|
|
Dohoda o vině a trestu jako nástroj ochrany práv obviněného
Podliska, Vojtěch ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Velká většina všech trestních věcí je řešena pomocí tzv. odklonů v trestním řízení, jakožto alternativní způsob řešení trestních věcí. Tato diplomová práce se zabývá dohodou o vině a trestu, která právě může být řazena mezi tento zvláštní způsob trestního řízení. Ačkoliv dohoda o vině a trestu je v českém právním řádu vcelku novým právním institutem, je často diskutována v rámci odborné veřejnosti. V této práci popíšu dohodu o vině a trestu ve vztahu jejímu vlivu na práva obviněného. Diplomová práce je rozdělena do 10 kapitol. Na začátku (kapitola 1 a 2) se zaměřím na popis odklonů v trestním řízení a dohody o vině a trestu obecně. V kapitole 3 popíšu právní úpravu dohody o vině a trestu v českém trestním řádu. Poté se zaměřím na specifické oblasti dohodovacího řízení, které mají největší vliv na práva obviněného. Zejména se jedná o roli soudu v dohodovacím řízení, aplikace dohody o vině a trestu ve skupinových věcech a zaručení dobrovolnosti jejího sjednání (kapitoly 4-9). Poslední část obsahuje návrhy de lege ferenda a závěrečné shrnutí (kapitoly 9 a 10). Výsledek této práce potvrzuje závěr, že sjednáním dohody o vině a trestu dochází ke značnému omezení práv obviněného. Na druhou stranu, pomocí tohoto může obviněný obdržet mírnější trest. Platí, že čím dříve je dohoda sjednána, tím mírnější...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Koblasová, Jana ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Dohoda o vině a trestu Abstrakt Předmětem práce je institut dohody o vině a trestu jakožto zvláštní způsob vyřizování trestních věcí. Podstatou dohody o vině a trestu je dohoda státního zástupce a obviněného, ve které se obviněný přiznává ke spáchání skutku, pro který je stíhán, výměnou za uložení mírnějšího trestu, než který by mu hrozil ve standartním trestním řízení. Jde o formu odklonu trestním řízení, která má trestní řízení zrychlit a zjednodušit. českém právním řádu je dohoda o vině a trestu zakotvena poměrně krátkou dobu. jejímu zavedení došlo v tomu, že se v vině a trestu v praxi příliš neuchytila, bylo nutné přijmout určité změny. K těmto došlo v 2020 když se například umožnilo dohodu o vině a trestu sjednat i u zvlášť závažných zločinů. Práce je strukturovaná do šesti kapitol. V možné dohodu o vině a trestu zařadit mezi odklony v trestním řízení. K zodpovězení této otázky nutné objasnit samotný pojem odklonu. Stručně se práce věnuje i historickému vývoji odklonů v českém právním řádu. Druhá kapitola nastiňuje historický kontext dohody o vině a trestu, včetně snah zákonodárce zavést dohadovací řízení již před rokem 2012. Zároveň kapitola pojednává o změnách, které byly zavedeny zákonem č. 333/2020 Sb. Ve třetí kapitole práce zkoumá soulad dohody o vině a trestu se základními zásadami trestního...
|
|
|
Konsensuální způsoby vyřízení trestních věcí
Tesnerová, Tereza ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tématem diplomové práce jsou konsensuální způsoby vyřízení trestních věcí. V úvodu jsou rozebrány základní modely trestního soudnictví, a to adversární řízení pocházející z angloamerické právní kultury a inkviziční řízení původem z kontinentálního právního systému. Text se zaobírá jejich historickým vývojem, základními charakteristikami a odlišujícími znaky. Podstatou kapitoly je vliv prolínání prvků těchto systémů na základní zásady kontinentálního trestního řízení s důrazem na nedávnou novelu trestního řádu č. 333/2020 Sb. Druhá část této práce se věnuje dohodě o vině a trestu, prohlášení viny, nesporným skutečnostem a okrajově i trestnímu příkazu. Jedná se o konsensuální způsoby vyřízení trestních věcí, jež se nedají řadit do podmnožiny odklonů. To je dáno zejména jejich odsuzující meritorní povahou a účelem, kterým je především snaha o racionalizaci trestní justice, tedy její zrychlení a zefektivnění. Třetí část se věnuje odklonům v užším smyslu neboli tradičním odklonům, což je podmíněné zastavení trestního stíhání, podmíněné odložení návrhu na potrestání, schválení narovnání a odstoupení od trestního stíhání mladistvého. Odklony jsou projevem tzv. restorativní justice, jejíž hlavní funkcí je obnova narušených mezilidských vztahů, uspokojení nároku poškozeného a náprava pachatele. Jednotlivé...
