|
|
Pracovněprávní vztahy v rámci tzv. ekonomiky sdílení
Novák, Oliver ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Pracovněprávní vztahy v rámci tzv. ekonomiky sdílení Tato diplomová práce se zabývá sdílenou ekonomikou, a to zejména činností pracovních platforem, z pohledu pracovního práva. První část práce vymezuje pojmy související se sdílenou ekonomikou. V následující části jsou diskutovány klady a zápory ekonomiky platforem. Tato diskuse je zaměřena na vztah mezi poskytovateli služeb a pracovními platformami. Další část diplomové práce je věnována zastírání pracovněprávního vztahu v ekonomice platforem a srovnání tohoto jevu se "Švarc systémem". V této souvislosti práce nastiňuje některé aspekty pracovního práva ve Spojeném království a Spojených státech amerických. Práce také hodnotí dopad, který bude mít transpozice směrnice EU 2019/1152 na pracovní právo v České republice. Závěrečná část práce je zaměřena na možnosti, jak zabránit zastírání pracovněprávního vztahu nebo alespoň jak omezit negativní důsledky s tím spojené.
|
|
|
Kolektivní vyjednávání
Dobeš, Vojtěch ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Kolektivní vyjednávání Tématem této diplomové práce je kolektivní vyjednávání. Vedle individuálního pracovního práva se jedná o tradiční obor pracovního práva, jehož kořeny sahají až do 19. století. Na českém území byly položeny základy moderního kolektivního práva v už v roce 1870, kdy byl přijat tzv. koaliční zákon. Velký rozkvět kolektivního pracovního práva poté nastal v období první Československé republiky. V současné době má kolektivní vyjednávání nezastupitelné místo v české společnosti. Cílem práce je kolektivní vyjednávání popsat a zamyslet se nad nedostatky české právní úpravy, případně přispět do obecného diskurzu úvahami de lege ferenda. Práce se skládá z úvodu, třech kapitol a závěru. První kapitola je věnována pramenům a právní úpravě kolektivního vyjednávání. Kromě zakotvení v českém právním řádu, a to i na ústavní úrovni, mají na kolektivní vyjednávání zásadní vliv dokumenty mezinárodních organizací, zejména úmluvy Mezinárodní organizace práce. Opomenout nelze ani vliv Rady Evropy či Evropské unie. Druhá kapitola popisuje subjekty kolektivního vyjednávání. Prvním ze subjektů je stát, který hraje nezastupitelnou úlohu jak už na úrovni legislativní, tak i jako jeden z účastníků tzv. Tripartity. Dalším subjektem jsou odborové organizace, respektive odborové svazy a odborové centrály. Značná...
|
|
|
Sport a pracovní právo
Novák, Tomáš ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Název práce: Sport a pracovní právo Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá právním postavením profesionálních sportovců v kolektivních sportech v České republice a především se zaměřuje na otázku, jestli je činnost profesionálních sportovců v kolektivních sportech závislou prací, a zda stávající praxe, kdy jsou smluvní vztahy mezi sportovními kluby a hráči jako osobami samostatně výdělečně činnými povětšinou jiné než pracovněprávní, není dlouhodobě aplikovaným a orgány veřejné moci tolerovaným švarcsystémem. První kapitola se zabývá nejprve vymezením sportovní činnosti a jejím členěním, jakož i funkcemi, které sport ve společnosti plní. Dále podává stručný výklad ke sportovnímu právu, jeho základním principům a v neposlední řadě obsahuje vhled do současného stavu právní úpravy sportu v České republice. Druhá kapitola diplomové práce popisuje postavení a činnost některých subjektů s významným vlivem na fungování sportovního sektoru, s ambicí poskytnout alespoň základní vhled do organizační struktury a běžného chodu profesionálního sportu. Následující dvě kapitoly jsou stěžejní částí této práce. Ve třetí kapitole autor představuje právní postavení profesionálního sportovce v kolektivním sportu v České republice, a to jak v rovině de lege lata, tak i v rovině de lege ferenda. Konkrétně přitom dospívá ke...
