|
|
Vliv chemické ochrany proti buřeni na přirozenou i umělou obnovu - polesí Vranov u Brna, Školní lesní podnik ML Křtiny
Kalouš, Pavel
Tato diplomová práce se zabývá studiem vlivu celoplošného chemického postřiku proti buřeni v době vegetačního klidu na zdravotní stav a odrůstání přirozené a umělé obnovy douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii), jedle bělokoré (Abies alba), borovice lesní (Pinus sylvestris) a modřínu opadavého (Larix decidua). Výzkum byl proveden na dvou lokalitách Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny. Na obou lokalitách byly vytvořeny čtyři plochy (skupiny), kdy na třech plochách proběhl v období vegetačního klidu postřik neselektivním herbicidem (každá plocha v jiném termínu) a jedna plocha byla kontrolní bez postřiku. Na počátku následujícího vegetačního období bylo provedeno vyhodnocení poškozenosti jak stromků, tak i buřeně. Data z terénního vyhodnocení byla statisticky analyzována prostřednictvím analýzy rozptylu a Dunnettova testu mnohonásobného porovnávání. K vyhodnocení nejvhodnějšího termínu a tedy i nejvhodnějších klimatických podmínek byla analyzována i klimatická data z nedaleké klimastanice v Brně-Řečkovicích. Hypotéza, že díky vytrvání asimilačního aparátu buřeně v zeleném stavu i přes období vegetačního klidu bude buřeň postřikem potlačena a naproti tomu zdravotní stav jehličnanů nebude postřikem provedeným v období vegetačního klidu ovlivněn, se nepotvrdila, protože u každé lokality byl na jedné ploše prokázán statisticky významný rozdíl ve stupni poškození ve srovnání s kontrolní plochou. Bez ohledu na lokalitu byl pak statisticky významný rozdíl ve stupni poškození ve srovnání s kontrolními plochami prokázán hned u dvou ploch. Celkově byla postřikem velmi negativně ovlivněna douglaska, která často vykazovala velmi silné poškození až odumření. Minimálně pak byla postřikem ovlivněna jedle, u které se poškození objevovalo pouze výjimečně. Vzhledem k nejnižšímu stupni poškození cílových dřevin a zároveň k nejvyššímu stupni poškození buřeně byl vyhodnocen jako nejlepší postřik na konci období vegetačního klidu (18.–21. 4.), kdy již byla znatelně vyšší průměrná teplota vzduchu a půdy a nižší průměrná vlhkost vzduchu než u předešlých dvou termínů.
|
|
|
Silice v jehličnanech (Pinopsida) a jejich využití
Kratochvílová, Eliška ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Bakalářská práce má rešeršní charakter a zaměřuje se na stručnou charakteristiku skupiny jehličnanů (Pinopsida) s ohledem na jejich systematiku, morfologii a rozmnožování, rostlinný sekundární metabolismus s vazbou na produkci rostlinných silic. Silice jsou následně detailně charakterizovány z hlediska jejich složení, využití a způsobů získávání. Práce dále podává přehled a detailní charakteristiku nejčastěji se vyskytujících silic u jehličnanů s důrazem na jejich využití a nežádoucí účinky pro člověka. Poslední část stručně představuje didaktický potenciál tohoto tématu ve výuce na základní škole.
|
|
|
Využití rostlinných bioindikátorů při sledování kontaminace životního prostředí
Koláček, Tomáš ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Kontaminace životního prostředí může být sledována jednak analytickými nástroji, ale také rozličnými druhy bioindikátorů, které poskytují relevantní informaci o účincích toxických látek a jejich směsí na organizmy in situ. Cílem práce je podat ucelený přehled rostlinných bioindikátorů a biomonitorů vhodných pro sledování perzistentních organických polutantů (POPs) v přírodních ekosystémech. Pro skupiny organických polutantů jako jsou PCBs, PCDDs/Fs, PBDEs, PAHs, PFCs a OCPs je vypracována literární rešerše zahrnující přehled druhů jehličnanů, krytosemenných rostlin (včetně kulturních plodin), mechů a lišejníků, které mohou být efektivně využity pro monitoring. V práci jsou uvedené příklady analýz vzorků jehličí, kůry a tkání mechů a lišejníků při jejich použití jako biomonitorů. Rovněž je uveden přehled rostlin pro sledování fytotoxicity a genotoxicity pomocí abortivity pylových zrn a příklad online bioindikace, jakožto možnosti nespecifické bioindikace.
