|
|
Analýza stavu prostředí břidlicových lomů v oblasti Nízkého Jeseníku
Rozkopalová, Pavla ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Práce se zabývá zhodnocením vybraných pěti lokalit vzniklých po těžbě břidlic v oblasti Nízkého Jeseníků, konkrétně v bezprostřední blízkosti vodní nádrže Kružberk, na základě lichenologického průzkumu a dat z Českého hydrometeorologického ústavu. Dvě lokality 1
a 2 jsou umístěny na západní straně nádrže, lokalita 3 na straně východní a lokality 4 a 5 leží jižně od hráze.
Během průzkumu probíhajícího v letech 2015 a 2016 bylo určeno na 23 nejběžněji se vyskytujících terestrických druhů lišejníků. Ze zranitelných druhů byly nalezeny například dutohlávka sivá (Cladonia glauca) nebo dutohlávka brvitá (Cladonia ciliata). Čeleď Cladoniceae, která se vyskytovala v nejhojnějším počtu na lokalitě 3, je zastoupená především druhy dutohlávka brvitá (Cladonia ciliata), dutohlávka sobí (Cladonia rangiferina), dutohlávka lesní (Cladonia arbuscula).
Z výsledků bylo zjištěno, že se druhy lišejníků z čeledi dutohlávek nejčastěji nacházely ve větší míře ve svrchní části lokalit na návrší břidličných hald. Svahy oproti tomu vyhledávaly druhy přisedlé. Stanoviště svahů je příliš extrémní kvůli velkému sklonu a expozici. Dále bylo determinováno stromové patro a četnost vyskytujících se druhů dřevin z důvodů vlivu zastínění lokalit. Vzrostlé stromy, rozšířené z okolního lesa, se nacházely především při úpatí hald. V největším zastoupení byl pozorován modřín opadavý (Larix decidua), svahy osídlila bříza bělokorá (Betula pendula).
Z dat poskytnutých ČHMÚ byla oblast Kružberské přehrady vyhodnocena za poměrně čistou, k čemuž přispívá i fakt, že se okolí nachází v ochranném pásmu Kružberské přehrady jako zdroje pitné vody. Imise NO2, SO2 a MP10 při měření vykazovaly dobré výsledky s mírnou tendencí zlepšení od roku 2014 do 2015.
Management je navrhnut jako bezzásahový, protože na lokalitách probíhá přirozená sukcese a nebyl pozorován negativní vliv lidí nebo zvěře na lichenoflóru. Na lokalitě 3 byla zaznamenána velká četnost keříčkovitých druhů. Proto je lokalita 3 navržena na dlouhodobé sledování čistoty prostředí chemicko-fyzikálními metodami a na monitoring diverzity lišejníků.
Pro usnadnění determinace nejběžnějších druhů vyskytujících se na lomech byla autorkou vytvořena fotografická příloha s vlastními perokresbami, uvedená na konci práce v přílohách.
|
|
|
Sociální podnikání v zemědělství a jeho vliv na regionální rozvoj
Fialova, Karolina ; Skalický, Milan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je představení konceptu sociálního podnikání v zemědělství a jeho vlivu na regionální rozvoj, přiblížení cílů, pravidel a podpory fungování tohoto oboru se zaměřením na regiony, kde působí organizace a spolky, jez se této činnosti věnují.
Reálná data jsou získávána pomocí dotazníkového šetření a dále z řízených rozhovoru v jednotlivých organizacích, z nichž plyne vyhodnocení o povědomí a vnímání tohoto oboru.
Hlavním výsledkem práce je seznámeni se s náplní práce organizací, jez se oborem sociálního zemědělství zabývají a prokázat jeho smysl a potenciál do budoucna.
|
|
|
Dokumentace přírodní rezervace Miletínská bažantnice
Stejskalová, Klára ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce je dokumentace druhové diverzity pomocí floristického průzkumu v přírodní rezervaci Miletínská bažantnice. Dokumentace byla na předmětném území provedena během vegetačního období roku 2015. Zde byla provedena determinace cévnatých druhů. Průzkum byl především zaměřen na ohrožené a chráněné druhy.
Celé území je součástí evropsky významné lokality podle směrnice o stanovištích programu Natura 2000. Miletínská bažantnice byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1954 s výměrou 75,43 ha a je součástí maloplošného zvláště chráněného území. Typické znaky pro oblast Podzvičinska jsou zbytky přirozené geobiocenózy a proto je důvod jeho ochrany.
Dále byla popsána historie, charakteristika území a přírodní poměry, které jsou typické pro danou lokalitu. Mezi ně patří pedologické, klimatické, hydrologické, geomorfologické, geologické a fytogeografické. Na území přírodní rezervace jsou evidovány dva památné stromy a to duby letní (Quercus robur) s vyhlašovacím názvem Žižkovy duby.
