|
|
Čtrnáctý dodatek Ústavy Spojených států a vývoj jeho vlivu v důsledku soudního výkladu
Ženíšek, Jaroslav ; Blažek, Lukáš (oponent)
Čtrnáctý dodatek Ústavy Spojených států a vývoj jeho vlivu v důsledku soudního výkladu Abstrakt Diplomová práce se zabývá analýzou čtrnáctého dodatku Ústavy Spojených států amerických a změnami v chápání jeho významu v průběhu let od jeho ratifikace v důsledku interpretace ze strany Nejvyššího soudu Spojených států. Rozebrány jsou všechny oddíly čtrnáctého dodatku, největší pozornost je však věnována jeho prvému oddílu a v něm obsaženým nejpodstatnějším klauzulím o občanství, svobodách nebo výsadách, řádném procesu a stejné ochraně zákona. Stranou nezůstávají ani debaty zákonodárců 39. Kongresu, nabízející vhled do původního porozumění termínů a spojení, užitých v textu dodatku a umožňující pochopit kontext jeho vzniku. Vývoj vlivu dodatku je poté analyzován skrze několik dějinných etap, reflektujících konstantně se měnící složení Nejvyššího soudu a tím i jeho rozhodovací činnost. Práce se snaží o přiblížení nejpravděpodobnějšího původního významu jednotlivých částí dodatku a jeho následné srovnání s interpretací Nejvyššího soudu, díky čemuž lze sledovat postupné rozšiřování dosahu dodatku a tedy i jeho nabývání na vlivu na americkou společnost. Zatímco v době schvalování a ratifikování čtrnáctého dodatku se lze důvodně domnívat, že jeho účel byl omezený a vycházející z politické reality tehdejších...
|
|
|
Čtrnáctý dodatek Ústavy Spojených států a vývoj jeho vlivu v důsledku soudního výkladu
Ženíšek, Jaroslav ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Čtrnáctý dodatek Ústavy Spojených států a vývoj jeho vlivu v důsledku soudního výkladu Abstrakt Diplomová práce se zabývá analýzou čtrnáctého dodatku Ústavy Spojených států amerických a změnami v chápání jeho významu v průběhu let od jeho ratifikace v důsledku interpretace ze strany Nejvyššího soudu Spojených států. Rozebrány jsou všechny oddíly čtrnáctého dodatku, největší pozornost je však věnována jeho prvému oddílu a v něm obsaženým nejpodstatnějším klauzulím o občanství, svobodách nebo výsadách, řádném procesu a stejné ochraně zákona. Stranou nezůstávají ani debaty zákonodárců 39. Kongresu, nabízející vhled do původního porozumění termínů a spojení, užitých v textu dodatku a umožňující pochopit kontext jeho vzniku. Vývoj vlivu dodatku je poté analyzován skrze několik dějinných etap, reflektujících konstantně se měnící složení Nejvyššího soudu a tím i jeho rozhodovací činnost. Práce se snaží o přiblížení nejpravděpodobnějšího původního významu jednotlivých částí dodatku a jeho následné srovnání s interpretací Nejvyššího soudu, díky čemuž lze sledovat postupné rozšiřování dosahu dodatku a tedy i jeho nabývání na vlivu na americkou společnost. Zatímco v době schvalování a ratifikování čtrnáctého dodatku se lze důvodně domnívat, že jeho účel byl omezený a vycházející z politické reality tehdejších...
|
|
|
The issue of race in the jurisprudence of the Supreme Court of the United States : the evolving interpretation of the Equal Protection Clause
Martinec, Tomáš ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Diplomová práce nazvaná The Issue of Race in the Jurisprudence of the Supreme Court of the United States: The Evolving Interpretation of the Equal Protection Clause analyzuje judikaturu Nejvyššího soudu Spojených států amerických týkající se Equal Protection Clause, tedy ustanovení zakotvující rovnou ochranu práv, a to konkrétně rozsudky Plessy v. Ferguson, Sweatt v. Painter, Brown v. Board of Education, Topeka, Regents of the University of California v. Bakke, Grutter v. Bollinger, Gratz v. Bollinger, Fisher v. University of Texas a Schuette v. Coalition to Defend Affirmative Action. Na analýze výše zmíněných rozsudků práce ukazuje, jak se postupem času vyvíjelo filozofické zakotvení Nejvyššího soudu, kdy po druhé světové válce byl soud silně ovlivněn přirozeně-právním myšlením, které mírně převážilo do té doby dominující pozitivně-právní filozofii, což vedlo k ústavněprávnímu etablování tzv. affirmative- action názorem soudce Powella v případu Bakke a zejména pak rozsudkem ve věci Grutter. Přirozenoprávní myšlení se však nikdy tak dominantním, jako byl v devatenáctém století právní pozitivismus ve věcech Gratz, což byl sesterský případ k případu Grutter, a zejména pak poslední rozsudky ve věcech Fisher a Schuette ukazují, že pozitivněprávní proud začíná, i vlivem změn v obsazení Nejvyššího soudu...
|
host ::
RSS.