|
|
Charakterizace nekanonické RNA polymerázy kódované lineárními plasmidy kvasinek
Sýkora, Michal
Transkripce je hlavním kontrolním bodem genové exprese. Tento proces závisí na proteinovém komplexu vícepodjednotkových RNA polymeráz, které jsou mimořádně konzervované mezi všemi buněčnými organismy. U mimochromozomálních dědičných elementů, jako jsou organely, viry a plasmidy, je transkripce závislá na RNA polymerázách buněk hostitelských organismů, nebo tyto elementy kódují RNA polymerázu vlastní. Předpokládaná nekanonická RNA polymeráza, skládající se ze dvou podjednotek, je kódována také lineárními cytoplasmatickými plasmidy kvasinky Kluyveromyces lactis a velmi pravděpodobně přepisuje pouze geny těchto plasmidů. Kromě dvou podjednotek RNA polymerázy kódují lineární plasmidy Kluyveromyces lactis ještě další dvě předpokládané komponenty transkripčního aparátu, a to capping enzym přidávající čepičku na 5' konce mRNA, a předpokládanou DExD/H box helikázu. Charakterizace unikátního a nepříliš probádaného transkripčního aparátu plasmidů Kluyveromyces lactis byla hlavní náplní této práce. Cílem bylo především: 1) objasnit evoluční původ transkripčního aparátu lineárních plasmidů; 2) popsat architekturu transkripčního komplexu lineárních plasmidů in vivo se zaměřením na předpokládané vazebné partnery RNA polymerázy; 3) odhalit mechanismy iniciace a terminace transkripce kvasinkových lineárních...
|
|
|
Changes of sensory active substances during ripening of selected type of natural cheese
Sýkora, Michal ; Buňková, Leona (oponent) ; Gregor,, Tomáš (oponent) ; Buňka, František (vedoucí práce)
The presented dissertation is a study focused on the characterization of sensory quality, especially the flavour of model samples of natural cheeses. Attention is aimed to the composition and content of volatile (sensory active) substances as important markers of flavour and free/bound fatty acids as their precursors. The headspace solid phase microextraction in conjunction with gas chromatography with mass spectrometry was used to determine volatiles. For the determination of fatty acids, the lipids were isolated from the sample with a solvent mixture of diethyl ether and petroleum ether, followed by esterification using a methanolic solution of boron trifluoride as a catalyst and final analysis by gas chromatography with flame ionization detection. The experimental part was divided into two experiments; in experiment I, Moravský bochník type cheeses (45 % fat in dry matter., 60 % dry matter) were analysed, in experiment II, Edam type cheeses (45 % fat in dry matter, 50 % dry matter). Model samples of cheeses were made at Tomas Bata University in Zlín. For all samples, a classical mesophilic culture containing Lactococcus spp. and Leuconostoc spp. was used, this was always supplemented with a suitable monoculture of thermophilic bacteria; in the case of Moravský bochník cultures of Streptococcus thermophilus and Lactobacillus helveticus and in the case of Edam cheeses Lactobacillus casei and Lactobacillus plantarum. The essence of both experiments was to assess the influence of the used microbial cultures on the above-mentioned parameters, at the same time their changes during the ripening of the cheeses were monitored. The results showed that the addition of thermophilic cultures, as well as the maturation process did not affect the number of fatty acids or volatiles, but significant differences were found in their content. The content of bound fatty acids decreased during cheese ripening due to ongoing lipolytic changes while increasing the content of free fatty acids and their subsequent degradation to volatile substances, which ultimately contribute to the taste and aroma of the cheese. Ketones and acids were the most quantitatively present in all samples. During maturation, contrary to expectations, the content of identified volatiles also decreased. The addition of the thermophilic cultures didn’t have a clear effect and varied depending on the maturation phase. In the first phase, although they showed more pronounced lipolytic activity, the subsequent metabolic processes - the breakdown of free fatty acids into volatile substances, compensated for these differences. These results confirm a significant share of the basic mesophilic culture in the formation of volatile substances, in particular the flavour of cheeses.
