|
| |
|
|
Odsun německy mluvícího obyvatelstva z obce Lučany nad Nisou
Buriánková, Tereza ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
NÁZEV: Odsun německy mluvícího obyvatelstva z obce Lučany nad Nisou AUTOR: Bc. Tereza Buriánková ÚSTAV: Ústav českých dějin VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Jan Randák, Ph.D. ABSTRAKT: Diplomová práce se zabývá odsunem německy mluvícího obyvatelstva z obce Lučany nad Nisou po roce 1945. Zaměřuje se tedy nejen na zmapování odsunového dění, jednotlivé jeho fáze či legislativu, která je upravovala, ale také na případné národnostní konflikty či akty individuálního a hromadného násilí. V poslední části pak předkládá náhled na problematiku některých dobových stereotypů a popisuje soužití německo- jazyčných komunit s nově příchozími i starousedlíky. Práce vychází zejména z archivních dokumentů centrální i místní provenience, sekundární literatury a dobového tisku. KLÍČOVÁ SLOVA: Odsun, vysídlení, vyhnání, čeští Němci, odsun Němců, Německo, Lučany nad Nisou, německy mluvící obyvatelstvo, individuální a hromadné násilí
|
|
|
Mezi ideologií a sportem. Československý armádní sport mezi léty 1948−1963
Švehla, Jan ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
V této bakalářská práci se zabývám armádním sportem v Československu v letech 1948-1963. Zkoumám podobu sjednocené tělesné výchovy a sportu, armádního sportu na vrcholové úrovni a masovou sportovní činnost. Značnou pozornost věnuji vrcholovému sportu. Po uchopení moci komunistickou stranou se sport stal významným činitelem ve československé společnosti. Armáda byla důležitou součástí procesu změn v československém sportu, které nastaly po roce 1948. Umožnila talentovaným sportovcům dosažení vrcholové sportovní úrovně a zajistila jim řádné podmínky. Tělesná výchova a sport se staly povinnými součástmi vojenského výcviku. V úvodní kapitole pojednávám o vývoji a charakteru sportu v Československu od konce druhé světové války po vytvoření Československého svazu tělesné výchovy. V druhá kapitole objasňuji pojem vrcholový sport a popisuji periodizaci armádního vrcholového sportu. Třetí kapitola zahrnuje údaje o tělesné výchově a masové sportovní činnosti v československé armádě. V závěrečné kapitole demonstruji přístup komunistického režimu k výchově "nového socialistického člověka".
|
|
|
Pojem revoluce v české historiografii 20. století
Kindl, Martin ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Tato práce popisuje proměny způsobů, jimiž česká historiografie 20. století pojímala téma sociálních konfliktů, zejména pak revoluce. Konkrétně je přihlíženo k užívaným pojmům, argumentačním a výkladovým strategiím, ideologiím nebo interpretaci pramenů. Těžištěm práce je komparace knih, které v popsaném oboru sehrály důležitou roli. Na jejím základě jsou pak sledovány společné či odlišné znaky, možnosti vývoje nebo kontinuity.
|
|
|
Modernizace venkova spojená se zakládáním jednotných zemědělských družstev na Strakonicku.
Jirsa, Jiří ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
(česky) Tato práce se zabývá modernizací venkova. Chtěl bych tento proces přiblížit na příkladu třech obcí (Třebohostice, Mečichov, Chrášťovice), které jsou si podobné výměrou půdy i počtem obyvatel. K práci přistupuji, jako k mikrohistorické sondě. Hlavními prameny jsou obecní kroniky a archivní materiály jednotlivých MNV a z velké části ONV Strakonice a OV KSČ Strakonice. Konkrétní případy změn v životě obyvatel vesnic také chci doplňovat o osobní svědectví pamětníků metodami orální historie a s jejich pomocí zobrazit zpětné hodnocení kolektivizace a jejího přínosu pro místní společnost. Chtěl bych zaznamenat vliv nově vznikajících JZD, ať kladný, či záporný na vývoj jednotlivých obci a zabývat se změnami, které v nich proběhly.
