|
| |
|
| |
|
|
Ekologie chování gekončíka nočního (Eublepharis macularius)
Jančúchová Lásková, Jitka ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Moravec, Jiří (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
V průběhu evoluce přírodní výběr selektuje jedince, kteří volí tu nejlepší strategii pro přežití a největší reprodukční úspěch. Z evolučního hlediska hraje hybridizace významnou roli v procesu speciace. Zvolení vhodné antipredační strategie vzrůstá šance jedince na přežití. Ve své dizertační práci jsem se zabývala těmito dvěma tématy a jejich vlivu na fitness u gekončíka nočního (Eublepharis macularius, Eublepharidae). Oproti jiným skupinám obratlovců je záznamů o hybridizaci a jejím vlivu na fitness (fertilitu, přežívání) hybridů u ještěrů málo, ačkoliv hybridizují i geneticky vzdálené druhy. Efekt hybridizace na fitness byl studován u dvou druhů gekončíků (E. macularius a E. angramainyu). Zda jsou ochotni se křížit s cizím druhem a jaký to má dopad na fitness hybridů. Podobně byli studovány u geneticky příbuznějších forem komplexu druhů kolem E. macularius případné prekopulační omezení a výhody a ztráty spojené s hybridizací. Analýza dat ukázala, že ještěři hybridizují i mezi velmi fylogeneticky vzdálenými druhy a dokonce jsou "úspěšnější" než ptáci nebo želvy. Překvapivě se v naší studii neprokázal vztah mezi genetickou vzdáleností rodičovských druhů a sterilitou anebo neživotaschopností hybridů. Alespoň částečná fertilita F1 hybridů a tok genů se vyskytoval i u hybridizací mezi geneticky...
|
|
|
Spontánní barvová preference u lidí a non-humánních primátů: Srovnávací studie
Skalníková, Petra ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
V etologii zvířat mohou barvy a vnímání barev hrát velice důležitou roli (např. při získávání potravy, ve vnitrodruhové i v mezidruhové komunikaci). Trichromatické vidění je přitom v savčí říši poměrně ojedinělé a objevuje se pouze u některých druhů primátů. U lidí, lidoopů a u většiny starosvětských druhů primátů nalezneme rutinní trichromacii, avšak vidění barev u primátů novosvětských je velice variabilní. Ve fylogenezi primátů se gen pro pigment vnímající delší vlnové délky (červená barva) objevil až jako poslední z fotoreceptivních pigmentů, u novosvětské i starosvětské linie se navíc pigment pro vnímání červené barvy objevil nezávisle na sobě (Kainz et al, 1998). I když genetický mechanismus vzniku trichromatického vidění je poměrně objasněn, zůstává otázkou, jaká byla adaptivní výhoda, která za rozšíření a udržení inkriminovaného genu byla odpovědná. Mezi možné funkce trichromatického vidění patří možnost lepší detekce potravy (folivorní a frugivorní hypotéza), případně signalizační či varovná funkce. Cílem této diplomové práce bude studovat spontánní barvovou preferenci u dětí (předškolního a školního věku) a u non-humánních starosvětských primátů, kteří disponují trichromatickým viděním. Předpokládáme, že spontánní barvová preference může reflektovat adaptivní výhodu, která vedla k...
|
|
|
Optimalizace data porodu u jelenovitých
Schnebergerová, Adriana ; Dušek, Adam (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Samice savců přizpůsobují datum porodu aktuálním podmínkám prostředí a své aktuální kondici, aby tak maximalizovaly svou reprodukční zdatnost. Optimálním načasováním porodu se matky snaží maximalizovat nejen svou vlastní fitness ale také fitness svých potomků. Cílem mé bakalářské práce bylo zdokumentovat optimalizaci data porodu u jelenovitých (Cervidae), tj. načasování porodu, které samici zajišťuje úspěšnou reprodukci. Tato čeleď je díky velkému areálu výskytu ideálním taxonem pro studium optimalizace data porodu. 40 druhů a 200 poddruhů ji činí jednou z druhově i početně nejbohatších skupin sudokopytníků (Artiodactyla). Obecně lze faktory, které ovlivňují načasování data porodu, rozdělit na ekologické, behaviorální, reprodukční, fyziologické a genetické. Patří mezi ně například sezonalita, dostupnost a kvalita potravy, kondice, sociální postavení a věk samice, přítomnost samce a pohlaví potomka. Samice jelenovitých mohou v závislosti na aktuálních podmínkách prostředí porod uspíšit nebo naopak oddálit a tím maximalizovat šance na přežití svého potomka. Další významnou strategií je synchronizace porodů, která snižuje pravděpodobnost predace nově narozených potomků. Mezi mechanizmy, které se na těchto procesech podílí, patří načasování pohlavní aktivity, opožděná implantace a přizpůsobení délky...
