|
|
Právní úprava vlastnických vztahů v Československu v letech 1945 - 1989
Hrabcová, Alena ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent)
109 6 ZÁVĚR Po mnichovské dohodě v září 1938 a obsazení zbytku českých zemí a následného vzniku Protektorátu a Slovenského štátu v březnu 1939 došlo k rozpadu samostatného československého státu. Současně se začaly formovat doma i v zahraničí síly, jejichž hlavním cílem byla obnova předmnichovské ČSR. Konkurence několika právních řádů na našem území (jednalo se o právní předpisy německé, protektorátní, slovenského státu a československé, včetně exilových) byla vyřešena ve prospěch koncepce kontinuity československého právního řádu s právním řádem předmnichovským. Prezident Beneš i exilová vláda však považovali za nutné nejen navázat na předmnichovský právní řád, ale zejména se také vypořádat s křivdami, které byly v průběhu "doby nesvobody" na obyvatelstvu Československa napáchány. Pro oblast vlastnických a jiných majetkoprávních vztahů to mimo jiné znamenalo vypořádat se s otázkou (ne)platnosti některých majetkoprávních úkonů a jiných zásahů do majetkových práv v době nesvobody. Tento obtížný úkol, ale i další související problémy se snažily vyřešit dekrety prezidenta republiky vydávané na území Československa. Dekrety postupně komplexně upravily všechny oblasti poválečného života, z nichž zejména konfiskační a znárodňovací dekrety měly reagovat právě na rozsáhlou germanizaci a arizaci majetku v době války...
|
|
|
Právní formy perzekuce občanů Protektorátu 1939 - 1945
Vaněk, Tomáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Závěr Na závěr bych shrnul obsah a výsledky mé práce. Do první části této práce jsem zařadil kapitolu, která pojednává o situaci, která panovala po mnichovském diktátu, o jeho následcích a která následně vyvrcholila obsazením českých zemí a zřízení Protektorátu Čechy a Morava. V této části jsem se pokusil shrnout nejen historické okolnosti, které předcházely okupaci, ale zvláště vyložit a rozebrat základní právní normu, na základě které byl Protektorát zřízen, kterou byl Výnos Vůdce a říšského kancléře ze dne 16. března 1939 o Protektorátu Čechy a Morava, a její dopad na český právní řád. V následující kapitole jsem pojednal obecně o perzekuci, o jejích druzích, formách a na uvedených příkladech ukázal, jakým způsobem se tyto druhy a formy často prolínají. Ve zbývajících kapitolách jsem se zaměřil na určité odvětví perzekuce, mezi které jsem zařadil trestní perzekuci obyvatel Protektorátu, hospodářskou perzekuci na území českých zemí a perzekuci Židovského obyvatelstva ve vztahu ke konfiskaci jejich majetku nacisty na území Protektorátu. Snažil jsem se zkompletovat a popsat nejvýznamnější nejenom právní formy a prostředky perzekuce obyvatel Protektorátu, ale zejména jejich důsledky a dopady, které měly na obyvatelstvo českých zemí. Myslím, že Němci se snažili udržet zdání, že opatření, která prováděli, byly...
|
|
|
Mezinárodní aspekty potrestání válečných zločinců po roce 1945
Eichler, Jan ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
70 Závěr Miliony zavražděných a umučených v koncentračních táborech a při masakrech ve všech zemích okupované Evropy, to vše formovalo vůli potrestat viníky a znemožnit opakování. Stalo se tak formou mezinárodních tribunálů a zvláštních soudních útvarů zřízených v rámci retribučního soudnictví v osvobozených zemích. Úkol stíhat a trestat nacistické válečné zločince však nekončí, neboť se některým ve zmatených poválečných poměrech podařilo uprchnout a vyhnout se spravedlivým soudům. Řada z nich našla útočiště v Jižní Americe, Spojených státech a v Německu, kde jim řada nelegálních organizací podala pomocnou ruku. Poválečné soudní procesy měly vliv na mezinárodní právo, kde došlo k uzavření mnoha smluv, které by měly zamezit opakování těchto tragických událostí.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Tábory nucených prací a jejich zakotvení v právním řádu ČSR
Musílková, Martina ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Adamová, Karolina (oponent)
55 Závěr Hodnotit období tzv. padesátých let, byť "jen" z hlediska problematiky Táborů nucených prací a Pomocných technických praporů je velmi obtížný úkol. Složitý pro historiky, právníky, ale i současnou politickou scénu. Rehabilitace a především odškodnění lidí, nuceně nasazených, zůstává ještě dnes nedořešenou otázkou. Obávám se, že i v mnohých nedořešenou otázkou zůstane. Ať už z nedostatku relevantních informací, potažmo důkazů, tak ze strany státní moci, která dá, asi logicky, přednost aktuálním problémům. Téma své diplomové práce jsem si vybrala proto, že jsem o něm něco věděla z vlastní rodiny, ve které se vždy diskutovalo o všem. O tom, že moje prababička byla vystěhovaná ze statku jsem se dozvěděla už jako malá, stejně jako to, že rodiče matky nemohli studovat a těžko hledali práci mimo dělnické obory, přestože ukončili středoškolské vzdělání s maturitou. Prababička byla "přikázaná" do sběrného TNP v Dlažkovicích, kterému se vyhnula útěkem do Bratislavy, její statek byl znárodněn, zbytek rodiny vystěhován do vlastního, též ale znárodněného deputátního domku, kde byl trpěn. K jakési "nápravě" došlo až po listopadu 1989. Moje hodnocení tak může vyznít jako částečně subjektivní, i přes značný časový odstup. Pro většinu mojí generace je toto období dávnou historií, podobně jako II. světová válka,...
|
|
| |
host ::
RSS.