|
|
Historie a stavební vývoj kostela sv. Pankráce v Praze
Katrák, Ondřej ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
Ondřej Katrák Historie a stavební vývoj kostela sv. Pankráce v Praze bakalářská práce RESUMÉ Objevením základů románské rotundy pod barokním kostelem sv. Pankráce v době, kdy probíhala výstavba pražského metra na trase C, se otevřela zcela nová kapitola dějin této svatyně. Archeologický výzkum určil vznik sakrální stavby na přelom 11. a 12. století. Poprvé se v pramenech objevuje v konfirmačních listinách krále Přemysla Otakara I., kde se praví, že byl kostel mezi lety 1140-1148 darován jakýmsi rytířem Asinem klášteru ostrovských benediktinů. Patrocinium je však doloženo až o 200 let později v registru papežského desátku v pražské diecézi z roku 1352. Ovšem není pravděpodobné, že by došlo ke změně patrocinia. Zcela ojedinělé zasvěcení římskému světci sv. Pankráci nás přivádí do nedalekého Vyšehradu. Toto sídlo si kolem roku 1070 zvolil jako knížecí rezidenci český panovník Vratislav II. S papežovým souhlasem zde založil kolegiátní kapitulu a při ní baziliku sv. Petra a Pavla. Kolegiátní kostel měl být předním chrámem v zemi a četná papežská privilegia i samotný akt založení, kdy Vratislav II. po vzoru císaře Konstantina vynesl 12 nůší zeminy ze základů stavby, odkazovaly k nápodobě Říma. Kníže také nechal vybudovat baziliku sv. Vavřince a sbor mocných římských světců uzavíralo patrocinium sv. Klimenta. Do...
|
|
|
Kanonizační proces Eduarda vyznavače
Kovaříková, Šárka ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
Resumé Kanonizační proces Eduarda Vyznavače Eduard Vyznavač byl posledním anglosaským králem z wessexské dynastie, vládl v Anglii v letech 1042 až 1066. Po dlouhých letech, kdy v zemi docházelo k neustálým bojům, se mu podařilo udržet v zemi mír. Mládí strávil v exilu na kontinentě, díky čemuž měl kontakty na většinu západoevropských panovnických dvorů. Velký vliv na něj měl jeho tchán Godwin, earl z Wessexu, a jeho manželka Edith. V průběhu Eduardovy vlády docházelo ke konfliktům mezi dvěma dvorskými stranami - jednou anglo-dánskou, představovanou především velkými early, a druhou francouzskou, již tvořili panovníkovi přátelé, kteří do Anglie přišli z kontinentu. Všichni soudobí kronikáři poukazují na panovníkovu zbožnost, která se podle všeho nejvíce projevila na velkorysé podpoře přestavby Westminsterského opatství, jehož podoba v době Eduardovy smrti je vidět na slavné tapiserii z Bayeux. Dnešní historiky mnohem více zajímá otázka nástupnictví po bezdětném panovníkovi, především to, jaké právo na anglický trůn měl normanský vévoda Vilém Dobyvatel. Eduardův kult zdá se nikdy až do kanonizace nepřekročil hranice Westminsterského opatství, případně přilehlých londýnských čtvrtí. Z kláštera také vycházely veškeré snahy o Eduardovu kanonizaci. Pro úspěch bylo ale zapotřebí nejprve najít vůdčí osobu, která by...
|
|
|
Pamětní funkce Jindřichovské knihy
Petrášek, Jiří ; Pátková, Hana (oponent) ; Bláhová, Marie (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se věnovala Jindřichovské knize jakožto produktu cisterciáckého písemnictví ve Slezsku druhé poloviny 13. a počátku 14. století. Pracoval jsem na základě edice zhotovené Romanem Grodeckim a vydané roku 1991. Na začátku jsem se věnoval edicím a literatuře týkajících se tohoto pramene. Stranou jsem ponechal práce, které JK zmiňují, ale více s ní nepracují. V literatuře jsem se především vypořádal s tématy, kterým jsem se více nevěnoval, zejména děl týkajících se střetu polského, německého a římsko-kanonického práva a také studiím o nejstarší polsky psané větě. Literaturu se kterou jsem ve své práci pracoval jsem již tak dopodrobna nerozváděl. V první části jsem nastínil politicko kulturní prostředí Slezska od druhé poloviny 12. do počátku 14. století a příchod šedých mnichů do této oblasti. Následně jsem shrnul písemné památky cisterciácké komunity té doby, z nichž jsou to zejména písemnosti vytvořené mnichy z Lubiaže, Třebnice, Jindřichova a l(amence. Jednalo se především o nekrologia, anály, kroniky, seznamy biskupů, legendy a JK. Poté jsem analyzoval na základě staršího bádání a faksimilie rukopisu písmo, autory, skladbu rukopisu JK, příčiny a důvody vzniku tohoto pramene. Dále jsem ukázal jak byly zapsány jednotlivé zápisy na příkladu vesnice Bobolice s obecnými tendencemi autorů.
