|
|
Obraz Ivana IV. Hrozného ve stalinském Rusku
Lhotáková, Veronika ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Smrž, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá obrazem cara Ivana Hrozného ve stalinském Rusku. Analyzuje charakteristiku jeho osobnosti ve starší ruské a sovětské historiografii. Soustřeďuje se na jeho zobrazení v umění, především ve filmu Sergeje Michajloviče Ejzenštejna Ivan Hrozný. Zabývá se vznikem a obecným přijetím tohoto filmu během druhé světové války. Hodnotí jeho historickou věrohodnost, ideologické vyjádření a umělecký význam.
|
|
|
Litva, Polsko a moskevský stát na konci 15. století
Kettner, Josef ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Na konci 15. století dostávaly do té doby několik desetiletí poklidné vztahy mezi Litvou a Polskem na jedné straně a moskevským státem na straně druhé silně konfrontační ráz. Právě počáteční období střetů těchto zemí, které pak probíhaly s menšími přestávkami i ve století následujícím, jsem si zvolil za téma své práce. Pokusil jsem se v ní nastínit jednak obraz vzájemných vztahů panovníků těchto států před i po konfliktu a hlavně v jeho průběhu a také jejich přístup k němu. Vše je vylíčeno v širších souvislostech, neboť různé postoje okolních států z východní a také střední Evropy měly svůj dopad na výsledek první litevsko-moskevské války. Práce je psána v chronologické posloupnosti a rozčleněna do pěti kapitol. Úvodní kapitola (Litva, Polsko a moskevský stát v průběhu staletl) je věnována vývoji litevského státu a ruských zemí od 12. století až do roku 1485. Pozornost byla soustředěna hlavně na události, které ovlivňovaly dění v daných zemích a jejich vztahy. Těžištěm práce jsou následující čtyři kapitoly. Druhá (Počátek pohraničních srážek 1486-1490) a třetí (Nepokoje ve stínu války o uherský trůn 1490-1492) popisují vzájemné vztahy mezi Litvou a Moskvou v letech 1486-1492, tedy v době neutuchajících pohraničních konfliktů. Čtvrtá kapitola (Litevskomoskevská válka 1492-1494) zachycuje dění od chvíle, kdy...
|
|
|
Vizigótské království v moderní odborné literatuře
Svoboda, Radovan ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Cílem bakalářské práce "Vizigótské království v moderní odborné literatuře" je interpretace některých významných aspektů dějin tzv. toledského království. Autor se v práci soustřeďuje na předem vymezené tematické okruhy - vizigótské zákonodárství, povahu královské moci, náboženskou otázku a postavení církve, mocenské postavení vizigótské aristokracie, podmínky života židovské menšiny a příčiny zániku toledského království. Uvedené problematiky nebyly zvoleny nahodile, neboť v jejich rámci se odehrály klíčové události vizigótského království. Autor čerpá z výsledků bádání moderních autorů, zejména španělských, ale i dalších zahraničních i tuzemských historiků. Specifickou pozornost věnuje dějinným událostem, u nichž se pohledy i hodnocení jednotlivých badatelů rozcházejí. Smyslem práce je přispět k hlubšímu poznání období dějin, které bylo významnou fází rozvoje evropské civilizace a přineslo mnoho nesmírně cenných hodnot do její kultury, jemuž však česká historiografie věnuje dosud jen malou pozornost.
|
|
| |
|
|
Latin West mirrored by the Byzantine historiography (6th-8th centuries)
Bakyta, Ján ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent) ; Bednaříková, Jarmila (oponent)
Základním cílem dizertace je zjistit, jestli východní Římané (Byzantinci) šestého až osmého století měli zájem o latinský západ a ríšskou vládu nad ním. V první části práce jsou identifikovány a zhodnoceny rozmanité diskurzy o počátcích Iustinianovy conquisty, resp. reconquisty Afriky a Itálie, artikulované v dobových pramenech; jediný z nich, který nelze usvědčit nebo důvodně podezírat z toho, že byl artikulovaný oficiálně, je diskurz jistého pramene Pseudo-Zacharia Scholastika, jenž činí zodpovědnými za války s Vandaly a Ostrogóty africké a možná také italské exulanty, kteří si stěžovali na císařském dvoře na místní vládce. Po dalších přípravných studiích (např. o tzv. problematice Theodorichovy ústavní pozice) je učiněn závěr, že císař Iustinianos neměl zájem o ideologicky motivovanou obnovu říše, nýbrž vedl západní války kvůli svým kontaktům se západními aristokraty. Ve druhé části dizertace je zkoumána prezentace Iustinianových západních vojen a západních událostí nebo reálií v dílech byzantských historiků od Marcellina Comita a Prokopia po Theofylakta Simokatta (šesté až rané sedmé století) a je podniknut pokus zjistit jejich postoj k této problematice. Jako vhodný obecný závěr se jeví to, že dějepisci, a to ani Prokopios nebo Agathias, ideu ovládání západu nekritizovali, avšak prezentovali...
|
|
|
Ostrogóti a "renovatio imperii" císaře Justiniána I.