|
|
|
Zásada nemo tenetur se ipsum accusare
Machovský, Vojtěch ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Zásada nemo tenetur se ipsum accusare v trestním právu Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o zásadě nemo tenetur se ipsum accusare v trestním právu. Jednom z vůdčích principů trestního procesu v moderním demokratickém státě, který je úzce spjat s právem na spravedlivý proces a jednom z pilířů na kterém staví obhajoba v trestním řízení. Práce se věnuje historickému vývoji této zásady u nás i v zahraničí, jak se postupně měnil soudobý pohled na tuto zásadu v trestním řízení, a to jak v rámci kontinentálního práva, tak práva common law. Dále práce pojednává o užití zásady nemo tenetur v současném trestním procesu v českém právu i ve světě, se zaměřením na instituty prohlášení viny a dohody o vině a trestu. První kapitola obsahuje historický vývoj zásady v kontinentálním systému práva a v zemích common law s vypíchnutím několika důležitých případů ze Spojených států amerických a jeich právní úpravy, která ve své podstatě byla předobrazem současného pojetí této zásady. Druhá kapitola obsahuje zakotvení v jednotlivých právních řádech vnitrostátních i mezinárodních. Kdy část této kapitoly je zvláště věnována rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva a jeho měnícímu se pohledu na uplatnění zásady nemo tenetur v mezinárodním právu. Třetí kapitola je krátkým vhledem do toho, jak je tato zásada reálně užívána...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Bolek, Tobiáš ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Tématem této práce je institut dohody o vině a trestu, který byl zaveden do českého právního řádu v roce 2012. Jedná se o jeden z dalších nástrojů, který má docílit především rychlejšího a efektivnějšího trestního řízení. Dohoda o vině a tresu je inspirována obdobným institutem plea bargain pocházejícím z anglo-amerického právního systému. Podstatou dohody o vině a trestu je, uzavření dohody státního zástupce a obviněného, kdy státní zástupce může nabídnout mírnější trest pro obviněného výměnou za prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán. Jedná se o alternativní formu řízení, neboť se obviněný může uzavřením této dohody zcela vyhnout hlavnímu líčení. V první kapitole se věnuji historii legislativního procesu, neboť institut dohody o vině a trestu v České republice prošel poměrně komplikovaným procesem. Zabývám se podrobněji i staršími legislativními pokusy, protože mnoho akademických prací se stejným nebo obdobným tématem se starším návrhům příliš nevěnují. Ve druhé kapitole analyticky popisuji a komentuji platnou právní úpravu dohody o vině a trestu v českém právním řádu, přičemž nejprve hovořím obecně o subjektech dohody a poté podrobněji popisuji její jednotlivé procesní fáze. Ve třetí kapitole se krátce zabývám vztahem dohody o vině a trestu a Evropské úmluvy o lidských...
|
|
|
Odklony v trestním řízení se zvláštním zaměřením na dohodu o vině a trestu
Chudobová, Anna ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
131 Odklony v trestním řízení se zvláštním zaměřením na dohodu o vině a trestu Abstrakt Tématem předkládané rigorózní práce jsou odklony v trestním řízení, a to se zvláštním zaměřením na institut dohody o vině a trestu. V obecné rovině lze říci, že tyto procesní alternativy ke klasickému průběhu řízení v současné době představují velmi aktuální a dynamicky se rozvíjející problematiku, jenž sice častokrát budí kontroverze, zároveň však jejím prostřednictvím dochází k modernizace tuzemského trestního procesu. Odklony totiž neslouží pouze jako prostředek racionalizace trestního řízení, nýbrž v sobě taktéž odráží zásady a ideje restorativní justice, jenž je stále častěji zmiňována jako směr, kterým by se česká trestní politika mohla do budoucna ubírat. Cíl rigorózní práce spočívá v komplexním náhledu na tyto alternativní způsoby vedení trestního procesu, a to s detailním zaměřením na institut dohody o vině a trestu včetně jeho kritického zhodnocení, uvedení problematických aspektů v teorii i praxi a navržení možných změn de lege ferenda. První část rigorózní práce se soustředí na představení konceptu restorativní justice, tj. jeho vývoje, základních principů i forem, v jakých je využíván v zahraničních právních úpravách a zejména pak v tuzemské trestněprávní praxi. Jedná se o nedílnou součást probíraného...
