|
|
"Guilty pleasures": The tension between the pleasure from popular culture and good taste
Ružičková, Judita ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Jansa, Petra (oponent)
populárnej kultúry. Tento pojem sa v bežnej reči udomácnil vo svojej anglickej podobe, no je možné ho voľne preložiť ako previnilé potešenia či tajné neresti. Teoretický zák pozostáva z troch tematických pilierov. Sú to: koncepty vzťahujúce sa ku konzumácii populárnej kultúry od autorov ako Fiske a Ang; dištinkcia na základe vkusu a spôsobu konzumácie kultúry, predovšetkým v podaní Bourdieuho, Petersona a Holta; a sú kritických pohľadov na samotný koncept guilty pleasure. Toto komplexné spojenie (nielen) pôžitku a viny si však väčšiu akademickú pozornosť ešte len získava. Aj preto je cieľom práce prispieť k pochopeniu tohto fenoménu, prostredníct individuálnych rozhovorov s konzumentami vyznačujúcimi sa jednak vysokým kultúrnym kapitálom a zároveň širokým záberom preferencií, tzv. kultúrnym všežravstvom. Práve u nich totiž dochádza k predpokladanému stretu nízkeho a vysokého vkusu, k akceptácii legitimizovaných pravidiel estetiky a zároveň ich porušovaniu. Výskumná otázka "Ako kultúrni všežravci s vysokým kultúrnym kapitálom vnímajú konzumáciu produktov - zvlášť tých, ktoré považujú za svoje guilty pleasures?" je zodpovedaná
|
|
|
Význam genderu v (pro) sociální teorii Pierra Bourdieu
Čepelová, Hedvika ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Práce se zabývá teoretickým ukotvením konceptu gender v sociální teorii Pierra Bourdieu. Ústřední pozornost je věnována potenciálu teorie Bourdieu obohatit feministické myšlení praktickými i teoretickými perspektivami, stejně jako feministické kritice jeho teorie a možným odpovědním na ni. Práce analyzuje jak vztah různých proudů feministického myšlení k teorii Bourdieu samotné i k některým konceptům, které Bourdieu používá (například habitus a dispozice), tak také vztah Bourdieu k feministickému myšlení a hnutí za práva žen. Vychází dominantně z autorské tvorby Pierra Bourdieu, důležité opory představují kritické argumentace Toril Moi a Leslie McCall. Zabývá se nejprve potenciálem teorie Bourdieu ve vztahu k emancipaci, univerzalitě a překlenování esencialistických a ne- esencialistických východisek feminismu, následně kritickým rozborem vztahu konceptu gender a sociálního řádu, jeho vazby na koncepty kapitál a třídící princip. V závěrečné části se soustřeďuje na vztah reprodukce a produkce v teorii Pierra Bourdieu a nastiňuje možné implikace pro současné feministické myšlení, stejně jako pro teorii Bourdieu samotnou. Klíčová slova: Pierre Bourdieu, feminismus, gender, habitus, kapitál, sociální řád, distinkce
|
|
|
Krize přirozeného světa
Holá, Klára ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Pauza, Miroslav (oponent)
Krize přirozeného světa The crisis of the Life-world PhDr. Klára Holá Tato disertační práce, nazvaná Krize přirozeného světa, je interdisciplinárním teoretickým pojednáním o problému krize v souvislosti s přirozeným světem, hlavním fenomenologickým tématem. Krize zasahuje přirozený svět jako takový. Práce se pokouší problém krize ukázat jako nadčasový, související ontologicky s bytností člověka, a zároveň jako problém etický, provázející rozvoj moderní společnosti. Cílem práce je krizi přirozeného světa charakterizovat, popsat její projevy v různých oblastech a naznačit možná řešení. K dosažení tohoto cíle je pojetí krize rozděleno do dvou vzájemně souvisejících významů: krize ontologická a krize etická. V práci byly ověřeny stanovené hypotézy, že ontologická krize je nevyhnutelně spjata s ambivalentní pozicí člověka ve světě, zatímco s etickými aspekty krize se můžeme různými způsoby vyrovnávat. Práce využívá fenomenologické metody, včetně transcendentální epoché, metodu komparace a fenomenologicko-hermeneutické metody interpretace textu. Ve snaze odhalit společně sdílený celek přirozeného světa, noema našich individuálně odlišných, avšak kulturně, generačně a pohlavně typických noetických aktů, je také preferován interdisciplinární přístup k této problematice. Pro fenomenologické pojednání je...
