|
|
Prozaická tvorba Otakara Batličky a její kritický ohlas v kontextu vývoje české dobrodružné literatury
Hakenová, Barbora ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Resumé Diplomová práce Prozaická tvorba Otakara Batličky a její kritický ohlas v kontextu vývoje české dobrodružné literatury pojednává o vývoji dobrodružné literatury u nás a o textech O. Batličky, jenž své texty publikoval nejprve pro mládežnický časopis Mladý hlasatel v době druhé světové války, posmrtně pak jeho prózy vycházely nejen v časopisech pro mládež (Pionýrská stezka, Sedmička pionýrů aj.), ale také v knižních souborech (od 60. let). Batličkovy povídky byly specifické svým krátkým rozsahem, hutným dějem, pointou příběhu, absencí ženských postav a odehrávaly se povětšinou v exotických krajích Jižní Ameriky. Práce zpracovává také kritický ohlas Batličkových próz, který se objevoval především v časopise Zlatý máj, dále také v Červeném květu, Literárních novinách, Ostravském kulturním zpravodaji, Hlasu revoluce atd. Zmiňuje dva nejvýznamnější ilustrátory časopiseckých povídek a ke konci se zamýšlí nad pozicí dobrodružné literatury v kontextu současné produkce knih pro děti a mládež, přičemž pro desátá léta 21. století jsou typické především romány s postapokalyptickou vizí fiktivního budoucího světa. Vyprávění z exotických prostředí nejsou tak atraktivní nejspíše kvůli snadné dostupnosti dalekých krajů pro současného člověka, svou roli dále hraje absence tajemství a komercializace daného prostředí.
|
|
|
Reflexe hlavních událostí roku 1989 v Plzni na stránkách krajského deníku Pravda
Nová, Alena ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato diplomová práce se snaží najít odpověď na otázku, jakým způsobem deník Pravda, jehož vydavatelem byl Západočeský krajský výbor KSČ v Plzni, informoval o hlavních událostech roku 1989 - tedy o sérii lednových demonstrací v centru Prahy, později nazvaných Palachův týden, o petici Několik vět, zveřejněné v polovině roku Chartou 77, o demonstracích u příležitosti výročí 21. srpna 1968 a 28. října 1918 a nakonec o tzv. sametové revoluci, která ukončila více než čtyřicetiletou vládu KSČ v Československu. Práce také zjišťuje, do jaké míry byly informace podávané v Pravdě zkreslené režimní propagandou, a porovnává přístup tohoto deníku k informování o hlavních událostech roku 1989 s ústředním deníkem KSČ Rudé právo. Diplomová práce současně popisuje, jak Západočeský krajský výbor KSČ v Plzni hodnotil vývoj politické situace v zemi v roce 1989 a jak řídil deník Pravda. Teoretická část práce přibližuje politickou a ekonomickou situaci v Československu v 80. letech 20. století a popisuje důležité mezníky roku 1989. Jádrem práce je kvantitativní a kvalitativní obsahová analýza vybraných periodik se zaměřením na hlavní události roku 1989.
|
|
|
Reakce na Marshallův plán ve vybraných periodikách československého tisku v roce 1947
Zima, Michal ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Marshallův plán znamenal pro poválečnou Evropu zásadní hospodářskou pomoc, která zúčastněním zemím znatelně usnadnila jejich poválečnou obnovu. Práce si klade za cíl popsat charakteristiky Hospodářské obnovy Evropy známé též jako Marshallův plán a uvést jej do historického kontextu poválečného Československa. Hlavní důraz je v této souvislosti kladen na analýzu dobového tisku, konkrétně periodik Rudé právo, Svobodné slovo a Právo lidu. Autor se zaměří na reakce ze strany tisku jak na samotnou existenci Marshallova plánu, tak na faktické odmítnutí tohoto programu. Cílem práce je zodpovědět si na otázku, jak se tento postup projevoval v tisku a potažmo ve společnosti a jak byl vnímán.