Na předmětném území byly nalezeny chráněné a ohrožené druhy a zařazeny podle Červeného a černého seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich, 2012) a vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Do kategorie vzácnějších taxonů vyžadující další pozornost se řadí druhy jako ostřice Otrubova (Carex otrubae), rožec hajní (Cerastium lucorum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), svízel severní (Galium boreale), bradáček vejčitý (Listera ovata) a prvosenka jarní (Primula veris). Jediný druh vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) je řazen do kategorie mezi ohrožené jak podle Červeného a černého seznamu cévnatých rostlin ČR, tak podle vyhlášky MŽP.
V terénním průzkumu byla pozornost věnována i invazivním druhům, řazeny podle Catalogue of alien plants of the Czech Republik (Pyšek et al., 2012) a zařazeny do kategorií archeofyty (Arctium tomentosum, Cirsium arvense, Convolvulus arvensis, Chelidonium majus
a neofyty (Arrhenatherum elatius, Impatiens parviflora) a popsány jejich rizika (Mlíkovský a Stýblo, 2006)
|
|
|
Záměr naučné stezky v anglickém parku Ostrov v Horažďovicích: hodnocení, medializace
Lávička, Miroslav ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá naučnými stezkami (NS) různého tematického zaměření, jejich posláním a způsoby zprostředkování informací návštěvníkům pomocí různých variant informačních panelů.
Cílem mé diplomové práce bylo zdokumentovat prostor pro návrh nové naučné stezky na území anglického parku Ostrov v Horažďovicích. Pro dosažení cíle bylo nutné realizovat sociologické šetření zaměřené na horažďovickou veřejnost, pedagogické pracovníky místních vzdělávacích institucí (mateřských a základních škol) a představitele města. Důležité bylo analyzovat a zhodnotit vhodnost lokality pro zřízení naučné stezky, její případná medializace a vytvoření ukázkového informačního panelu.
Práce pracuje s několika hypotézami, zda občané Horažďovic navštěvují naučné stezky, potřebují-li naučné stezky reklamu a nebude-li mít zvýšený zájem lidí negativní vliv
na přírodní prostředí anglického parku Ostrov, zda by občané Horažďovic uvítali naučnou stezku v anglickém parku Ostrov a je-li trasa v anglickém parku Ostrov v Horažďovicích vhodná pro všechny skupiny obyvatelstva.
Prostřednictvím dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 71 % veřejnosti navštěvuje NS, 76 % pedagogů navštěvuje NS v rámci výuky. Veřejnost (69 %) a pedagogové (75 %) souhlasí s vytvořením nové naučné stezky v parku Ostrov. Pouze 11 % veřejnosti a 19 % pedagogů zná všechny NS na Horažďovicku. Veřejnost (78 %) a pedagogové (89 %) odpověděli, že by o NS chtěli více informací a jejich větší medializaci. Při tvorbě návrhu nové naučné stezky a informačního panelu byly zohledněny výsledky dotazníkového šetření. Vzhledem k pravidelné údržbě, vybavenosti, bezbariérovým cestám a přístupu byl park shledán vhodným pro osoby všech věkových kategorií (rodiny s dětmi, skupinky teenagerů, osoby v důchodovém věku, atd.) a osoby zdravotně postižené.
|
|
|
Dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov
Kopecký, Tomáš ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Naučná stezka Pevnost Dobrošov leží ve stejnojmenné obci. Jedná se o předem určenou označenou trasu, která vede po stopách pohraničního opevnění z roku 1935 - 1938. Délka trasy je přibližně 4 km a návštěvníky seznamuje především s historickými zajímavostmi okolí a děním před druhou světovou válkou. Historické události jsou prezentovány na jednotlivých stanovištích formou informačních panelů. Panely informují návštěvníky nejen o historických vojenských faktech 20. století, ale i o výstavbě pevnostního opevnění Dobrošov.
Naučná stezka má 8 oficiálních zastavení. V průběhu trasy návštěvníci narazí na doplňkové tabule s popisem lehkého opevnění a dozvědí se zajímavosti z okolí.
Obsahem práce je stručná charakteristika dění v Československu před II. světovou válkou. Popsán fortifikační systém opevnění té doby v Evropě a v Československu. Dále se práce zabývá obecně naučnými stezkami z hlediska funkčnosti a jejich vybavenosti. Práce poukazuje na legislativu a dokumentuje nové trendy této formy turistiky.
Cílem práce byla dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov, se zaměřením na historické události výstavby opevnění v Československu před druhou světovou válkou. Byla zde provedena analýza stezky a dotčených informačních panelů. Dotazníkové šetření zjistilo potřeby návštěvníků a poukázalo na užitnost této stezky. Šetření formou dotazníku mělo další významnou roli na zjištění stanovených hypotéz. Byly stanoveny čtyři vědecké hypotézy.