|
|
|
Faktory ovlivňující variabilitu v reakcích sýkor (Paridae) vůči nové a aposematické kořisti.
Adamová, Dana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
U sýkor z čeledi Paridae byla zjištěna mezidruhová i vnitrodruhová variabilita v reakcích vůči nové a aposematické kořisti. Tato disertační práce se zabývá různými faktory, které mohou přístup k nové a aposematické kořisti u sýkor ovlivňovat. V několika experimentech rozdělených do přiložených prací jsme testovali, jaký vliv na přístup ptačích predátorů k nové a aposematické kořisti mohou mít rozdíly v jejich exploračním chování, neofobii, potravním konzervatizmu, personalitě, věku a zkušenosti nebo jejich schopnosti učení a generalizace. U dvou vzdálených populací sýkor koňader (Parus major) jsme zjistili stejnou míru exploračního chování a různou míru neofobie. Vyšší míra neofobie u finské populace sýkor však neměla vliv na jejich přístup k nové kořisti. Sýkory koňadry z Finska se však od sýkor koňader z Čech lišily v reakcích vůči aposematické kořisti. Finská populace sýkor napadala aposematickou ruměnici (Pyrrhocoris apterus) více než populace sýkor ze středních Čech. Tento rozdíl byl způsoben chybějící zkušeností finské populace s aposematickou kořistí z přírody. Dále nás zajímalo, zda je možné prostřednictvím pozitivní zkušenosti s různou potravou snížit neofobii k nové a aposematické kořisti u mláďat tří druhů sýkor z čeledi Paridae (sýkory koňadry Parus major, sýkory uhelníčka Periparus...
|
|
|
Tělesná velikost jako implicitní faktor: příkladové studie o životních strategiích a chování
Šimková, Olga ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Rehák, Ivan (oponent)
Velikost je jedním z nejdůležitějších faktorů, který ovlivňuje veškerou biologii zvířat. Tato práce obsahuje čtyři publikace (I - IV), v nichž jsem se spolu se spoluautory pokusila objasnit různé souvislosti velikosti těla, a to ve čtyřech různých situacích u čtyř různých taxonů, většinou šupinatých plazů (Lepidosauria). I. Vrhy hroznýšovce kubánského (Chilabothrus angulifer) mají často vychýlený poměr pohlaví. Mláďata se rodí tak velká, že mohou na rozdíl od příbuzných druhů hroznýšovců přijímat stejný druh kořisti jako dospělci. Prokázali jsme, že obě pohlaví se rodí ve stejné velikosti a neliší se ani tvarem těla. Velké rozměry novorozenců a dlouhá doba dožití vedou ke značnému překryvu generací. To by mohlo vysvětlit naše zjištění, že malé samice rodí hlavně syny, zatímco velké dcery. Samci hroznýšovců jsou menší než samice, zřejmě jsou méně filopatričtí a navíc během období páření nepřijímají potravu. Lze tedy předpokládat, že samice podle vlastní velikosti těla manipulují poměrem pohlaví tak, aby snížily pravděpodobnost kompetice s vlastními mláďaty. II. Varan mangrovový (Varanus indicus) vykazuje jeden z nejvýraznějších velikostních pohlavních dimorfismů mezi varany. My jsme sledovali růst mláďat od vylíhnutí do téměř plné velikosti. Zjistili jsme, že obě pohlaví mají na začátku stejnou...
|
|
|
Hladiny fyziologicky aktivních látek během vývoje sociální hierarchie u dvou poddruhů myši domácí.