|
|
|
Komunikační aktivity města Plzně v období realizace projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015
Hlaváčová, Šárka ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Cílem práce je analýza a zhodnocení komunikačních aktivit města Plzně, resp. obecně prospěšné společnosti Plzeň 2015, které se vztahují k přípravě a realizaci projektu "Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015". V rámci práce byla vymezena dvě sledovaná období. Prvním je období kandidatury, tj. období od září 2007, kdy Zastupitelstvo města Plzně odsouhlasilo záměr, že se Plzeň bude ucházet o titul EHMK 2015 do vyhlášení výsledků soutěže v září 2010. Druhým je období od vítězství Plzně v soutěži do současnosti tj. do konce měsíce dubna 2015. Práce se zaměřuje především na komunikaci projektu směrem k obyvatelům města Plzně a plzeňského regionu. Nejprve je v práci popsán teoretický koncept městského marketingu. Dále se práce zaměřuje na analýzu základních rozvojových dokumentů města, které úzce souvisí s projektem EHMK. V další části je představen historický vývoj projektu a proces výběru měst a nastíněny okolnosti přípravy projektu a následné kandidatury a uvedeny základní vize a cíle, které byly předloženy v přihlášce do soutěže. Poté se práce zabývá analýzou komunikační kampaně a propagací projektu v době kandidatury a komunikačním aktivitám a používaným komunikačním nástrojům v době po vítězství města v soutěži do současnosti. Za účelem zjištění úspěšnosti komunikačních aktivit byl proveden...
|
|
|
Ústředí tiskové dozorčí služby a jeho činnost ve vybraných případových studiích v letech 1938 až 1945
Ludvík, Matěj ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
V období Protektorátu Čechy a Morava mezi lety 1939 - 1945 řídilo média stejně jako celou státní správu nacistické Německo. Ve prospěch okupační mocnosti fungovala i cenzura tisku, kterou zajišťovalo Ústředí tiskové dozorčí služby v Praze s pobočkami v Brně, Moravské Ostravě, Olomouci a Plzni. V jeho čele stál nejprve Osvald Svoboda, který však byl za svoji odbojovou činnost v srpnu 1939 zatčen a později popraven. Až do konce války pak tento úřad vedl Eduard Parma. ÚTDS nejen schvalovalo každé číslo periodického tisku před vydáním, ale dávalo také denní pokyny redakcím, kde pracovali kromě novinářů a jejich šéfredaktorů i dva cenzurní úředníci. Nařízení se vztahovala k aktuálním událostem a udávala, jak se o nich má psát, aby vyzněly příznivě pro Německo a jeho spojence. Tato forma cenzury fungovala po celou dobu okupace. Naše práce na čtyřech případových studiích ukazuje, jak ovlivnila tato nařízení výslednou podobu vybraného denního tisku. První z nich se tematicky zaměřuje na předsedu protektorátní vlády Aloise Eliáše, druhá se týká krize na Balkáně na jaře 1941, třetí sleduje události kolem atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha o rok později a čtvrtá se zabývá nálety Spojenců na Prahu v únoru 1945.
|
|
| |
|
|
Protektorátní časopisy a přílohy denních listů pro děti a mládež jako nástroj nacistické propagandy
Suk, Pavel ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Gebhart, Jiří (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Práce se pokouší analyzovat projevy a možné dopady nacistické propagandy ve dvou etapách Protektorátu Čechy a Morava. Z denních listů byly analyzovány dětské přílohy Národní politiky (nejčtenější periodikum) a Lidových novin (za I. republiky prestižní nezávislý list blízký Hradu). Z periodik vycházejících v první fázi protektorátu (do zatčení předsedy vlády Ing. Aloise Eliáše v září 1941) byly zvoleny a analyzovány časopisy Mladý hlasatel a Dětská neděle, které začaly vycházet v roce 1935. Druhá fáze protektorátu je těsně spojena se vznikem a existencí Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, tudíž byla analyzována jeho periodika, a to Zteč, Správný kluk a Dívčí svět. K nim přibyla ještě Kuratoriem vydávaná Knihovna pro mládež. Práce má ukázat způsoby nacistické propagandy zacílené na děti a mládež do 18 let. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komunistická propaganda v časopisu Mateřidouška (1945-1955)
Havránková, Petra ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Magisterská práce popisuje obsahový vývoj časopisu Mateřídouška v letech 1945 -1955 na pozadí dobových politických a společenských změn v poválečném Československu, jež provázela mj. rozsáhlá centralizace médií. Práce zkoumá prvky propagandy a její roli a aplikaci v médiích jako jednoho z klíčových nástrojů totalitních režimů. Dále popisuje roli a vývoj propagandy v československé literatuře pro děti a mládež. V druhé části charakterizuje vznik časopisu Mateřídouška a jeho postavení v dobových periodikách určeným nejmenším čtenářům. V této souvislosti zkoumá vliv tvorby dvou klíčových redaktorů, Františka Hrubína a Jiřího V. Svobody, na obsah časopisu. V třetí části práce pomocí hermeneutické kvalitativní analýzy popisuje, jakým způsobem byla komunistická propaganda na stránkách Mateřídoušky aplikována na dětské čtenáře v průběhu prvních deseti let existence časopisu. Analýza se zaměřuje na kult osobnosti, oslavu práce, roli armády a dalších dobových fenoménů.