|
|
|
Obraz upálení mistra Jana Husa v současné české společnosti
Chládková, Kateřina ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá tématem zobrazování Jana Husa v souvislosti s šestistým výročím jeho upálení v roce 2015. Zaměřuje se především na způsob performace Jana Husa v jednotlivých médiích a také vlivem povahy médií na Husův výsledný obraz. Jako hlavní zdroj využívá práce reprezentace tří médií: výstavu Husitského muzea v Táboře Jan Hus 1415/2015, film Jiřího Svobody Jan Hus a román Vlastimila Vondrušky Husitská epopej I. Prostřednictvím komparace se staršími reprezentacemi analyzuje práce charakter současné vzpomínkové praxe. Dále práce sleduje mechanismy, jimiž se jednotlivé reprezentace v rámci vzpomínkové kultury pokoušejí prosadit. Při analýze pramenů vychází z konceptu Cultural Memory Studies (Jan Assmann, Astrid Erll, Aleida Assmann) a z konceptu míst paměti Pierra Nory. Klíčová slova: Jan Hus, kulturní paměť, místo paměti, nová média, politika paměti, historická kultura
|
|
|
Počátky konzumní společnosti v Československu 1945-1970. Obchod, spotřeba a reklama
Táborský, Ondřej ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Dizertační práce "Počátky konzumní společnosti v Československu 1945-1970. Obchod, spotřeba a reklama" se zabývá nastolením tématu spotřeby jakožto nové kategorie lidského života v komunistické diktatuře Československa. Sledováním diskursu ukazuje, jak se okolo ministerstva vnitřního obchodu rozvinula síť specializovaných institucí a profesionálů produkujících myšlení o spotřebě. Ta se projevovala jak v plánování obchodní infrastruktury, tak přijetím jemnějších přístupů k jejímu zachycení ve snaze o udržení legitimity komunistického panství. Obchod jako sféra hospodářství byl v komunistickém diskursu zpočátku redukován na převodovou páku mezi výrobou a spotřebitelem. Toto vnímání doprovázela snaha o sociální spravedlnost skrze proměnu spotřební praxe živená silním morálním apelem. Klíčovými nástroji při tomto procesu se staly demokratizace přístupu ke zboží, pokusy o přizpůsobení služeb širokým vrstvám společnosti, nabídnutí hlasu spotřebitelům a také "nová řeč" prodeje. S nástupem politické oblevy dochází k profesionalizaci vnitřního obchodu projevující se jak založením oborových periodik, tak obrácením diskursu směrem na Západ. Tento přerod z utopického na technokratické myšlení našel svůj výraz v plánu přestavby maloobchodní sítě. Politická obleva a zvyšující se životní úroveň podnítily nejenom...
|
|
|
Za novou Prahu! Tradice, vize a budování (obrazu) města po roce 1945
Kurz, Michal ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Tématem práce je výstavba a symbolické kódování města Prahy od roku 1945 do konce 50. let s důrazem na období stalinismu. Na základě rozboru dobových textů a architektonických projektů sleduje práce motivace a taktiky, jimiž se poválečné politické a odborné elity snažily manifestovat v prostoru hlavního města vlastní hodnoty a ideologické principy. S pomocí analýzy dobově užívaných pojmů "staré" a "nové" Prahy zkoumá proměňující se vztah mezi tradicemi a modernitou v obraze města. Sociokulturní fenomén stalinistického budovatelství tematizuje v širší časové perspektivě jako specifickou součást modernizačního procesu, jímž Praha prochází v průběhu 1. poloviny 20. století. V zásadní míře si všímá konkrétních atributů, jimiž se měla "nová" socialistická Praha vyznačovat, a míry využití oficiálních sovětských vzorů i domácích historických tradic. Klíčová slova: Praha, město, obraz města, architektura, urbanismus, paměť, památková péče, socialistický realismus, stalinismus, 50. léta
|
|
|
Druhý odboj v kultuře paměti v letech 1945-1948 v regionálním kontextu. Příklad Kolínska.
Blümel, Tomáš ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Tato bakalářské práce se zabývá utvářením vzpomínkové kultury na druhý odboj v letech 1945-1948, a to v regionálním kontextu Kolínska. Vybraný region představoval dějiště české protinacistické rezistence celonárodního významu. Stejně tak tu došlo k důležitým pokusům o organizaci odbojového hnutí v místním měřítku. Na základě studia dobového tisku a archivních pramenů jsou sledovány formy pěstování paměti (zakládání pamětních desek, památníků, připomínání výročí ve veřejném prostoru, činnost spolků) v prvních poválečných letech. Součástí práce je analýza obsahu, symboliky a jazykových prostředků u dobového tisku a archivních pramenů. Práce se zaměřuje na otázku, zda po únorovém převratu v roce 1948 docházelo k významovým posunům u vnímání protinacistického odboje.
|
|
|
"Ústecký masakr" v sudetoněmecké kultuře vzpomínání
Mareš, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
(česky) Bakalářská práce ", Ústecký masakr' v sudetoněmecké kultuře vzpomínání" popisuje vývoj úlohy tzv. "Ústeckého Masakru" v kultuře paměti ústeckých sudetských Němců soustředěných kolem původně pomocného spolku Aussiger Hilfsverein. Tento vývoj je vymezen lety 1945 - 1973, během nichž se ustavily formy vzpomínání známé z dnešní doby. Na základě teoretických prací Aleidy Assmannové, Jörna Rüsena a dalších je popsán vývoj této kultury paměti, především postupný přechod od komunikativní, přes kolektivní ke kulturní paměti a formy instrumentalizace a aktualizace těchto událostí u sudetských Němců.
|
host ::
RSS.