|
|
|
Epigrafický fond Jablonecka
Kočárková, Kateřina ; Roháček, Jiří (oponent) ; Pátková, Hana (oponent)
Dnes již bývalý okres Jablonec nad Nisou, který se rozkládá na ploše 402 km2 , netvořil historicky ani přírodně jednotný celek. Podle přírodních hranic by se dal rozdělit do dvou větších celků - Železnobrodska s Maloskalskem a Jablonecka. Právě z těchto důvodů je úvod této kapitoly rozčleněn také do dvou částí, po kterých následuje výčet dnešních obcí a měst v okrese se stručnými poznámkami a s odkazy na literaturu. Do, reformy veřejné správy v roce 2002 zahrnoval okres celkem 34 obcí. Zřízením vyšších územních celků připadl okres Jablonec nad Nisou pod správu Libereckého kraje. Nápisový fond Jablonecka je dochován torzovitě. Celkově dochované památky na Jablonecku souvisí s přírodními podmínkami okresu. Jedná se o hustě zalesněný pohraniční okres položený ve vyšších polohách a osídlený až v pozdním středověku a hlavně v novověku. Proto se zde nevyskytují žádné významné středověké architektury s výjimkou čtyř hradů - Frýdštejna, Vranova, Zbirohu a Navarova. Také většina církevních staveb pochází z novověku. Zpočátku se jednalo hlavně o dřevěné stavby, které se hlavně v 18. století přestavovaly na kamenné. Nejsou zde žádné honosné sakrální poutní stavby. Příčinou byla také velká chudoba zdejších farností. Největší památkové bohatství tkví v lidové architektuře. V celém bývalém okrese převažovaly až do...
|
|
|
Dvojité kláštery v premonstrátském řádu
Zemanová, Hana ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
RESUMÉ Tato práce o dvojitých klášterech v premonstrátském řádu popisuje chronologicky vznik těchto klášterů od jejich počátku až do 12. století a to nejen na Východě, ale i na Západě. Dvojité kláštery vznikaly živelně především v době rané církve. Jejich vznik a postupný zánik ovlivňovala nejen náboženská, ale i sociální a politická situace v širším okolí. Nejznámější dvojité kláštery vznikaly ve 12. století v premonstrátském řádu a rychle se šířily z Francie i do sousedních zemí, protože svatý Norbert byl stoupencem takového uskupení. Později ale bylo třeba dát soužití obou pohlaví nějaký řád či pravidla. Bylo tedy rozhodnuto oddělit dvojité kláštery nejen vzdálenostně, ale i právně. V období schizmatu, kdy se generálních kapitul účastnili pouze opati řádu jižně od Rýna, bylo těžké prosazovat oddělení komunit a proto se dvojité kláštery na území dnešního Německa udržely déle než ve Francii. To dokládá i vznik dvojitého kláštera ve Weissenau v roce 1145 a následné přemístění sester do nedalekého Meisenthalu v roce 1156. A tak postupným rušením a přestěhováním konventů sester docházelo současně k rušení dvojitých klášterů a začal se více uplatňovat systém zakládání samostatných ženských klášterů. Dvojité kláštery měly v církevních dějinách svoje místo takové, jaké odpovídalo historické etapě, byly však...
|
|
|
Testamenty novoměstských měšťanů v pozdním středověku
Jíšová, Kateřina ; Šmahel, František (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent) ; Pátková, Hana (oponent)
Testamenty jsou jedinečným pramenem pro poznání mnoha oblastí života obyvatel středověkých měst.. Jejich prostřednictvím můžeme zkoumat majetkové poměry, a hospodářské poměry, sociální rozvrstvení či religiozitu měšťanů. Testamenty se staly součástí právního života měst od čtrnáctého, resp. 15. století a zůstaly jeho součástí prakticky až do století devatenáctého. Středověké testamenty jsou dochovány v řadě českých a moravských měst - v Českém Brodě, Plzni, Kutné Hoře, Soběslavi či Kadani. Největší množství testamentů nalezneme v Praze, kde jsou v městských knihách dochovány soubory testamentů, pro pozdější období inventáře pozůstalostí, téměř nepřetržité od 15. až do 19. století. Nejstarší české testamenty nalezneme v pamětní knize Starého Města pražského (rkp. 986, Liber vetustissimus) a jsou z rozmezí let 1360-1419. Soubor asi 80 testamentů z let 1428-1441 se nachází v knize pamětní (rkp. 992) Starého Města pražského, testamenty z Malé Strany se zachovaly v manuálech radních. Stále složitější agenda si vyžádala oddělení knih určených pro pozůstalostní řízení od knih pamětních či trhových. Testamenty Nového Města pražského jsou nejucelenějším souborem pozdně středověkých a raně novověkých testamentů u nás. Nacházejí se ve třech rukopisech Archivu hlavního města Prahy a zahrnují léta 1421-1533. Nejstarším...
