|
|
Kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří
Dercaci, Alexandra ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Kоstel Nejsvětější Trоjice v Klášterci nad Ohří Anotace Kоstel Nejsvětější Trоjice byl postaven v polovině 60. let 17. století. Nechal ho postavit hrabě Michаel Osvаld Thun jako součást bаrokní přestavby svého panství v Klášterci nad Ohří. Dalšími stavebními projekty této doby byla přеstavba zámku, vybudování sala terreny a založení rozsáhlé zahrady se sochаřskou výzdobou od raně bаrokního sochаře Jаna Brоkoffa. Plány pro kоstel vypracoval významný аrchitekt Cаrlo Lurаgo a stavbu zrealizoval stavebník Rossi de Luca. Plány se však od výsledné podoby kostela liší. V práci shrnují poznatky o kostelu a pokouším se o výzkum původního Luragovského dvouvěžového konceptu, který se snažím uvést do souvislosti s ostatními budovami obdobného charakteru.
|
|
|
Komponovaná krajina Františka Josefa Schlika a "krajinotvorba" kolem roku 1700
Rychnová, Lucie ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Macek, Petr (oponent)
Předmětem této práce je komponovaná krajina Františka Josefa Šlika (1656-1740), přesněji řečeno pokus o definování vlivů a principů, které měly vliv na utváření krajiny panství Kopidlno, Staré Hrady a Veliš -Vokšice za života jmenovaného šlechtice. František Josef spravoval panství celých 60 let a během této doby realizoval výstavbu řady architektonických děl, která měla silný krajinně-urbanistický potenciál. Na velišsko-vokšickém panství vznikl soubor kaplí, které byly vzájemně propojeny pohledovými osami. Součástí tohoto souboru byl i vrchnostenský dvůr se zámečkem ve Vokšicích. Této krajinné kompozici se z hlediska jejího formálního řešení dostalo pozornosti, ovšem prozatím byly méně zkoumány souvislosti spojené s vlastními motivacemi jejich stavebníka a širší sociální (zejména náboženské) poměry na sledovaném území. Dále stály poněkud stranou, či nebyly vnímány v kontextu krajiny panství, další stavby, které František Josef Šlik nechal realizovat, či které měly kontinuálně po dobu jeho života esenciální význam pro chod panství. Těmito stavbami a současně výraznou složkou krajiny byly hospodářské dvory. V první části práce se autorka pokusila jednak sestavit biografii Františka Josefa Šlika, popsat jeho rodinné zázemí i kariérní dráhu, a jednak přiblížit hospodářské, náboženské i geografické...
|
|
|
Sloupové řády jako nositelé charakteristického významu: Příklady z české barokní architektury
Popatanasovská, Bojana ; Lunger-Štěrbová, Daniela (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Cílem této bakalářské práce je představit sloupové řády jako možné nositele určitého významu. Z toho důvodu byla zejména v barokním období pětice řádů různými způsoby modifikována. Nejběžnější z těchto modifikací ve své práci představím na několika příkladech rozdělených podle pětice známých sloupových řádů a jednoho novotvaru, jehož symbolický význam se pokusím lépe přiblížit. V případě řádu toskánského jde o příklad brány Císařského mlýna v Bubenči, úpravu řádu dórského pak demonstruji na příkladu symboliky kladí bočního průčelí kostela sv. Tomáše v Praze na Malé Straně. Řády jónský a korintský v jedné kapitole popíši na příkladu fasády trojského zámku v Praze a řád kompozitní na příkladu členění interiéru kostela sv. Jana Nepomuckého na Skalce. Poslední část práce se věnuje jistému novotvaru zavedených řádů, který se pokusím lépe přiblížit na souboru staveb v okolí cisterciáckého opatství v Plasích, konkrétně pak na samotném konventu plaského kláštera, kapli Jména Panny Marie v Mladoticích a poutním kostele Zvěstování Panny Marie v Mariánské Týnici.