Bufková Daniszová, Kristina ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Dušek, Adam (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
1 Abstrakt Sociální interakce živočichů představují složitou síť vazeb mezi jednotlivci, která je ovlivňována mnoha faktory. Z praktického hlediska je velmi komplikované či spíše nemožné tyto interakce sledovat v přirozených podmínkách za uvážení všech zásadních faktorů. Vhodné řešení nabízí například použití sociálního prostředí tzv. fraternálních párů. Na zjednodušeném modelu, představovaném vždy párem bratrů, lze - za předpokladu vhodně nastavené délky experimentu a věku jedinců do experimentu vstupujících - poodkrýt různé aspekty formování sociální hierarchie. Za klíčový faktor ovlivňující postavení jedince (především samce) ve skupině je považována jeho fyzická zdatnost, která bývá spojována především s velikostí a tedy s tělesnou hmotností. Krom samotných fyzických kvalit jedince hraje důležitou roli v dosažení "společenského" úspěchu také schopnost tyto kvality sdělovat (např. prostřednictvím chemických signálů) ostatním členům dané sociální skupiny. Vedle somatických a komunikačních charakteristik určujících šance jedince uspět v sociální kompetici představuje zajímavé téma vnitřní regulace těchto aspektů. V této souvislosti je věnována pozornost především steroidním hormonům, konkrétně androgennímu testosteronu a stresovým hormonům - glukokortikoidům. Všem zmíněným tematickým okruhům byla v...
|
|
|
Vztah hierarchie a úspěšnosti v kognitivních úlohách u holubů
Janská, Iveta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Diplomová práce obecně porovnává individuální úspěšnost holubů v prostorových úlohách různé složitosti (v úloze vyžadující abstrakci vizuálních stimulů reprezentujících prostorové vztahy na dotykovém monitoru za použití dvou odlišných strategií a v prostorové úloze hledání prostřední misky z řady misek s různými variantami umístění) s hierarchickým postavením samců a samic ve skupině. Specificky diplomová práce porovnává individuální úspěšnost holubů v prostorových úlohách různé složitosti. Nejobtížnější úloha vyžaduje určitou míru abstrakce vizuálních stimulů reprezentujících prostorové vztahy za použití dvou experimentálně navozených strategií: mapové strategie nebo asociace specifické značky s určitou pozicí v prostoru. Úloha je testována na dotykovém monitoru za pomoci operantního podmiňování. Obtížnost v jednotlivých fázích stoupá, poslední fázi úlohy tedy zvládnou jen někteří jedinci. Naopak v jednodušší úloze v reálném prostoru má pták za úkol hledat střed mezi objekty v různých variantách umístění v rámci arény. Obtížnost úlohy se nezvyšuje a mohou ji řešit i jedinci, kteří se nenaučili operantnímu podmiňování v případě předchozí úlohy. Výkon v kognitivních úlohách by mohl být ovlivněn hierarchickým postavením zvířete ve skupině. Postavení holubů v hierarchii bylo testováno opakovaně...
|
|
|
Opakovatelnost a personalita v testech exploračního chování
Žampachová, Barbora ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Personalita, tedy individuální rozdíly mezi zvířaty, stabilní v čase i mezi kontexty, je vysoce populárním tématem. V poslední době se do popředí zájmu dostává v souvislosti s personalitou i tzv. opakovatelnost, která měří právě stabilitu těchto rozdílů v čase. Cílem této diplomové práce je vyhodnotit personalitu krys v běžně používaných testech chování v novém prostředí (open field test, hole board test) a srovnat, jak chování v těchto testech vzájemně koreluje a jak se mění v čase. Každý test byl zopakován osmkrát, s různými intervaly (24 hodin, 6 dní, 4 týdny). Z výsledků lze odvodit, že nejvíce variability chování v těchto testech vysvětlují tři hlavní osy. První z nich souvisí s lokomotorickou aktivitou. Prvky chování, sytící tuto osu, jsou nejlépe opakovatelné. Druhá osa je sycená převážně časem, který zvířata stráví v centrální části arény, a třetí osa představuje zájem o díry v hole board testu. Tyto dvě osy jsou opakovatelné hůře. U všech prvků chování, spojených s těmito osami, se ale objevil průkazný efekt identity zvířete, který představuje personalitu. Klíčová slova: opakovatelnost, personalita, explorace, neofobie, open field test, hole board test
|
host ::
RSS.