Jana ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Odborné recepci díla Václava Hájka z Libočan se dosud vyčítalo nezohledňování dobového rétorického diskurzu, ze kterého Kronika česká vycházela. Z rozboru dosavadní kritiky a interpretace Hájkovy kroniky i z excerpce klíčových bodů teorie fikčních světů v této práci vyplývá nedostatek znalostí o raněnovověké diskurzivní praxi, která určovala fikčnost textu/ů, ale též o formální stránce díla. Teprve díky zevrubnému poznání obou těchto aspektů bude totiž možno docílit moderního využití Kroniky české a jí podobných děl jako pramenů i jako dílčích kroků v literárním vývoji. Práce sestává z výběru teoretických nástrojů pro odlišení fikčního a nefikčního narativu, přehledu recepce Kroniky české v kompendiích a textech doprovázejících vydání díla a na závěr v syntéze teoretických závěrů a praktických klasifikací Hájkovy kroniky, tedy přináší zhodnocení jejich výpovědní hodnoty ohledně současného (ne)fikčního statutu díla.
|
|
|
Kolegiátní kapitula ve Staré Boleslavi: hospodářské poměry v raném novověku
Kratochvíl, Miroslav ; Kostlán, Antonín (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
V diplomové práci je analyzováno hmotné zajištění kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi. Po nástinu této problematiky pro období středověku následuje těžiště práce, které se soustřeďuje na vyhodnocení ekonomické výnosnosti statků staroboleslavské kapituly v raném novověku; zároveň jsou analyzovány i další možnosti jejího ekonomického zabezpečení, včetně finančního efektu plynoucího z barokních poutí. V některých ohledech je prováděna komparace staroboleslavské kolegiátní kapituly s jinými českými církevními institucemi. Téma je zkoumáno především na základě nevydaných pramenů (urbáře, soupisy obyvatelstva, katastry; soupis nejdůležitějších z nich je uveden v příloze) s přihlédnutím k vydaným pramenům a sekundární literatuře.
|
|
|
Proměna kulturní krajiny v zázemí hlavního města: Dolnobřežansko v 16-19. století
Kucrová, Veronika ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Koumar, Jiří (oponent)
1 Veronika Kucrová: Proměna kulturní krajiny v zázemí hlavního města: Dolnobřežansko v 16. - 19. století Abstrakt Studie se věnuje problematice vývoje kulturní krajiny na panství Dolní Břežany v raném novověku, přesněji od konce 16. do poloviny 19. století. Těžištěm práce jsou tři důležité prvky: vývoj intravilánu vybraných vsí, sledování proměn krajiny mimo zastavěné a obydlené plochy (zejména lesa) a konečně zachycení hospodářských a dalších objektů v krajině - důvod jejich vzniku, užívání a případný zánik. Panství Dolní Břežany leží 16 km jižním směrem od Prahy, konstituovalo se postupně od 14. století, přičemž největšího nárůstu doznalo počátkem 17. století. Drobné šlechtické vlastníky vystřídali vlivní představitelé českého státu (rodina Ţelínských ze Sebuzína, Michna z Vacínova), až se roku 1713 stalo majitelem panství Pražské arcibiskupství. Díky tomu se většina historických písemných pramenů nachází v Archivu Pražského arcibiskupství, případně v archivu velkostatku. Nejdůležitější a časově nejnáročnější bylo užití metody usedlostní identifikace, která zahrnuje sledování právní kontinuity jednotlivých usedlostí. Výsledkem pak je zjištění doby vzniku konkrétních sídelních jednotek a následně i částí vesnic. Ke studiu byly využity převážně pozemkové knihy, pro dolnobřežanské panství dochovány již od...
|
|
|
Julius Jindřich Sasko-Lauenburský (1586-1665). Budovatel vojenské kariéry, pozemkového dominia a osmého divu světa
Vokurka, Michal ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na Julia Jindřicha Sasko-Lauenburského, aristokrata z početné dolnosaské rodiny, který konvertoval ke katolictví a věnoval se kariéře v císařské armádě jako Valdštejnův důstojník. Získal několik konfiskovaných panství v západních Čechách a díky své sňatkové politice se stal po třicetileté válce jedním z nejbohatších aristokratů v zemi. Založil slavné zahrady kolem svých rezidencí, přičemž ta nejznámější z nich, v Ostrově, byla nazvána osmým divem světa. Během svého dlouhého života působil jako vyslanec a diplomat, především na kurfiřtském dvoře v Drážďanech, kde reprezentoval císaře. Jeho finanční a sociální kapitál mu umožnil dosáhnout významného postavení v rámci české aristokracie, přestože do katolické habsburské monarchie přišel z protestantského prostředí.
|
|
|
Inter-kulturní historická antropologie
Náhlovský, Michal ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Korecká, Zuzana (oponent)
Historická antropologie je relativně mladá vědní disciplína. Na mnoho projektů v rámci teoretických úkolů doposud čeká. Tato práce si bere za úkol zaměřit se na inter-kulturní srovnání v rámci historické antropologie. Tato práce se povede po linii oficiálních pramenů historie. Spíše než na aktéra samotného, bude pohlíženo na to, co teoreticky aktér mohl, resp. jaká byla jeho teoretická svoboda. Porovnáním dvou místně tak odlišných oblastí, jako jsou České země a Beninské impérium, má za úkol pokusit se ukázat srovnání v co nejvíce rozdílné míře. Práce si klade za úkol srovnat práva a povinnosti nejnižších tříd těchto dvou států. To se tak má dít, zasazeno do reality doby známé v Evropě jako raný novověk. Práce se bude opírat hlavně o prameny právní provenience. Práce si dává za cíl srovnání těchto faktů, bez jakýchkoliv nároků na jejich závazné hodnocení.