Zdali se s přístupem do více objektů na stezce zvýší její atraktivita a návštěvnost. Zda jsou návštěvníci spokojeni s infrastrukturou naučné stezky. Dále, že informovanost o naučné stezce přispívá k její vysoké návštěvnosti a také, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů. Metodami k splnění cílů tak byla observace a dotazníkové šetření v lokalitě naučné stezky.
Závěr poukazuje na to, že přístupem do více objektů se zvýší atraktivita a návštěvnost stezky. S infrastrukturou stezky návštěvníci spokojeni rozhodně nejsou. Informovanost naučné stezky přispívá k její vysoké návštěvnosti. A byla vyvrácena hypotéza o tom, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů.
|
|
|
Analýza cestovního ruchu v Bečově nad Teplou a návrh jeho environmentálně šetrného rozvoje
Riedlová, Denisa ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Práce na téma " Analýza cestovního ruchu v Bečově nad Teplou a návrh jeho environmentálně šetrného rozvoje" slouží jako celkový dokument skýtající veškeré informace o území jedné části Karlovarského kraje. Práce se bude věnovat popisu historie města, geografickým a přírodním fenoménům. Práce obsahuje charakteristiku historických, kulturních a přírodních památek, stručné informace o životním prostředí, dopravě, pracovních příležitostech, cestovním ruchu i o rozvoji města. Dle shromážděných informací je vytvořena SWOT analýza a strategie rozvoje venkovského města Bečov nad Teplou. Cílem práce je zpracování dokumentu, který bude využit jako strategický materiál při tvorbě rozvoje cestovního ruchu a s tím související nutné ochrany přírody. Současný Bečov velmi usiluje o vybudování nového atraktivního "image", jež má zvýšit turistický ruch. S tímto cílem však musí korespondovat také nutná ochrana přírody na kterou se někdy v souvislosti s těmito cíly zapomíná.
|
|
|
Odpadní vody: fytoindikátory v okolí horských bud - případová studie Niklův vrch a Rennerovy boudy (Krkonošský národní park).
Brádlerová, Tereza ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Tato práce byla řešena na území Niklova vrchu a Rennerových bud, lučních enkláv nacházejících se ve východní části Krkonošského národního parku.
Jejím hlavním cílem byl fytocenologický průzkum vybraných lučních porostů zatížených prosakujícími odpadními vodami a luk v jejich těsném sousedství, tzv. referenčních ploch. Dále popis ekologických faktorů ovlivňujících jednotlivá stanoviště pomocí Ellenbergových indikačních hodnot. Dalším cílem této práce bylo stanovení půdní reakce, obsahu přijatelného fosforu, celkového dusíku a těžkých kovů z půdních odběrů na zájmových lokalitách. A na základě všech získaných dat navržení vhodné budoucí péče.
Na Niklově vrchu se negativní vliv prosakujících odpadních vod na luční porosty nepotvrdil, a to díky jejich vysoce efektivnímu čištění prostřednictvím tříkomorového septiku a biologického filtru před vypouštěním do vod povrchových.
Na Rennerových boudách bylo naopak zatížení porostů prosakujícími odpadními vodami prokázáno, avšak pouze v oblasti těsně pod septikem. Důvodem zatížení je nevyhovující stav samotného septiku (změna na bezodtokovou jímku zaslepením odtoku + propadlý poklop). Tato lokalita se vyznačovala nejnižší druhovou diverzitou, s čímž souvisí i nejnižší počet rostlinných druhů zde nalezených (12 taxonů). Na základě dominantního nitrofilního druhu Urtica dioica a druhů s nitrofilní tendencí (Alopecurus pratensis, Geranium sylvaticum a Chaerophyllum hirsutum) zde byla determinována asociace Rumicetum alpini Beger 1922.
Půdní odběr z této oblasti ovlivněné prosakujícími odpadními vodami se vyznačoval nejvyšší hodnotou pH/KCl a celkového dusíku a také zvýšeným obsahem přijatelného a celkového draslíku a fosforu oproti ostatním odběrům.