|
|
|
Spolupracující obviněný
Jech, Kryštof ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Richter, Martin (oponent)
Spolupracující obviněný ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá tématem spolupracujícího obviněného s bližším zaměřením na českou právní úpravu. Cílem autora je nicméně podat kritický obraz o tomto právním institutu v celé jeho komplexnosti. Začátek práce je proto věnován historickému vývoji dané koncepce jak ve světě, tak následně i v rámci České republiky. Přitom se autor pokouší vymezit vztah mezi příbuznými pojmy "korunní svědek" a "spolupracující obviněný". Zahrnuta je též stručná komparace nejvýznamnějších zahraničních úprav obou typů právní kultury. Dále se práce povrchově dotýká i kriminologických aspektů organizovaného zločinu a charakteristiky jeho členů. Shrnuje zachycení uvedené problematiky v českém právním řádu a popisuje roli spolupracujícího obviněného při boji s touto hrozbou i ve srovnání s ostatními zákonnými prostředky a instituty. Těžiště zájmu poté leží v představení co nejpodrobnějšího výkladu stávající platné úpravy, a to z hlediska trestního práva procesního i hmotného. Autor se současně pokouší odpovědět na předem vytyčené otázky zaměřené na zjištění mezí aplikace, zejména zdali je přípustné označit spolupracujícího obviněného v dohodě o vině a trestu sjednané až po podání obžaloby anebo zda je vůbec možné tento status udělit i mladistvému nebo právnické osobě. Práce tedy reflektuje i...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Bicek, Rudolf ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent) ; Fryšták, Marek (oponent)
Tématem této disertační práce je původem anglosaský trestně-procesní institut dohody o vině a trestu, který se v posledních desetiletích stal fenoménem trestního řízení v mnoha zemích s kontinentálním typem právní kultury. Tento alternativní způsob řešení trestních věcí zjednodušeně spočívá v možnosti státního zástupce uzavřít dohodu o vině a trestu s obviněným, pokud obviněný za určitých podmínek přizná spáchání skutku a souhlasí s navrženým trestem. Při pohledu na zahraniční, ale i tuzemskou odbornou literaturu je možné bez nadsázky konstatovat, že dohoda o vině a trestu je kontroverzním institutem. Na jedné straně stojí její zastánci, jejichž nejsilnějším argumentem ve prospěch dohod je zrychlení a zjednodušení trestního řízení. Na druhé straně stojí její odpůrci, kteří se odvolávají především na flagrantní nesoulad tohoto institutu se základními zásadami kontinentálního trestního řízení. Tato práce zkoumá dohody v trestním řízení jednak v obecné rovině, přičemž se soustředí na jejich vznik, historický vývoj a jednotlivé formy, ve kterých se dohody v trestním řízení ve světě vyskytují. Zvláštní část je věnována právní úpravě institutu dohody o vině a trestu ve všech 27 evropských státech, kde byla dohoda o vině a trestu zavedena, a to včetně České republiky, kde byl tento institut zaveden...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Skolil, Ondřej ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Dohoda o vině a trestu - Abstrakt Tématem této rigorózní práce je institut dohody o vině a trestu, což je jeden z odklonů v trestním řízení, který naše trestní právo upravuje. Vzhledem k tomu, že institut dohody o vině a trestu je pojmově podřazen pod právě zmíněný pojem odklonů v trestním řízení, nepojednává tato práce pouze o institutu dohody o vině a trestu, nýbrž i všech dalších odklonech v trestním řízení, které jsou naším trestním právem upraveny. Hlavním cílem využívání institutu dohody o vině a trestu je pak především zjednodušení a zrychlení celého trestního řízení, kdy díky uzavření dohody o vině a trestu může celé trestní řízení poměrně rychle dojít ke svému zdárnému konci. Tato práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola pojednává o samotném pojmu odklonu v trestním řízení, principu tzv. restorativní justice, jakož i o všech jednotlivých odklonech v trestním řízení (s výjimkou institutu dohody o vině a trestu). Součástí této kapitoly jsou i statistiky, díky kterým může čtenář této práce zjistit, v jaké míře je ten který odklon v trestním řízení v praxi využíván. Na tuto kapitolu pak navazuje kapitola druhá, jež je věnována samotnému institutu dohody o vině a trestu, jeho podstatě, účelu, okolností, které vedly zákonodárce k jeho zavedení do našeho právního řádu, jakož i největším změnám...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu: srovnání české a německé právní úpravy
Sakařová, Michaela ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá institutem dohodovacího řízení pocházejícím z angloamerických plea bargain, který se od konce minulého století dostal do mnoha trestních procesů zemí kontinentální Evropy. Státy s kontinentálním typem právní kultury zavádí do trestního řízení dohody v různých podobách jako alternativu ke standardnímu řízení, jejímž účelem má být jeho zrychlení a zjednodušení. Jednotlivé varianty dohod se od sebe navzájem liší, ale společným prvkem je přiznání obviněného ke spáchání stíhaného skutku a skutečnost, že orgány činné v trestní řízení na oplátku obvykle učiní jisté ústupky při potrestání pachatele. Ačkoli se daný způsob řešení přetížení orgánů činných v trestním řízení může zdát pozitivním, našlo si dohodovací řízení i mnoho kritiků, a to zejména pro jejich rozpor s některými základními principy kontinentálního trestního procesu. Tato práce představuje dohodovací řízení v obecné rovině, krátce nastiňuje jeho původ a soustředí se zejména na jeho právní úpravu v České republice a Německu. Český zákonodárce zavedl dohodu o vině a trestu do trestního řízení novelou trestního řádu č. 193/2012 Sb. jako zcela nový typ odklonu, resp. zvláštního způsobu řízení, s cílem zrychlit fázi řízení před soudem. V Německu oproti tomu došlo v roce 2009 zákonem na úpravu dohod v trestním...
|
host ::
RSS.