|
|
Optimální prospívání ("flourish") manažera nadnárodní organizace
Rohlíková, Petra ; Rymeš, Milan (vedoucí práce) ; Bedrnová, Eva (oponent) ; Štětovská, Iva (oponent)
Role manažera klade vysoké nároky na daného jedince z hlediska kvalitního sebeřízení, a to především v oblasti vyvažování nároků této role a individuálních potřeb a hodnot jednotlivce. Disertační práce se zabývá možnostmi udržení osobní pohody v kontextu výkonu manažerské role v nadnárodní korporaci. Ústředním tématem je především jev flourish (optimální prospívání) definovaný americkým psychologem Martinem Seligmanem. Flourish ve své podstatě zahrnuje jak subjektivní, hédonickou složku (prožitek štěstí); tak i eudaimonickou kvalitu, jež staví na prospěšnosti daného jedince pro širší společenství. Prožitek jevu flourish je úzce provázaný se sebepojetím jedince; jeho obsah má subjektivní charakter. Práce v nadnárodním prostředí v sobě skrývá jistá specifika, která mohou snižovat kvalitu tohoto jevu u daných manažerů. Jedná se především o nutnost stálé adaptace na změny, práci v turbulentním prostředí, spolupráci spojenou s interferencemi různých kultur (národnostních i organizačních), práci v maticové struktuře či častý důraz na hédonismus či konzumní způsob fungování. Realizovaný výzkum má převážně kvalitativní charakter; mapuje stěžejní témata, kterým je třeba v budoucnosti věnovat více empirické pozornosti. Zaměřuje se na hlubší pochopení funkčních oblastí a strategií, které jedincům v manažerské...
|
|
| |
|
|
Does work in non-profit sector pay off?
Kopeček, Martin ; Chytilová, Julie (vedoucí práce) ; Pěkná, Martina (oponent)
Tato práce se věnuje vztahu mezi prací v neziskovém sektoru a subjektivnímu pocitu štěstí. První část je věnována úvodu a historickému kontextu nahlížení na štěstí. Druhá část rozebírá různou literaturu věnující se tomuto fenoménu. V poslední části ukazuji výsledky statistických regresí za pomoci dat z amerického National Longitudinal Survey of Youths 1997. Většina modelů vykresluje vztah jako nesignifikantní, jeden model ukazuje, že lidi z chudších rodin jsou méně často šťastní neustále, když pracují v neziskové organizaci. Klasifikace JEL: I31, J01, J31, D03, L33 Klíčová slova: štěstí, neziskový sektor, práce, spokojenost E-mail autora: martin.kopecek@e-klub.cz E-mail vedoucího práce: chytilova@fsv.cuni.cz
|
|
|
Gender gap index a štěstí žen
Procházková, Vendula ; Chytilová, Julie (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztahem mezi úrovní genderových nerovností daných indexem The Global Gender Gap Index (GGGI) a štěstím žen. Za použití průřezových dat z The World Values Survey (WVS) pocházejících z 22 různých zemí světa bylo zjišťováno, zda existuje pozitivní vztah mezi mírou indexu GGGI (reflektující výši genderových nerovností v dané zemi, kde nižší hodnoty značí vyšší úroveň genderových nerovností) a relativním pociťovaným štěstím žen v porovnání s muži. V práci jsou představeny nejen hlavní determinanty lidského štěstí dle současné odborné literatury, ale také specifické indexy týkající se problematiky genderových nerovností. Celkově se v práci nachází sedm různých modelů pracujících s celkovým datovým souborem 22 zemí, šest modelů pracujících s daty rozdělenými dle pohlaví a dva typy modelů vytvořené pro každou ze čtyř skupin, do kterých byly vybrané země rozděleny na základě výše jejich GGGI indexu. Tyto modely odhadují vliv indexu GGGI a jeho čtyř komponentů na štěstí jednotlivců, na štěstí žen v porovnání s muži, a také rozdíl v pociťovaném štěstí žen a mužů ve skupinách s odlišným průměrným indexem GGGI. Na základě výsledků dochází práce k závěru, že s vyšším stupněm genderové rovnosti roste nejen relativní štěstí žen v porovnání s muži, ale i štěstí jednotlivců obecně.