|
|
|
K. I. Dientzenhofer ve službách Tovaryšstva Ježíšova
Kučerová, Mariana ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Lunger Štěrbová, Daniela (oponent)
K. I. Dientzenhofer ve službách Tovaryšstva Ježíšova Anotace Tato diplomová práce si klade za cíl zmapovat nejen známé jezuitské sakrální stavby vzniklé v Českém království z rukou Kiliána Ignáce Dientzenhofera, ale také některé menší fundace nebo dnes již zaniklé stavby. V první řadě to jsou venkovské rezidence v Liběšicích a dostavba v Tuchoměřicích nebo v roce 1930 zbořený dispensář na Smíchově. Dále také svatohorské schody, které byly realizovány podle Dientzenhoferova návrhu jen částečně. Opomenuty nejsou ani stavební počiny, u kterých není architektovo autorství prokázané, mezi něž se řadí například dvojice kaplí nedaleko Prahy - kaple sv. Archanděla Michaela v Kozinci a kaple sv. Kříže ve Středoklukách. Nezanedbatelnou částí je taktéž snaha o zařazení těchto staveb do kontextu díla mladšího z Dientzenhoferů a přiblížení vnímání jejich zadavatelů včetně vymezení typologie řádové architektury v rámci funkce. Klíčová slova kostel sv. Františka Xaverského, kostel sv. Klimenta, kostel sv. Mikuláše, kostel sv. Bartoloměje, Praha, Opařany, Odolena Voda, Malá Strana, Tuchoměřice, Liběšice, radikální baroko, K. I. Dientzenhofer, jezuiti, architektura, venkovské rezidence, kaple
|
|
|
Zámek a kostel sv. Jana Nepomuckého ve Vyklanticích za Harrachů
NEVAŘILOVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá stavbami zámku a kostela sv. Jana Nepomuckého ve Vyklanticích, které nechal postavit v letech 1722 1729 Jan Jáchym Harrach. V prvé řadě je představena historie panství Vyklantice a zároveň stavební dějiny obou objektů. Popis současného stavu zámku a kostela je konfrontován s fotografiemi ze 70. let 20. století. Posléze se práce zaměří na genealogii rodu Harrachu a další panství, která vlastnili Jan Jáchym a jeho bratr Ferdinand Markvart Harrach. Jádro diplomové práce spočívá v následujících kapitolách, ve kterých je řešena otázka autorství vyklantických staveb. Nejprve je kriticky zhodnoceno dosavadní připsání badatelů, kteří barokní objekty přisuzují K. I. Dientzenhoferovi nebo J. B. Santini-Aichlovi či J. L. von Hildebrandtovi. Průzkum ukazuje, že stavby ve Vyklanticích jsou pravděpodobně dílem místního stavitele, neboť objekty nevykazují kvalitu umělecké tvorby zmíněných architektů.
|
|
| |
|
|
Interpretation of Traditional Structural Principles in Temporary Structures
Joja, Marie
Příspěvek se zaměřuje na tradiční strukturální principy historických staveb éry 18. - 19. století v regionu Znojma, které jsou mimo jiné zahrnuty v rámci projektu NAKI „Identifikace a interpretace vzniku, podoby a proměny barokní kulturní krajiny jihomoravského pohraničí“. Předmětem práce je popis tradičních krovových systému vybraných historických objektů dané lokality. Cílem popisu je nalezení vhodného konstrukčního principu užitého v tradičním stavitelství, jenž by byl možno využít pro struktury dočasného charakteru. Dočasné konstrukce jsou spojeny s přechodnou funkční náplní, která je jednou z možných fází při plánované obnově opuštěných památek. Existence mnoha příkladů na mezinárodním poli dokládá úspěšnou obnovu chátrajících objektů za využití přechodného stavebního a provozního programu. Provedenou analýzou tradičního stavitelství byl nalezen vhodný konstrukční spoj pro návrh designu, který bude sloužit jako modulární prvek pro stavby dočasného charakteru. Jeho charakteristikou je nízkonákladová výroba a jednoduchá konstrukce, kterou je možno opětovně složit na jiných místech a přizpůsobit dalšímu využití. Význam práce spočívá v návrhu řešení elementárních konstrukcí objektů přechodné povahy, které jsou založeny na tradičních stavebních principech historických památek a doplňují zachovalou strukturu dané architektury.
