|
|
Právo na místní samosprávu
Brož, Jan ; Pomahač, Richard (oponent)
Disertační práce se věnuje právu na místní samosprávu jako významnému právu, které je spojováno s demokratickým právním státem. Práce cílí na to, aby vymezila toto právo, jeho obsah, zodpověděla sporné otázky a vymezila jeho evropský a ústavní rozměr. Autor tedy nejprve právo na místní samosprávu a místní samosprávu jako takovou zasazuje do historického kontextu, neboť je to právě historický vývoj od 2. poloviny 19. století, který byl určujícím pro stávající stav. Následně je věnována pozornost samotnému vymezení práva na místní samosprávu, jeho nositeli a taktéž jeho obsahu. Pro pochopení obsahu práva na místní samosprávu a jeho současného výkladu je pak nezbytné podrobně analyzovat jeho evropský rozměr a ústavní rozměr s tím, že zejména evropský rozměr je většinou autorů opomíjen. Výsledkem je tedy komplexní práce, která poskytuje podrobné vymezení práva na místní samosprávu a analyzuje jeho obsah plynoucí z evropského a ústavního rozměru.
|
|
|
Dopady přímé volby prezidenta na charakter politického režimu ČR
Kocourek, Jan ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Ve své diplomové práci se autor věnuje dopadům přímé volby na charakter politického režimu v České republice. Konkrétně se práce zaměřuje na charakterové vlastnosti jednotlivých typů režimů, aby je posléze mohla aplikovat na reálný stav režimu v České republice po zavedení přímé volby hlavy státu a zhodnotit, zda došlo k vychýlení či změně parlamentního režimu v režim poloprezidentský. Historická analýza prezidentského úřadu v Českých zemích popisuje fenomén jeho mimořádné role a váženosti, který se promítá i do soudobých politických reálií a nezanedbatelně tak ovlivňuje funkční problematiku státu. Teoretický rozbor přímé volby prezidenta republiky pak předkládá dopady, které taková implementace do ústavního řádu České republiky způsobila a zároveň vyvrací některé pochybné argumenty, které byly pro její prosazení zákonodárným sborem klíčové. Pomocí deskriptivní analýzy chování prvně přímo zvoleného prezidenta Miloše Zemana se autor pokouší odhalit reálné kompetenční spory mezi ním a ostatními složkami moci. Výsledkem je podrobný popis dosavadní vzájemné spolupráce jednotlivých mocenských aktérů a institucí v rámci režimu a jeho finální charakterové zhodnocení doplněné o možné racionální kroky pro jeho další vývoj.
|
|
|
Zahraniční vlivy v ústavním právu
Léko, Kristián ; Hofmannová, Helena (oponent)
Kristián Léko: Zahraniční vlivy v ústavním právu Srovnávání v právu je jedním z hlavních trendů práva již od konce 20. století. Nejinak tomu je i v ústavním právu. Zahraniční zkušenosti jsou hojně využívány při tvorbě, změnách i výkladu ústav, a to jak v mnoha zemích světa, tak v České republice. Cílem práce bylo doložit tuto skutečnost na praktických příkladech a pokusit se o vytvoření smysluplné teoretické báze v českém jazyce, především po taxonomické a metodologické stránce. Práce je strukturována tak, že v prvních dvou kapitolách je vyložena historie a význam jak obecné právní komparatistiky, tak její ústavněprávní odnože coby jedné ze součástí "zvláštní části srovnávacího práva". Kapitoly 3 a 4 nabízejí vhled do metodologie právní komparatistiky a teoretické nastínění struktur, jak může zahraniční právo pronikat do národních právních řádů. A konečně kapitoly 5, 6 a 7 se pokoušejí na československé a české ústavní praxi najít příklady zahraničních vlivů, a to při tvorbě, změnách i interpretaci ústav.