|
|
|
Poselská služba Dvora Králové n. L. v raném novověku
Iša, František ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na problematiku ústní i písemné komunikace vykonávané prostřednictvím několika skupin poslů mezi menším královským věnným městem Dvorem Králové nad Labem a jeho vlastním vesnickým zázemím i vzdálenějšími místy na cizích panstvích. Práce se zabývá regionem Podkrkonoší v období pokročilého raného novověku, charakterizuje a analyzuje některé dochované archivní prameny k poselské službě ve Dvoře Králové nad Labem. Přibližuje prostředí, v kterém branní i jiní poslové konali svoje poselské služby, a pokouší se definovat vztah mezi vzdáleností a ohodnocením posla na území panství i mimo něj. V souvislosti s rozmanitou náplní ústních i písemných poselství se práce dotkla i několika dalších témat, jako je skutečná náplň robotních prací, doprovody jízdních vojáků při prospekci terénu, postrky tuláků a žebráků či počátky poštovnictví v regionu. Pra- covní metoda je založena na hluboké archivní sondě do vzácně dochovaných městských pra- menů účetní povahy, především do poselských register branných a rejstříků zaplacených poslů let 1740 a 1768. Výsledná zjištění prezentuje pomocí tabulek, grafů, slovního popisu i rekon- strukčními mapami. Informace z archivních pramenů vynesené do rekonstrukčních map dovo- lují vyslovit další závěry o formách a podobách poselské služby...
|
|
|
"I přišli k nám tito soldáti..." Město Slaný za třicetileté války optikou pramenů městské kanceláře.
Kmochová, Romana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Život obyvatel středočeského města Slaný ovlivňovali v průběhu třicetileté války podobně jako život v jiných středoevropských městech v této době zejména vojáci a jednotlivé válečné události. Výrazné změny do jejich životů však přineslo také zastavení a následný prodej města Jaroslavu Bořitovi z Martinic. Předkládaná práce se zabývá především vlivem válečných událostí na chod městské správy a novými prvky ve správě města souvisejícími se změnou jeho právního postavení, resp. zásahy nové vrchnosti do správy města. Pozornost je věnována také podobě a fungování mechanismů užívaných představiteli města ve snaze ochránit životy a majetek jeho obyvatel před řáděním soldatesky. Opomenuty nejsou ani vzájemné interakce, k nimž docházelo mezi obyvateli města a vojáky, včetně sebezáchovných mechanismů a adaptačních strategií, které umožňovaly Slánským vyrovnat se s jejich přítomností.
|
|
|
Dačického Paměti jako zdroj poznání raně novověkého českého práva
Matyášová, Josefína ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Diplomová práce pracuje s jedním z nejznámějších pramenů městského kronikářství, které vznikaly v Čechách v 16. a na počátku 17. století. Nejplodnějším a literárně nejschopnějším autorem Dačického Pamětí byl Mikuláš Dačický z Heslova, velmi kontroverzní postava předbělohorské kutnohorské společnosti. Po představení Dačického osobnosti a jeho vlastních zkušeností s dobovým soudnictvím se práce stručně zabývá dějinami Kutné Hory ve středověku a raném novověku a popisuje městskou správu a typický průběh soudního řízení, jak probíhal před městským soudem. Paměti reflektují rozmanitou dobovou kriminalitu - diplomová práce sleduje především trestný čin usmrcení (zvláštní pozornost je věnována smlouvám o hlavu, ženské kriminalitě či sebevraždám), dále rvačky, souboje, nářek cti a hanění, podvody, krádeže a loupeže. Klíčová slova Mikuláš Dačický z Heslova, právo, kriminalita, raný novověk, Kutná Hora, městská kronika
|
|
|
Obraz války a vojenství v 16. - 17. století očima českých šlechticů
Opavová, Tereza ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent)
Předmětem zájmu předkládané diplomové práce je pohled na válku a vojenství prostřednictvím názorů nižších raně novověkých šlechticů, a to Jindřicha Hýzrla z Chodů (1575-1665) a Zikmunda Chotka z Chotkova (1521-1603). Časový rámec práce je vytyčen 16.-17. stoletím. Názory na dobovou obranu země jsou rekonstruovány na základě dosud nevydané vojenské rozpravy s názvem Kriegsdiscurs über der hochlöblichen Cron Böhmen Landtdefension Jindřicha Hýzrla z Chodů. Tato rozprava je částečně zpřístupněna formou vědecké edice na konci diplomové práce. Dalším pramenem, pro pochopení myšlenkového světa české šlechty během válek s Turky, je vojenská instrukce Zikmunda Chotka z Chotkova. Práce se opírá především o vojenskou rozpravu Jindřicha Hýzrla z Chodů, která představuje zcela jedinečný pohled na válku prostřednictvím názorů českého šlechtice.
|
host ::
RSS.