|
|
|
Organizační změny z pohledu judikatury českých soudů
Suchá, Barbora ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
Závěrečné úvahy Organizační změny jsou velmi častým předmětem pracovněprávních sporů a dochází tak ke konstantnímu vývoji interpretace právní úpravy obsažené v zákoníku práce ze strany soudů. Vzhledem k poměrně krátké účinnosti zákoníku práce dosud neexistuje dostatečné množství soudních rozhodnutí přímo vycházejících z jeho ustanovení. Předchozí zákoník práce však obsahoval až na menší výjimky shodnou právní úpravu organizačních změn, proto je judikatura odkazující na jeho ustanovení v této diplomové práci používána téměř bez omezení. Nejvyšší soud navíc při rozhodování sporů dle právní úpravy předchozího zákoníku práce po 1. lednu 2007 odkazuje i na znění současného zákoníku práce a zběžně tak hodnotí případy i podle tohoto nového zákona. Hlavní cíl této práce, tedy analýza organizačních změn zejména z pohledu judikatury českých soudů, byl v práci naplněn. Z porovnání současné právní úpravy s předchozí vyplynulo, že k žádným zásadním změnám z hlediska zaměstnavatelů ani zaměstnanců nedošlo. Jedinými výjimkami jsou zrušení nabídkové povinnosti a zkrácení výpovědní doby. V některých aspektech byla úprava naopak znepřehledněna, a to u přemístění zaměstnavatele a zákazu výpovědi v souvislosti s ním. Dalším důležitým závěrem práce je, že zaměstnanci jsou při organizačních změnách pracovním právem ve smyslu...
|
|
|
Právní úprava úrazového pojištění zaměstnanců
Dvořáková, Tereza ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
77 Záv r Systém odpov dnosti zam stnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání na našem území funguje již více než 40 let. V následujících letech by eskou republiku v tomto sm ru m la ekat velká zm na, která bude spojena nejen se zavád ním nových institut úrazového pojišt ní, ale i s finan ními náklady. Systémy úrazového pojišt ní zam stnanc nalezneme ve v tšin vysp lých evropských zemí. Fungují zde dlouhou dobu, bez v tších zm n a ot es . Na našem území došlo po roce 1948 k p erušení kontinuálního vývoje v oblasti sociálního pojišt ní a navazovat po tak dlouhé dob na tradice v oblasti úrazového pojišt ní bude jist velmi náro ným úkolem. První krok tímto sm rem byl u in n v roce 2006 v podob vydání zákona o úrazovém pojišt ní. Druhým krokem bude pak p enesení tohoto právního p edpisu do praktického života. Odp rci zákona o úrazovém ešení mohou namítat jeho rozpornost, nekoncep nost a nejasnost, jak se m žeme do íst i v d vodových zprávách. V legisvakan ní lh t by tyto problémy m ly být diskutovány a vy ešeny, aby ú innost již nemusela být dále posunována. Odpov dné osoby by si m ly uv domit, že by eská republika v d sledku neustálého odkládání ú innosti mohla velmi výrazn sankcionována ze strany Evropské unie a že je pot eba tento problém co nejd íve vyjasnit. A už n jakým provizorním ešením nebo novým...
|
|
|
Výpověď z pracovního poměru
Homolková, Simona ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Bělina, Miroslav (oponent)
Výpověď z pracovního poměru Téma výpovědi z pracovního poměru jsem si pro svou diplomovou práci vybrala proto, že otázky pracovního práva musíme řešit v našich každodenních životech. Vzhledem k tomu, že se jedná o velice frekventovanou problematiku, je důležité jí řádně rozumět. Výpověď z pracovního poměru s sebou může nést závažné ekonomické a sociální důsledky pro život každého zaměstnance a může se rovněž dotknout členů jeho rodiny. Na druhou stranu zaměstnavatelé musí mít určité možnosti, jak skončit pracovní poměr se zaměstnanci, kteří nemají dostatek schopností či způsobilosti k řádnému výkonu práce. Cílem této práce je proto analyzovat právní úpravu výpovědi v České republice, objasnit její základní principy a upozornit na možné způsoby výkladu jednotlivých ustanovení. Práce je rozdělena celkem do sedmi kapitol. Po stručném nástinu historického vývoje zkoumané problematiky a přehledu úpravy těchto otázek v komunitárním a mezinárodním právu se práce zabývá nejprve obecně jednotlivými otázkami týkajícími se výpovědi. Následně rozebírá výpověď ze strany zaměstnance a zaměstnavatele. Do každé kapitoly přitom byla zapracována příslušná judikatura. V poslední kapitole práce přináší krátký přehled, jak je výpověď z pracovního poměru upravena ve vybraných členských státech EU. Výpověď z pracovního...