|
|
|
Stranický tisk a kulturní politika: pardubický okres za normalizace
Trestrová, Veronika ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Tato rigorózní práce podává ucelený obraz o tiskových orgánech Komunistické strany Československa v pardubickém okrese v období tzv. normalizace. V první kapitole jsou popsány historické souvislosti této doby, především změny v politice po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ v dubnu 1969. S touto změnou souvisí i další téma: rozsáhlé čistky v KSČ, které proběhly v roce 1970. Druhá kapitola je zaměřena na změny v médiích na počátku normalizace, zejména na zrušení některých periodik a obnovení cenzury, a na změny v kulturní oblasti, zejména zesílení orientace na Sovětský svaz, vznik nových uměleckých svazů a různých právních nařízení s cílem zesílit ideologický dohled nad touto sférou. Třetí a čtvrtá kapitola jsou již věnovány východočeskému tisku: deníku Pochodeň, vydávanému v Hradci Králové, a pardubickým okresním novinám Zář. Je zde stručně popsána historie těchto novin, jejich působení během Pražského jara a jejich následný vývoj za normalizace. Pozornost je pak upřena především na jejich kulturní rubriky, a to na jejich rozsah, obsah a autory článků. Analýza článků z kulturních rubrik nabízí pohled na kulturní politiku v tisku této dvacetileté vývojové etapy komunismu v Československu. Čtvrtá kapitola je zaměřena především na obraz kultury pardubického okresu v tisku a na vývoj kulturní politiky ve...
|
|
|
Nástup Červenobílých a Vlajka v letech 1939-1940
Otcovská, Karolina ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na dvě periodika, která vycházela paralelně v letech 1939- 1940, tedy v počátečním období tzv. protektorátu Čechy a Morava. Obě periodika vystupovala navenek jako tiskové platformy stoupenců fašistických skupin. Jedno z periodik navazovalo na fašistickou prvorepublikovou skupinu Červenobílých a druhé se odkazovalo na fašistické hnutí Vlajka. I přes navenek podobné zaměření se periodika dostala do vzájemného sporu, který vyústil v rozsáhlou tiskovou kampaň. Cílem mé práce se tak stala podrobná analýza této kampaně. Většina osob kolem Nástupu Červenobílých působila ve Výboru Národního souručenství (jediné legální česká politická organizace), nebo v jeho satelitních institucích. Nástup Červenobílých proto vystupoval vůči Národnímu souručenství loajálně a byl financován jeho čelními představiteli. Oproti tomu se Vlajka od počátku stavěla k Národnímu souručenství negativně, což se také odrazilo v obsahu útoků na Nástup Červenobílých. Tisková kampaň byla vedena v rovině osobních útoků a hlavními protagonisty se stali vydavatel Nástupu Červenobílých Zdeněk Zástěra, na druhé straně Jan Rys a Josef Burda, funkcionáři Vlajky. Obě tiskoviny využívaly k útokům různé rubriky - od standardních článků po kreslené a psané vtipy. Cílem kampaně bylo rozvrácení hnutí Vlajka a její...
|
host ::