|
|
|
The anti-alcohol measures in Russia and life satisfaction
Baydadaeva, Nigina ; Fialová, Kamila (vedoucí práce) ; Opatrný, Matěj (oponent)
1 Abstrakt Výsledkem dlouhodobého problému úrovně konzumace alkoholu v Rusku, která zůstává jednou z nejvyšších na světě, bylo zavedení přísných opatření regulujících užívání alkoholu, jež cílily na zmírnění negativních důsledků. Zneužívání návykových látek ovlivňuje mnoho sfér života, včetně životní spokojenosti. V případě Ruska navíc rizikové pití vedlo ke zvýšení pravděpodobnosti úmrtí u mužů. Tato práce zkoumá vztahy mezi nově zavedenou protialkoholní politikou v Rusku v období 2009-2014 a životní spokojeností konzumentů alkoholu. Analýza zpracovává metodou Difference-in- Differences data získaná ve dvou vlnách nevládního průzkumu provedeného The Russian Longitudinal Monitoring Survey - Higher School of Economics (RLMS-HSE). Respondenti jsou rozděleni do dvou skupin: konzumenti alkoholu (podpořená skupina) a abstinenti (nepodpořená skupina). Analýza se nejprve zaměřuje na výběr celé ruské populace, poté na podvýběr reprezentující mužskou populaci. Výsledky obou částí analýzy nepřinášejí žádné důkazy o zvýšení životní spokojenosti konzumentů alkoholu po zavedení opatření regulujících užívání alkoholu ve sledovaném období. Klíčová slova: daně, spokojenost s životem, štěstí, zneužívání návykových látek, alkohol, cigarety Název práce: Opatření proti alkoholu v Rusku a spokojenost s životem
|
|
| |
|
|
Income Inequality and Happiness: A Meta-Analysis
Kamenická, Lucie ; Havránková, Zuzana (vedoucí práce) ; Chytilová, Julie (oponent)
Vztah mezi ekonomickou nerovností a štěstím je ústředním bodem řady sociál- ních politik. Pokud vysoká ekonomická nerovnost škodí lidem, pak podpora přerozdělování příjmů od bohatých k chudým může učinit společnost šťast- nější. Ukazujeme však, že v akademické literatuře tento populární konsenzus ohledně směru vztahu spíše chybí. Na základě 868 pozorování shromážděných z 53 studií, kontrolováním 62 aspektů designu studie a používáním nejmod- ernějších meta-analytických technik, identifkujeme několik důležitých faktorů efektu ekonomické nerovnosti na štěstí. Pokud nemají všechny studie stejnou váhu, je v literatuře přítomna publikační selektivita upřednostňující odhady proti populárnímu konsensu. Zatímco geografcké rozdíly dominují mezi sys- tematickými vlivy velikosti vztahu, vztah je také silně ovlivněn různými daty a metodami, které autoři v primárních studiích používají. Dále záleží, jestli při odhadování efektu autoři kontrolují různé individuální charakteristiky, jako například důvěru lidí ve společnost nebo jejich zdraví.
|
|
|
Economic Determinants of Life Satisfaction
de Ceita, Silvie Tiara
Ceita, S. Ekonomické determinanty životní spokojenosti. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, 2019. Bakalářská práce hledá faktory určující determinanty spokojenosti s vlastním životem. Primárním cílem výzkumu je proto prozkoumat zejména ekonomické faktory ovlivňující životní spokojenost v rámci OECD. Výzkumná studie využívá průřezová data 24 zemí v OECD v roce 2016 a regresní analýzu zahrnující použití metody OLS (Ordinary Least Square) k odhadu modelu. Výsledky výzkumu ukazují, že pouze znečištění ovzduší má negativní a statisticky významný vliv na spokojenost života. Úroveň příjmů má pozitivní, ale statisticky nevýznamný vliv na úroveň štěstí. Úrovně vzdělání a nezaměstnanosti mají negativní, ale statisticky nevýznamné dopady na životní spokojenost. Závěrem zůstává, že pouze míra znečištění se v modelu projevila jako statistiscky významný determinant spokojenosti obyvatelstva.
|
|
|
Chrýsippos a Augustin o sebevraždě
Golatová, Hana ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Šenovský, Jakub (oponent)
Práce se zabývá sebevraždou a tématy s ní souvisejícími v pojetí Chrýsippa ze Soloi a sv. Augustina. I přes odlišnost svých závěrů o tomto fenoménu oba pojednávají v souvislosti snespokojenostís životem. Vycházejí z předpokladu počáteční nedostatečnosti lidské přirozenosti a možnosti dosažení štěstí díky jejímu zdokonalení. Chrýsippos se domnívá, že za určitých podmínek se může stát sebevražda rozumnýmčinem. Rozvoj racionality člověku umožňuje vidět události z univerzální perspektivy a osvobodit se od závislosti na vnějších objektech plodících vášně včetně lpění na životě. Rozhodnutí dobrovolně ukončit svůj život vychází z vhledu do pochodů přírody a toho, co je pro člověka přirozené. Díky tomuto poznání se sebevražda stává ctnostným činem a projevem souladu s přírodou. Pro Augustina je naopak sebevražda výrazem lidské slabosti, neschopnosti vyrovnat se se strastmi života a zbabělým útěkem před utrpením, ježpřitom považuje za neoddělitelnou součást života skrývající v sobě možnost mravní nápravy. V sebevraždě se projevuje lidský egoismus, který je příčinou prvotního hříchu, degradace původní lidské přirozenosti a překážkou nacestě ke štěstí a spáse.
|
|
|
Antropocentrický obrat pozdního kapitalismu
Holodňák, Radek ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Kužel, Petr (oponent)
Antropocentrický obrat pozdního kapitalismu Abstrakt Bc. Radek Holodňák Tato práce je prvním krokem na cestě ke komplexnímu popisu proměny produkčních vztahů v prostředí pozdního kapitalismu s ohledem na emancipaci člověka. Cílem autora práce je sledovat, jak dnešní byznys v praxi nevědomky aplikuje Marxovu koncepci rodové bytosti sebeutvářené v procesu práce s cílem udržet kapitalistickou výrobu efektivní a odpovídající požadavkům současné poptávky. Za tímto účelem je v této práci proveden výklad odcizené práce a rodové bytosti čerpající především z Marxových Filosoficko-ekonomických rukopisů v kontextu s vývojem lidských organizací, jak je definuje Frederic Laloux v knize Budoucnost organizací. V první kapitole tak autor představuje teze o tendenci kapitalismu překonávat se a rušit z důvodu naplňování vnitřních antinomií, které jsou tomuto společensko-ekonomickému systému vlastní. Jedním z projevů tohoto fenoménu je antropocentrický obrat, který v pozdním kapitalismu přesouvá centrum zájmu výroby ze zboží na člověka. Tento antropocentrický obrat umožněný unikátními materiálními podmínkami přináší do světa současné práce zásadní proměny výrobního procesu, organizace práce a vztahů na pracovišti. Druhá kapitola práce se tak věnuje rozboru konceptu sebeutváření rodové bytosti v procesu práce s cílem ukázat,...
|
host ::
RSS.