Adamčík, Petr ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Gótové patřili mezi největší a nejdůležitější germánská etnika období stěhování národů. Díky početnosti a bojovnosti byli schopni udržet svou jednotu ve dvou velkých skupinách, které později vytvořily říše - vizigótskou a ostrogótskou. Podařilo se jim udržet vědomí své identity a odolat asimilačním tendencím dalších mocných kmenů. Naopak jejich úspěšnost lákala příslušníky jiných kmenů, aby se snažili získat podíl na gótské kořisti, a rozšiřovali tak řady "etnických" Gótů. Vedle Franků můžeme Góty považovat za nejvýznamnější germánské etnikum, které se zformovalo v neklidné době stěhování národů. Významně se podíleli na rozkladu západořímské říše. Na konci vlády Theodoricha Velikého nemohl žádný mocenský faktor v Evropě ohrozit gótské říše obklopené systémem vazalských států. Až nástupci Theodoricha dopustili rozklad těchto vazeb a umožnili císaři Justiniánovi 1. realizovat jeho program renovatio imperii. Tento pokus o obnovu římské říše v původních hranicích nemohl mít dlouhé trvání. Výsledkem gigantických tažení, která finančně zruinovala východořímský stát, bylo nakonec jen ovládnutí severní Afriky a Sicílie. Stát Vandalů byl zničen stejně jako ostrogótské impérium nástupců Theodoricha, které v Itálii zanedlouho nahradili Langobardi. Vizi gótská říše se sice udržela, ale její síla dále klesala až do roku...
|
|
|
Náboženská otázka jako faktor desintegrace Polsko-Litevské unie
Laube, Pavel ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Práce se zabývá fungováním multikonfesijní společnosti v Polsko-litevské unii první poloviny 17. století. Hlavní pozornost je věnována konfliktům, které náboženství mezi elitami vyvolávalo. Ty jsou analyzovány z pohledu kolektivních identit, hlavní cílovou skupinu analýzy tvoří nejvyšší politická elita země. Na příkladu magnátů z Litvy i Ukrajiny je ukázán vztah, jaký k sobě v jednání elit během období po roce 1648 zaujímaly mocenský pragmatismus, různé kolektivní identity a z nich vyplývající loajality v době politické krize. Zabývám se otázkou, jak se náboženství projevovalo ve formování politických táborů. Docházím při tom k závěru, že náboženství bylo důležitým faktorem ve vyvolávání konfliktů i ve formování politiky, magnátskou společnost však nelze vidět rozdělenou podle konfesních táborů. Odlišné náboženství hrálo důležitou roli v případě, že splynulo s dalšími kolektivními identitami, jako je třídní, zemská či národní. To byl případ konfliktu na Ukrajině.
|
|
|
Vizigótské království v moderní odborné literatuře
Svoboda, Radovan ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce "Vizigótské království v moderní odborné literatuře" je postihnout významné společensko-politické aspekty dějin tzv. toledského království. Pozornost je zejména věnována vizigótskému zákonodárství, povaze královské moci, náboženské otázce a postavení církve a židovské menšině v toledském království. Autorovou ambicí nebyla zevrubná deskripce dějin Vizigótů v Hispánii v 6. a 7. století; z tohoto pohledu slouží chronologie vizigótských králů ve vstupních kapitolách jen jako výchozí dějinný rámec pro lepší orientaci při řešení témat, která jsou předmětem specifického zájmu. Autor čerpá z výsledků bádání moderních, zvláště španělských historiků. Smyslem práce je přispět k hlubšímu poznání období dějin, které bylo významnou fází rozvoje evropské civilizace a přineslo mnoho nesmírně cenných hodnot do její kultury, jemuž však česká historiografie věnuje dosud jen malou pozornost.
|
|
|
Přejímání antických pohanských rituálů do křesťanské náboženské praxe (4. - 6. století )
Brzobohatá, Kateřina ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Bakalářská práce řeší problematiku přechodové fáze pozdní antiky a raného středověku s ohledem na náboženskou transformaci římského prostoru. Soustřeďuje se na otázku přejímání náboženské symboliky a dalších prvků helénské náboženské praxe do křesťanského myšlení a kultu. Pozornost bude věnována rituální a liturgické praxi, sakrální symbolice i důležitým politickým a společenským projevům, které odrážejí důležité změny v životě christianizované společnosti na konci císařské doby, resp. v prvním období pronikání germánské tradice. Cílem práce bude nejen popsat tyto důležité přechodové momenty, ale i analyzovat a interpretovat hlavní příčiny těchto procesů.
|
|
|
Regnum Baiowariorum. Francká říše a bavorské vévodství v 9. století pohledem soudobých narativních pramenů
Ženka, Oldřich ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Práce se zabývá obdobím rozpadu francké říše v 9. století a rozborem úlohy kmenových vévodství v tomto procesu, která je demonstrována na konkrétním příkladu Bavorů. Autor analyzuje hlavní dobové narativní prameny, charakterizuje jejich terminologii a pohled na franckou říši. Do tohoto širšího rámce je zasazen obraz bavorského vévodství se zřetelem kladeným na jeho specifičnost ve východním prostředí, zejména na úzký vztah s vládnoucími Karlovci a jeho průvodní jevy. Pozornost je věnována také rostoucímu významu kmenové aristokracie na celoříšské i kmenové úrovni, která je rozhodujícím činitelem vývoje v následujícím století.
|
host ::
RSS.