|
Hudební festival jako sociokulturní fenomén
Kocianová, Barbora ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Práce se zaměřuje na komplexní postižení hudebního festivalu jako sociokulturního fenoménu v rámci případové studie hudebního festivalu Woodstock. Konkrétně se zabývá rolí festivalu Woodstock v kulturní revoluci šedesátých let 20. století ve Spojených státech amerických. Prostřednictvím vybraných sociálně-vědních koncepcí je zjišťováno, zda byl hudební festival Woodstock integrální součástí kulturní revoluce šedesátých let 20. století. Hudební festival Woodstock je událostí, která je odlišně interpretována, z toho důvodu je Woodstock v této práci analyzován neutrálně ze společenskovědního hlediska. Záměrem práce je přispět k rozšíření zkoumání této problematiky prostřednictvím kulturologické reflexe.
|
|
Hospodářské vztahy Československa a Velké Británie v šedesátých letech 20.století
Strnad, Ondřej ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Cílem práce je analyzovat hospodářské vztahy Československa a Velké Británie v 60. letech 20. století. Základní tezí práce je domněnka, že vzájemné vztahy měly během 60. let vzestupnou tendenci. Dále práce zkoumá, zda vývoj zahraničního obchodu byl unikátní ve srovnání s vývojem zahraničního obchodu s ostatními zeměmi, a zda po obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 došlo k utlumení vzájemných hospodářských vztahů. Analýza vychází ze studie dobových pramenů, především pak z archivu ministerstva zahraničních věci České republiky. Na základě vytyčených cílů dospívá práce k závěru, že vzájemné hospodářské vztahy a zahraniční obchod se po celá 60. léta zlepšovaly. Toto zlepšování však bylo typické pro celý československý zahraniční obchod, čili se nepotvrdila domněnka o unikátnosti vývoje vztahů s Velkou Británií. Nepotvrdila se ani domněnka o ochlazení hospodářských vztahů v prvních letech po okupaci.
|
|
(Česká) Fotografie v úpravě knižních obálek 60. let 20. století
BOLKOVÁ, Petra
Petra Bolková se ve své diplomové práci bude věnovat vývoji fotografie užité na knižních obálkách v šedesátých letech dvacátého století, v období určitého uvolnění na poli jak politickém, tak kulturním. Studie by měla systematicky zmapovat jakým způsobem docházelo ke spolupráci vybraných umělců a spisovatelů, jaká měla spolupráce úskalí nebo jak se tvůrce literárního díla a umělec pověřený vytvořením titulního obalu knihy, který byl a stále je, vlastně jakousi její prvotní reklamou, navzájem ovlivňovali a v neposlední řadě také to, do jaké míry titulní výtvarné zpracování odráží vlastní obsah textu literárního díla. Knižní obálka se v šedesátých letech stala dobře zastřeným prostorem pro vyzkoušení nebo dokonce zavedení nových tendencí, stala se novou, samostatnou výtvarnou kapitolou, která v podstatě nepodléhala cenzuře a ostřejší kritice, naopak spíše příležitostné. Cílem bude také postupně nacházet mnohé styčné body fotografie, knižní typografie a výsledného designu, protože fotografie a fotomontáž na knižních obálkách převažuje nebo je rozhodně více využívána než klasická autorská ilustrace. V neposlední řadě by se práce měla pokusit vysledovat jaký byl na vizuální stránku kladem důraz, jaké na ní kladla podmínky doba nebo politická situace apod.
|