|
|
|
Epigrafika na Kladensku a Slánsku do r. 1800
Baráková, Jiřina ; Pátková, Hana (oponent) ; Roháček, Jiří (vedoucí práce)
Důvodem, proč jsem si vybrala toto téma diplomové práce je v první řadě můj zájem o regionální historii. Dále cítím potřebu zaznamenat dosud existující nápisový materiál, a to proto, že po předchozích zkušenostech s bakalářskou prací na toto téma jsem si vědoma naléhavého požadavku základní vědecké katalogizace a inventarizace nejen nositelů nápisů, ale i nápisů samotných. Epigrafické památky pro naši středoevropskou oblast netvoří tak zásadní skupinu pramenů jako je tomu ve středomoří. Nemůžeme však podceňovat výpovědní hodnotu těchto památek pro obecné a regionální dějiny, jazykovědu, pomocné vědy historické, sociologii, demografii, ... Nápisovým památkám byla také věnována pozornost v rámci příbuzných oborů jako jsou dějiny umění, historická archeologie či památková péče. Epigrafika! jako PVH se konstituovala teprve po 2. sv. válce,2 kdy začaly soustavnější pokusy evidence epigrafických památek. Odborná veřejnost v Čechách proto r. 1996 nepochybně uvítala zahájení nové publikační řady "Corpus inscriptionum Bohemiae" v rámci vydavatelského podniku Ústavu dějin umění AV ČR. Myslím si tedy, že soupis těchto památek je zásadní nejen pro zpřístupnění nápisového materiálu, ale i pro zachování výpovědní hodnoty pro budoucnost. Základní vědecká inventarizace a katalogizace se potýká s problémy, jakými jsou...
|
|
|
Kostel svatého Havla a vrch Havlín na Zbraslavi
Smítková, Alena ; Pátková, Hana (oponent) ; Bláhová, Marie (vedoucí práce)
Kostel svatého Havla je jednou z našich nejstarších církevních památek. Důvody jeho vzniku jsou dodnes nejasné. Zřejmě vznikl na popud velmože, který měl v okolí svůj dvorec. Na to ostatně upomínají zbytky panské tribuny. V době předhusitské se na Zbraslavském zboží vystřídalo mnoho majitelů světských i církevních. V roce 1291 byl založen Zbraslavský klášter cisterciáků, ke kterému se začala upínat veškerá pozornost. Kostel svatého Havla působil dál, ale jakoby v "pozadí", pro chudý lid. Písemné památky pro nej starší období j sem se pokusila shrnout ve své práci. Cenné informace o životě na faře poskytl vizitační protokol. Zcela bezpečně jsou doloženi plebáni pro období let 1380 - 1417 ze zápisů konfirmačních knih. Z pozdější doby máme doloženo vnitřní vybavení kostela, z nějž nejzajímavější je bezesporu vyřezávaný oltář, umístěný nyní v Husitském sboru na Zbraslavi. Za zmínku stojí i dnes částečně odkryté zbytky románských maleb na stěnách. Na kostele je umístěno několik náhrobků z konce 19. století. Opisy některých z nich uvádím v příloze. Vedle kostela stojí objekt kostnice z 20. let 18. století. Okolo se rozkládá hřbitov, jehož součástí je také urnový háj. V současné době bývá kostel přístupný veřejnosti o velkých církevních svátcích a během roku při konání kulturních akcí, hlavně koncertů dobové...
|
|
|
Integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v alternativních školách
PÁTKOVÁ, Hana
Diplomová práce je zaměřená na problematiku integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do alternativních škol, poukazuje na klady a zápory při jejich vzdělávání. V teoretické části jsou podrobněji vysvětleny pojmy související se specifickou poruchou učení ADHD a mentální retardací. Je zde charakterizována integrace a inkluze dětí s tímto postižením a jejich spolupráce s pedagogickým asistentem. V závěru teoretické části jsou uvedeny principy waldorfské pedagogiky, je zde ucelený přehled o filozofii, výchově a vzdělávání žáků na waldorfských školách. Praktická část se zaměřuje na specifika vzdělávacího procesu ve waldorfské škole a na začlenění dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do výuky. V rámci kvalitativního výzkumu jsou zpracované případové studie integrovaných dětí a provedena analýza jejich odborné dokumentace. Zúčastněným pozorováním a spoluprací s nimi je zdokumentováno jejich dosavadní vzdělávání a posouzena vhodnost zařazení těchto dětí do alternativní školy.
|
|
|
Práce s dětmi s mentálním postižením
PÁTKOVÁ, Hana
Bakalářská práce je zaměřená na problematiku mentálně postižených dětí a na formy podpory při jejich výchově. Popisuje chlapce s kombinovaným postižením a míru vlivu edukace na vývoj jeho osobnosti. V teoretické části jsou vymezeny a vysvětleny základní pojmy související s mentální retardací, s osobností postižených dětí, jejich rehabilitací, výchovou a vzděláváním. Je zde užito citací odborníků orientujících se na problematiku dětí s mentálním postižením. V závěru teoretické části je rozebrána problematika rodin vychovávající postižené dítě. Praktická část se zabývá konkrétními speciálními školami a jejich zázemím, které poskytují postiženým dětem. Záměrem kvalitativního výzkumu je zpracovat případovou studii postiženého chlapce, provézt analýzu jeho odborné dokumentace a vlastního šetření. Zúčastněným pozorováním zdokumentovat jeho dosavadní vzdělávání.
|
host ::
RSS.