|
|
| |
|
|
Trendy v šířce letokruhů u stromů z horní hranice lesa na zonálním gradientu od subtropů po Arktidu
Zborníková, Kateřina ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Mašek, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá letokruhy stromů na horní hranici lesa od subtropů po Arktidu a hlavním cílem celé práce je zjistit, zdali existuje trend v šířce letokruhů na horní hranici lesa podél gradientu zeměpisné šířky. Práce se zaměřuje na jehličnany. Data byla získávána z databáze International Tree-Ring Data Bank, rešerší článků a z interní databáze pracoviště. Celkem bylo získáno 9859 vzorků šířky letokruhů ze 153 lokalit v Evropě. Byly vybrány stromy rodu borovice (Pinus), smrk (Picea) a modřín (Larix), které v evropských ekotonech horní hranice lesa dominují. Po odstranění věkového trendu byly počítány regrese šířek letokruhů na zeměpisné šířce. Výsledky ukázaly, že ve většině případů existuje trend zmenšující se šířka letokruhů s vyšší zeměpisnou šířkou. Nicméně malý počet vzorků letokruhů ze zeměpisných šířek kolem 55ř severní zeměpisné šířky přispívá k nejistotě tohoto tvrzení.
|
|
|
Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské pánve
Mencl, Václav ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Pšenička, Josef (oponent) ; Florjan, Slawomir (oponent)
Svrchnopaleozoické pánve České republiky jsou proslulé hojnými výskyty zkřemenělých zbytků rostlin. Přestože jsou tyto zkameněliny často popisovány a mezi odborníky i sběrateli dobře známy, jejich modernímu výzkumu se věnuje jen málo pozornosti. Tato práce shrnuje výsledky studia zkřemenělých stonků ze dvou pánví Českého masívu, kde je jejich bohatý výskyt historicky zdokumentován. Na základě revize materiálu z veřejně dostupných i soukromých sbírek a novým nálezům z terénních sběrů se podařilo prokázat přítomnost zkřemenělých stonků v jedné stratigrafické úrovni ve vnitrosudetské pánvi a několika úrovních v pánvi podkrkonošské. Tato data lze korelovat s nálezy z dalších pánví stejného stáří. Z hlediska systematické příslušnosti byla věnována pozornost zejména stonkům přesličkovitých a některých nahosemenných rostlin. Na základě anatomického studia druhot-ného dřeva a dalších znaků byly mezi zkřemenělými přesličkami, vyskytujícími se v ploužnickém obzoru podkrkonošské pánve, prokázány dva druhy: Arthropitys cf. bistriata a Calamitea striata. Dřeva nahosemenných rostlin typu Agathoxylon byla rozdělena do dvou skupin, náležejících kordaitům, resp. koniferám. Terénním měřením a statistickým zpraco-váním poměrů kordaitů vůči koniferám v jednotlivých fosiliferních jednotkách byla provedena částečná rekonstrukce...
|
|
|
Analýza primárních fotosyntetických procesů u jehličnanů: srovnání vybraných metod a možné využití při studiu genetické variability
Palovská, Markéta ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Albrechtová, Jana (oponent)
Jehličnany jsou významné jak z ekologického, tak ze socioekonomického hlediska, výzkum některých oblastí jejich biologie však zaostává. Týká se to např. jejich genetiky a šlechtění a zčásti i fyziologie. Vzhledem k tomu, že při kvantitativně-genetických analýzách potřebných pro šlechtění je třeba hodnotit vždy mnoho vzorků, a také proto, že klasické metody měření jsou poměrně pracné, uvažuje se o využití některých parametrů popisujících např. aktivitu fotosyntetického elektron-transportního řetězce (ETC). Metod měření aktivity fotosyntetického ETC je sice celá řada, ale jejich použití na jehličnanech nese různé problémy. V této práci se zabývám touto problematikou z různých úhlů. V první části práce jsem srovnávala aktivity částí fotosyntetického ETC u 8 druhů jehličnanů pomocí analýzy fluorescence chlorofylu (Chl) na intaktních jehlicích a pomocí polarografického měření na izolovaných chloroplastech. Každá metoda měla jinou vypovídací hodnotu. V druhé části jsem měřila fluorescenci Chl, reflektanční spektra a obsahy pigmentů u 536 geneticky definovaných stromů Pinus sylvestris L. Odhalila jsem poměrně vysokou genetickou variabilitu i heritabilitu v řadě parametrů. Stanovila jsem také vhodnost použití řady reflektančních indexů pro odhad obsahu pigmentů a vody v jehlicích. V třetím bloku jsem optimalizovala...