|
|
|
Komponovaná krajina Františka Josefa Schlika a "krajinotvorba" kolem roku 1700
Rychnová, Lucie ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Macek, Petr (oponent)
Předmětem této práce je komponovaná krajina Františka Josefa Šlika (1656-1740), přesněji řečeno pokus o definování vlivů a principů, které měly vliv na utváření krajiny panství Kopidlno, Staré Hrady a Veliš -Vokšice za života jmenovaného šlechtice. František Josef spravoval panství celých 60 let a během této doby realizoval výstavbu řady architektonických děl, která měla silný krajinně-urbanistický potenciál. Na velišsko-vokšickém panství vznikl soubor kaplí, které byly vzájemně propojeny pohledovými osami. Součástí tohoto souboru byl i vrchnostenský dvůr se zámečkem ve Vokšicích. Této krajinné kompozici se z hlediska jejího formálního řešení dostalo pozornosti, ovšem prozatím byly méně zkoumány souvislosti spojené s vlastními motivacemi jejich stavebníka a širší sociální (zejména náboženské) poměry na sledovaném území. Dále stály poněkud stranou, či nebyly vnímány v kontextu krajiny panství, další stavby, které František Josef Šlik nechal realizovat, či které měly kontinuálně po dobu jeho života esenciální význam pro chod panství. Těmito stavbami a současně výraznou složkou krajiny byly hospodářské dvory. V první části práce se autorka pokusila jednak sestavit biografii Františka Josefa Šlika, popsat jeho rodinné zázemí i kariérní dráhu, a jednak přiblížit hospodářské, náboženské i geografické...
|
|
|
Kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří
Dercaci, Alexandra ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Kоstel Nejsvětější Trоjice v Klášterci nad Ohří Anotace Kоstel Nejsvětější Trоjice byl postaven v polovině 60. let 17. století. Nechal ho postavit hrabě Michаel Osvаld Thun jako součást bаrokní přestavby svého panství v Klášterci nad Ohří. Dalšími stavebními projekty této doby byla přеstavba zámku, vybudování sala terreny a založení rozsáhlé zahrady se sochаřskou výzdobou od raně bаrokního sochаře Jаna Brоkoffa. Plány pro kоstel vypracoval významný аrchitekt Cаrlo Lurаgo a stavbu zrealizoval stavebník Rossi de Luca. Plány se však od výsledné podoby kostela liší. V práci shrnují poznatky o kostelu a pokouším se o výzkum původního Luragovského dvouvěžového konceptu, který se snažím uvést do souvislosti s ostatními budovami obdobného charakteru.
|
|
|
Architektura na barokních obrazech (Čechy 1640 - 1730)
Fialová, Radka ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
V rámci této bakalářské práce byla posuzována role architektury v barokních závěsných obrazech. Cílovou skupinou jsou obrazy vytvořené v Českých zemích mezi léty 1640 až 1730. Práce je uspořádána jako katalog. Z užšího výběru děl bylo na základě příbuznosti námětu a především pak role architektury ve výjevu vytvořeno několik kategorií. V nich je uvedeno jedno až dvě díla v podrobnějším popisu námětu, rozboru architektury a následném závěrečném shrnutí zpracování. Pro téma architektury v obraze nebylo sepsáno konkrétní syntetické dílo. Odborná literatura se jím zabývá pouze okrajově v dílčích článcích a popisech obrazů v monografiích příslušných malířů. Hodnocení architektury je tedy podrobeno především formální analýze. Hlavní přínos práce spočívá v položení základů v dosud hlouběji neprobádaném tématu architektury v barokních obrazech. Zkoumání prokázalo závislost použití architektury na námětu, době tvorby, objednavateli a individuálním přístupu malíře. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.