Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Tropické deštné lesy: dynamika vývoje a vlivy lidské společnosti (učivo pro výuku zeměpisu na středních a vysokých školách)
Bartošová, Martina ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá tropickými deštnými lesy jako jedním z nejohroženějších biomů světa. Práce je komplexní rešerší pramenů české a světové literatury věnující se charakteristikám tropického deštného lesa. Popsány jsou také hlavní příčiny mizení tropických deštných lesů. Zvláštní pozornost je věnován Amazonskému deštnému lesu. Součástí závěrů práce je pracovní list navržený pro výuku látky na střední škole.
Limity antropologického jazyka v díle Eduarda Viveirose de Castra a Marilyn Strathern
Klouček, David ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Tesárek, Jan (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl porovnat dílo Eduarda Viveirose de Castra a Marilyn Strathern z hlediska meta-antropologické argumentace. Za tímto účelem je podniknut výklad stěžejních momentů díla obou autorů se zaměřením na teorii antropologie. U Eduarda Viveirose de Castra se text soustředí zejména na jeho konceptuální tvorbu spojenou s ontologickým obratem. Představeny jsou koncepty perspektivismu a multinaturalismu a jejich myšlenkový kontext. U Marilyn Strathern je pozornost zaměřena na melanesistické monografie s cílem představit specifika její argumentace, stručně jsou představeny pojmy jako dividuál či relacionalita, zmíněna je i autorčina kritika určitých sociálněvědních rámců analýzy. Průnik děl je spatřován v motivu perspektivy, práce však zároveň upozorňuje na omezení s hledáním průniku spojená. V komparaci se autor snaží vytvořit kontrast postupu autorů na základě rekonstrukce vybraných částí jejich argumentace, které jsou vždy nahlíženy logikou díla toho druhého. Vzniklá konfrontace ukazuje na limity díla obou autorů ve smyslu jejich konkrétnosti i sporných bodů. Optikou Strathern tak de Castro ve svých konceptech neuniká z potencialit západního jazyka. Strathern poté optikou de Castra nedokáže nabídnout plné vysvětlení studovaných fenoménů.
Kambo a jeho mnoho tváří
Civišová, Dagmar ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Heřmanová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se antropologickou optikou zabývá stromovou žábou nazývanou Kambo, žijící v severozápadní Amazonii. Žába produkuje při podráždění voskovitý sekret, který se ze zvířete stírá a následně se využívá po celém světě pro svůj léčebný potenciál. Žába je zkoumána v základním konceptuálním rámci, jímž je modernita, globalizace a difúze kulturních prvků. Práce sleduje vliv Kamba na různorodé aktéry. Z globální sítě Kamba se práce soustřeďuje na uzly Amazonie a Česka. Kambo není jen nositelem biochemických reakcí, ale i socio-materiální entitou, součástí rituálu, ziskem, cirkulací zážitku, či součástí nejrůznějších technik kultivace vlastního já, které popisuje ve svém pozdějším díle Michel Foucault. Kambo se účastní tvarování lidské subjektivity, takže tato práce za pomoci etnografického výzkumu odpovídá na otázku, kam až Kambo sahá. Výsledky ukazují, že Kambo je mezníkem v životních trajektoriích respondentů, jimiž byli především praktikanti a uživatelé Kamba ovlivnění hnutími New Age, a pro které má látka význam univerzálního léčivého elixíru celé řady fyzických i psychických problémů. Pomocí etnografického výzkumu je přístup ke Kambu porovnáván se skupinou lidí Matsés, jež žije v původním prostředí Kamba a používá jej bez ceremoniálních praktik především jako pomůcku k lovu. V...
Tropické deštné lesy: dynamika vývoje a vlivy lidské společnosti (učivo pro výuku zeměpisu na středních a vysokých školách)
Bartošová, Martina ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá tropickými deštnými lesy jako jedním z nejohroženějších biomů světa. Práce je komplexní rešerší pramenů české a světové literatury věnující se charakteristikám tropického deštného lesa. Popsány jsou také hlavní příčiny mizení tropických deštných lesů. Zvláštní pozornost je věnován Amazonskému deštnému lesu. Součástí závěrů práce je pracovní list navržený pro výuku látky na střední škole.