|
|
|
Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské pánve
Mencl, Václav
V. Mencl: Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské pánve 4 Abstrakt Svrchnopaleozoické pánve České republiky jsou proslulé hojnými výskyty zkřemenělých zbytků rostlin. Přestože jsou tyto zkameněliny často popisovány a mezi odborníky i sběrateli dobře známy, jejich modernímu výzkumu se věnuje jen málo pozornosti. Tato práce shrnuje výsledky studia zkřemenělých stonků ze dvou pánví Českého masívu, kde je jejich bohatý výskyt historicky zdokumentován. Na základě revize materiálu z veřejně dostupných i soukromých sbírek a novým nálezům z terénních sběrů se podařilo prokázat přítomnost zkřemenělých stonků v jedné stratigrafické úrovni ve vnitrosudetské pánvi a několika úrovních v pánvi podkrkonošské. Tato data lze korelovat s nálezy z dalších pánví stejného stáří. Z hlediska systematické příslušnosti byla věnována pozornost zejména stonkům přesličkovitých a některých nahosemenných rostlin. Na základě anatomického studia druhot- ného dřeva a dalších znaků byly mezi zkřemenělými přesličkami, vyskytujícími se v ploužnickém obzoru podkrkonošské pánve, prokázány dva druhy: Arthropitys cf. bistriata a Calamitea striata. Dřeva nahosemenných rostlin typu Agathoxylon byla rozdělena do dvou skupin, náležejících kordaitům, resp. koniferám. Terénním měřením a statistickým zpraco- váním...
|
|
|
Změny v anatomii jehlic v odezvě na antropogenní znečištění
Štěpánová, Kristýna ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Votrubová, Olga (oponent)
Anatomická stavba listů jehličnanů je ovlivněna vnějšími podmínkami prostředí. Z abiotických se kromě ozářenosti jedná zejména o faktory klimatické změny - sucho, extrémní teploty. Významné postavení mezi vnějšími abiotickými faktory, které způsobují změny ve struktuře jehlic, má antropogenní znečištění. V současnosti jde především o troposférický ozón, SO2, NOx a pevné částice (PM). Vlivem působení atmosférických polutantů dochází k celé řadě negativních strukturálních změn, mění se zastoupení jednotlivých pletiv v jehlici, podíl mezibuněčných prostor, a struktura buněčných organel, především chloroplastů. Mezofylové buňky vykazují příznaky degradace zejména v okolí nadprůduchové prohlubně. Na jehlicích dochází k viditelnému poškození v podobě chloróz a nekróz. Při působení stresových faktorů prostředí, jako je antropogenní znečištění, dochází u jehlic k urychlení senescence. Cílem práce je shrnout poznatky o změnách ve struktuře listu jehličnatých dřevin, vyvolaných působením antropogenního znečištění, především ozónem, SO₂ a NOx v kombinaci s faktory klimatické změny. Práce je zaměřena na změny v různých anatomických hierarchických úrovních, od viditelného, makroskopického poškození po změny na ultrastrukturální úrovni a přibližuje dopad atmosférických polutantů na fyziologický stav rostlin a...
|
|
|
Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské pánve
Mencl, Václav ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Pšenička, Josef (oponent) ; Florjan, Slawomir (oponent)
Svrchnopaleozoické pánve České republiky jsou proslulé hojnými výskyty zkřemenělých zbytků rostlin. Přestože jsou tyto zkameněliny často popisovány a mezi odborníky i sběrateli dobře známy, jejich modernímu výzkumu se věnuje jen málo pozornosti. Tato práce shrnuje výsledky studia zkřemenělých stonků ze dvou pánví Českého masívu, kde je jejich bohatý výskyt historicky zdokumentován. Na základě revize materiálu z veřejně dostupných i soukromých sbírek a novým nálezům z terénních sběrů se podařilo prokázat přítomnost zkřemenělých stonků v jedné stratigrafické úrovni ve vnitrosudetské pánvi a několika úrovních v pánvi podkrkonošské. Tato data lze korelovat s nálezy z dalších pánví stejného stáří. Z hlediska systematické příslušnosti byla věnována pozornost zejména stonkům přesličkovitých a některých nahosemenných rostlin. Na základě anatomického studia druhot-ného dřeva a dalších znaků byly mezi zkřemenělými přesličkami, vyskytujícími se v ploužnickém obzoru podkrkonošské pánve, prokázány dva druhy: Arthropitys cf. bistriata a Calamitea striata. Dřeva nahosemenných rostlin typu Agathoxylon byla rozdělena do dvou skupin, náležejících kordaitům, resp. koniferám. Terénním měřením a statistickým zpraco-váním poměrů kordaitů vůči koniferám v jednotlivých fosiliferních jednotkách byla provedena částečná rekonstrukce...
|
host ::
RSS.