|
|
Asanace Žižkova na přelomu 70. a 80. let 20. století
Baklová, Eliška ; Gjuričová, Adéla (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá reflexí asanace pražského Žižkova na přelomu 70. a 80. let v současných vyprávěních tehdejších obyvatel. Výzkum využívá metod orální historie a soustřeďuje se na subjektivní vnímání průvodních jevů asanace, tedy původní kvality bydlení, mentálních obrazů čtvrti a přesunů obyvatel, a to z hlediska těch, kdo se přestěhovali v rámci čtvrti, i těch, kdo museli Žižkova opustit. Spolu se samotným bouráním a proměnou mezilidských vztahů práce sleduje také fenomén výstavby panelových sídlišť, kam se velká část obyvatel z asanovaných domů přestěhovala. V syntetizující části se diplomová práce se věnuje rozměrům času, genderu, nostalgie a paměti místa.
|
|
|
Trávení volného času romských dětí a mládeže na Praze 3
Štajnerová, Terezie ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Drahoňovský, Jan (oponent)
ŠTAJNEROVÁ, Terezie. Trávení volného času romských dětí a mládeže na Praze 3. Praha 2023. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Husitská teologická fakulta. Katedra psychosociálních věd a etiky. Vedoucí práce doc. PhDr. Monika Nová, Ph.D. MPH Bakalářská práce se zabývá trávením volného času romských dětí a mládeže na Praze 3. Teoretická část popisuje volný čas - historii volného času, funkce a volný čas u dětí a mládeže. Dále popisuje romskou komunitu, historii Romů v České republice a téma integrace, segregace, diskriminace a sociální vyloučení Romů. Zabývá se také romskými dětmi a mládeží a jejich volným časem. V závěru teoretické části jsou uvedeny instituce pracující s romskými dětmi a mládeží na Praze 3. V praktické části byla provedena kvantitativní metoda k získání dat pomocí dotazníkového šetření. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem tráví svůj volný čas romské děti a mládež na Praze 3.
|
|
|
Fenomén Parukářka
Fryčová, Eva ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá městskou zelení, konkrétně veřejně přístupným parkem Parukářka na pražském Žižkově. Na základě rešerše dostupné odborné literatury a dalších zdrojů nejprve představuje a ukotvuje klíčové pojmy a teoretická východiska, která se věnují zeleni a jejím funkcím, dále veřejnému prostoru a oblasti zájmu, což umožnuje blíže nahlédnout do dané problematiky. Dále se práce věnuje stručnému historickému vývoji tohoto území, které v průběhu desetiletí prošlo řadou proměn, jež měly vliv na jeho současnou podobu. Poslední oddíl teoretické části práce se zaměřuje na developerské projekty, které mají být v blízkém okolí parku realizovány a okrajově se věnuje též strategickým materiálům. Cílem této práce je snaha o komplexní popis fenoménu Parukářka a zkoumání tohoto veřejného prostoru jako reálného místa, ale i jako konstruktu významů a hodnot, které mu uživatelé/aktéři připisují. Empirická část práce se snaží zodpovědět výzkumný problém, kterým je: Význam relativně zachovaného přírodě blízkého prostředí v městském prostoru, a to obecně v dílčích pohledech a z pohledu uživatelů/aktérů současnosti. Z tohoto důvodu je pro výzkum použita kvalitativní výzkumná strategie, konkrétně polostrukturované rozhovory s uživateli parku a odborníky, které jsou doplněny o nezúčastněné pozorování. Pro...
|
|
| |
|
| |
|
|
Pavlačový dům v architektonickém a urbanistickém vývoji města Žižkova
Chvátalová, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
v českém jazyce Anotace Diplomová práce se zaměřila na typ pavlačového domu v kontextu urbanistického vývoje Žižkova. Nejprve jsem nastínila vývoj hromadného bydlení v obecném měřítku a poté pavlačový dům v rámci jeho vývoje a v historické perspektivě jsem představila hmotné a sociální prostředí města Žižkova. Jádrem práce byla analýza žižkovského pavlačového domu s cílem stanovit jeho specifika a ukázat, jak se snášel s vývojem požadavků na kvalitu bydlení, jak jim byl přizpůsobován a jak musel ustupovat. Závěrečná kapitola stanovila podíl pavlačového domu na geniu loci Žižkova a demonstrovala jeho pochopení na dílech současné architektury. Klíčová slova Žižkov, pavlačové domy, architektura 19. století, architektura 20. století, Praha, přestavby
|
|
| |
|
|
Meziměstská telegrafní a telefonní ústředna Žižkov a reprezentace mladé Československé republiky architekturou
Krausová, Terezie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Meziměstská telegrafní a telefonní ústředna Žižkov a reprezentace mladé Československé republiky architekturou Předmětem bakalářské práce je budova telefonní ústředny Žižkov (mezi ulicemi Fibichova, Křížkovského, Kubelíkova), která byla postavena podle projektu architekta Bohumíra Kozáka v letech 1922-1925. Práce se zaměřuje na stylovou analýzu budovy, na jejímž exteriéru v duchu národního slohu můžeme zaznamenat i odkazy k italské renesanci. Budovu uvádí do kontextu Kozákova díla, zvláštní pozornost věnuje srovnání s jeho radiotelegrafní vysílací stanicí v Poděbradech z let 1922-1924. Zabývá se také zasazením budovy do blokové zástavby Žižkova a jejím působením v obrazu města. V závěru se studie dotýká rovněž problematiky památkové ochrany a možností budoucí přestavby.
|
|
|
Pavlačový dům v architektonickém a urbanistickém vývoji města Žižkova
Chvátalová, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
v českém jazyce Anotace Diplomová práce se zaměřila na typ pavlačového domu v kontextu urbanistického vývoje Žižkova. Nejprve jsem nastínila vývoj hromadného bydlení v obecném měřítku a poté pavlačový dům v rámci jeho vývoje a v historické perspektivě jsem představila hmotné a sociální prostředí města Žižkova. Jádrem práce byla analýza žižkovského pavlačového domu s cílem stanovit jeho specifika a ukázat, jak se snášel s vývojem požadavků na kvalitu bydlení, jak jim byl přizpůsobován a jak musel ustupovat. Závěrečná kapitola stanovila podíl pavlačového domu na geniu loci Žižkova a demonstrovala jeho pochopení na dílech současné architektury. Klíčová slova Žižkov, pavlačové domy, architektura 19. století, architektura 20. století, Praha, přestavby
|
|
|
Strategie prevence kriminality a obavy ze zločinu na pražském Žižkově
Chrudimská, Barbora ; Jíchová, Jana (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje strategii prevence kriminality prostřednictvím designu prostředí mezi její aplikací v konkrétním prostředí a vnímanými obavami ze zločinu. CPTED se pokouší ní spojené obavy ze zločinu pomocí odifikací vystavěného prostředí, kterými snižuje v dané lokalitě příležitosti pro spáchání zločinu. Cílem výzkumu je posoudit míru aplikace zásad CPTED ve čtyřech vybraných žižkovských lokalitách a zjistit, zda souvisí úrovní obav ze zločinu návštěvníků těchto míst. Obavy ze zločinu byly zjišťovány na základě dotazníkového šetření prováděného ve zkoumaných lokalitách Hodnocení, do jaké míry jsou lokalitách využívány zásady CPTED, proběhlo pomocí terénního výzkumu. Výsledky potvrdily, že lokality s aplikovanými zásadami strategie CPTED jsou návštěvníky hodnoceny jako bezpečnější.
|
host ::
RSS.