|
|
|
Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání
Ptáková, Dagmar ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
Tématem mé práce je odpovědnost zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Zvolila jsem si toto téma proto, že se domnívám, že téměř každý se ve svém pracovním životě setkal a nebo setká s pracovním úrazem či nemocí z povolání (ať už přímo či nepřímo). Problematika pracovních úrazů a nemocí z povolání je v české republice upravena v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce v rámci jeho přechodných a závěrečných ustanovení. Tento způsob umístění je zvolen proto, že zákonodárce počítal s přijetím nového zákona, který by obsahoval komplexní úpravu této oblasti. Tímto zákonem je v současné době již platný, avšak dosud neúčinný zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. Zákon má přinést zásadní změny týkající se především přechodu od zákonného pojištění k systému dávek, který se stane součástí sociálního zabezpečení České republiky. Účinnost zákona je však odložena na 1.1.2013. Ve své práci se zabývám vysvětlením pojmů odpovědnost, pracovní úraz, nemoc z povolání či příčinná souvislost, popisuji jednotlivé náhrady, které jsou postiženému zaměstnanci (či pozůstalému) poskytovány. Dále uvádím jednotlivé situace, kdy je možné se odpovědnosti zprostit a také možnosti řešení sporů o odškonění pracovních úrazů a nemocí z povolání. V neposlední řadě se zabývám povinnostmi týkajícími se...
|
|
| |
|
|
Pracovněprávní vztahy s cizím prvkem
Chizzola, Philipp ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Závěr V úvodu této diplomové práce byla kladena otázka, zda současná právní úprava pracovněprávních vztahů s cizím prvkem dostatečně reflektuje potřeby zaměstnavatelů z hlediska flexibility a liberálnosti a zda zároveň poskytuje zaměstnancům dostatečnou míru ochrany. Pokud se týká stanovení rozhodného práva v pracovněprávních vztazích s cizím prvkem je právní úprava jasná a přehledná a neměla by v praxi činit problémy. Rozhodujícím hraničním určovatelem je volba práva; zásada autonomie smluvní stran je omezena v podstatě jen imperativními normami. Jediným problémem představuje snad skutečnost, že kolektivní smlouvy nespadají pod věcnou působnost nařízení Řím I a ŘÚ. Způsobuje to štěpení smluvního statutu, které může mít za následek oslabení pozice vyslaného zaměstnance a celkově to neprospívá ke zpřehlednění právního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Naopak "evropeizace" Římské úmluvy jejím (částečným) nahrazením nařízením Řím I bezesporu posílilo právní jistotu v oblasti stanovení rozhodného práva. V oblasti minimálně garantovaných pracovních podmínek stanovených Směrnicí č. 96/71/ES, které se uplatní uvnitř EU/EHP a Švýcarska, není situace, co se jejího přínosu týká, tak jednoznačná. Garantuje vyslaným zaměstnancům v rozsahu jí upraveném, že s nimi nebude zacházeno hůře než s "domácími"...
|
|
|
Srovnání skončení pracovního poměru ve vybraných zemích Evropské unie (se zaměřením na komparaci výpovědi v ČR a SRN)
Reindl, Martin ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Bělina, Miroslav (oponent)
Závěr Cílem této diplomové práce bylo mezinárodní srovnání institutu skončení pracovního poměru ve vybraných zemích EU. O srovnávání jednotlivých úprav jsem se pokoušel v textu průběžně a stejně tak jsem se snažil v jednotlivých částech vždy o formulaci z toho plynoucích závěrů a o vyzdvihnutí rozdílností. Do jaké míry se mi to podařilo, ať posoudí čtenář sám. V Závěru bych se chtěl ještě zamyslet nad institutem skončení pracovního poměru z perspektivy ekonomické krize a nad přínosem mezinárodního srovnávání pro její řešení. Institut skončení pracovního poměru nabývá na významu právě v souvislosti se současnou ekonomickou krizí, kdy je řada zaměstnavatelů nucena hromadně propouštět z organizačních důvodů. Z téhle perspektivy si myslím, že poznatky této diplomové práce mohou být přínosné a to vzhledem k možnosti porovnání rigidity úpravy skončení pracovního poměru v jednotlivých evropských zemích. Jak již bylo uvedeno výše, je přístup českého zákonodárce, který stanoví důvody pro rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele v zákoně taxativně, v EU relativně unikátní. Stejně tak je poměrně "vzácná" jednotná výpovědní doba. Je otázkou, zda taková úprava umožňuje zaměstnavatelům čelit výzvám ekonomické krize a zda nevede k obcházení zákona při propouštění zaměstnanců. Principálně ovšem souhlasím s tím,...
|
host ::
RSS.