|
|
|
Příprava a charakterizace modifikovaných virových částic odvozených od myšího polyomaviru pro přepravu genů za účelem zvýšení účinnosti transdukce
Škvára, Petr ; Španielová, Hana (vedoucí práce) ; Sýkora, Michal (oponent)
Virové částice odvozené od myšího polyomaviru mohou být potenciálně využity pro dopravu terapeutických genů či léčiv do cílových buněk. Tato práce se zabývá přípravou a charakterizací polyomavirových částic modifikovaných pomocí peptidů, které penetrují membrány s cílem vytipovat vhodné přístupy pro zvýšení efektivity transdukce reportérového genu do lidských buněk. V práci je analyzován transdukční potenciál virových částic tvořených hlavním kapsidovým proteinem VP1 v kombinaci s minoritním kapsidovým proteinem VP2 a s modifikovaným minoritním strukturním proteinem VP3, který je fúzován s oktaargininem, peptidem LAH4 nebo transdukční doménou adenovirového proteinu VI. Tato práce současně sleduje vliv modifikace na schopnost částic enkapsidovat heterologní DNA. Na základě testování účinnosti transdukce reportérového genu pro luciferázu pomocí modifikovaných částic se ukázalo, že žádná varianta připravených částic významně nezvýšila, ale naopak snížila efektivitu transdukce reportérového genu ve srovnání s nemodifikovanými částicemi. Práce tak přispívá svými poznatky k pochopení role minoritních kapsidových proteinů polyomaviru při přenosu genů a k návrhu nových strategií pro modifikaci částic odvozených od myšího polyomaviru pro jejich využití v nanomedicíně. Klíčová slova: myší polyomavirus,...
|
|
|
Charakterizace ořechových olejů
Coufalová, Dominika ; Sýkora, Michal (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na charakterizaci vybraných druhů ořechových olejů, konkrétně mandlového a pistáciového, za studena lisovaných. Teoretická část se zabývá popisem vybraných skořápkových plodů, charakterizací aromaticky aktivních látek, mastných kyselin a jejich obsahem ve vybraných ořechových olejích. Dále jsou popsány tukové charakteristiky, které slouží ke zhodnocení kvality tuků, a instrumentální metody použité pro jednotlivá stanovení. V experimentální části bylo za využití plynové chromatografie s hmotnostní detekcí ve spojení s mikroextrakcí pevnou fází ve vzorcích ořechových olejů identifikováno celkem 42 těkavých látek, z toho 35 sloučenin se nacházelo v mandlovém oleji a 24 sloučenin v pistáciovém oleji. Volné a vázané mastné kyseliny byly převedeny na methylestery kyselou esterifikací s methanolickým roztokem bortrifluoridu jako katalyzátoru a stanoveny plynovou chromatografií s plamenově ionizační detekcí. V mandlovém oleji bylo identifikováno 12 a v pistáciovém oleji 14 mastných kyselin. V obou vzorcích výrazně převažovaly kyseliny olejová a linolová. Stanovením tukových charakteristik (číslo kyselosti, zmýdelnění, esterové, jodové podle Hanuše a peroxidové) byla posouzena kvalita a vlastnosti olejů. Byla zjištěna zvýšená hodnota peroxidového čísla u obou druhů olejů, což souvisí s povahou a délkou skladování vzorků.
|
|
|
Charakterizace nekanonické RNA polymerázy kódované lineárními plasmidy kvasinek
Sýkora, Michal
Transkripce je hlavním kontrolním bodem genové exprese. Tento proces závisí na proteinovém komplexu vícepodjednotkových RNA polymeráz, které jsou mimořádně konzervované mezi všemi buněčnými organismy. U mimochromozomálních dědičných elementů, jako jsou organely, viry a plasmidy, je transkripce závislá na RNA polymerázách buněk hostitelských organismů, nebo tyto elementy kódují RNA polymerázu vlastní. Předpokládaná nekanonická RNA polymeráza, skládající se ze dvou podjednotek, je kódována také lineárními cytoplasmatickými plasmidy kvasinky Kluyveromyces lactis a velmi pravděpodobně přepisuje pouze geny těchto plasmidů. Kromě dvou podjednotek RNA polymerázy kódují lineární plasmidy Kluyveromyces lactis ještě další dvě předpokládané komponenty transkripčního aparátu, a to capping enzym přidávající čepičku na 5' konce mRNA, a předpokládanou DExD/H box helikázu. Charakterizace unikátního a nepříliš probádaného transkripčního aparátu plasmidů Kluyveromyces lactis byla hlavní náplní této práce. Cílem bylo především: 1) objasnit evoluční původ transkripčního aparátu lineárních plasmidů; 2) popsat architekturu transkripčního komplexu lineárních plasmidů in vivo se zaměřením na předpokládané vazebné partnery RNA polymerázy; 3) odhalit mechanismy iniciace a terminace transkripce kvasinkových lineárních...