Studie pavilonu Amazonie
Trčková, Veronika ; Vacek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Kdybychom navrhovali budovu určenou lidem, mohli bychom se odrazit od mnohých předpisů a norem, které jsou předem určené, a nám by zbývalo si jen podrobně nastudovat literaturu a tvořit. Stejně tak by to zjednodušeně řečeno probíhalo i u staveb pro běţné chovy hospodářských zvířat. Pavilon ekosystému je ale velmi specifický prostor. Je to kombinace zvířat, rostlin, lidí a různých technických, provozních, dispozičních a scénografických řešení. Navrhování tropického pavilonu je tedy velmi komplikovanou tvorbou vyţadující souhru různorodých oborů, které si k sobě musí najít cestu a kooperovat spolu. Proto musí architekt úzce spolupracovat se zoology, botaniky, chovateli aj. a snaţit se proniknout do problematiky chovu zvířat a osvojit si znalosti o trendech chovatelské a expoziční praxe. Cílem diplomové práce je shrnutí poznatků načerpaných z odborné literatury a vytvoření ucelené rešerše, která se skládá z historického vývoje zvěřinců přes současnou moderní zoologickou zahradu aţ po fenomén pavilonu ekosystému. Po této sloţité problematice jsou zhodnoceny podkladové údaje vypovídající o vymezení a charakteristice území, o které je opřena studie pavilonu a zamyšlení se nad principy navrhování pavilonu ekosystému. Vlastním projektem je studie vnitřního prostoru pavilonu, který představuje výseč ekosystému Amazonie. Zjednodušeně lze říct, ţe se zde soustřeďují ţivé botanické a zoologické sbírky tohoto biotopu, které jsou doplněné napodobeninami přírodních prvků a výsledkem je téměř dokonalý vjem prostředí. V souladu s těmito základními principy je zde rozvinuta filozofie konceptu Zoo expozic. Člověk a chované druhy zvířat jsou stavěni na stejnou úroveň. Pravděpodobnost zahlédnout zvíře v expozici návštěvníkem je stejná, jako šance zvířete se před nevítaným hostem ukrýt. O to víc se tak návštěva pavilonu ekosystému přibliţuje reálné výpravě do přírody.
Ochrana a ekonomický rozvoj brazilské Amazonie jako mezinárodněpolitické téma
Ilievová, Ester ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Paulenková, Kristína (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou amazonského deštného pralesa a zkoumá spojitost mezi ochranou Amazonie a ekonomickým rozvojem v této oblasti. Jejím cílem je analyzovat souvislosti mezi ekonomickým vývojem brazilské části amazonského regionu a ochranou životního prostředí v oblasti a zjistit, zda ekonomický rozvoj Amazonie souvisí s destrukcí amazonských deštných pralesů, popřípadě do jaké míry, a zda má Amazonie šanci na dosažení udržitelného rozvoje a na zachování unikátního prostředí pro příští generace, což je analyzováno na případové studii brazilské Amazonie. Práce se zabývá také zapojením vybraných mezinárodních aktérů a jejich přístupem k problematice amazonského pralesa. Velkým problémem amazonského regionu je především odlesňování pralesa, které je často spojeno s ekonomickým rozvojem. V posledních letech se však brazilské vládě podařilo dosáhnout výrazného poklesu míry odlesňování. Důležitou roli hraje mezinárodní spolupráce a zapojení kromě vlád také nestátních organizací. To již přineslo mnoho výsledků, z čehož se dá usuzovat pozitivní vývoj oblasti v dané problematice.
Využitelné rezervace v brazilské Amazonii
Hrušková, Lucie ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Práce na téma Využitelné rezervace v brazilské Amazonii analyzuje současný ekonomický a sociální vývoj oblasti brazilské Amazonie a na jeho základě se snaží popsat perspektivy využitelných rezervací v této oblasti. Cílem práce je zjistit zda jsou využitelné rezervace pro Amazonii ideální strategií a cestou k trvale udržitelnému rozvoji a zároveň se snaží popsat strukturu jejich produkce a jejich možnost umístění na světovém trhu.
Trvale udržitelný rozvoj v oblasti brazilské Amazonie
Hrušková, Lucie ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Pohl, M. (oponent)
Práce popisuje a hodnotí situaci v amazonském regionu Brazílie. Zejména se pak soustředí na problémy s kácením deštného lesa a indiánské obyvatelstvo.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.