|
|
|
Zahraniční vlivy v ústavním právu
Léko, Kristián ; Hofmannová, Helena (oponent)
Kristián Léko: Zahraniční vlivy v ústavním právu Srovnávání v právu je jedním z hlavních trendů práva již od konce 20. století. Nejinak tomu je i v ústavním právu. Zahraniční zkušenosti jsou hojně využívány při tvorbě, změnách i výkladu ústav, a to jak v mnoha zemích světa, tak v České republice. Cílem práce bylo doložit tuto skutečnost na praktických příkladech a pokusit se o vytvoření smysluplné teoretické báze v českém jazyce, především po taxonomické a metodologické stránce. Práce je strukturována tak, že v prvních dvou kapitolách je vyložena historie a význam jak obecné právní komparatistiky, tak její ústavněprávní odnože coby jedné ze součástí "zvláštní části srovnávacího práva". Kapitoly 3 a 4 nabízejí vhled do metodologie právní komparatistiky a teoretické nastínění struktur, jak může zahraniční právo pronikat do národních právních řádů. A konečně kapitoly 5, 6 a 7 se pokoušejí na československé a české ústavní praxi najít příklady zahraničních vlivů, a to při tvorbě, změnách i interpretaci ústav.
|
|
|
Nepřípustnost změny podstatných náležitostí demokratického právního státu
Hladíková, Martina ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Preuss, Ondřej (oponent)
Práce je věnovaná nepřípustnosti změny podstatných náležitostí demokratického právního státu. Po představení samotného pojmu demokratického právního státu autorka přechází k charakteristice ústavy a její typologii. Následuje vymezení pojmu a obsahu nezměnitelných náležitosti. Jsou předestřeny názorové přístupy k nezměnitelným náležitostem, potažmo k materiálnímu ohnisku ústavnosti a provedeno srovnání s náhledem na problematiku optikou Ústavního soudu České republiky. Rovněž je učiněn historický exkurz a nastíněn pozitivistický a přirozenoprávní přístup na rozebíraný fenomén. Následně je provedena komparace se zahraniční právní úpravou (Francie, Itálie, Německo, Portugalsko, Řecko, Rakousko, Rumunsko, Turecko a Indie). Závěr práce je věnován ochraně materiálního ohniska Ústavnosti se zaměřením na otázku pravomoci Ústavního soudu České republiky rušit ústavní zákony a kauze Melčák, jejímž vyústěním bylo zrušení ústavního zákona z důvodu zásahu do podstatných náležitostí demokratického právního státu.
|
|
|
Ústavní zvyklosti v České republice
Dragoun, Radek ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřená na ústavní zvyklosti v České republice. Jejím cílem je zanalyzovat jejich roli v českém ústavním systému. Práce se soustředí na pět oblastí, kde se o vlivu ústavních zvyklostí často hovoří. Prioritně jsou zkoumána ta místa, kde se prolíná působení vícero ústavních institucí, neboť právě na nich lze nejlépe dokumentovat sílu ústavních zvyklostí. Soustředí se zejména na to, jakým způsobem byly jednotlivé zvyklosti v minulosti dodržovány a jak na to reagovali ostatní ústavní aktéři. Práce zkoumá i vliv zavedení přímé volby prezidenta na ústavní zvyklosti. Přímo volený prezident může cítit větší legitimitu a ve snaze získat pro sebe silnější postavení může mít tendenci některé ústavní zvyklosti porušovat či pokoušet se o zavádění nových. Výsledkem je zjištění, že česká ústava je stále relativně novým dokumentem a na plnohodnotné etablování většiny ústavních zvyklostí nebylo ještě dostatek času. Nicméně některé ústavní zvyklosti se již stávají neodmyslitelnou součástí ústavního pořádku, o jejichž síle rozhodnou následující roky. Pokud je ústavní aktéři - a zejména pak následující přímo volení prezidenti - budou i nadále dodržovat, lze předpokládat, že budou součástí českého práva další desítky let.
|
|
|
Zahraniční vlivy v ústavním právu
Léko, Kristián ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Kristián Léko: Zahraniční vlivy v ústavním právu Srovnávání v právu je jedním z hlavních trendů práva již od konce 20. století. Nejinak tomu je i v ústavním právu. Zahraniční zkušenosti jsou hojně využívány při tvorbě, změnách i výkladu ústav, a to jak v mnoha zemích světa, tak v České republice. Cílem práce bylo doložit tuto skutečnost na praktických příkladech a pokusit se o vytvoření smysluplné teoretické báze v českém jazyce, především po taxonomické a metodologické stránce. Práce je strukturována tak, že v prvních dvou kapitolách je vyložena historie a význam jak obecné právní komparatistiky, tak její ústavněprávní odnože coby jedné ze součástí "zvláštní části srovnávacího práva". Kapitoly 3 a 4 nabízejí vhled do metodologie právní komparatistiky a teoretické nastínění struktur, jak může zahraniční právo pronikat do národních právních řádů. A konečně kapitoly 5, 6 a 7 se pokoušejí na československé a české ústavní praxi najít příklady zahraničních vlivů, a to při tvorbě, změnách i interpretaci ústav.