|
|
|
Charakterizace nekanonické RNA polymerázy kódované lineárními plasmidy kvasinek
Sýkora, Michal ; Vopálenský, Václav (vedoucí práce) ; Macíčková Cahová, Hana (oponent) ; Valášek, Leoš (oponent)
Transkripce je hlavním kontrolním bodem genové exprese. Tento proces závisí na proteinovém komplexu vícepodjednotkových RNA polymeráz, které jsou mimořádně konzervované mezi všemi buněčnými organismy. U mimochromozomálních dědičných elementů, jako jsou organely, viry a plasmidy, je transkripce závislá na RNA polymerázách buněk hostitelských organismů, nebo tyto elementy kódují RNA polymerázu vlastní. Předpokládaná nekanonická RNA polymeráza, skládající se ze dvou podjednotek, je kódována také lineárními cytoplasmatickými plasmidy kvasinky Kluyveromyces lactis a velmi pravděpodobně přepisuje pouze geny těchto plasmidů. Kromě dvou podjednotek RNA polymerázy kódují lineární plasmidy Kluyveromyces lactis ještě další dvě předpokládané komponenty transkripčního aparátu, a to capping enzym přidávající čepičku na 5' konce mRNA, a předpokládanou DExD/H box helikázu. Charakterizace unikátního a nepříliš probádaného transkripčního aparátu plasmidů Kluyveromyces lactis byla hlavní náplní této práce. Cílem bylo především: 1) objasnit evoluční původ transkripčního aparátu lineárních plasmidů; 2) popsat architekturu transkripčního komplexu lineárních plasmidů in vivo se zaměřením na předpokládané vazebné partnery RNA polymerázy; 3) odhalit mechanismy iniciace a terminace transkripce kvasinkových lineárních...
|
|
|
Působnost trestních zákonů
Sýkora, Michal ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Musil, Jan (oponent) ; Fryšták, Marek (oponent)
Působnost trestních zákonů (abstrakt) Předkládaná práce se zaměřuje na otázky působnosti trestních zákonů a klade si za cíl přehledným způsobem popsat aktuální právní úpravu působnosti trestních zákonů, zhodnotit její stav, poukázat na případné legislativní nedostatky a navrhnout i některé úpravy de lege ferenda Pozornost, která bývá působnosti trestních zákonů běžně věnována ve vysokoškolských učebnicích či v jiné odborné literatuře, by mohla na první pohled naznačovat, že jde o materii spíše stručnou, jíž není třeba věnovat většího prostoru. Opak je pravdou. Působnost trestních zákonů představuje téma velmi rozsáhlé a rozmanité, její úpravu nalezneme v různých hmotněprávních i procesních předpisech, na úrovni běžných zákonů i ústavních předpisů a mezinárodních dohod. Bližší teoretický výzkum i řešení konkrétních praktických případů pak přináší nutnost zabývat se řadou dílčích otázek, a to nejen z oblasti trestního práva, ale i z řady dalších právních odvětví. Rozlišují se čtyři působnosti: časová, místní, osobní a věcná. Každá z nich se vyznačuje bohatou historií teoretického, zákonného i judikaturního vývoje. I přesto tento dlouhý vývoj jde o téma stále aktuální, a to jak z pohledu odborné, tak i laické veřejnosti. Zároveň jde o otázky, které je třeba řešit v každodenní činnosti soudů, státních zástupců,...