|
|
|
Kidnapping Otherness. Tourism, Imaginaries and Rumor in Eastern Indonesia
Kábová, Adriana ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Vrhel, František (oponent) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Předkládaná disertační práce je založena na výzkumu procesů odlišování (Calhoun, 1994; Cerulo, 1997) turistů a obyvatel západní Sumby ve východní Indonésii. Imaginaries (Castoriadis, 1987; Strauss, 2006; Lacan, 1977; Anderson, 1991; Salazar, 2012), ustálená sdílená kognitivní schémata, Sumbanů o cizincích, vycházejí i ze současných mýtů, jejichž původ, šíření, procesy vybrušování i důsledky budou analyzovány v této práci. Případová studie ukazuje, jak jsou různé mentální modely o jinakosti vytvářeny, posilovány, jakým způsobem se střetávají a k jakým cílům mohou být využívány. Práce se soustředí také na vliv těchto schémat na jednání a zkoumá příčiny komunikačních nesouladů na západní Sumbě.
|
|
|
Kulturní všežroutství mezi studenty Univerzity karlovy
Kopecká, Hana ; Špaček, Ondřej (vedoucí práce) ; Patáková, Markéta (oponent)
Práce se zabývá strukturou kulturní spotřeby studentů 1. a 2. ročníku bakalářského studia Univerzity Karlovy s důrazem na posouzení hypotézy kulturního všežroutství mezi studenty. Podle hypotézy kulturního všežroutství již neplatí homologie kultury a společenské třídy, kterou popisuje Pierre Bourdieu. Homologii kultury a společenské třídy nahrazuje kulturní eklekticismus vyšší třídy, která rozšiřuje svoji spotřebu na položky nízké čili populární kultury. Autorka v první části zasazuje práci do kontextu sociologické teorie a možných interpretací kulturního všežroutství a poté poskytuje přehled o dosavadních výzkumech tohoto fenoménu. Autorka si klade za cíl prověřit, zda mají kulturní všežrouti z populace studentů 1. a 2. ročníků Univerzity Karlovy charakteristiky, které jsou obvykle spojovány s kulturními všežrouty, jako je příslušnost k vyšší společenské třídě a politická tolerance a kosmopolitní orientace. Kvantitativní analýza sekundárních dat o kulturní spotřebě populace nabízely možnost zkoumat společenskou třídu skrze nejvyšší dosažené vzdělání rodičů a skrze baterii otázek zaměřených na ekonomickou situaci. Tolerance a kosmopolitismus byl zkoumán skrze vybrané otázky z baterie zaměřené na politické názory, vstřícnost ke skupinám, cestování a jídlo. Souvislost kulturního všežroutství se společenskou...
|
|
|
Kontrola a řízení hudební tvorby v období normalizace na příkladu rockové hudby a její medializace.
Husák, Martin ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Stehlík, Michal (oponent)
Disertační práce "Kontrola a řízení hudební tvorby v období normalizace na příkladu rockové hudby a její medializace" popisuje a analyzuje na základě širokého teoretického a metodologického rámce systém kontroly a řízení hudební tvorby v Československu, prostřednictvím kterého komunistický režim v období začínající normalizace internalizoval ideologickou linii kulturní politiky i v oblasti rockové hudby. Způsob systematizace hudební tvorby na institucionální úrovni a propagandistická úloha médií v této souvislosti představovaly výchozí mocenské nástroje režimu v indoktrinaci socialistických hodnot. Na příkladu zobrazení soudních procesů s hudebním undergroundem v roce 1976 v tisku tato práce ukazuje, jakým způsobem se vlivem kontrolních a řídících mechanismů projevoval daný ideologický rámec v mediálním zobrazení rockové hudby, která se ve sledovaném období stala uměleckým vyjádřením estetického i etického rozchodu undergroundu s establishmentem.