|
|
|
Dopady přímé volby prezidenta na charakter politického režimu ČR
Kocourek, Jan ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Ve své diplomové práci se autor věnuje dopadům přímé volby na charakter politického režimu v České republice. Konkrétně se práce zaměřuje na charakterové vlastnosti jednotlivých typů režimů, aby je posléze mohla aplikovat na reálný stav režimu v České republice po zavedení přímé volby hlavy státu a zhodnotit, zda došlo k vychýlení či změně parlamentního režimu v režim poloprezidentský. Historická analýza prezidentského úřadu v Českých zemích popisuje fenomén jeho mimořádné role a váženosti, který se promítá i do soudobých politických reálií a nezanedbatelně tak ovlivňuje funkční problematiku státu. Teoretický rozbor přímé volby prezidenta republiky pak předkládá dopady, které taková implementace do ústavního řádu České republiky způsobila a zároveň vyvrací některé pochybné argumenty, které byly pro její prosazení zákonodárným sborem klíčové. Pomocí deskriptivní analýzy chování prvně přímo zvoleného prezidenta Miloše Zemana se autor pokouší odhalit reálné kompetenční spory mezi ním a ostatními složkami moci. Výsledkem je podrobný popis dosavadní vzájemné spolupráce jednotlivých mocenských aktérů a institucí v rámci režimu a jeho finální charakterové zhodnocení doplněné o možné racionální kroky pro jeho další vývoj.
|
|
|
Boj o kompetence po zavedení přímé volby prezidenta v ČR
Dragoun, Radek ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kompetenčními spory v České republice mezi prezidentem republiky a dalšími ústavními orgány po zavedení přímé volby prezidenta a zvolením Miloše Zemana do funkce. Práce teoreticky zkoumá místa v Ústavě, kde existuje možnost vyskytnutí kompetenčních sporů či se objevují rozdílné interpretace. Hlavním cílem práce je popis kompetenčních sporů Miloše Zemana s jinými ústavními činiteli a jejich následná analýza. Na základě těchto sporů pak nabízí úpravy Ústavy, které by podobným sporům mohly zabránit. Výsledkem práce je i hodnocení, zdali zavedení přímé volby mělo vliv na výskyt kompetenčních sporů, či je to spíše spojeno s osobou Miloše Zemana.
|
|
|
Jak vznikala ÚSTAVA ČR; politický kontext, osobnosti, vlivy.
Fuksová, Veronika ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce se týká problematiky vzniku Ústavy ČR. Jejím cílem bylo zejména zmapovat veškeré relevantní okolnosti, které vedly ke schválení konečné podoby tohoto dokumentu v prosinci roku 1992. Diplomová práce je strukturována do kapitol, které se věnují postupně historickým okolnostem, inspiračním zdrojům, jednotlivým subjektům podílejícím se na tvorbě Ústavy ČR, posloupnosti jednotlivých jednání a konečně také zásadním otázkám, které vyvolávaly rozsáhlé debaty. Otázkou bylo, jakým způsobem byla Ústava ČR ovlivněna předchozími návrhy ústav a dalšími zdroji. Dílčím výsledkem práce je zjištění, že tyto vlivy byly zásadní a aktéři tvorby Ústavy ČR se jich explicitně dovolávali. Další otázka se zabývala tím, jakým způsobem byla Ústava ČR ovlivněna konkrétními politickými vlivy. Z analýzy rozličných historických dokumentů vyplývá, že snaha ovlivnit tento proces ze strany vládní koalice byla velmi silná, nicméně ve výsledku byla v rámci zásadních otázek přijata kompromisní řešení, jelikož bylo potřeba ještě v prosinci 1992 schválit Ústavu ČR v České národní radě, k čemuž nakonec došlo.
|
host ::
RSS.