|
|
Kinematografie a federalizace Československa
Fořt, Ferdinand ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zmapovat a popsat změny v československé kinematografii vzniklé v souvislosti či následkem federalizace státu, která se uskutečnila s účinností od 1. ledna 1969 prostřednictvím Ústavního zákona č. 143/1968 Sb. o československé federaci. V úvodí části se práce zabývá politickým ovzduším roku 1968 a konkrétními kroky, jež vedly k federalizaci státu. Ve druhém a nejpodstatnějším oddíle je nastíněn postup, jakým bylo realizováno rozdělení kinematografie na federálních principech. Autor si všímá právních aktů, prostřednictvím nichž k tomuto rozdělení došlo, ekonomických aspektů rozdělení, chystaných, avšak nerealizovaných opatření a rovněž dílčích sporných otázek spojených s federalizací, jako byla míra integrace distribuce a zahraničních styků. Ve třetí části je pozornost zaměřena na federální rozdělení Svazu československých filmových a televizních umělců, který však byl vládnoucí posrpnovou mocí nedlouho poté zrušen. Závěrečná část pak představuje krátký exkurz do situace a organizačních změn (nejen) v kinematografii na počátku normalizace.
|
|
|
Josef Střecha, kameraman (3.11.1907, 29.3.1985)
Novotná, Magdaléna ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje životu a tvorbě kameramana Josefa Střechy. Jedná se o autora s pozoruhodným tvůrčím záběrem, jehož život a dílo zatím filmová historiografie nezkoumala. Střecha tvořil v letech 1929 - 1971 a za svou kariéru se podílel na více jak 60 celovečerních hraných filmech. Během druhé světové války pod pseudonymem Strecher natáčel také v Německu pro společnosti Bavariafilm a UFA. Cílem této bakalářské práce je představit tohoto činorodého kameramana a jeho tvorbu a také sledovat širší vývoj umělecko- technické profese kameramana. Nedílnou součástí je uspořádání pozůstalosti Josefa Střechy a vytvoření osobního fondu, jehož inventář je k dispozici v příloze.
|
|
|
Uvolňování československé kultury 50. a počátku 60. let v obraze mladé generace aneb nám budou patřit šedesátá!
Černý, Lukáš ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Bibliografická citace Uvolňování československé kultury v obraze mladé generace aneb nám budou patřit šedesátá! / Diplomová práce / Bc. Lukáš Černý; vedoucí práce: Prof. PhDr. Zdeněk Beneš, Csc. -- Praha, 2020. -- 105 s. Anotace Tato diplomová práce se zabývá počátky uvolňováním kultury v období politicko-kulturního tání v Československu koncem 50. a počátku 60. let 20. století. Kulturní uvolňování pozvolna se projevující od druhé poloviny padesátých let bude demonstrováno na příkladu československého filmu na němž byla dynamika změn v československé kultuře velmi dobře patrná. Základním kamenem pro mne bude zobrazení mladé generace a to, jak se její obraz na plátně čs. filmu proměňoval a vyvíjel, dotknu se též i společenské kritiky a satiry, jež má v procesu uvolňování rovněž nezastupitelnou roli. Cílem práce je ukázat, že síla mladé generace se stala hybatelem kulturních změn a samo mládí symbolem kulturního tání, což doložím na vybraných filmových příkladech, čímž dojdeme až k létům šedesátým. Ty se staly symbolem vzpoury mladé generace a jejího rozkvětu v náruči československé kultury. Klíčová slova Uvolňování kultury, 50. léta, 60. léta, mladá generace, československý film, obraz mládí, Československo
|
|
|
Oběť, nebo hrozba: reprezentace šílenství v české filmové a televizní detektivce od 60. do 80. let
Raisová, Angelika ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá způsobem reprezentace duševně nemocných postav v českých detektivních filmech od 60. do 80. let. V rámci sémiotické analýzy jsou zkoumány postavy, které vykazují prvky duševní nemoci či jiné abnormality. Následně je doplněna narativní analýzou, která se zaměřuje na roli vybraných postav v ději, způsob narace, styl, syžet a celkové vyznění psychicky nemocných postav. Cílem práce je získání širšího povědomí o způsobu reprezentace šílenství a poskytnout ucelenější informace o charakteristikách takových postav. První část práce se zaměřuje na teoretický podklad podstatný pro následnou analýzu - mediální reprezentace, konstrukce reality, stereotypy, kinematografie nové vlny a normalizace, vývoj šílenství. V druhé polovině práce je analyzováno celkem 10 snímků s následnou interpretací výsledků analýzy.