|
|
|
Aronie jako surovina pro kosmetickou výrobu
Palkovská, Kateřina ; Sýkora, Michal (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou extraktů z plodů a listů aronie a následným využitím získaného extraktu v kosmetické výrobě. V teoretické části jsou uvedeny informace o původu aronie, o botanické charakteristice druhu Aronia Melanocarpa a o jejím využití. Dále je popsáno chemické složení rostlinného materiálu aronie, které je zároveň společné i pro plody. V závěru teoretické části jsou popsány extrakční a separační techniky, metody stanovení celkových polyfenolických sloučenin a stručná charakteristika bezpečnostního listu. Experimentální část popisuje optimalizaci připraveného macerátu tak, aby macerát obsahoval velké množství polyfenolických sloučenin. Jako optimální se ukázal pro maceraci listů i plodů 50% ethanol při laboratorní teplotě. Měřením bylo zjištěno, že doba macerace má vliv na obsah získaných polyfenolických sloučenin. U získaného optimalizovaného macerátu byly dále stanovovány některé chemické a fyzikální vlastnosti jako je pH, hustota, index lomu pro účely vytvoření bezpečnostního listu a produktové specifikace. V závěru experimentální části byly připraveny kosmetické výrobky s přídavkem macerátu z drcených plodů aronie.
|
|
|
Replikační strategie nově objevených gigantických virů améb
Blaško, Michal ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Sýkora, Michal (oponent)
Gigantické viry jsou skupinou virů, jejichž genom je tvořen dvouvláknovou molekulou DNA. Vyznačují se tvorbou obrovských virových částic, jejichž velikost se pohybuje v rozmezí 150-1500 nm. Stejně tak i jejich genomy jsou obrovské a dosahují velikosti až 2,5 Mbp. Obrovské DNA viry se replikují buď v cytoplazmě, nebo využívají obou buněčných kompartmentů - jádra i cytoplazmy. Proto byly pojmenovány jako jaderno-cytoplazmatické viry (nucleocytoplasmic large DNA viruses, NCLDVs). V průběhu replikační cyklu indukují tvorbu virových továren, které zajišťují morfogenezi nových virionů. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o vybraných zástupcích gigantických virů a popsat jejich replikační strategie. Dále budou diskutovány objevy učiněné ve spojitosti s touto skupinou virů. Díky objevu gigantických virů byly také identifikovány menší DNA viry, tzv. virofágy (viry virů), jež mají schopnost využívat infekce améby gigantickými viry pro realizaci své vlastní replikační strategie. U zástupců čeledi Mimiviridae byla popsána přítomnost úseku genů MIMIVIRE, který zajišťuje unikátní způsob imunitní ochrany virů před infekcí virofágem Zamilon. Klíčová slova: gigantické viry, Mimivirus, virofág, MIMIVIRE, améba
|
|
|
Stanovení mastných kyselin v tavených sýrech
Mitra, Michal ; Sýkora, Michal (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá stanovením mastných kyselín vo vzorkách tavených syrov, vyrobených na Univerzite Tomáša Baťu v Zlíne. V teoretickej časti sú charakterizované lipidy a mastné kyseliny. Následne je rozoberaná problematika výroby, rozdelenia a zloženia prírodných a tavených syrov. Záver teoretickej časti je zameraný na stanovenie mastných kyselín, čiže na ich extrakciu a samotné stanovenie pomocou plynovej chromatografie. V experimentálnej časti bol porovnávaný obsah mastných kyselín v siedmich vzorkách tavených syrov na základe pôsobenia rôznych teplôt a dôb počas ich výroby. Pre extrakciu tuku sa použila metóda ČSN EN ISO 1735. Pre esterifikáciu bola použitá metóda s metanolovým roztokom hydroxidu draselného. Samotné stanovenie metylesterov mastných kyselín bolo realizované pomocou plynovej chromatografie s plameňovo-ionizačným detektorom. Na základe porovnávania so štandardmi bolo vo vzorkách identifikovaných 17 mastných kyselín.
|
host ::
RSS.