|
|
|
Význam genderu v (pro) sociální teorii Pierra Bourdieu
Čepelová, Hedvika ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Práce se zabývá teoretickým ukotvením konceptu gender v sociální teorii Pierra Bourdieu. Ústřední pozornost je věnována potenciálu teorie Bourdieu obohatit feministické myšlení praktickými i teoretickými perspektivami, stejně jako feministické kritice jeho teorie a možným odpovědním na ni. Práce analyzuje jak vztah různých proudů feministického myšlení k teorii Bourdieu samotné i k některým konceptům, které Bourdieu používá (například habitus a dispozice), tak také vztah Bourdieu k feministickému myšlení a hnutí za práva žen. Vychází dominantně z autorské tvorby Pierra Bourdieu, důležité opory představují kritické argumentace Toril Moi a Leslie McCall. Zabývá se nejprve potenciálem teorie Bourdieu ve vztahu k emancipaci, univerzalitě a překlenování esencialistických a ne- esencialistických východisek feminismu, následně kritickým rozborem vztahu konceptu gender a sociálního řádu, jeho vazby na koncepty kapitál a třídící princip. V závěrečné části se soustřeďuje na vztah reprodukce a produkce v teorii Pierra Bourdieu a nastiňuje možné implikace pro současné feministické myšlení, stejně jako pro teorii Bourdieu samotnou. Klíčová slova: Pierre Bourdieu, feminismus, gender, habitus, kapitál, sociální řád, distinkce
|
|
|
Krize přirozeného světa
Holá, Klára ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Pauza, Miroslav (oponent)
Krize přirozeného světa The crisis of the Life-world PhDr. Klára Holá Tato disertační práce, nazvaná Krize přirozeného světa, je interdisciplinárním teoretickým pojednáním o problému krize v souvislosti s přirozeným světem, hlavním fenomenologickým tématem. Krize zasahuje přirozený svět jako takový. Práce se pokouší problém krize ukázat jako nadčasový, související ontologicky s bytností člověka, a zároveň jako problém etický, provázející rozvoj moderní společnosti. Cílem práce je krizi přirozeného světa charakterizovat, popsat její projevy v různých oblastech a naznačit možná řešení. K dosažení tohoto cíle je pojetí krize rozděleno do dvou vzájemně souvisejících významů: krize ontologická a krize etická. V práci byly ověřeny stanovené hypotézy, že ontologická krize je nevyhnutelně spjata s ambivalentní pozicí člověka ve světě, zatímco s etickými aspekty krize se můžeme různými způsoby vyrovnávat. Práce využívá fenomenologické metody, včetně transcendentální epoché, metodu komparace a fenomenologicko-hermeneutické metody interpretace textu. Ve snaze odhalit společně sdílený celek přirozeného světa, noema našich individuálně odlišných, avšak kulturně, generačně a pohlavně typických noetických aktů, je také preferován interdisciplinární přístup k této problematice. Pro fenomenologické pojednání je...
|
|
|
Teorie společné přirozenosti a univerzálií ve spise Tomáše Akvinského De ente et essentia
BUZKOVÁ, Markéta
Práce se zabývá teorií "společné přirozenosti" a univerzálií ve spise Tomáše Akvinského "De ente et essentia" v kontextu Aristotelského myšlenkového základu na pozadí problematiky obecnin. V první kapitole je vysvětlena problematika pojmu podstaty a jsoucna. Poté je představena Avicennova teorie esence. Avicenna uvaţuje esenci dvěma způsoby: "absolutně" a "co do bytí". Druhá kapitola se zaměřuje na Tomášovu teorii společné přirozenosti. Ta je koncipována ve zřetelném rámci Avicennovi teorie esence. Jedná se o obecnou esenci, která můţe být predikována o individuích a má bytí v duši.
|
|
| |
host ::
RSS.