|
|
|
Czechoslovak-Cuban Cinematic Cooperation in the 1960s
Matušková, Magdaléna ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Práce analyzuje dosud málo probádané téma československo-kubánské spolupráce v oblasti filmu v období šedesátých letech 20. století, tj. v průběhu první dekády po vítězství Kubánské revoluce. Opírá se zejména o archivní dokumenty z bývalého ústředního ředitelství Československého státního filmu, Archívu Barrandovského studia, Ministerstva školství a kultury a Ministerstva zahraničních věcí. Řada kapitol také čerpá z orální historie, z rozhovorů s kubánskými techniky a umělci, kteří pracovali v kubánském filmu od šedesátých let, a také s československými odborníky, kteří byli vysláni do Kubánského kinematografického institutu ve druhé polovině šedesátých let jako poradci a učitelé. Kubánský kinematografický institut, založený již v březnu 1959, se od svého vzniku potýkal s nedostatkem lidských a materiálních zdrojů. Kubánský filmový průmysl, který byl před rokem 1959 z větší části v rukách Severoameričanů, přišel o mnoho zaměstnanců následkem masové emigrace na počátku dekády. Později v důsledku americké blokády a embarga přišel také o hlavního dodavatele filmů, materiálu a strojového a přístrojového vybavení. Většina techniků a umělců zaměstnaných v kubánské kinematografii teprve začínala a nevěděla mnoho o tom, jak se dělají filmy. Československý státní film (ČSF) nabídnul kubánské kinematografii...
|
|
|
Josef Střecha, kameraman (3.11.1907, 29.3.1985)
Novotná, Magdaléna ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje životu a tvorbě kameramana Josefa Střechy. Jedná se o autora s pozoruhodným tvůrčím záběrem, jehož život a dílo zatím filmová historiografie nezkoumala. Střecha tvořil v letech 1929 - 1971 a za svou kariéru se podílel na více jak 60 celovečerních hraných filmech. Během druhé světové války pod pseudonymem Strecher natáčel také v Německu pro společnosti Bavariafilm a UFA. Cílem této bakalářské práce je představit tohoto činorodého kameramana a jeho tvorbu a také sledovat širší vývoj umělecko- technické profese kameramana. Nedílnou součástí je uspořádání pozůstalosti Josefa Střechy a vytvoření osobního fondu, jehož inventář je k dispozici v příloze.
|
|
|
Kinematografie a federalizace Československa
Fořt, Ferdinand ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zmapovat a popsat změny v československé kinematografii vzniklé v souvislosti či následkem federalizace státu, která se uskutečnila s účinností od 1. ledna 1969 prostřednictvím Ústavního zákona č. 143/1968 Sb. o československé federaci. V úvodí části se práce zabývá politickým ovzduším roku 1968 a konkrétními kroky, jež vedly k federalizaci státu. Ve druhém a nejpodstatnějším oddíle je nastíněn postup, jakým bylo realizováno rozdělení kinematografie na federálních principech. Autor si všímá právních aktů, prostřednictvím nichž k tomuto rozdělení došlo, ekonomických aspektů rozdělení, chystaných, avšak nerealizovaných opatření a rovněž dílčích sporných otázek spojených s federalizací, jako byla míra integrace distribuce a zahraničních styků. Ve třetí části je pozornost zaměřena na federální rozdělení Svazu československých filmových a televizních umělců, který však byl vládnoucí posrpnovou mocí nedlouho poté zrušen. Závěrečná část pak představuje krátký exkurz do situace a organizačních změn (nejen) v kinematografii na počátku normalizace.
|
|
|
Recepce slovenského filmu v českém tisku v období 1948 - 1969 (se zvláštním zřetelem ke zobrazení Němců)
Racik, Marek ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
V magisterské práci se věnuji recepci slovenského hraného filmu v českých periodikách od roku 1948, kdy na Slovensku začíná pravidelná výroba hraných filmů, do roku 1969, kdy se v důsledku společenských změn po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy celé období historicky uzavírá. V českém prostředí se totiž často udržovala představa, že československý film je vlastně film český. Práce sleduje, jak byl tento přístup k československému filmu vnímán českou filmovou kritikou. Cílem práce je odhalit a objasnit, kdy a jakým způsobem začala česká filmová publicistika vnímat rozdíly v československé kinematografii a zároveň začala poukazovat na samostatnou identitu kinematografie slovenské stejně tak jako slovenského hraného filmu v českém tisku. Práce dále zkoumá, jakým způsobem byl hodnocen slovenský hraný film českou filmovou kritikou v českých odborných filmových periodikách, filmových časopisech a denním tisku. První část práce je věnována česko-slovenským vztahům v rámci nově vznikajícího slovenského hraného filmu. Druhá část rozebírá komplikovaný přístup české filmové kritiky v článcích o slovenském hraném filmu pod výrazným vlivem mocenského aparátu mezi roky 1948 - 1960. Třetí část se věnuje reflexi tématu SNP a nástupem tzv. slovenské nové vlny, která se odehrála ve dvou etapách mezi roky 1960 -...
|
host ::
RSS.