K potlačení nežádoucího společenstva Rumicetum alpini Beger 1922 je nutné především zefektivnit čistící proces splaškových vod zde prosakujících, a to náhradou nefunkční jímky za domovní čistírnu odpadních vod. Na rozšiřování tohoto společenstva se rovněž podílí nulové obhospodařování, proto se jeví jako nutné obnovit jednoroční seč kosou této lokality.
|
|
|
Analýza správních řízení v ochraně přírody se zaměřením na památné stromy v Chrastavě a jejím okolí
Štochl, Štěpán ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Prvním tématem práce bylo popsat správní řízení při schvalování památných stromů. Nejdříve bylo potřeba vytyčit právní hlediska, na základě kterých je vůbec možno památný strom vyhlásit. Poté uvést, z jakého důvodu vyhlašujeme památný strom a jakým způsobem se podává návrh na vyhlášení. Je zde popsáno, jak se vyhlášené památné stromy evidují, označují a jakým způsobem se dosahuje povolování zásahů péče o ně. Jsou zde také podrobněji probrané možné konzervační zásahy péče, které jsou kromě řezů nejdůležitější složkou péče o staré stromy. Dalším tématem práce je analýza zahraničního systému schvalování a vyhlašování památného stromu. Z historického hlediska mají jednu z nejširších základen a vůbec nejvíce starých stromů ve Velké Británii a tudíž se dá předpokládat, že nakládání se stromy zasluhujících ochranu zde bude na vysoké úrovni. Konkrétně byla k účelům této práce zvolena legislativa Anglie, zákon Tree Preservation Order (Pravidlo o ochraně stromů). V mnoha ohledech se systémy příliš neliší, např. co se týče posuzování hodnoty stromů, podávání návrhu na vyhlášení, žádosti a povolení o provedené zásahu péče. Zásadním rozdílem je 6 měsíční trvání provizorní ochrany stromu, která může sloužit v extrémních případech, jako např. ochrana proti stavebním firmám a developerům. Další část se věnuje projektu na záchranu genofondu památných stromů. Popisuje jeho výsledky a seznamuje s jeho průběhem. Poslední částí práce byla dokumentace památných stromů v Chrastavě a přilehlém správním regionu. Bylo hodnoceno, měřeno a fotografováno 11 památných stromů. Údaje získané touto dokumentací poslouží k doplnění informací o těchto stromech v Ústředním seznamu ochrany přírody.
|
|
|
Významné faktory rozvoje Kladenského regionu
Vokounová, Martina ; Hejnák, Václav (vedoucí práce) ; Skalický, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rozvojovými faktory Kladenského regionu a možnostmi pro další rozvoj dané oblasti. Kladenský region jsem si vybrala z důvodu, že zde bydlím a pracuji. A také si myslím, že historie Kladenska se stále podepisuje na rozvoji regionu. V samotném úvodu práce je charakterizovaná daná oblast s vytyčenou historií. V další části práce jsou již vymezeny rozvojové faktory jako obyvatelstvo a bydlení, ekonomika a trh práce, infrastruktura a občanská vybavenost, cestovní ruch a životní prostředí. Jejich popis je doplněn o konkrétní příklady rozvojových aktivit, které Kladenský region nabízí a o fakta z Českého statistického úřadu. Na takto charakterizované území navazuje v další části práce už samotný sociologický průzkum, kterým se z pohledu dotazovaných občanů konkrétní problematika zanalyzuje. V tomto případě je zvoleným nástrojem pro sběr informací dotazník. Výsledky průzkumu jsou pak graficky zpracovány a doplněny příslušným textem. Následně je vyhotovena SWOT analýza. Výstupem SWOT analýzy a tedy cílem práce je vyhodnotit jednotlivé rozvojové faktory Kladenského regionu v oblastech obyvatelstvo a bydlení, ekonomika a trh práce, infrastruktura a občanská vybavenost, cestovní ruch a životní prostředí s ohledem na strategii udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna z roku 2007. V závěru jsou zdůrazněny důležité priority, kterých by se daný region v tematických oblastech měl nejvíce držet s návrhy pro budoucí rozvoj dané oblasti.
|
|
|
Památné stromy Mělníka
Koprnická, Lucie ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou památné stromy Mělníka, města ležícího ve Středočeském kraji. Práce je rozdělena na teoretickou část, kde je čerpáno především z odborných publikací, platných právních norem a předpisů, dále ze stránek AOPK ČR a také z informací poskytnutých z Městského úřadu Mělníka. V teoretické části je popsána ochrana a historie památných stromů v České republice, legislativa památných stromů, dendrometrické parametry, dále jsou popsány nejčastější defekty stromů a také se zde nachází obecné informace v péči o památné stromy. Výzkumná část se zabývá sedmi památnými stromy na Mělníku. Tato část je zaměřena na přehled a zhodnocení zdravotního stavu vybraných památných stromů, stavu cedulí, charakteristikou jejich území, zjištění vlastníka stromu a fotodokumentace. Na konci práce jsou pak naměřené hodnoty autorem, porovnání hodnot z předchozích měření a dále je zde hodnocení aktuálního stavu památných stromů na Mělníku. Závěrem této práce je management památných stromů a dále je sepsána poskytnutá péče stromům na Mělníku a také návrhy dalších doporučených opatření pro tyto památné stromy.
|
host ::
RSS.